Spolupracovník DR z Istanbulu: mezi levičáky sílí obavy, roste autonomizace

Petr Jedlička

Rozhovor s aktivistou a publicistou Lukášem Likavčanem, jenž tráví podzim 2015 v Istanbulu, o atmosféře týden po parlamentních volbách, kritice tureckých občanských aktivistů směrem k režimu i protestní kultuře v zemi obecně.

Agenturní zpravodajové čekali od výsledků tureckých voleb, že konečně zpřehlední situaci, a v důsledku sníží napětí. Vy trávíte celý podzim v Istanbulu, můžete tedy porovnávat. Jaká byla v tureckém největším městě atmosféra hned po volbách? Slavilo se nějak výrazně? Nebo spíše naopak? Jak reagovali lidé, se kterými přicházíte do styku?

Bydlím ve čtvrti Kadıköy, ve které získaly téměř osmdesát procent hlasů opoziční strany. Nálada tady tím pádem moc veselá nebyla. I přesto, že byla neděle, byly ulice nezvykle prázdné. Lidé tady jednoduše neměli moc co oslavovat.

To se ale netýká centrály vládnoucí strany AKP, kde — jak jsem viděl z televizních záběrů — už před desátou hodinou večer skandovaly davy příznivců a volební lídr Ahmet Davutoğlu oslavoval z provizorního pódia vítězství.

Jak konkrétně tedy hodnotili výsledek lidé kolem vás? Jaká mají očekávání ohledně dalšího vývoje?

Rychlost, se kterou se sečetly hlasy, mnoho lidí zaskočila — třeba právník levicové a prokurdské strany HDP na Twitteru oznámil, že není možné mít sečteno osmdesát procent hlasů během dvou hodin od zavření volebních místností. Přijde mi, že mnoho lidí podezřívá AKP z manipulace volebních výsledků, ale na druhé straně se k tomu staví hodně rezignovaně — každý ví, že v následujících letech se pravdu tak nebo tak nedozví.

×