Výměna prezidentů a migrační krize
Ondřej VaculíkSituace příchozích uprchlíků staví Evropu před otázku, co je její ústřední ideou. Ondřej Vaculík zdůrazňuje, že jí nemůže být strach ani obrana vlastního blahobytu.
Ke slovenskému premiérovi Ficovi by více pasoval náš Zeman, k Sobotkovi by se alespoň na dva roky více hodil slovenský prezident Andrej Kiska. Ten pro Českou televizi řekl, že přes různé problémy, které Evropa musí nenadále řešit, jeho postoj k běžencům zůstává — a musí být — vstřícný.
Vzhledem k celkovému množství běženců je třeba vyloučit migranty ekonomické a soustředit se na pomoc těm, kteří jsou v ohrožení života, a pochopitelně vyloučit rizikové skupiny případných násilníků a lidí s teroristickými nebo militantními sklony a vyznávanými ideologiemi.
Ploty do Evropy nepatří
Uvedl současný příklad slovenského poskytnutí azylu lidem, kterým bezprostředně hrozila smrt, jíž mnozí unikli jen v županu. Kiska rozhodně není salónní humanista, na Slovensku před lety založil a vedl neziskovou organizaci Dobrý anděl, zaměřenou na pomoc rodinám s dětmi v těžkých životních situacích.
Jeho proslov působil jako poselství státníka, nezvratné v myšlence za všech okolností pomáhat lidem unikajícím před krutými poměry. Tím podpořil postoj kancléřsky Merkelové, které dneska vyčítáme příliš vstřícný postoj k migrantům, čímž prý ohrozila stabilitu Evropy a vehnala nás do situace, kdy migrační krize neutuchá, ale sílí do nezvladatelné.