Uprchlická krize v říjnu: EU má konečně plán

Z posledních jednání v Bruselu vykrystalizoval plán opatření, jenž může situaci stabilizovat alespoň na několik měsíců. Tíha uprchlické vlny doléhá aktuálně nejvíce na Balkán.

Petr Jedlička

28.10.2015 09:24

Související

Neúplný, provizorní, závislý na ochotě členských států, konečně ale komplexní a relativně jasný – takový je dle zpravodajů velkých agentur rámcový plán EU na zvládnutí uprchlické krize, který vykrystalizoval ze summitů, schůzek a dalšího unijního dění v posledním měsíci.

Jádrem plánu jsou závěry setkání hlav států a vlád v rámci Evropské rady na konci září, konkrétně:

  1. posílení ostrahy vnějších hranic pracovníky unijní agentury Frontex, zřízení hotspotů na východě Řecka a jihu Itálie k registraci migrujících,
  2. přerozdělení 160 tisíc žadatelů o azyl z přeplněných táborů v Řecku a Itálii po zbylých zemí schengenského prostoru,
  3. důstojné zaopatření uprchlíků, kteří už do EU dorazili,
  4. výrazné navýšení pomoci uprchlíkům v táborech na Blízkém východě.
Během října byla navíc:

  1. předjednána spolupráce s Tureckem, z niž mají v listopadu vzejít společné hlídky evropských a tureckých policistů u Egejského moře, unijní azylová centra na tureckém území a velké investice do infrastruktury v uprchlických táborech,
  2. dohodnuta ostraha dalších balkánských hranic EU, konkrétně srbsko-chorvatské, řecko-albánské a řecko-makedonské, unijními pověřenci tak, aby byli všichni uprchlíci odcházející z Řecka zaregistrováni,
  3. dohodnuta dotace pro dalších ubytovacích 100 tisíc míst v zimních stanech a nouzových příbytcích,
  4. dohodnut režim koordinace postupů mezi zeměmi na takzvané balkánské stezce,
  5. všemi přijata zásada, že je zapotřebí postupně eliminovat praxi divokého přecházení hranic a proud migrujících do Evropy celkově omezit,
  6. všemi přijata zásada, že ti z migrujících, kteří budou odmítat požádat v EU o azyl v rámci unijních pravidel, budou z území EU obratem vypovězeni.
Znalci upozorňují, že stávající plán EU je nastaven tak, aby umožnil jednotlivým zemím koordinovaně zvládnout průchod a z části snížit počet uprchlíků v příštích několika měsících.

Ohledně dalšího vývoje se zatím automaticky předpokládá, že uprchlická vlna do Vánoc poleví – z částí kvůli počasí, z části kvůli zpřísněné ostraze hranic. V zimě má pak být čas na doladění systému.

Příčinám jevu, komplexnímu řešení a situaci v příštích letech se ani aktuální plán příliš nevěnuje. Pozorovatelé se shodují, že ke stabilizaci Sýrie a Libye chybí současným vládám států EU vůle, síla i ochota podřídit se jednotnému politickému vedení.

Plán B?
Co se stane, pokud zima neodradí uprchlíky od cesty na Západ v současných počtech, či když se nepodaří uzavřít finální dohodu s Tureckem, není prozatím úplně jasné.

Německo, Itálie a Francie navrhují schválit stálý mechanismus k přerozdělování žadatelů o azyl mezi všemi zeměmi schengenského prostoru, který by poskytl celé EU více času na zdokonalení ostrahy hranice a zřízení většího počtu uprchlických center přímo na ní. Vzhledem k nevoli, kterou vyvolaly jednorázové kvóty, se ale nepředpokládá, že by byl stálý mechanismus v nejbližších měsících přijat.

Slovinsko, Rumunsko, Bulharsko a Srbsko se nechaly v posledním týdnu slyšet, že pokud nebude unijní plán fungovat, zavřou vlastní hranice jednostranně po maďarském vzoru. Tíha uprchlické vlny by pak dopadla na Makedonii a především na Řecko, které své moře a tři tisíce ostrovů zavřít dost dobře nemůže.

Znalci se shodují, že takový „plán B“ by znamenal humanitární katastrofu.

Mírnější alternativou je pak už jen postupné zpřísňování azylových pravidel, omezování benefitů v jednotlivých zemích a další nepřímé odrazování utečenců od cesty. K tomu se nyní pozvolna uchyluje Německo, které se snaží redukovat zejména migraci z Afghánistánu a nalézt efektivní způsob, jak vracet odmítnuté azylanty do zemí původu.

Situace v terénu
V létě nejvíce sledované Maďarsko uzavřelo už v polovině září srbskou část svojí hranice a v říjnu dokončilo plot i na chorvatské části. Hlavní proud uprchlíků se tak stočil v minulých týdnech ke Slovinsku.

Malá dvoumilionová země se pokoušela zvládat průchod tří až osmi tisíc uprchlíků řadu dní sama. Zmobilizovala policii i sociální pracovníky, vystavěla několik nouzových táborů, dokonce povolala k pořádkové službě i vojáky. V posledním týdnu však přestala nápor zvládat a požádala o pomoc zbytek EU.

Slovinské úřady dlouhodobě uvádějí, že jsou schopny odbavit 2500 uprchlíků denně. Z chorvatské strany jich ale přicházelo doposud nejméně dvakrát tolik. Na nedělní schůzce představitelů balkánských států v Bruselu dostala Lublaň slíbenu včasnou informovanost od Záhřebu, Bělehradu i Vídně. Ještě tento týden by mělo do Slovinska dorazit také 400 unijní policistů.

Chorvatsko se v říjnu rozhodlo jít naopak cestou co největšího urychlení přechodu uprchlíků přes své území. Tamní pomoc utečencům se tak soustředila zejména na transport. Vláda v Záhřebu neumožňovala ani dobrovolníkům mimo velké charity utečencům vařit či budovat jiné než otevřené přístřešky.

Teprve po stížnostech několika vlád a organizací a po příchodu chladného deštivého počasí se chorvatský přístup trochu změnil. Toto pondělí požádala záhřebská vláda EU oficiálně o zimní stany, postele, přikrývky, matrace a hygienické potřeby.

Šetření chorvatské vlády provedené v jednom z táborů odhaluje aktuální strukturu uprchlického proudu. Repro DR

Trvale obtížná zůstává situace v Řecku. Proud migrujících zpomalily v posledních týdnech kontroly na makedonské hranici, v jejichž důsledku vznikla před hranicí dvanáctihodinová fronta. Počty přicházejících z východu se ale zatím nesnížily, spíše naopak.

Řecká reprezentace se na poslední schůzce v Bruselu zavázala zajistit z unijních peněz nouzové ubytování pro dalších 50 tisíc uprchlíků. Deset tisíc z toho má být postaveno u makedonské hranice, dalších deset ve stávajících táborech na egejských ostrovech a zbylých 30 tisíc míst má být pronajato od soukromníků.

Vláda v Athénách chce tímto posílit i vlastní ekonomiku. Zároveň ale stále varuje, že jde pouze o provizorní několikaměsíční řešení.

Do Makedonie, Srbska, Slovinska i Chorvatska vyrážejí už od jara pomáhat také stovky dobrovolníků. Ti zkušenější z nich se však shodují, že v podmínkách přicházející zimy musejí převzít odpovědnost vlády a úřady.

Co bude dále
Státy patřící do schengenského prostoru by měly do konce října dodat unijním institucím informace o svých kapacitách k ubytování žadatelů o azyl z přeplněných táborů v Itálii a Řecku. Přerozdělování 40 tisíc azylantů na základě jarních dobrovolných a dalších 120 tisíc na základě podzimních povinných kvót už začalo, a to převozem první skupiny do Švédska a druhé do Lucemburska v druhém říjnovém týdnu. V listopadu a prosinci však má být realizována jeho hlavní část.

Do konce listopadu má začít též plně fungovat devět nových hotspotů v Řecku a Itálii. Každý z nich bude sloužit jako registrační a nouzově-ubikační centrum pod správou zmocněnců z unijní agentury Frontex a jako takový bude spravovat přilehlou nárazníkovou oblast. Jeden hotspot už v současnosti funguje na italské Lampeduse. Druhý byl otevřen na řeckém Lesbosu a zatím se zabíhá.

V průběhu příštího měsíce by měla pokračovat dále i jednání s Tureckem o společné ostraze pobřeží a investicích do infrastruktury v táborech u syrských hranic. Jak už naznačeno, právě dohoda s Tureckem je pro fungování unijního plánu stěžejní.

Konečně v prosinci má být dle analytiků znovu plnohodnotně otevřena debata nad sporným stálým mechanismem přerozdělování azylantů v rámci schengenského prostoru. Na poslední měsíc v roce je naplánováno jak řádné zasedání Rady EU ve složení ministrů vnitra, tak velká Evropské rada – summit hlav států a vlád členských zemí. Právě tam bude dle většiny prognóz příslušná debata vrcholit.


Další informace:
Die Presse Flüchtlingskrise: 17-Punkte-Plan zur Rettung der EU
BalkanInsight Balkans to Accommodate 100,000 Refugees
Human Rights Watch EU/Balkans: Contradictory Migration Plan
EUObserver.com EU stiffens border controls but human bottlenecks shiver in the cold and rain
EUObserver.com EU strives for common stance as spats mark response to Balkan migrant crisis
BBC News Migrant crisis: EU to begin seizing smugglers' boats
AFP Greece sees record 48,000 arrivals in past five days, says IOM


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.