Novým tureckým prezidentem se stane předseda reformě islamistické Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) a dosavadní premiér Recep Tayyip Erdogan. Rozhodli o tom voliči v nedělním hlasování. Erdogan získal dle již konečných výsledků 52 procent hlasů. Zvítězil tedy už v prvním kole. Oba jeho hlavní soupeři také již prohru uznali.

„Poté, co AKP zvítězila v březnových místních volbách i navzdory skandálům, konfliktům a veřejné kritice, kterým čelila v posledním roce, už o Erdoganově úspěchu nikdo nepochyboval (...) Nyní je otázkou, zda, či lépe jak jeho nástup do prezidentské funkce Turecko změní,“ hlásil do pondělního vysílání BBC Mark Lowen, zpravodaj britské stanice v Ankaře.

Dnes šedesátiletý Erdogan je bezesporu nejvýraznější turecký politik poslední doby, podle svých kritiků však se sklony k autoritářství a s ambicí Turecko postupně islamizovat. Funkci premiéra zastával kontinuálně od roku 2003, tzn. více než deset let. Nyní má sloužit dalších nejméně pět let jako prezident.

Turecko je dosud parlamentní republikou, Erdogan dal ale v předvolební kampani jasně najevo, že hodlá využívat všech prezidentských pravomocí k prosazování vlastní politiky a perspektivně i změnit ústavu. Podle současné turecké konstituce může prezident vracet parlamentu zákony, vyhlašovat referenda a jmenovat premiéra, ministry i velkou část nejvyšších úředníků.

Četní pozorovatelé připomínají, to byl právě Erdogan, kdo v roce 2010 inicioval referendum o změně volby prezidenta z nepřímé na přímou. Sám se tak nyní stal prvním přímo zvoleným prezidentem v tureckých dějinách.

Jako Putin, nebo de Gaulle?

Erdogan v reakci na výsledky zdůraznil, že chce být prezidentem všech sedmdesáti milionů Turků bez ohledu na „etnicitu, životní styl, víru či politické názory“. Nástup prvního přímo voleného prezidenta prý předznamenává „novou éru národní historie“ — budoucnost založenou na „vzájemném pochopení“ a „sociálním smíru“.

Zcela konkrétně pak Erdogan slíbil i řadu infrastrukturních projektů a sebevědomější zahraniční politiku.