Tisíce Turků vyšly v neděli, den po bombovém útoku na demonstraci spolupořádanou liberálně levicovou stranou HDP v Ankaře, uctít památku obětí, ale také protestovat proti vládě prezidenta Erdogana. Pietu po zatím nejkrvavějším teroristickém aktu v historii země, při kterém zahynulo podle některých zdrojů až 128 lidí, doprovází spor o jeho interpretaci a podle mnoha znalců i o podobu budoucího Turecka.

Jednu ze stran sporu reprezentují zejména představitelé Erdoganovy Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP), která je v posledních dvanácti letech zároveň vládní stranou. Druhou stranu pak zosobňuje především Selahattin Demirtas — spolupředseda právě HDP, Lidové demokratické strany, která prosazuje krom liberálně levicové politiky také požadavky kurdské menšiny.

Atmosféru v zemi ovlivňují také blížící se předčasné volby plánované na 1. listopadu. Řada pozorovatelů se obává, že se situace bude dále vyostřovat.

Vlastní sobotní demonstraci, kde došlo k útoku, organizovala HDP společně s dalšími levicovými skupinami a odbory. Za ruce se držící mladí lidé volající po ukončení válečného konfliktu mezi tureckou vládou a radikály z Kurdské strany pracujících (PKK) dorazili v sobotu dopoledne před ankarské hlavní nádraží. Krátce na to se ozvaly dva výbuchy.

Podle účastníků i dalších svědků nebyla na shromáždění zajištěna žádná bezpečnostní opatření. Policie v bezprostředních momentech po útoku použila slzný plyn, který zasáhl i ty, co se mezitím snažili pomoci přeživším a raněným.

Premiér Ahmet Davutoglu z AKP ohlásil v sobotu odpoledne třídenní státní smutek. Podle vládních zdrojů zemřelo 97 lidí. HDP ovšem uvádí počet ještě vyšší — oněch 128 obětí.

Ještě tentýž den nechala vláda zablokovat populární média Facebook a Twitter a nařídila cenzuru všech informací, které se útoku týkají. Mluvčí kabinetu odůvodnil zákaz slovy, že inkriminované snímky „vytvářejí pocit paniky“.

Pozadí zatím nejasné