Obrat Turecka v přístupu k ISIS získává jasnější obrysy

Vyhnat islamisty z budoucí bezpečné zóny v Sýrii mají Američané, oblast pak bude střežit Svobodná syrská armáda. Turecko vojáky za hranici nepošle a nechá na pokoji i syrské Kurdy. Otázkou je, co bude, pokud se do Sýrie přesunou ozbrojenci PKK.

(pjed)

14.08.2015 10:31

4564370565_69db072245_o

Americké F-16 vzlétly ve středu poprvé ze strategické základny Incirlik. Před tím z Turecka startovaly pouze neozbrojené drony. Foto SDASM Archives, flickr.com

Související

Stále nic není definitivní, stále jsou věci v pohybu. Obrat Turecka v přístupu k fanatikům z takzvaného Islámskému státu (ISIS) deklarovaný po červencových teroristických útocích ale získává konečně jasnější obrysy. Na základě posledního vývoje se na tom shodují analytikové, jejichž postřehy zveřejňují masmédia a agentury v průběžných zprávách.

„Turecko zatím neútočí na pozice ISIS až na výjimky přímo, zároveň ale zatýká sympatizanty organizace na svém území a otevírá Američanům vlastní letecké základny (...) Nejvyšší turečtí představitelé v posledních dnech několikrát zdůraznili, že jejich země jednotky do Sýrie nepošle (...) Je zde však dohoda s Američany o vyhnání ISIS z hraniční oblasti o rozloze 98 x 45 kilometrů (...) a je možné, že do tohoto vytěsňování se turecká armáda nakonec nějak zapojí,“ shrnul v úterním vysílání Al-Džazíry Michael Stephens, ředitel katarské odnože britského Royal United Services Institute.

Konkrétní podobou obratu Turecka v přístupu ISIS hledají znalci od konce července – od chvíle, kdy Turecko uzavřelo dohodu se Spojenými státy o vytvoření zmíněné bezpečné zóny za syrskou hranicí a o otevření základen.

Část pozorovatelů tvrdí, že válka v Sýrii nyní vstupuje do nové fáze, v níž bude ISIS s tureckou pomocí konečně poražen. Jiní jsou ale toho názoru, že turecká vláda chce především oslabit Kurdy a že vystupovat proti ISIS mimo své území ani v budoucnu nebude.

Současné rozdělení Sýrie mezi jednotlivé strany konfliktu. Z regionu ohraničeného bílými tečkami má být dle americko-turecké úmluvy ISIS vyhnán. Bránit zónu by potom měla Svobodná syrská armáda (na mapce „Rebels“) Repro ISW/WP/Hurriyet

Letectvo Spojených států v současnosti přesouvá stroje na příslušné turecké základny. V komplexu Incirlik je již od neděle šest letounů F-16 a 300 amerických pilotů, navigátorů a techniků. Celkově zde má být umístěno 30 strojů. Část letadel podnikla z Incirliku ve středu první let nad syrské území.

Turci dají dle úmluvy Američanům k dispozici také část základny u Dijarbakiru, z níž je blíže na východ syrského území. Dosud startovaly z tureckých strategicky umístěných základen pouze neozbrojené drony.

Turecká armáda, politice a polovojenské útvary mezitím pokračují ve velké oficiálně protiteroristické razii na celém tureckém území. Vedle sympatizantů ISIS přitom zatýkají i osoby podezřelé z členství či spolupráce se zakázanou Kurdskou stranou pracujících (PKK), jejíž ozbrojenci obnovili na konci července násilný odboj.

Turecká armáda také pokračuje v náletech a v odstřelování základen PKK v Iráku.

Důvody (ne)obratu
Debata nad důvody, důsledky a celým kontextem změny turecké politiky se vede v několika rovinách. Za prvé jsou zde otázky týkající se vztahu současné turecké vlády a ISIS obecně – Turecko se totiž do boje proti takzvanému Islámskému státu dlouho vůbec nezapojovalo. Deník Guardian navíc v minulých dnech zdokumentoval, jak ISIS využívával tureckých prostředníků k prodeji ropy a plynu z území pod svojí kontrolou, čímžto získával přibližně 40 milionů dolarů každý měsíc.

Zjevné je, že hlavním protivníkem Turecka v Sýrii zůstával až dosud Assadův režim, a to navzdory zvěrstvům, jež ISIS páchal a stále páchá. Vláda v Ankaře také neučinila nic, co by pomohlo syrským či iráckým Kurdům.

Kritikové jí za to obviňují z obojakosti, nerozvážnosti a zříkání se odpovědnosti, které má Turecko jako členský stát NATO. Obhájci namítají, že Turecko hájí jen svoje zájmy; že má se Sýrií nekontrolovatelnou 900kilometrovou hranici, že je vystaveno riziku útoků teroristů z ISIS více než jakýkoliv západní stát a že navzdory kritice z neangažovanosti přijalo na 1,8 milionu syrských uprchlíků.

Otázka Kurdů
Druhou rovinou debaty je vztah Turecka, respektive jeho současné vlády ke Kurdům. Jak již naznačeno, má část pozorovatelů za to, že Ankara svou novou potiteroristickou politikou kryje právě tažení proti kurdským separatistům a boj s ISIS je jen jakousi zástěrkou.

Vyvrátit řečenou tezi zatím docela nezle – nebylo totiž doposud zveřejněno, kolik ze stovek lidí bylo v rámci protiteroristické razie zatčeno za spojeni s ISIS a kolik za spojení se separatisty. Kurdská PKK a turecké ozbrojené složky jsou na každý pád nyní v otevřeném konfliktu. PKK zabila od konce července na 48 tureckých policistů a vojáků; armáda přitom dle agentury Anatolia zlikvidovala 390 kurdských ozbrojenců, a to převážně při náletech na jejich základny za iráckou hranicí.

Boje v intenzitě, jež byla typická pro kurdskou povstaleckou válku v minulých dekádách – od roku 1984 do 90. let zemřelo 40 tisíc lidí –, obnoveny dosud nebyly. Zpravodajové však připomínají, že četnost střetů a útoků rychle narůstá.

Velkou neznámou je v řečené souvislosti dále budoucí vztah turecké vlády k syrským Kurdům. Premiér Davutoglu i prezident Erdoğan slíbili, že na syrskou kurdskou Sjednocenou demokratickou stranu (PYD), respektive její Lidové obranné jednotky (YPG) Turecko útočit nebude. Otázkou je ale, co se stane, pokud se pod ochranu PYD uchýlí bojovníci PKK.

Také zóna, která má vzniknout na území 98 x 45 kilometrů mezi městy Džarábulus a Azáz po vyhnání ISIS, znemožní potenciální spojení obou enkláv, které dnes kontrolují syrští Kurdové. V rétorice americké vlády má jít o ochranné pásmo, jež zamezí pronikání bojovníků IS do Turecka a naruší zásobovací trasy teroristů. Turecká vláda pak vidí zónu spíše jako oblast, která zabrání vzniku souvislého syrského Kurdistánu a do níž se perspektivně přesunou uprchlíci, kteří jsou nyní na jejím území.

Faktor voleb
Konečně třetí rovina debaty, která se vede nad důvody, důsledky a celým kontextem změny turecké politiky, nahlíží současné vnitropolické dění v zemi. Dosud vládnoucí strana AKP ztratila v červnových volbách parlamentní většinu. Pověřený premiér Ahmet Davutoglu se nyní snaží vyjednat koalici.

Podle zákonných pravidel musí mít země vládu s parlamentní oporou do 24. srpna. Jinak se budou konat nové volby.

Část pozorovatelů se domnívá, že Davutoglu, a zvláště prezident Erdogan, nové volby chtějí, a tak veškerou politiku dnes podřizují tomu, aby se konaly brzy a aby si AKP znovu polepšila. Touto optikou je pak nahlíženo jak tažení proti PKK, tak i dohoda s Američany o bezpečné zóně a celý obrat Turecka v přístupu k ISIS.


Další informace:
IBT Isis: US launches first Islamic State Syria air strikes from Incirlik airbase in Turkey
Hurriyet News U.S. denies reaching agreement with Turkey on Syria ‘safe zone’
The Washington Post U.S.-Turkey deal aims to create de facto ‘safe zone’ in northwest Syria
KDN The Guardian reveals Turkey’s clandestine oil business with ISIS
KDN State Dept: US will not allow Turkey to attack PYD in Syria
The Guardian Turkey agrees plan for 'Isis-free zone' along Syrian border
Hurriyet News Turkish raids on ISIL, PKK ‘changed the regional game:’ PM
Al-Džazíra Why Turkey has taken a tougher stance against ISIL
Al-Džazíra Turkey roundtable: War at two fronts?
Al-Džazíra The deep roots of Turkey's war on ISIL


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.