Nacionalismus ex-post a ex-ante
Tomáš TožičkaSpor o uprchlíky, migranty, Romy, Vietnamce či multikulturalismus a spolupráci s chudšími národy se často vede ve spojitosti s nacionalizmem. Ten někteří odsuzují, jiní chválí. Jde však hlavně o to, kam směřuje.
Už v nadpisu mého článku jsou dvě cizí slova. Někteří flagelandští (uznejte, že je to hezčí slovo než sebemrskačtí) intelektuálové mě asi budou kritizovat. To že se hned v nadpise vyvyšuji nad prosté nacionalisty z lidu.
Já tím však prostě navazuji na debatu, která se vede v rozvojové spolupráci o tom, zda mají být podmínky pro příjemce dotací nastaveny na základě jejich chování v minulosti (ex-post), nebo jestli se jim mají klást jako podmínky budoucího chování (ex-ante).
Dílna pro instituční analýzu a rozvoj založená manžely Ostromovými se kloní k tomu, že podmínky by se měly stanovovat až ex-post, že by se tedy neměly dávat podmínky do budoucna, jako nějací proroci. Nakonec lze totiž jen těžko odhadnout, jak se bude situace a s ní sám projekt vyvíjet.
Pokud mluvím o nacionalismu, je pro mě totožný se slovy patriotismus, národovectví či vlastenectví — protože na jemných odchylkách se neshodnou ani akademici a názvy politických stran či hnutí ukazují, jak rozdílná jsou vnímání těchto slov. Milada Horáková měla národní socialismus spojený zcela jistě s něčím jiným než Adolf Hitler. Volební boj mezi Patriotskou frontou a Africkou národní unií v Zimbabwe se nevedl o to, zda má přednost vlast či národ a dovolím si tvrdit, že to vůdcům z obou stran bylo srdečně jedno.
Jsem přesvědčen, že nacionalismus vycházející z minulosti je cesta do pekla. Znamená to falešné dohledávání jakési identity, slavných akcí bezejmenného davu při nejrůznějších událostech či významných skutcích našich předků. Nezřídka se takto zaštiťují lidé, kvůli nimž, kdyby to bylo možné, prchnou hrdinové historie z hrobu hanbou, že takové existence berou jejich jméno vůbec do úst.
Hledat v historii poučení je těžké, mnohdy ošemetné, ale v zásadě možné. Vlastně ani nemáme jinou možnost, protože učení je vlastně opakování minulého, byť jinak. Lépe, či hůře. Repetitio mater studiorum nebo scientiae — tuto středověkou moudrost asi není potřeba překládat ani těm, jimž bylo zabráněno ve vzdělání, a proto se vrhli na nacionalismus (jak to interpretují někteří levicoví vědci).
Hledat v historii nějaký základ pro společnou identitu (totožnost) či pro nějaké společné úsilí je ale takřka nemožné a řekl bych i nesmyslné. Na čem z historie budeme stavět — na až chorobné touze po moci Přemyslovců, nebo na jejich snahách o vytvoření funkčního státu? Na loupeživosti husitských vojů, nebo na jejich boji za lepší svět? Spojí nás Masarykův odpor proti vlastenčení a Rukopisům, nebo jeho odpor k antisemitismu? A utuží naše společenství víc Největší Čech Karel IV., nebo skákání se zlatými hochy z Nagana?
Ani jedno. Je to jen berlička ve chvílích, kdy nevíme, co se sebou a se svou budoucností.
Nacionalismus obrácený do budoucna naproti tomu může dávat smysl (byť bych preferoval, abychom se mohli obejít i bez něj). Ukazují nám to nacionalistická, patriotická či vlastenecká hnutí v rozvojových zemích. Africký národní kongres, jak ho známe z Jihoafrické republiky, se nevymezoval etnicky a dokonce ani rasově. Byli tam černoši z různých kmenů, potomci bílých Evropanů, Židé…
Nebyl postaven na nějakých omšelých tradicích a či jazykovém purismu. Jeho smyslem bylo vybudovat nový národ (vlast, otčinu). Jeho základem byla tedy představa lepší budoucnosti, společné, postavené na spolupráci všech ras, kmenů a společenských skupin. To se zatím Jihoafričanům moc nepovedlo. Ale protože směřují do budoucna, není to pro ideovou podstatu žádný problém.
Na státním znaku Zambie najdeme heslo Jedna Zambie — jeden národ. Že to připomíná slogan Třetí říše? Skutečnost nemůže být odlišnější. Hesla o jednotném národě Zambijců směřovala a směřují k vytvoření multikulturní společnosti. Za svobodu Zambie spolu bojovali černí a bílí obyvatelé společně. Současným prezidentem je běloch, který pochází z rodiny tradičních odpůrců kolonialismu. Vedle angličtiny tam mají ještě čtyři další úřední jazyky velkých kmenů, takže domluvit se může opravdu každý. A to na úřadech po celé zemi, ne jen na územích spravovaných těmito kmeny.
↗
Na státním znaku Zambie najdeme heslo Jedna Zambie — jeden národ. Že to připomíná slogan Třetí říše? Skutečnost nemůže být odlišnější. Ilustrace openzambia.com
Zajímavé také je, že ex-ante nacionalismus se do minulosti mnohem více obrací s myšlenkou smíření mezi těmi, jimž bylo kdysi ublíženo. Místo našeho revanšistického lustračního zákona pro některé, zavedli po pádu diktatur v Jihoafrické republice a v Chile komise smíření pro všechny.
Evropský historizující nacionalismus, balancujícím na škále mezi davovou psychózou a xenofobií, nepřinesl nikdy nic dobrého. Je to nekrofilní idea, která těží z mrtvých, kteří se k tomu již nemohou vyjádřit. Pěkně to vystihuje Krylova Píseň neznámého vojína.
Mohli bychom se z toho poučit a v současné situaci se zamyslet spíše nad tím, jaké společenství chceme vytvořit v Evropě. Můžeme tomu klidně říkat národ. Evropský, solidární a lepší budoucnost budující národ. Národ, který se už nehodlá stydět za své předky a zvěrstva, která páchali doma i po celé planetě.
Byl by to národ, který by hleděl do budoucna s nadějí na to, že vytvoří společenství s jinými národy, abychom tuto malou vesmírnou loď učinili důstojným příbytkem všech lidí.
Domov → Komentář
25. listopadu 2015 v 8.00
Související
Diskuse
FT
November 25, 2015 v 11.12
Výborné čtivo, doporučuji ho zejména na humanitní fakulty, zejména pak FF, které jsou nezřídka centry zastydlého národovectví. Škoda jen, že tamním oponentům se na takovéto texty moc nechce reagovat.
... neidentifikovali s pražským českým šovinismem, a přesto mnozí byli loajálními občany nového státu (Republiky československé). Skrze loajalitu k zemi - k Moravě. Ve svátky vyvěšovali zemskou vlajku. Je mi to blízké. Etnicky a geneticky jsme mišmaš. Ale žijeme usedle, teritoriálně. Svou zemi, domov, bychom měli budoucím generacím předávat v co možná nejlepším stavu, po stránce uspořádání lidských věcí (veřejné správy, ekonomiky) i po stránce environmentální (ekologie se stejně jako ekonimie odvíjí od domu - domova - domácnosti). Trošku to souzní i s představou evropy regionů, delegování části pravomocí národních států "nahoru" na evropskou úroveň trochu zvedá oponu nad regiony, více světla tak dopadá pod úroveň národního státu (bohužel naše NUTs, které spravují evropské peníze pro regiony, zemskou morfologii nerespektují, a možná i proto tak mizerně fungují - lidem jsou pak NUTs i kraje lhostejné).
Zemský či lokální patriotismus není nacionální, neboť země jsou určeny morfologií Zemského povrchu - u nás typicky povodími. Morava je moravou od alpinsko-himalájského vrásnění, tedy circa od konce druhohor. Savci ještě nebyli. Když se vyčůral dinosaurus moravan, vyčůral se skrze nejbližší potůček do Černého moře (povodí Moravy), když dinosaurus slezan, tak do Baltu (Odra), když dinosaurus čech, pak do moře Severního (Labe). Ta malá písmena tam patří, protože dinosauři nemluvili, nenazývali tudíž moravu Moravou. Přesto již ležela kde leží dnes. A první savci se vyvinuli v době, kdy se směr toků řek již neměnil. O lidech nemluvě.
Kdo žije na Moravě, je moravan. Kdo jí i prospívá, je dobrý moravan. Nemusí být vůbec člověkem. Je-li už člověkem, pak je lhostejný jeho původ, geny, jazyk, kůže, oči, náboženská obec, odborový svaz i politická strana.
Zemský či lokální patriotismus není nacionální, neboť země jsou určeny morfologií Zemského povrchu - u nás typicky povodími. Morava je moravou od alpinsko-himalájského vrásnění, tedy circa od konce druhohor. Savci ještě nebyli. Když se vyčůral dinosaurus moravan, vyčůral se skrze nejbližší potůček do Černého moře (povodí Moravy), když dinosaurus slezan, tak do Baltu (Odra), když dinosaurus čech, pak do moře Severního (Labe). Ta malá písmena tam patří, protože dinosauři nemluvili, nenazývali tudíž moravu Moravou. Přesto již ležela kde leží dnes. A první savci se vyvinuli v době, kdy se směr toků řek již neměnil. O lidech nemluvě.
Kdo žije na Moravě, je moravan. Kdo jí i prospívá, je dobrý moravan. Nemusí být vůbec člověkem. Je-li už člověkem, pak je lhostejný jeho původ, geny, jazyk, kůže, oči, náboženská obec, odborový svaz i politická strana.
FT
November 25, 2015 v 14.15
Pan Jedlička zde názorně představil co to znamená zastydlý patriotismus. Plným pohledem do minulosti, do budoucnosti ani krok.
Mimochodem, kdybych si dal tu práci (nedám), budu schopen vyložit (i vygooglit) řadu příkladů národně pojatého nacionalismu od česky i německy mluvících lidí na Moravě.
Mimochodem, kdybych si dal tu práci (nedám), budu schopen vyložit (i vygooglit) řadu příkladů národně pojatého nacionalismu od česky i německy mluvících lidí na Moravě.
MP
Většina lidí, kteří se problémy nacionalismu zabývají na FF, které znám (bohužel jste neuvedl, kterou univerzitu máte na mysli), by s Tomášem Tožičkou, spíše než z pozice národovecké, polemizovala pro přílíš statické rozlomení onoho ex post a ex ante. Bohužel lze spíše věřit dialektice obou nacionalismů vyjádřené Lyotardem : "hrdé boje za nezávislost," které "dávají vzniknout mladým reakcionářským státům".
TT
Ano Martine, na dialektiku se dá hodit vždycky všechno (byť sama dialektika je v sociálním smyslu perverzní a bylo by lépe mluvit o multilektice). Nicméně filosofie, jako každá věda, řeší také problém vymezování pojmů a kategorizaci. A to jsem učinil. Nakolik se množiny ex-post a ex-ante protínají, či překrývají, v závislosti na regionu a kultuře, samozřejmě nemohlo být obsahem sloupku v DR ;)
A abych nezapomněl - Ten Lyotardův citát se dá použít na státy vzniklé v buržoázních revolucích na troskách evropských království. Přesto i tyto země zůstaly svázány s nekrofilní ideou posvátných mrtvol, které vytahují z hrobů (myšleno obrazně, ale vzpomeňme na přenášení mrtvých hrdinů v naší historii...) aby s nimi mohli zaútočit na jiné mrtvoly vyhrabané národovci v jiném údolí. A to se prostě v těch moderních amerických a afrických národech dá najít jen velmi zřídka.
A abych nezapomněl - Ten Lyotardův citát se dá použít na státy vzniklé v buržoázních revolucích na troskách evropských království. Přesto i tyto země zůstaly svázány s nekrofilní ideou posvátných mrtvol, které vytahují z hrobů (myšleno obrazně, ale vzpomeňme na přenášení mrtvých hrdinů v naší historii...) aby s nimi mohli zaútočit na jiné mrtvoly vyhrabané národovci v jiném údolí. A to se prostě v těch moderních amerických a afrických národech dá najít jen velmi zřídka.
MP
a ČR snad směřuje k západnímu, tedy občanskému pojetí národa. Ale výroky T. Tožičky jsou (opět) zbytečně přepjaté a konfrontační. Proč? Je třeba dějinám rozumět a mít pochopení i pro snažení našich předků.
Pro západní pojetí národa musely ve střední a východní Evropě vzniknout nejprve předpoklady - a nemá smyl zpětně něco vyčítat 19. nebo první polovině 20. století, že takové předpoklady ještě neexistovaly. Což nic nemění na tom, že dnes je o vytvoření občanského národa třeba usilovat.
A ještě jedna poznámka. Je velmi zajímavé, že zarytí odpůrci nacionalismu si vůbec nekladou otázku, že totiž aby dnes mohla existovat etnická pestrost v rámci jednoho velkého občanského národa, musela se nejdřív do dnešních dnů nějaká etnika vůbec zachovat, přežít. Kdyby naši předkové rezignovali na český nacionalismus a poněmčili se (a Slováci pomaďarštili, pobaltské národy poruštili atd.), jakápak pestrost by dnes v Evropě existovala?
Pro západní pojetí národa musely ve střední a východní Evropě vzniknout nejprve předpoklady - a nemá smyl zpětně něco vyčítat 19. nebo první polovině 20. století, že takové předpoklady ještě neexistovaly. Což nic nemění na tom, že dnes je o vytvoření občanského národa třeba usilovat.
A ještě jedna poznámka. Je velmi zajímavé, že zarytí odpůrci nacionalismu si vůbec nekladou otázku, že totiž aby dnes mohla existovat etnická pestrost v rámci jednoho velkého občanského národa, musela se nejdřív do dnešních dnů nějaká etnika vůbec zachovat, přežít. Kdyby naši předkové rezignovali na český nacionalismus a poněmčili se (a Slováci pomaďarštili, pobaltské národy poruštili atd.), jakápak pestrost by dnes v Evropě existovala?
TT
může být, aspoň to plodí diskusi. Každý "konflikt" pokud nepřeroste v nezvládnutý konflikt, napomáhá hledání nových cest a možných řešení.
Jinak s těmi národy a etniky a jejich sebeuvědomováním to je jako se slepicí a vejcem. Co bylo dříve? Snaha jedněch "národů" ovládat druhé a následná obrana, nebo nejprve vymezování etnické identity a pak teprve spory mezi těmito vymezujícími se skupinami?
Na základě svých ne zcela průkazných studií vznáším tezi, že tam, kde mezi etniky nedochází k vážnějším třenicím, nepotřebují tato etnika ani profilovat svůj ex-post nacionalismus. Inu tak.
Jinak s těmi národy a etniky a jejich sebeuvědomováním to je jako se slepicí a vejcem. Co bylo dříve? Snaha jedněch "národů" ovládat druhé a následná obrana, nebo nejprve vymezování etnické identity a pak teprve spory mezi těmito vymezujícími se skupinami?
Na základě svých ne zcela průkazných studií vznáším tezi, že tam, kde mezi etniky nedochází k vážnějším třenicím, nepotřebují tato etnika ani profilovat svůj ex-post nacionalismus. Inu tak.
MP
Lyotard pochopitelně mluvil o zemích třetího světa. A myslím, že docela právem. Na evropské státy, pokud vzešly z hrdého boje o nezávislost (Srbsko, Řecko, Irsko, kdo dál?) to příliš nepasuje.
A ano, tam kde mezi etniky nedochází k vážnějším třenicím, nepotřebují tato etnika ani profilovat svůj ex-post nacionalismus. Kde to je? A je-li kde, napiš o tom rychle, než to skončí.
Martinovi Plevovi
Jo, kdyby naši předkové rezignovali, mohli jsme dnes mluvit německy. Pár intošů by umělo mrtvý jazyk a překládalo by nám z něj, ono by se to zase tak nelišilo, stejně si dneska středoškolák Dalimila v originále nepřečte a nad Komenského češtinou je v rozpacích. Hezká retroutopie. Bohužel už u Bolzana najdete, proč to nemohlo fungovat.
A ano, tam kde mezi etniky nedochází k vážnějším třenicím, nepotřebují tato etnika ani profilovat svůj ex-post nacionalismus. Kde to je? A je-li kde, napiš o tom rychle, než to skončí.
Martinovi Plevovi
Jo, kdyby naši předkové rezignovali, mohli jsme dnes mluvit německy. Pár intošů by umělo mrtvý jazyk a překládalo by nám z něj, ono by se to zase tak nelišilo, stejně si dneska středoškolák Dalimila v originále nepřečte a nad Komenského češtinou je v rozpacích. Hezká retroutopie. Bohužel už u Bolzana najdete, proč to nemohlo fungovat.
FT
Když jsem se otřel o FF (MU), především jsem neměl na mysli badatele akademicky se zabývající nacionalismem, ale mířil jsem na kohokoliv, kdo v humanitních oborech působí. Ať vědomě nebo nevědomě, každý badatel svým přístupem k "otázce národní" formuje výzkumné otázky a tím i pojetí identity. Poslední odstavec tohoto článku vyjadřuje to, co z FF neznám.
BTW: Sice nemám k ruce statistiky, ale poměr zahraničních zaměstnanců na fakultách s techničtějším zaměřením je vyšší než u filozofických fakult. Jak to? V zahraničí jsou jen technici, nebo je to způsobené něčím jiným (jistým společenským postojem koryfejů na FF)?
Ještě jednu poznámku k etnicitě: lze ten pojem definovat, tak aby odpovídal jakémukoliv pojetí etnicity, nebo je to jen takové prodejné slovo k vyjádření skupinové příslušnosti? Je vůbec relevantní? Co by byla etnicita v oblasti ve které dnes žijeme? Troufl by si to vůbec někdo definovat?
BTW: Sice nemám k ruce statistiky, ale poměr zahraničních zaměstnanců na fakultách s techničtějším zaměřením je vyšší než u filozofických fakult. Jak to? V zahraničí jsou jen technici, nebo je to způsobené něčím jiným (jistým společenským postojem koryfejů na FF)?
Ještě jednu poznámku k etnicitě: lze ten pojem definovat, tak aby odpovídal jakémukoliv pojetí etnicity, nebo je to jen takové prodejné slovo k vyjádření skupinové příslušnosti? Je vůbec relevantní? Co by byla etnicita v oblasti ve které dnes žijeme? Troufl by si to vůbec někdo definovat?
Pan Tožička tu lacině hodil nacionalismus a patriotismus do jednoho pytle, přitom nemusíme chodit daleko a vidíme, že patriotismus (vztah k zemi) na rozdíl od nacionalismu (vztahu k něčemu tak vykonstruovanému jako je "etnikum") funguje, je udržitelný a podporuje takové výdobytky, jako je např. evropský model sociálního státu. Můžeme se podívat i na to, jak např. ve Skotsku dokáže být patriotismus kompatibilní se sociálním smýšlením a alternativou k neoliberálnímu centralismu anglického typu.
Pan Trampota tu neříká pravdu, že pan Jedlička představuje "zastydlý patriotismus" - v čem má být jeho patriotismus zastydlý? Není zastydlý jen pro to, že je to patriotismus, který je alternativou k českému i německému nacionalismu?
Extrémní patriotismus, jak tu někdo psal, známe z USA. Ale patriotismus v Evropě je výrazně otevřen i do budoucnosti, není tedy opět pravdou to, co píše pan Trampota. Evropa regionů, Evropa historických a geografických celků, nikoli Evropa nacionalistických států, je do budoucna evropskou nadějí. Spojení lidí, široká federace na mnoha úrovních totiž nemůže být postavena na negativních moderních (marxistických, trockistických nebo ekofundamentálních) principech typu světová revoluce, boj proti kapitalismu či multikulturalismus. Ale na tradičních poutech, vztahu ke společné kultuře a životnímu prostředí, které lidi spojuje.
Pan Trampota tu neříká pravdu, že pan Jedlička představuje "zastydlý patriotismus" - v čem má být jeho patriotismus zastydlý? Není zastydlý jen pro to, že je to patriotismus, který je alternativou k českému i německému nacionalismu?
Extrémní patriotismus, jak tu někdo psal, známe z USA. Ale patriotismus v Evropě je výrazně otevřen i do budoucnosti, není tedy opět pravdou to, co píše pan Trampota. Evropa regionů, Evropa historických a geografických celků, nikoli Evropa nacionalistických států, je do budoucna evropskou nadějí. Spojení lidí, široká federace na mnoha úrovních totiž nemůže být postavena na negativních moderních (marxistických, trockistických nebo ekofundamentálních) principech typu světová revoluce, boj proti kapitalismu či multikulturalismus. Ale na tradičních poutech, vztahu ke společné kultuře a životnímu prostředí, které lidi spojuje.
MK
nemám tušení, jaké postoje mají koryfejové filozofických fakult, kolik je v zahraničí techniků, a jaký je rozdíl v poměru zahraničních zaměstnanců v různých fakultách. Ale první vysvětlení této situace, které mě napadlo, je, že "Filozofové popisují svět ve svém jazyce. Přírodovědci v tom jeho." Nebo méně aforicky a namyšleně, práce vědců v oborech filozofických, to je zápis jejich myšlenek. Práce vědců v oborech přírodovědných obsahují vzorce, grafy, tabulky, schémata a podobné jazykově univerzální věci.
MP
jen z (velmi omezené!) perspektivy Moravy či Rakouska, tedy jen velice provinčnímu myšlení.
Stačí se podívat k nejbližším sousedům, abychom zjistili, že v uherském a polském království žádné pevné zemské celky jako stavební kameny zmíněných států neexistovaly. Halič vznikla tak, že to byl zkrátka rakouský zábor někdejšího Polska atd.
A podobně v Německu. Jednotlivé státy, státečky a knížectví se tam nesutále měnily, posouvaly hranice, slučovaly se a zase rozpojovaly. takže např. dnešní spolkové země nejsou nijak přirozené (ale samozřejmě ani nemohou být), součastí nynějšího Freistaat Bayern jsou i historické Franky nebo Horní Falc atd.
Země jsou tedy stejně vykonstruované jako národy.
Stačí se podívat k nejbližším sousedům, abychom zjistili, že v uherském a polském království žádné pevné zemské celky jako stavební kameny zmíněných států neexistovaly. Halič vznikla tak, že to byl zkrátka rakouský zábor někdejšího Polska atd.
A podobně v Německu. Jednotlivé státy, státečky a knížectví se tam nesutále měnily, posouvaly hranice, slučovaly se a zase rozpojovaly. takže např. dnešní spolkové země nejsou nijak přirozené (ale samozřejmě ani nemohou být), součastí nynějšího Freistaat Bayern jsou i historické Franky nebo Horní Falc atd.
Země jsou tedy stejně vykonstruované jako národy.
MP
nejde o to, co by mohlo a nemohlo fungovat, to samozřejmě zpětně nevíme.
Ale hlavně by to nebylo přece správné, spravedlivé, fér, jakkoli to chcete nazvat. Pokud bychom považovali za správné, aby v zemi, kde 60-70% lidí hovoří nějakým jazykem, bylo úřadování, veškeré školství atd. v jazyce zcela jiném, pak bychom přece mohli považovat za správné, aby se židé museli nechat pokřtít, chtějí-li občanská práva, nebo aby gayové museli svou orientaci tajit, nechtějí-li dostat přes držku.
V takovém světě bych já - a doufám, že ani vy - žít nechtěl.
Kdo je dnes pro práva menšin a utiskovaných vůbec, musí mít pochopení i pro obranný nacionalismus našich předků. Ale zároveň je jistě třeba vidět i zlo, které tento nacionalismus přinesl (zejm. když už přestal být "obranný"), a především je třeba chápat a asi i zdůrazňovat, že dnes je již pochopitelně překonanou věcí.
Ale hlavně by to nebylo přece správné, spravedlivé, fér, jakkoli to chcete nazvat. Pokud bychom považovali za správné, aby v zemi, kde 60-70% lidí hovoří nějakým jazykem, bylo úřadování, veškeré školství atd. v jazyce zcela jiném, pak bychom přece mohli považovat za správné, aby se židé museli nechat pokřtít, chtějí-li občanská práva, nebo aby gayové museli svou orientaci tajit, nechtějí-li dostat přes držku.
V takovém světě bych já - a doufám, že ani vy - žít nechtěl.
Kdo je dnes pro práva menšin a utiskovaných vůbec, musí mít pochopení i pro obranný nacionalismus našich předků. Ale zároveň je jistě třeba vidět i zlo, které tento nacionalismus přinesl (zejm. když už přestal být "obranný"), a především je třeba chápat a asi i zdůrazňovat, že dnes je již pochopitelně překonanou věcí.
MP
Já pro něj pochopení mám a taky píšu, že už u Bolzana se jasně čte, proč to nemohlo fungovat. To nic nemění na faktu, že to není žádná výhra.
FT
November 27, 2015 v 18.58
Pane Kolaříku, tím jsem naznačil, že řešení jakýchkoliv vědeckých problémů může probíhat v mezinárodním kolektivu z hlediska jakéhokoliv území. Nejde to jen v případě, že hlavy pomazané tyto problémy považují za národní (či jinou identitární) záležitost a ohraničují oblast zájmu na svůj sociální a prostorový konstrukt. V některých případech mohou být výjimky jako např. čeština, která je ohraničená coby produkt tohoto konstruktu.
Dále bych Vás rád upozornil, že studenti oboru filozofie tvoří jen malý zlomek všech studentů FF. Jako téměř absolvent FF jsem svůj výzkum řešil pomocí postupů "obsahují vzorce, grafy, tabulky, schémata a podobné jazykově univerzální věci". Co s tím?
Pane Ungere, zoufalství pana Jedličky je vyjádřeno i ve skutečnosti, že se potřebuje dovolávat nejen lidské minulosti, ale dokonce i geologické. Větší průšvih je, že si to celé vymyslel.
Asi polovina Moravy je tvořena Českým masivem (Českým, no fuj!), který vznikl už v prvhohorách. Druhou polovinu Moravy tvoří Karpaty, které vznikly až ve třetihorách, a to tady navíc bylo moře a nad vodou byl právě jen ten Český masiv...
A s touto větou ať si pan Jedlička zajde na geologický ústav, budou se tam válet smíchy: "A první savci se vyvinuli v době, kdy se směr toků řek již neměnil. O lidech nemluvě".
Chce to znát o "své" zemi taky nějaké informace, když už jsou snadno dostupné na všech těch internetech.
Dále bych Vás rád upozornil, že studenti oboru filozofie tvoří jen malý zlomek všech studentů FF. Jako téměř absolvent FF jsem svůj výzkum řešil pomocí postupů "obsahují vzorce, grafy, tabulky, schémata a podobné jazykově univerzální věci". Co s tím?
Pane Ungere, zoufalství pana Jedličky je vyjádřeno i ve skutečnosti, že se potřebuje dovolávat nejen lidské minulosti, ale dokonce i geologické. Větší průšvih je, že si to celé vymyslel.
Asi polovina Moravy je tvořena Českým masivem (Českým, no fuj!), který vznikl už v prvhohorách. Druhou polovinu Moravy tvoří Karpaty, které vznikly až ve třetihorách, a to tady navíc bylo moře a nad vodou byl právě jen ten Český masiv...
A s touto větou ať si pan Jedlička zajde na geologický ústav, budou se tam válet smíchy: "A první savci se vyvinuli v době, kdy se směr toků řek již neměnil. O lidech nemluvě".
Chce to znát o "své" zemi taky nějaké informace, když už jsou snadno dostupné na všech těch internetech.
MP
S těmi cizinci na jednotlivých školách by se to asi špatně určovalo. Ale pokud je to ve prospěch technik, pak bych spíše než v nacionalismu badatelů na filosofických fakultách hledal vysvětlení v nedostatku peněz na těchto fakultách, vazbě řady oborů na kultivovaný jazyk a bohužel také v neatraktivnosti valné části oborů pro zahraničí; nízká úroveň.
Slovo etnicita se nehorázně nadužívá, objevují sousloví jako "etnický nacionalismus" ve zcela nesmyslném kontextu, když je řeč o moderním nacionalismu. Žurnalisté dokonce vytvořili fantastickou obludku zvanou "etnický Čech" (její geniální vizualizaci ztvárnil podle Brdečkova scénáře Dočolomanský v jedné scéně z Adela ještě nevečeřela).
Slovo etnicita se nehorázně nadužívá, objevují sousloví jako "etnický nacionalismus" ve zcela nesmyslném kontextu, když je řeč o moderním nacionalismu. Žurnalisté dokonce vytvořili fantastickou obludku zvanou "etnický Čech" (její geniální vizualizaci ztvárnil podle Brdečkova scénáře Dočolomanský v jedné scéně z Adela ještě nevečeřela).
Rozdíly např. mezi Moravou a Čechami bych raději podporoval četnými argumenty etnografickými, kulturními, urbanistickými, právně-historickými atd., ale pohled na patriotismus z hlediska biosféry není úplně mimo.
Pamatuji si na přednášku jednoho zoologa, který popisoval, jak hlavní evropské rozvodí, které prochází Českomoravskou vysočinou, je určující pro rostlinné a živočišné druhy. Např. ježek západní žije v západní Evropě, ježek východní v Evropě východní. Oba druhy žijí na našem území, ale ten východní hlavně na Moravě a ten západní hlavně v Čechách. I když u mě na zahradě dupe víc ten západní.
I při zkoumání přírody však zjistíme, že lidová píseň nebo způsob pití i preference alkoholických nápojů má své přirozené hranice.
Pamatuji si na přednášku jednoho zoologa, který popisoval, jak hlavní evropské rozvodí, které prochází Českomoravskou vysočinou, je určující pro rostlinné a živočišné druhy. Např. ježek západní žije v západní Evropě, ježek východní v Evropě východní. Oba druhy žijí na našem území, ale ten východní hlavně na Moravě a ten západní hlavně v Čechách. I když u mě na zahradě dupe víc ten západní.
I při zkoumání přírody však zjistíme, že lidová píseň nebo způsob pití i preference alkoholických nápojů má své přirozené hranice.
Zajímalo by mě, proč pohled z perspektivy Rakouska má být provinciální a z jiné perspektivy nikoli...
Ale historické a kulturně odlišné zemské celky jsou dnes, byť zaprášené 19. a 20. stoletím, i v tom Polsku nebo ve Francii. V dnešním přestěhovaném Polsku jsou historické celky tyto (a nemusíme počítat onu rakouskou Halič, jehož západní část byla Malopolskem): Velkopolsko, Malopolsko, Mazovsko, Slezsko, Zadní Pomořany, Pomoří. Ve Slezsku se mnozí ti, které polská vláda považuje za Poláky, označují jako Slezané, přitom hovoří velmi podobným jazykem. V Pomoří to jsou naopak Kašubové, původní obyvatelé, kteří žili jako menšina v Prusku. Proč mají potřebu se od ostatních Poláků odlišovat dnes? Protože pouze jazykové vymezení národa není dostačující a přesné pro prožívanou identitu mnoha národů. Podobně existují i nově příchozí "etnicko-jazykoví Rusové", kteří se v Kaliningradské oblasti hlásí ke staré východopruské identitě, ačkoli odtud nemají své pokrevní předky. Funguje vztah k zemi.
I ve Francii je rozdíl mezi Il-de-France, Normandií, Bretaní a zejména jižní částí Okcitánie, která má dokonce svou vlajku, jazyk a dlouhou středomořskou kulturní historii. A to jsem nezmínil Alsasko. O historických zemích ve Španělsku, Británii nebo Itálii, které lze obnovit, netřeba hovořit.
Německo bylo sice rozdrobeno na malé státečky s enklávami, ale v roce 1945 (kéž bychom po roce 1989 něco takového si dokázali prosadit) byly spolkové země obnoveny zezdola, referendy o zemských ústavách a dohodou o tom, že nebudou obnoveny enklávy a Prusko. Nyní německé spolkové země dobře fungují, jsou hlavním pilířem německé státnosti, mají efektivní pravomoci a rozhodují o významném dílu daní. Existuje i iniciativa na zmenšení Bavorska a obnovení Frank (jak píšete), případně Švábska, což není do budoucna špatný nápad.
Každopádně považuji zemský princip pro Evropu do budoucna jako lepší šanci, než princip jazykového nacionalismu z 19. století.
Ale historické a kulturně odlišné zemské celky jsou dnes, byť zaprášené 19. a 20. stoletím, i v tom Polsku nebo ve Francii. V dnešním přestěhovaném Polsku jsou historické celky tyto (a nemusíme počítat onu rakouskou Halič, jehož západní část byla Malopolskem): Velkopolsko, Malopolsko, Mazovsko, Slezsko, Zadní Pomořany, Pomoří. Ve Slezsku se mnozí ti, které polská vláda považuje za Poláky, označují jako Slezané, přitom hovoří velmi podobným jazykem. V Pomoří to jsou naopak Kašubové, původní obyvatelé, kteří žili jako menšina v Prusku. Proč mají potřebu se od ostatních Poláků odlišovat dnes? Protože pouze jazykové vymezení národa není dostačující a přesné pro prožívanou identitu mnoha národů. Podobně existují i nově příchozí "etnicko-jazykoví Rusové", kteří se v Kaliningradské oblasti hlásí ke staré východopruské identitě, ačkoli odtud nemají své pokrevní předky. Funguje vztah k zemi.
I ve Francii je rozdíl mezi Il-de-France, Normandií, Bretaní a zejména jižní částí Okcitánie, která má dokonce svou vlajku, jazyk a dlouhou středomořskou kulturní historii. A to jsem nezmínil Alsasko. O historických zemích ve Španělsku, Británii nebo Itálii, které lze obnovit, netřeba hovořit.
Německo bylo sice rozdrobeno na malé státečky s enklávami, ale v roce 1945 (kéž bychom po roce 1989 něco takového si dokázali prosadit) byly spolkové země obnoveny zezdola, referendy o zemských ústavách a dohodou o tom, že nebudou obnoveny enklávy a Prusko. Nyní německé spolkové země dobře fungují, jsou hlavním pilířem německé státnosti, mají efektivní pravomoci a rozhodují o významném dílu daní. Existuje i iniciativa na zmenšení Bavorska a obnovení Frank (jak píšete), případně Švábska, což není do budoucna špatný nápad.
Každopádně považuji zemský princip pro Evropu do budoucna jako lepší šanci, než princip jazykového nacionalismu z 19. století.
November 28, 2015 v 19.02
Nacionalismus či patriotismus spojující a rozdělující
Identity národní či patriotické nemusí být nutně navzájem se vylučující, například Valach nebo Hanák může být současně i Moravanem a Čechem. Co se týče přirozených hranic lidových písní, o kterých píše pan Unger, tak ta nejvýznamnější neprobíhá mezi Čechami a Moravou, ale mezi západní a východní Moravou. Je to rozdíl mezi východním vokálním a západním instrumentálním stylem. O tom už jsem zde v diskusi jednou psal.
Problém s dnešním českým nacionalismem je, že je rozdělující: rozděluje proevropské a protievropské občany ČR. Část Čechů nechce být současně Evropany.
Problém s dnešním českým nacionalismem je, že je rozdělující: rozděluje proevropské a protievropské občany ČR. Část Čechů nechce být současně Evropany.
MP
že nebyly nijak stabilní - vynořovaly se a zase zanikaly, zpravidla podle toho, kdo tomu určitému prostoru vládl a zda připojil něco jiného, nebo naopak něco ztratil atd.
Kryje se ona Halič s Malopolskem? Nekryje - naopak do ní patřila dnešní západní Ukrajina atd.
Navíc to Malopolsko, Velkopolsko atd. nebyly nikdy správní jednotky (jako třeba Morava), v Polsku byl jeden ústřední sněm a pak sněmíky krajské. V Uhrách zase, jak píšu, byly komitáty (župy), jen na území dnešního Slovenska jich bylo několik a zahrnovaly nynější slovenské i maďarské území atd.
Zkrátka nechme "historické země" spát a přenechme je historii, kam patří.
Není ostatně náhoda, že kromě Německa a Rakouska nikde žádní zemské uspořádání neexistuje - a není ani bez zajímavosti, že pojem "spolkový"/"Bundes-" nelze do angličtiny přeložit jinak než jako "federal"...
Kryje se ona Halič s Malopolskem? Nekryje - naopak do ní patřila dnešní západní Ukrajina atd.
Navíc to Malopolsko, Velkopolsko atd. nebyly nikdy správní jednotky (jako třeba Morava), v Polsku byl jeden ústřední sněm a pak sněmíky krajské. V Uhrách zase, jak píšu, byly komitáty (župy), jen na území dnešního Slovenska jich bylo několik a zahrnovaly nynější slovenské i maďarské území atd.
Zkrátka nechme "historické země" spát a přenechme je historii, kam patří.
Není ostatně náhoda, že kromě Německa a Rakouska nikde žádní zemské uspořádání neexistuje - a není ani bez zajímavosti, že pojem "spolkový"/"Bundes-" nelze do angličtiny přeložit jinak než jako "federal"...
MP
Anglie, Skotsko, Wales -- prostě UK je typický doklad toho, že země se mimo střední Evropu nevyskytují. A to "United" je co do významu neuvěřitelně vzdálené "Bundes".
Nikoli přesná obnova historických zemí, ty skutečně můžeme nechat spát. Kdyby se teď obnovovala moravská samospráva (Moravu obnovovati netřeba), asi by tam patřil slezský Jeseník, ale nepatřila by tam Moravská Ostrava nebo možná ani západomoravské Svitavy. Přesně totiž historický celek obnovit nelze a proč taky.
Jan Keller před lety prohlásil, že podstata moravské identity je v tom, že on se cítí Moravanem skrze to, že je Lach. Tedy i ten Hanák a Valach prožívá moravskou identitu skrze svou kulturní oblast. Takže o věta o sdílení identit, kterou tu napsal pan Kubička, samozřejmě platí. I Čech z Prahy může být zároveň Moravanem. S těmi oblastmi to v Čechách je horší, kromě Chodska se tam nikdy neprosadily a jejich náznaky jsou skrze geografické útvary (Šumava, Krkonoše, Polabí apod.)
U nás, v Německu, Rakousku či severní Itálii se to zemské prosazovalo i v samosprávě (regiony jsou všude) proto, že jsme byli po staletí součástí Svaté říše římské, zatímco Polsko, Uhry, Francie či Británie nebyly. Občané Velké Británie by si spolkové uspořádání dávno přáli, jen jim to není shora z Westminsteru dopřáno.
Model spolkového státu, federace zezdola je nosným pro celou Evropu, i když se prosadil jen v Evropě střední. A můžu uklidnit ostatní, že jeho jednotkami nebudou "historické země", ale mohou jimi být evropské spolkové země, chcete-li euroregiony, které zruší a překonají (aufheben) nacionální princip.
Jan Keller před lety prohlásil, že podstata moravské identity je v tom, že on se cítí Moravanem skrze to, že je Lach. Tedy i ten Hanák a Valach prožívá moravskou identitu skrze svou kulturní oblast. Takže o věta o sdílení identit, kterou tu napsal pan Kubička, samozřejmě platí. I Čech z Prahy může být zároveň Moravanem. S těmi oblastmi to v Čechách je horší, kromě Chodska se tam nikdy neprosadily a jejich náznaky jsou skrze geografické útvary (Šumava, Krkonoše, Polabí apod.)
U nás, v Německu, Rakousku či severní Itálii se to zemské prosazovalo i v samosprávě (regiony jsou všude) proto, že jsme byli po staletí součástí Svaté říše římské, zatímco Polsko, Uhry, Francie či Británie nebyly. Občané Velké Británie by si spolkové uspořádání dávno přáli, jen jim to není shora z Westminsteru dopřáno.
Model spolkového státu, federace zezdola je nosným pro celou Evropu, i když se prosadil jen v Evropě střední. A můžu uklidnit ostatní, že jeho jednotkami nebudou "historické země", ale mohou jimi být evropské spolkové země, chcete-li euroregiony, které zruší a překonají (aufheben) nacionální princip.
MP
sám D. Unger vám správně připomíná, že Británie není stát složený z hlediska správního ze zemí - neexistuje totiž žádná "Země anglická" a anglický parlament atd. Jedná se tam o asymetircký model, známý např. z ČSR po druhé světové válce.
MP
Regiony v Evropě samozřrejmě dávno existují a existují i v ČR. Jsem rád, že jsme se shodli na tom, že jsou umělé, protože jinak tomu ani být nemůže (stejně jako v případě národů, které ovšem spíš než politickými a správními rozhodnutími vznikaly - alespoň v té střední a východní Evropě - na základě mýtů, kultury atd.).
Regiony nemohou nahradit tzv. (nebo spíš "bývalé") národní státy jednoduše proto, že jsou příliš malé a že k nim - snad s výjimkou toho Rakouska, Německa a také Švýcarska (kantony) - neexistuje u lidí dostatečný citový vztah. Stará národní identita tedy bude ještě přetrvávat, ale bude pozvolna slábnout a ustupovat do pozadí.
A na její místo by měla nastoupit identita občanského národa a pak ta evropská.
Regiony nemohou nahradit tzv. (nebo spíš "bývalé") národní státy jednoduše proto, že jsou příliš malé a že k nim - snad s výjimkou toho Rakouska, Německa a také Švýcarska (kantony) - neexistuje u lidí dostatečný citový vztah. Stará národní identita tedy bude ještě přetrvávat, ale bude pozvolna slábnout a ustupovat do pozadí.
A na její místo by měla nastoupit identita občanského národa a pak ta evropská.
Jen je otázka, jaký státní proměnlivý celek zrovna myslíme. Můžeme myslet třeba Svobodný stát Sasko. Podle Vás jsou regiony příliš malé, no 3-5 milionů obyvatel nepovažuji za malý útvar. Malý je např. Zlínský kraj, který má jen něco přes půl milionu, to ano. Evropské regiony jsou EU přitom definovány a doporučovány počtem obyvatelů více než 1 milion.
Nevím, na základě čeho jste přesvědčen o tom, že zemské celky jsou umělé. Nikoli. Skotsko, Andalusie, Benátsko, Slezsko, Tyrolsko, Normandie, Braniborsko nejsou umělé útvary jen proto, že tu nejsou od velkého třesku. Karlovarský nebo Prešovský kraj umělým útvarem je.
Jinak ještě na doplnění, pane Plevo, kritizujete tu "rakouský historický konstrukt", zemi Halič, přitom argumentujete (západní) Ukrajinou, tedy podobným historickým konstruktem.
Pokud by se skutečně vyvinuly občanské národy výhradně na půdorysu současných národních států, obávám se, že by to nedokázalo překonat onen nacionalismus z 19. století. Jeho silná rezidua vnímáme např. v našem Česku právě dnes velice silně. Ale jsem rád, že jste na rozdíl od jiných diskutujících přišel alespoň s nějakou, byť dle mého názoru nefunkční, alternativou.
Mimochodem, mě přijdou občanské národy Francie, Německa nebo Británie zase příliš velké vzhledem ke středním a malým evropským občanským národům. Nikoli, že by euroregiony měly být příliš malé. EU složená z velmocí je dnes značně nepraktická, euroregiony či evropské země by tento problém vyřešily.
Nevím, na základě čeho jste přesvědčen o tom, že zemské celky jsou umělé. Nikoli. Skotsko, Andalusie, Benátsko, Slezsko, Tyrolsko, Normandie, Braniborsko nejsou umělé útvary jen proto, že tu nejsou od velkého třesku. Karlovarský nebo Prešovský kraj umělým útvarem je.
Jinak ještě na doplnění, pane Plevo, kritizujete tu "rakouský historický konstrukt", zemi Halič, přitom argumentujete (západní) Ukrajinou, tedy podobným historickým konstruktem.
Pokud by se skutečně vyvinuly občanské národy výhradně na půdorysu současných národních států, obávám se, že by to nedokázalo překonat onen nacionalismus z 19. století. Jeho silná rezidua vnímáme např. v našem Česku právě dnes velice silně. Ale jsem rád, že jste na rozdíl od jiných diskutujících přišel alespoň s nějakou, byť dle mého názoru nefunkční, alternativou.
Mimochodem, mě přijdou občanské národy Francie, Německa nebo Británie zase příliš velké vzhledem ke středním a malým evropským občanským národům. Nikoli, že by euroregiony měly být příliš malé. EU složená z velmocí je dnes značně nepraktická, euroregiony či evropské země by tento problém vyřešily.
MP
Zkuste se podívat na Rakousko před vyrovnáním. Ono jde historií bezesporu argumentovat, ale měl by ji člověk napřed alespoň trochu znát.
Uhry byly jedna historická země a dnes by se asi Maďarsko nebo Slovensko nedělilo. Argumentovat, že Uhry neměly další země, ale župy, je nesmysl, Uhry měly župy stejně jako měla Morava kraje a jako má stále kraje nyní Bavorsko či Sasko.
Jinak to, že celá Evropa není na středoevropském spolkovém principu jako Německo nebo Rakousko neznamená, že nemůže být země či region základní jednotkou Evropské unie.
Proč si myslíte, že i Francie zavádí od 60. let regiony vedle départementů a stále posiluje jejich status? A to jsme ve Francii, kde je zvykem vše dělat centrálně a byrokraticky od stolu.
Jinak to, že celá Evropa není na středoevropském spolkovém principu jako Německo nebo Rakousko neznamená, že nemůže být země či region základní jednotkou Evropské unie.
Proč si myslíte, že i Francie zavádí od 60. let regiony vedle départementů a stále posiluje jejich status? A to jsme ve Francii, kde je zvykem vše dělat centrálně a byrokraticky od stolu.
+ Další komentáře