Tisíce Turků vyšly v neděli, den po bombovém útoku na demonstraci spolupořádanou liberálně levicovou stranou HDP v Ankaře, uctít památku obětí, ale také protestovat proti vládě prezidenta Erdogana. Pietu po zatím nejkrvavějším teroristickém aktu v historii země, při kterém zahynulo podle některých zdrojů až 128 lidí, doprovází spor o jeho interpretaci a podle mnoha znalců i o podobu budoucího Turecka.

Jednu ze stran sporu reprezentují zejména představitelé Erdoganovy Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP), která je v posledních dvanácti letech zároveň vládní stranou. Druhou stranu pak zosobňuje především Selahattin Demirtas — spolupředseda právě HDP, Lidové demokratické strany, která prosazuje krom liberálně levicové politiky také požadavky kurdské menšiny.

Atmosféru v zemi ovlivňují také blížící se předčasné volby plánované na 1. listopadu. Řada pozorovatelů se obává, že se situace bude dále vyostřovat.

Vlastní sobotní demonstraci, kde došlo k útoku, organizovala HDP společně s dalšími levicovými skupinami a odbory. Za ruce se držící mladí lidé volající po ukončení válečného konfliktu mezi tureckou vládou a radikály z Kurdské strany pracujících (PKK) dorazili v sobotu dopoledne před ankarské hlavní nádraží. Krátce na to se ozvaly dva výbuchy.

Podle účastníků i dalších svědků nebyla na shromáždění zajištěna žádná bezpečnostní opatření. Policie v bezprostředních momentech po útoku použila slzný plyn, který zasáhl i ty, co se mezitím snažili pomoci přeživším a raněným.

Premiér Ahmet Davutoglu z AKP ohlásil v sobotu odpoledne třídenní státní smutek. Podle vládních zdrojů zemřelo 97 lidí. HDP ovšem uvádí počet ještě vyšší — oněch 128 obětí.

Ještě tentýž den nechala vláda zablokovat populární média Facebook a Twitter a nařídila cenzuru všech informací, které se útoku týkají. Mluvčí kabinetu odůvodnil zákaz slovy, že inkriminované snímky „vytvářejí pocit paniky“.

Pozadí zatím nejasné

Premiér Davutoglu také už v sobotu prohlásil, že je zřejmé, jaké skupiny by „byly útoku schopny“. Vysloveně pak jmenoval takzvaný Islámský stát (ISIS), Kurdskou strana pracujících (PKK) a dvě radikálně levicové skupiny — Revoluční frontu za osvobození (DHKP-C) a Marxisticko-leninistickou komunistickou stranu (MLKP).

Podle posledních zpráv zahájily bezpečností složky vyšetřování dvou podezřelých mužů: má jít o sebevražedné atentátníky napojené právě na Islámský stát. Jednoho z nich již údajně zatkly. K činu se však zatím nikdo nepřihlásil a někteří upozorňují, že ve srovnání s ostatními útoky ISIS jde o neobvyklý postup.

Opoziční HDP přisuzuje právě vládě širší odpovědnost za neštěstí a poukazuje zejména na selhání bezpečnostních složek. Předseda Demirtas doslova uvedl, že „v Ankaře ví tajné služby o každé mouše, a shromáždění tisíců lidí přitom nepředchází jediné bezpečnostní opatření“.

Na pietní demonstraci HDP v neděli v Ankaře zaznívala krom smutečních projevů přímo hesla jako „Erdogan je vrah“ nebo „Smrt fašismu“. Odpůrci obviňují prezidenta dále z toho, že se snaží vytvářet chaos a se zištnými politickými cíli rozdmýchávat národovecké emoce.

Policie použila i v neděli proti demonstrantům, kteří chtěli na místo činu položit rudé karafiáty, slzný plyn, a poté s pomocí vodních děl zablokovala ulice vedoucí do čtvrti, kde stojí vládní budovy. Podle prohlášení HDP napadli policisté i několik jejích představitelů.

Vláda naopak obviňuje HDP z toho, že se sama snaží útok politicky vytěžit — že zneužívá „bolesti lidí k zisku volebních hlasů“. Předseda Demirtas nebyl pozván jako jediný z předsedů tureckých parlamentních stran ani na schůzku čelných politiků svolaných premiérem k řešení situace.

Demirtas se důrazně ohradil proti úvaze, že by mohla mít jeho strana se snahou využít útok k získání sympatií a soucitu cokoli společného. V tematickém projevu doslova dodal: „My jsme ti, kdo tu umírají (...) Budeme bojovat dále.“

Předchozí útok a volební perspektivy

Pozorovatelé připomínají v souvislosti se sobotními výbuchy též dosud zcela nevyjasněný útok z 20. července letošního roku podniknutý ve městě Suruc nedaleko syrských hranic, který měl spáchat kurdský přeběhlík k Islámskému státu, ovšem dle kurdských povstalců za pomoci dvou tureckých ozbrojenců.

Zabito bylo tehdy 33 mladých aktivistů. Útok pak započal novou fázi konfliktu mezi tureckou vládou a Kurdskou stranou pracujících (PKK), která ukončila dvouleté období mírových jednání — PKK totiž zareagovala napadením právě příslušníků tureckých ozbrojených složek a vláda obnovila vojenské operace.

Podle komentátorů se situace vyostřovala už od posledních voleb 6. června, kdy vládnoucí AKP ztratila parlamentní většinu a nebyla schopná vytvořit koalici. Do parlamentu se také v červnu nově dostala zmíněná strana HDP. Prezident Erdogan vyhlásil na konci léta nové volby, jež mají proběhnout nyní 1. listopadu. Řada pozorovatelů dnes dává celou protikurdskou kampaň do souvislosti právě se snahou AKP oslabit HDP a získat národovecké hlasy.

Povstalci z PKK po sobotním útoku v Ankaře oznámili, že jsou do voleb ochotni útoky ze své strany zastavit kromě případů sebeobrany. Turecká vláda nabídku zatím ignoruje a pokračuje v útocích na zázemí organizace v jihovýchodním Turecku a severním Iráku. Jen během posledních dvou dnů mělo při těchto útocích zemřít 49 kurdských bojovníků.

Krátce po sobotním útoku se objevily také domněnky, že prezident Erdogan chystané volby odloží. Zástupci vlády je ale označili za nepodložené. Pokud se AKP nepodaří získat 1. listopadu většinu, nastane dle části pozorovatelů podobný pat jako po červnových volbách, neboť i další parlamentní strany — kemalistická CHP a panturkická MHP — současné počínání AKP kritizují.

Další informace:

Al-Džazíra Peace rally bombing stokes tensions in Turkey

The Guardian Turkey bomb blasts: government blamed as thousands take to streets in Ankara

Reuters Turkey sees Islamic state hand in bombing, vow selection will go on

The Economist Why Turkey risks descending into a bloodbath

The Independent Ankara terror attack: Turkey censors media coverage of bombing as Twitter and Facebook „blocked“