Nedělní mimořádné volby do tureckého parlamentu vyhrála znovu Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) — islámskodemokratická strana pozvednutá a léta vedená současným prezidentem Recepem Tayypem Erdoganem. Stalo se tak podobně jako při řádných volbách v červnu, tentokrát ovšem s větší převahou. AKP získala 49,4 procenta hlasů, a tak bude moci vládnout bez koaličních partnerů.

Právě neschopnost AKP sestavit po červnových volbách koaliční vládu a tří opozičních stran přijít s konkurenčním kabinetem způsobila, že se obecné volby musely konat mimořádně znovu nyní.

Podle některých pozorovatelů přitom AKP a prezident Erdogan nepřistupovali k letním koaličním jednáním konstruktivně, jelikož doufali, že nové volby postavení strany vylepší. To se nakonec skutečně stalo — strana bude mít v parlamentu 317 křesel z 550, zatímco po červnových volbách jich držela 258.

„Reakce na výsledek jsou tady v Turecku smíšené. AKP samozřejmě slaví, třebaže nezískala ústavní většinu. (Tradičně nejsilnější opoziční strana) kemalistická CHP je naopak roztrpčena, i když získala větší podporu než v červnu. Levicová prokurdská HDP i ultranacionalistická MHP ztratily, obě však znovu překonaly desetiprocentní hranici pro vstup do parlamentu,“ hlásil do pondělního vysílání Al-Džazíry dopisovatel stanice Umut Uras a pokračoval:

„Část komentátorů nyní slibuje celkové uklidnění situace. Jiná je naopak toho názoru, že další vítězství jen posílí Erdoganovo sebevědomí a chuť na větší díl moci (...) Jisté je zatím jen to, že novou vládu povede jako premiér Ahmet Davutoglu, Erdoganův člověk, jenž vedl i vlády předchozí.“

Obavy a naděje

Turecká vláda obnovila v čase mezi červnovými a aktuálními volbami bojové akce proti ozbrojencům Kurdské strany pracujících (PKK), včetně útoků na jejich základny v Iráku. Provedla také razii v islamistických kruzích, umožnila americkému letectvu využívat dvě základny u syrských hranic a výrazně utužila dohled nad médii.

To vše — společně s dvěma velkými teroristickými útoky, z jejichž spáchání je obviňován takzvaný Islámský stát — přispělo podle pozorovatelů k atmosféře, ve které jakoby dávali AKP a prezident Turkům na vybranou: buďto my, nebo chaos.

Znalci teď napjatě očekávají, zda, respektive jak se ovzduší v zemi změní.

Staronový premiér Davutoglu už oznámil, že nová vláda se pokusí reformovat ústavu. Podle Davutoglua by měl být turecký politický systém „civilnější“ a „národnější“. Podle kritiků AKP půjde ale spíše o pokus o vytvoření prezidentského zřízení, v němž by měl Erdogan ve své funkci více pravomocí.

Pozorovatelé připomínají, že ani teď nemůže AKP měnit ústavu sama. K vypsání příslušného referenda by potřebovala ještě třináct hlasů od poslanců ostatních tří stran. Ke změně ústavy v parlamentu pak padesát.

Na vznik a politiku nové vlády čeká též netrpělivě Evropská unie. Zástupci EU chtějí s Tureckem vyjednat důležitou dohodu, v jejímž důsledku by se zlepšila ostraha turecko-řecké hranice a bylo umožněno Unii účinněji pomáhat syrských utečencům v tureckých táborech.

Hlavní jednání mezi EU a Tureckem by měla začít už v tomto týdnu.

Další informace:

BBC News Turkey election: Ruling AKP regains majority

The Guardian AKP returns to power in Turkey with outright majority

HurriyetDailyNews.com Turkey's AKP makes strong comeback, wins enough seats for single-party rule