Nedělní volby do Velkého národního shromáždění — tureckého parlamentu — vyhrála opět Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) premiéra Recipa Tayyipa Erdoğana. Stalo se tak již potřetí v řadě. Muslimské uskupení s podobným profilem jako evropské křesťanskoudemokratické strany získalo mírně nad 50 procent odevzdaných hlasů — o tři procenta více než v roce 2007. Kvůli specifikům volebního systému, účasti a výsledkům ostatních stran však bude mít méně poslanců, než po posledních volbách.

I tak ale AKP obsadí v novém parlamentu 326 míst z 550, což je absolutní většina.

Vítězství strany, jež vládne v Turecku posledních devět let, se všeobecně očekávalo. Otázkou bylo jen, zda se premiéru Erdoğanovi podaří vyhrát s dostatečnou převahou k vypsání referenda o změně ústavy. K tomu je potřeba nejméně 330 poslaneckých hlasů a ty AKP nezískala. Recip Erdoğan ovšem slíbil, že se liberalizaci současné konstituce, přijaté po vojenském převratu v roce 1980, pokusí prosadit cestou kompromisu.

„Lidé nám poslali vzkaz, abychom novou ústavu prosadili za pomoci dohod a vyjednávání,“ uvedl premiér v povolebním komentáři.

„O nové ústavě budeme diskutovat se stranami opozice,“ doplnil.

Levice, vlastenci, nezávislí

Vedle 326 poslanců AKP zasedne v novém parlamentu 135 zástupců středolevicové a přísně sekulární Republikánské lidové strany (CHP, získala 26 procent hlasů) a 54 poslanců Strany národní akce, jíž tvoří radikální turečtí nacionalisté (MHP, 13 procent hlasů).

Oproti minulým volbám přitom CHP posílila o 23 mandátů. MHP získala o 17 poslanců méně.

Kromě stranických poslanců se do sněmovny ještě dostalo 35 nezávislých politiků, ze kterých většina kandidovala s podporou prokursdké Strany míru a demokracie (BDP).

Pro vstup strany do tureckého parlamentu je nutné překročit desetiprocentní (protiextrémistický) práh podpory. Právě kandidatura mimo stranickou listinu ale umožňuje uspět i uchazečům, kteří jsou známý a oblíbení jen v určité části země, v případě BDP na jihovýchodě.

Klid a hrozby

Dosud vládnoucím kabinetům Strany spravedlnosti a rozvoje se podařilo zvládnout jak hospodářskou krizi, tak demografickou explozi. Výrazně se od roku 2002 zlepšila také kvalita infrastruktury, veřejných služeb a zejména politické kultury.

Turecká politická scéna sice zažila v posledních letech několik otřesů, když se určité křídlo armády (která má v Turecku ústavou garantované postavení strážce světského charakteru státu) pokusilo proti AKP vystoupit; z dlouhodobého pohledu se ale politický život v zemi uklidnil.

Letošní volby byly po 34 letech první, které se konaly v řádném termínu.

Oponenti AKP přesto stranu dlouhodobě obviňují ze snah o islamizaci tureckého státu. Dle jejich mínění toho chce dosáhnout právě novou ústavou, jež změní parlamentní republiku na prezidentskou. V ní by pak mohla být výkonná moc mnohem nezávislejší na armádním dohledu.

Znalci tureckých reálií ovšem namítají, že kemalistické principy tureckého zřízení nelze obejít snadno. Výbor nejvyšších generálů může dle svojí libovůle odstavit jakoukoliv vládu, zrušit jakoukoliv stranu či zneplatnit volby. Vojsko je navíc velitelům tradičně loajální a kult republikanismu zakladatele státu Mustafy Kemala Atatürka silný ve všech vrstvách společnosti.

40 zatčených

Podobně jako všechny volby a politické procesy v Turecku provázelo i tyto několik násilných incidentů. Nejvážnější proběhl v Ankaře, kde skupina zapřisáhlých republikánu napadla agitátory AKP. Střet ukončila až střelba policistů do vzduchu.

Řada potyček se odehrála i v kurdských oblastech na východě. Celkově bylo během volebního dne zatčeno na 40 osob.

Další informace:

Hürriyet AKP will embrace all, Erdoğan says

Hürriyet Four parties to form new Turkish Parliament

Hürrieyt Turkey's 2011 election campaign: A tale of crazy projects and cassette scandals

BBC News Turkey PM Erdogan 'to build consensus' after poll win

Al Džazíra Turkish PM 'to govern for all' after poll win

RFE/RL Turkey's Erdogan Promises Consensus After Election Win