HateFree aneb co si počít s nenávistí

Jaroslav Bican

Dan Moravec natočil rozhlasový dokument o iniciativě HateFree, odvysílá ho Český rozhlas Dvojka v neděli 13. prosince. Dokument zachycuje, jak se tato iniciativa snaží bavit s lidmi, kteří často mají pocit, že se na ně zapomnělo.

Český rozhlas Dvojka uvede v neděli 13. prosince rozhlasový dokument Dana Moravce Čechy Čechům — Bez nenávisti pojednávající o iniciativě HateFree, která usiluje o život bez násilí a nenávisti. Dokument Dana Moravce tak má jasně ohraničené a přehledné téma dané touto iniciativou, jejími členy, předmětem zájmu a její činností, které pečlivě zpracovává.

Projekt HateFree dnes působí při Úřadu vlády a využívá také odbornosti Agentury pro sociální začleňování. Zároveň je však vládou financován pouze z dvaceti procent. Přestože je HateFree v poslední době nejvíce spojováno s islámem a uprchlíky, problematika nenávisti je mnohem širší a zahrnuje celou řadu různých skupin a skupinových identit, což uvedený dokument velmi dobře zachycuje. Rovněž ukazuje, že ať už se jedná o nenávist ke gayům, muslimům, Romům či pedofilům, jde stále o tu samou nenávist, která se jen volně přelévá ze skupiny na skupinu.

Koordinátorem a přední postavou projektu HateFree je Lukáš Houdek. Dokument popisuje jeho vlastní zkušenost s násilím z nenávisti, které zažil jako gay na malém městě. Lukáš Houdek v dokumentu zdůrazňuje, že mu připadá strašně logické, že HateFree podporuje muslimy i gaye. Být gayem a zároveň bojovat za práva muslimů, za práva kohokoliv, mu dává smysl.

Dokument je rámovaný fingovanou scénou s uprchlíkem v Kolíně, kterou zinscenovala iniciativa HateFree, aby zjistila, jak se obyvatelé České republiky zachovají tváří v tvář uprchlíkům. Repro DR 

Škoda jen, že tato skutečnost stejně jednoznačně nezaznívá také od organizátorů festivalu Prague Pride a nejedná se o nosnou myšlenku, která by prostupovala každým ročníkem této akce. Lukáš Houdek v této souvislosti nesouhlasí s tím, že by se v případě gayů jednalo už o vyhraný boj, stále se stává, že jsou gaové kvůli tomu, že jsou teplí, zmláceni. V jeho interpretaci však nejde o důvod, proč by se LGBT menšina měla starat jen o sebe, ale naopak, proč se má zasadit o to, aby nikdo nebyl ostrakizován na základě své skupinové orientace.

Jednou z hlavních náplní HateFree jsou diskuze s lidmi na Facebooku. Jedná se o činnost, kterou tady nikdo jiný takto systematicky a intenzivně, sedm dní v týdnu, dvacet čtyři hodin denně, nedělá. Ve výsledku je to nakonec právě HateFree a jeho členové, kteří se stávají terčem velké nenávisti.

Se stavem, kdy fungují jako nárazník, který určitou část nenávisti pohltí, jsou spokojeni. Odvádí tak pozornost od jiných případných obětí, které by nenávist pravděpodobně snášeli hůře. Na druhé straně Lukáš Houdek přiznává, že nenávistné klima, ve kterém neustále žije, se dosti negativně promítá do kvality jeho života a mezilidských vztahů.

Velmi zajímavý je také popis hlavních problémů internetových diskuzí. Celá diskuze o islámu a uprchlících a na internetu zvláště je vedena konfrontačně. Člověk se musí rozhodnout, zda je pro nebo proti. Lukáš Houdek jednoduše říká, že neví, zda je pro. Stejně tak říká, že mu přijdou nešťastné všechny různé nálepky: „Je jedno, jestli je to nálepka, rasista, xenofob nebo sluníčkář, protože jakmile se ta nálepka použije v diskuzi, tak to okamžitě tu diskuzi zabije, tam potom není možné se na čemkoli shodnout.“

Zdrojem nenávisti jsou naše představy 

Důležitý je rovněž postřeh, že v těchto diskuzích nefunguje posměch. Podle Marie Škardové z HateFree nemá vůbec smysl, když chcete bojovat proti nenávisti, diskuse vedená s posměchem vůči druhým kdy se více vzdělaní posmívají těm, kteří třeba nemají dostatečné informace nebo přístup k nim. Taková diskuze většinou vede k tomu, že se lidé na druhé straně naopak zatvrdí.

„Oni mají pocit, že nějací elitáři se jim vysmívají a dělá to čím dál větší propast mezi lidmi,“ upozorňuje Marie Škardová. Lidé projevující nenávist na internetu mají podle členů HateFree často pocit, že se na ně při utvářejí názorů ve veřejném prostoru nehledí, proto je třeba se s nimi právě bavit.

Pozoruhodné je také to, co nenávist vlastně vyvolává a jak snadno se může přenést na někoho, kdo se některých obětí nenávisti zastane. Dokument dobře ukazuje, jak v případě nenávisti k HateFree je klíčové to, co si lidé o této iniciativě a jejích členech myslí, že jsou, což často vůbec nemusí neodpovídat realitě. Tento jev upozorňuje na skutečnost, že zdrojem nenávisti nakonec vůbec nejsou skupiny, které domněle něčím provokují. Ve skutečnosti jsou jejím zdrojem myšlenky a představy těch, kteří nenávidí.

Nad celým dokumentem se vznáší otázka, nakolik nenávist projevovaná na internetu slouží z velké části jako ventil, protože většina lidí by si uprchlíkům nikdy netroufla říct to, co píšou do diskuzí na Facebooku, takže si svou nenávist vylévají alespoň takto. Z úst členů iniciativy HateFree zaznívá naděje, že tomu tak je. Zároveň zde ale konkrétní lidé říkají, jak spolu s uprchlickou krizí se jim každý den na ulici stává, že jim lidé sprostě nadávají a pokřikují na ně, stačí mít na hlavě šátek.

Dokument je rámovaný fingovanou scénou s uprchlíkem v Kolíně, kterou zinscenovala iniciativa HateFree, aby zjistila, jak se obyvatelé České republiky zachovají tváří v tvář uprchlíkům. Experiment slouží jako doklad to, že když se Češi s uprchlíkům skutečně potkají, necítí nenávist, ale jsou ochotni pomoci.

To však neznamená, že se situace pod vlivem aktuální atmosféry ve společnosti nemůže velmi rychle změnit. Záleží, nakolik spolu různé části společnosti budou schopny mluvit nebo zda si vystačí s jednoduchými nálepkami, iniciativa HateFree hraje v tomto ohledu roli významného prostředníka.

Rozhlasový dokument Čechy Čechům — Bez nenávisti vysílá Český rozhlas Dvojka v neděli 13. prosince od 22:00.

    Diskuse (17 příspěvků)
    ŠŠ
    Štěpánka Šprynarová, důchodkyně
    December 12, 2015 v 7.41
    Zápas s nenávistí nebude nikdy ukončen,
    je součástí lidské existence. Tento zápas je v současnosti vedený formou konkrétního boje s nenávistí, jež se z různých důvodů zformovala vůči různým skupinám. U nás pak hlavně vůči „nepřizpůsobivým“, kam koneckonců patří všichni lidé, opatřovaní různými nálepkami. Nepřizpůsobiví jsou tudíž i HateFree,

    Jejich boj není vůbec zbytečný. Chce se mi říci, že je součástí úsilí člověka o to, aby se lidstvo dál nevyvíjelo do fáze, kdy člověk, když zahlédne člověka, vzkřikne: „Ha! Vrah!“ a zabije ho. Dračí vejce takového jednání jsou nakladena i v české kotlině, jak na to upozorňuje František Kostlán (http://.cz/clanek/21807-nenavistny-ortel-uspel-v-ceskem-slaviku-navazuje-na-neonacisticky-conflict-88).
    ŠŠ
    Štěpánka Šprynarová, důchodkyně
    December 12, 2015 v 10.32
    Velmi oceňuji
    stanovisko Marie Škardové, že nemá vůbec smysl, když chceme bojovat proti nenávisti, diskuse vedená s posměchem vůči druhým kdy se více vzdělaní posmívají těm, kteří třeba nemají dostatečné informace nebo přístup k nim.

    Vědět, že jsme v lidském údělu všichni bratři a sestry a žít toto vědomí je něco zcela jiného, než deklarovat, že „Láska a pravda zvítězí nad nenávistí a lží“.

    Nelze ústy hlásat vítězství lásky a pravdy a zároveň vznešeně ohrnovat nos nad „čtvrtou cenovou skupinou“.
    MP
    Martin Profant
    December 12, 2015 v 16.50
    Nejsem si s tou čtvrtou cenovou jist
    Je to opravdu vhodná metafora?
    Nejen hospodou živ je člověk a opravdu existuje v českých zemích tak mnoho lidí, kteří jsou schopni fungovat jen v tom jednom modu? Chápu, že jsou politici a pracovníci v marketinku, kterým se hodí, oslovovat tu "čtvrtou cenovou skupinu" v nás, ale pořád věřím, že je jen maloučko lidí zmrzačených tak, že by v nich nezbylo nic, než ta rovina hospodského žvástu a bulváru (rovina, která náleží k života a není s ní proč pohrdat, pokud někdo nepřenáší její mravy do salonu, divadla či do vlaku, o prezidentském úřadě nemluvě)
    ŠŠ
    Štěpánka Šprynarová, důchodkyně
    December 12, 2015 v 17.42
    Zmíněnou metaforu
    jsem použila po přečtení odpovědi na otázku: „Je možné si ještě prezidenta vážit?“ Jako důvod negativní odpovědi Eda Kriseová uvedla, že prezident rozděluje lidi a šíří nenávist, což je strašně nebezpečné, a dodala: „A ono to asi na tu čtvrtou cenovou skupinu funguje“.(Vital, časopis pro seniory, 2015, č.4, s.9).

    Informace o dnešní manifestaci na Václavském náměstí její názor potvrzují.
    Nechci posuzovat, jestli inkriminovaná metafora byla zamýšlena Edou Kriseovou jako obecný pojem. Chci pouze upozornit n to, že nálepkování skupin neprospívá dialogu s jejich členy.

    Heslo „Láska a pravda zvítězí nad nenávistí a lží“ nepomůže podle mého soudu nikomu vysvětlit, že skutková podstata sociálního cítění současného prezidenta končí tam, kde začíná jeho ego. Nenávist mu hraje do ruky.
    Luděk Ševčík, OSVČ
    December 13, 2015 v 10.39
    Pokud se chcete opravdu dobrat pravdy,
    musíte pojmenovat věci pravým jménem. Jakmile máte lidi s jiným názorem předem zaškatulkovány jako nenávistné nácky, nikam se neposunete. Neštěstím rovněž je, když uvažujete jen v ideologických klišé.
    To, co se zde v poslední době děje, logicky vážně zvyšuje obavy většinové veřejnosti. Ta migrační vlna mnohonásobně předčila všechny předešlé a pravděpodobně bude ještě kulminovat, pokud politikové EU nedostanou rozum. Celé tohle šílenství vážně ohrožuje tuto většinovou veřejnost, neboť sociální systém se i bez něj potýká s velkými problémy. Je zde již příliš mnoho lidí, kteří žijí jen ze sociálních dávek. Narůstá počet důchodců. Migranti, jejichž počet nikdo nedokáže ani odhanout, mohou tento systém zničit, čímž by bezesporu zničili i jakž takž slušný život té veřejnosti. Nemluvě o bezpečnostních rizicích, kterou samozřejmě jiná náboženská kultura přináší.
    Tuto hrozbu jinak vidí vysokoškolský profesor a jinak pomocný dělník. Profesor si je jistý svou nenahraditelností a v případě výpadu sociálního systému tím, že nějak přežije. Pomocný dělník tuto jistotu nemá. A nejen on.
    Takže se tito lidé bojí. Rozhodně je neuchlácholí levicoví aktivisté, kteří migranty vítají a oprávněné obavy nazývají fašismem a nenávistí. Tímto hloupým postupem si aktivisté vysloužili nedůvěru veřejnosti. Není divu, vždyť se jejich ideologické fráze tváří v tvář realitě hroutí.
    Navíc se tito aktivisté, bez ohledu na to, jakým svrabem současné společnost prochází, soustředí jen na Zemana. To je prostě posedlost.
    Mezitím, i z velké části díky jejich dětinskému chování, ve společnosti posiluje extremní pravice. To je logické. Když mají lidé oprávněný strach, hledají někoho, kdo by jim pomohl. A já marně hledám někoho na naší politické scéně, kdo by nepapouškoval hloupé názory vedení EU a zastával realistickou politiku. Na Slovensku se Fico nemusí obávat nárustu pravice. Přitom dělá tak levicovou politiku, že se to naší ČSSD může jen zdát.
    Nás zde může zatím jen těšit, že extremisté nedokáží řádně uchopit strach lidí. Že jejich vůdci nemají dostatek schopností. Že se kompromitují vytahováním politických mrtvol.
    Neznamená to ale, že se není čeho obávat. Opuštěná třída na svého spasitele čeká. Poptávka je.
    AV
    Adam Votruba, historik
    December 14, 2015 v 12.26
    Kritický pohled v Česku dlouhodobě žijícího muslima na HateFree
    JN
    Jiří Nushart, maloměšťácký usmiřovač
    December 15, 2015 v 11.40
    Dvojí metr na nenávist
    Pokud bych měl slova Lukáše Houdka, citovaná v tomto článku, chápat jako určitou formu sebereflexe iniciativy HateFree, pak bych je vítal. Pokud jsou však míněna jako kritika "těch ostatních nenávistných" z nadřazené pozice "morální autority" pak bych je nevítal.

    K odkazu, uvedenému Adamem Votrubou:
    HateFree odpovídá blogerovi Hatemu Berrezougovi na jeho stížnost pro pomluvu, šířenou o něm organizací HateFree: "Problém vidíme spíše v místy zesměšňujícím pohledu na arabský nebo muslimský svět. (...) Na seznam blogerů jsme Vás v analýze zařadili pro zesměšňování Arabů, jejich zvyků ..."

    A teď si přečtěte článek Jaroslava Cermana ("Autor je aktivista sociálních médií, mediální analytik HateFree Culture ...") Česká republika leží na indiánském pohřebišti
    (http://denikreferendum.cz/clanek/21469-ceska-republika-lezi-na-indianskem-pohrebisti).

    Problém článku pana Cermana vidím v místy zesměšňujícím pohledu na "český svět". Na stejný seznam bych autora zařadil "pro zesměšňování Čechů, jejich zvyků ..."

    Problém bych vůbec viděl ve vytváření a zveřejňování jakýchkoliv seznamů, ať už jsou to seznamy Adama Bartoše nebo seznamy HateFree. Když on ten Adam Bartoš je tak inspirativní...
    JN
    Jiří Nushart, maloměšťácký usmiřovač
    December 15, 2015 v 11.50
    Oprava
    Pokud bych měl slova Lukáše Houdka a Marie Škardové, citovaná v tomto článku, ...
    PM
    Petrasek Milan, penzista
    December 15, 2015 v 11.55
    Opuštěná třída na svého spasitele čeká. Poptávka je.
    Obsahem vašeho závěru pane Ševčíku - následky všeobecné ustrašenosti - se zaobírá i dnešní M.Y.Times v článku Trump’s Weimar America :
    ......The Weimar Republic ended with a clown's ascent to power, a high-energy buffoon who shouted loudest, a bully from the beer halls, a racist and a bigot. He was an outsider given to theatrics and pageantry. He seduced the nation of Beethoven. He took the world down with him...........
    ... There is no question Le Pen is being taken seriously in France. Its entire postwar reconstruction has been premised on the conviction that peace, integration, economic union and the welfare state were the best insurance against the return to power of the fascist right......
    ŠŠ
    Štěpánka Šprynarová, důchodkyně
    December 15, 2015 v 13.36
    Poptávka opuštěné třídy u nás
    patrně volá po republice České.
    A kde je poptávka, tam je nabídka.

    Obdoba se přímo nabízí (volně přeloženo ze zde citovaného N.Y.Times): „Výmarská republika skončila tím, že se moci chopil klaun, vysoce energický šašek křičící nejhlasitěji, býk z pivnic, bigotní rasista. Byl to outsider, oddaný teatrálnosti a pohanství. Okouzlil Beethovenův národ“.

    Že by české luhy a háje nebyly s to nabídnout podobnou kvalitu, která bude schopna okouzlit národ (Dvořáka, Masaryka, aj.)?

    Není to vyloučeno, ledaže by přesvědčení "that peace, integration, economic union and the welfare state were the best insurance against the return to power of the fascist right" zvítězilo též u nás......
    + Další komentáře