Syrský fotbalový trenér, proslulý jako oběť nejslavnějšího letošního faulu, kterého se dopustila maďarská kameramanka Petra László na poli u maďarského Röszke, v exkluzivním rozhovoru pro DR odkrývá, jak přemýšlí o světě a o fotbale.
Jihlavský festival dokumentárních filmů se v letošním roce prezentuje nejen jako mimořádná událost filmová, ale i společenská. Vzácnou sbírku inspirativních hostů světového formátu tvoří dlouholetý vězeň na ecuadorské ambasádě v Londýně, zakladatel Wikileaks Julian Assange, členka ruské punkové kapely Pussy Riot Máša Aljochinová či syrský trenér Osama Mohsen, jehož obraz, jak se klátí k zemi po faulu maďarské xenofóbní kameramanky, se stal jednou z ikon letošní uprchlické krize.
I na základě své předcházející práce k tématu Deník Referendum získal exkluzivní prostor k rozhovoru s panem Mohsenem, díky němuž — a skvělé práci překladatele Adama Pospíšila — jej můžeme představit českému publiku důkladněji. Soudě na základě našeho rozhovoru, panu Mohsenovi se nedostalo mimořádného přijetí hvězdami Realu Madrid náhodou.
Jedná se o muže, který vyniká jemným smyslem pro humor a přemýšlí inspirativně o světě i o fotbale. Mimořádně smutnou zprávou o poměrech v českých zemích je skutečnost, že organizátoři nabízeli možnost pozdravit ho — po vzoru Realu Madrid — všem českým prvoligovým klubům. Ani jeden jí ale nevyužil.
Po skončení rozhovoru dostal fotograf DR Ondřej Mazura šťastný nápad půjčit na chvíli fotoaparát Zajdovi, sedmiletému synovi pana Mohsena, kterého držel v náručí i během svého světozmámého pádu v Röszke. Vznikla následující fotografie.
Snážím se připoutat pozornost k osudu své země. Foto Zajd Mohsen
Váš příběh známe od chvíle, kdy vás v Maďarsku podrazila kameramanka Petra László. Ale nevíme, co jste dělal před tím. Kde v Sýrii jste žili? Co dělala vaše rodina? Proč a kdy jste se rozhodli odejít?
Pocházím z města Dajr az-Zaur, které bylo jedním z prvních, kde propukla syrská válka. Často jsme tam zažívali bombardování, útoky. Vyjít na ulici bylo životu nebezpečné. Proto jsme se rozhodli v září roku 2012 ze Sýrie utéct. V říjnu jsme dorazili do Turecka, kde jsme se usadili ve městě Mersin.
Turecko je pěkná země, život tam ale pro syrské běžence není vůbec snadný. Syřané sice mohou v Turecku investovat, to se ale v praxi týká jen bohatých podnikatelů. Obyčejní řemeslníci, dělníci, zaměstnanci tam nenajdou žádné legální uplatnění. Možná v Istanbulu je to trochu lepší, ale všude jinde je to špatné.
Museli jsme samozřejmě platit nájem a vůbec z něčeho žít, což bylo stále těžší.
Kdy jste tedy Turecko opustili?
Někdy před třemi měsíci jsme se vydali na cestu přes Řecko do Evropy — nejprve v malém nafukovacím člunu na řecký ostrov Kos. Trvalo to asi čtyři hodiny.
Odešel jste ze Sýrie s celou rodinou?
Moje manželka a dvě děti — osmnáctiletý syn a třináctiletá dcera — zůstali v Turecku. Další syn, sedmnáctiletý Muhammad, odešel ještě devět měsíců před námi do Německa. Teď už je ale se mnou a tady malým Zajdem ve Španělsku. Zajdovi je sedm.
S tátou a bratrem jsou ve Španělsku. Na mámu a další dva sourozence se těší. Foto Ondřej Mazura, DR
Přijedou za vámi ostatní do Španělska?
Samozřejmě se snažíme, aby se k nám mohli připojit co nejdříve. Je potřeba to vyřídit administrativně, v čemž mi pomáhají kolegové ve Španělsku.
Víme o vás, že jste byl trenérem syrského prvoligového klubu Al Fotuwa. V kterých to bylo letech?
Bylo to v letech 1983 až 1989, 1992 až 1996, pak 1998 až 2000 a pak 2009 až 2011.
Co jste v dělal v době, kdy jste netrénoval?
Působil jsem jako funkcionář v syrském sportovním svazu, konkrétně v komisi pro fotbal. Od roku 2004 do roku 2007 jsem pak dělal v Abú Zabí trenéra mládeže v klubu Al Džazíra.
×
Diskuse
LŠ
Vždyť ho nekopla! https://www.facebook.com/Tibike53/videos/836686199733399/
Jakou má váhu jeho rozhovor, když v tom základním bodě lže? A novinář, který o něm píše jako o "oběti nejslavnějšího letošního faulu", by se sám faulů dopouštět neměl, i když by se mu tato interpretace hodila.
Jakou má váhu jeho rozhovor, když v tom základním bodě lže? A novinář, který o něm píše jako o "oběti nejslavnějšího letošního faulu", by se sám faulů dopouštět neměl, i když by se mu tato interpretace hodila.
JP
Pane Ševčíku,
je ve velké míře vaše věc, zda se tu chcete ztrapňovat šířením hoaxů a konspiračních teorií, ale vše má svou míru. A diskuse v DR, přestože jsou vedeny velmi benevolentně, mají svá pravidla.
je ve velké míře vaše věc, zda se tu chcete ztrapňovat šířením hoaxů a konspiračních teorií, ale vše má svou míru. A diskuse v DR, přestože jsou vedeny velmi benevolentně, mají svá pravidla.
October 31, 2015 v 13.31
Ten spor, co se tehdy stalo, se stále točí kolem dvou videí, pořád se vrací a je už poměrně dost toxický. Pro ty co zajímá, co vše víme o tom, co se skutečně stalo, zde tento text:
http://denikreferendum.cz/clanek/21570-podkopla-nebo-nepodkopla
http://denikreferendum.cz/clanek/21570-podkopla-nebo-nepodkopla
LŠ
Čím se člověk ztrapňuje? Tím, že nevidí, co je nakázáno? Jaká pravidla zde poruší ten, kdo pochybuje nad danou pravdou? Je šíření hoaxu to, že můžu věřit jednomu videu a nevěřit druhému? Ten "trenér" po pádu začal nadávat policistovi. Ne kameramance. Člověku, který se jej snažil zadržet při jeho nezákonném konání. To tady řešte! Nebo jste fascinováni lidmi, kteří porušují zákony?
Kdyby ale za viníku pádu byl určen policista, tak by se nemohla vytvořit oblbovací story. Nebyl by materiál k dojáku.
"Trenér" měl dnes na Novinkách zveřejněný rozhovor, ve kterém těch fabulací ze sebe sypal víc. Věřit jeho verzi ale znamená dát všanc svoji novinářskou čest. Porušit všechna pravidla investigativní novinařiny. Tedy pardón, pokud toto konstatování znamená konspirační teorii, či přímo porušení pravidel diskuse na DR!
Kdyby ale za viníku pádu byl určen policista, tak by se nemohla vytvořit oblbovací story. Nebyl by materiál k dojáku.
"Trenér" měl dnes na Novinkách zveřejněný rozhovor, ve kterém těch fabulací ze sebe sypal víc. Věřit jeho verzi ale znamená dát všanc svoji novinářskou čest. Porušit všechna pravidla investigativní novinařiny. Tedy pardón, pokud toto konstatování znamená konspirační teorii, či přímo porušení pravidel diskuse na DR!
AM
October 31, 2015 v 16.01
Jenže Lászlová opravdu stála příliš daleko, než aby to dokázala.
Nemohla ho kopnout, i kdyby chtěla.
V tomhle Mohsen 100% lže.
Nemohla ho kopnout, i kdyby chtěla.
V tomhle Mohsen 100% lže.
To je opravdu takový problém přiznat, že Abdul Osama Mohsen spadl v důsledku kontaktu s policistou, ať už jako následek chvilkového přidržení za batoh nebo jenom při vyhýbání špatně došlápl, a potom to už s dítětem na rukou neustál? To je zjevné z obou záznamů, že jsem dneska už několikrát slyšel v televizi stále omílat něco jiného na tom nic nemění. Jako příběh s faulovaným trenérem to ale zní líp. Příběh je ale snad dost zajímavý a inspirativní i bez téhle berličky. Možná by trenér měl sportovně přiznat, a nikdo by mu to snad neměl za zlé, že po zhlédnutí záznamu změnil názor na to, co se stalo.
Lászlová trenéra sice nezasáhla, ale to gesto nohou bylo výmluvné a opakovala ho několikrát. Lze chápat psychické vypětí z běžícího davu kolem, ale v zápase by takové gesto bylo jako nesportovní chování minimálně na žlutou.
Domnívám se, že zveřejňování podobných příběhů může osvětlit podstatu toho, co se v Sýrii i jiných podobně postižených zemích děje a co můžeme od lidí z těchto zemí prchajících očekávat. Jenom je potřeba důsledně odlišovat realitu a příběhy. Potom diskuze sklouzne velice snadno od podstaty problému k řešení toho, co je pravda a co není.
Lászlová trenéra sice nezasáhla, ale to gesto nohou bylo výmluvné a opakovala ho několikrát. Lze chápat psychické vypětí z běžícího davu kolem, ale v zápase by takové gesto bylo jako nesportovní chování minimálně na žlutou.
Domnívám se, že zveřejňování podobných příběhů může osvětlit podstatu toho, co se v Sýrii i jiných podobně postižených zemích děje a co můžeme od lidí z těchto zemí prchajících očekávat. Jenom je potřeba důsledně odlišovat realitu a příběhy. Potom diskuze sklouzne velice snadno od podstaty problému k řešení toho, co je pravda a co není.
PH
To by mělo patřit k objektivnímu vážení. A připadá mi jako velice neseriozní odvádět pozornost od hlavního poselství článku - je nutno uprchlíkům i těm uvězněným v táborech všestranně pomáhat! To se však některým nelíbí.
JN
October 31, 2015 v 22.08
Panu Patočkovi – Kameramanka pravděpodobně chtěla Mohsena kopnout, ale byla příliš daleko, než aby se jí to mohlo podařit. ( 9. až 26. sekunda)
Ze zveřejněných záběrů je nesporné, že kameramanka kope prchající migranty, kteří utíkají proti ní (někteří do ní předtím vrazili). Zda je ona také příčinou pádu pana Mohsena s dítětem v náručí je nejasné. Přikláním se k tomu, že pravděpodobně ne.
Zastavte si toto video (https://www.youtube.com/watch?v=1m6xPk9bKlY) na 9. sekundě a pak po jedné sekundě posouvejte vpřed. Vykopnutá levá noha kameramanky v tomto úseku videa není zachycena (na jiných záběrech z jiného úhlu je), 13. sekunda zachycuje okamžik, kdy kameramanka po předchozím vykopnutí položila levou nohu na zem a pan Mohsen padá na dítě pod ním, takže se skutečně zdá, že ho podrazila. Před jeho levou nohou, mezi ní a dítětem je na zemi vidět jakýsi předmět. V 18. sekundě se mění úhel zabírání situace, levá noha kameramanky (která měla podrážet) a levá noha pana Mohsena již nejsou v zákrytu a začíná být vidět vzdálenost mezi kameramankou a panem Mohsenem. Jak se dále mění úhel zabírající kamery (kamera se za zády Petry Lászlové přesouvá více doleva), začíná být ta velká vzdálenost mezi Petrou Lászlovou a panem Mohsenem stále zřetelnější. Ve 26. sekundě je to vidět nejlépe. Místo, kde byla levá noha pana Mohsena než dopadl, můžeme určit podle předmětu na trávě, který byl v okamžiku začátku pádu pod nohama dítěte. Vidíme, že vzdálenost levé nohy Petry Lászlové od onoho předmětu na trávě je značná, takže nemá šanci k onomu místu pádu dosáhnout nohou, i když ji předtím vykopávala vzhůru, protože patrně měla v úmyslu pana Mohsena kopnout nebo podrazit, jenže se jí to nemohlo povést. Její nohy jsou od 14. až do 26. sekundy na stejném místě (jak je vidět z detailu trávy), 13. sekunda ukazuje dopad levé nohy (vytočené chodidlo) na zem po předchozím vykopnutí vzhůru (na jiných záběrech).
Přikláním se tedy k závěru, že Petra László sice chtěla pana Mohsena kopnout, ale nemohlo se jí to kvůli velké vzdálenosti podařit a není tedy příčinou jeho pádu a tvrzení pana Patočky a pana Mohsena v tomto rozhovoru jsou tedy podle mě sporná.
Pokud jde o onu omluvu Petry László, jistě si musí být vědoma, že kopala do těch dětí, které běžely proti ní, nikde jsem ale nenašel, že by se omlouvala výslovně za podražení pana Mohsena.
Mrzí mě tedy velmi, že pan Patočka považuje pochybnosti, odlišnou interpretaci oné události, či jiný názor než ten jeho za ztrapňování a šíření hoaxů a konspiračních teorií. Nevím, zda si to mám vysvětlovat tak, že pravidla diskusí na DR povolují pouze jeden schválený názor a za pochybnosti o něm můžete být vyloučeni.
Zastavte si toto video (https://www.youtube.com/watch?v=1m6xPk9bKlY) na 9. sekundě a pak po jedné sekundě posouvejte vpřed. Vykopnutá levá noha kameramanky v tomto úseku videa není zachycena (na jiných záběrech z jiného úhlu je), 13. sekunda zachycuje okamžik, kdy kameramanka po předchozím vykopnutí položila levou nohu na zem a pan Mohsen padá na dítě pod ním, takže se skutečně zdá, že ho podrazila. Před jeho levou nohou, mezi ní a dítětem je na zemi vidět jakýsi předmět. V 18. sekundě se mění úhel zabírání situace, levá noha kameramanky (která měla podrážet) a levá noha pana Mohsena již nejsou v zákrytu a začíná být vidět vzdálenost mezi kameramankou a panem Mohsenem. Jak se dále mění úhel zabírající kamery (kamera se za zády Petry Lászlové přesouvá více doleva), začíná být ta velká vzdálenost mezi Petrou Lászlovou a panem Mohsenem stále zřetelnější. Ve 26. sekundě je to vidět nejlépe. Místo, kde byla levá noha pana Mohsena než dopadl, můžeme určit podle předmětu na trávě, který byl v okamžiku začátku pádu pod nohama dítěte. Vidíme, že vzdálenost levé nohy Petry Lászlové od onoho předmětu na trávě je značná, takže nemá šanci k onomu místu pádu dosáhnout nohou, i když ji předtím vykopávala vzhůru, protože patrně měla v úmyslu pana Mohsena kopnout nebo podrazit, jenže se jí to nemohlo povést. Její nohy jsou od 14. až do 26. sekundy na stejném místě (jak je vidět z detailu trávy), 13. sekunda ukazuje dopad levé nohy (vytočené chodidlo) na zem po předchozím vykopnutí vzhůru (na jiných záběrech).
Přikláním se tedy k závěru, že Petra László sice chtěla pana Mohsena kopnout, ale nemohlo se jí to kvůli velké vzdálenosti podařit a není tedy příčinou jeho pádu a tvrzení pana Patočky a pana Mohsena v tomto rozhovoru jsou tedy podle mě sporná.
Pokud jde o onu omluvu Petry László, jistě si musí být vědoma, že kopala do těch dětí, které běžely proti ní, nikde jsem ale nenašel, že by se omlouvala výslovně za podražení pana Mohsena.
Mrzí mě tedy velmi, že pan Patočka považuje pochybnosti, odlišnou interpretaci oné události, či jiný názor než ten jeho za ztrapňování a šíření hoaxů a konspiračních teorií. Nevím, zda si to mám vysvětlovat tak, že pravidla diskusí na DR povolují pouze jeden schválený názor a za pochybnosti o něm můžete být vyloučeni.
October 31, 2015 v 22.51
Pravda nebo příběh - co odvádí pozornost?
No právě proto, že pravda je v podobných situacích první obětí, je potřeba uvádět věci na pravou míru. Cílem přeci není poklepat autorům v kruhu přesvědčených na ramena, jak hezký rozhovor udělali. Smyslem snad je přesvědčovat dosud nepřesvědčené. Pokud by se hrdinovi příběhu podařilo policistovi včas vyhnout, byl by jeho příběh znám a trénoval by dnes ve Španělsku? Jistě, nepodstatný detail sloužící k upoutání pozornosti. A pokud už k tomu došlo, je potřeba takové příležitosti náležitě a bohulibě využít.
Ale právě proto nechápu lpění na pravdivosti takového detailu ve chvíli, kdy už není podstatný. Neodvádí právě tohle pozornost a nehrozí potom, že se část snahy proto míjí účinkem? Čtenáři jsou podle mne stále ještě většinou hákliví na to, co je a co není pravda. Koneckonců dneska už také nikdo netrvá na pravdivosti informace o smrti studenta, která pomohla mobilizovat veřejnost před šestadvaceti lety. Mění to snad něco?
Uprchlíkům je nutné pomáhat. Nejen z důvodů hluboce lidských, ale i těch chladně pragmatických. Protože nám (myslím tím tzv. Západ jako celek) nic jiného nezbývá. Ta lehčí část úkolu je najít racionální a fungující způsob jak to udělat a přitom zachovat to podstatné z toho, co máme. Ta těžší přesvědčit o správnosti takového jednání většinu obyvatel evropských států a získat jejich podporu. Bylo by hrubou chybou tento aspekt problému zanedbat. Dobrá vůle sama o sobě bohužel nestačí.
Ale právě proto nechápu lpění na pravdivosti takového detailu ve chvíli, kdy už není podstatný. Neodvádí právě tohle pozornost a nehrozí potom, že se část snahy proto míjí účinkem? Čtenáři jsou podle mne stále ještě většinou hákliví na to, co je a co není pravda. Koneckonců dneska už také nikdo netrvá na pravdivosti informace o smrti studenta, která pomohla mobilizovat veřejnost před šestadvaceti lety. Mění to snad něco?
Uprchlíkům je nutné pomáhat. Nejen z důvodů hluboce lidských, ale i těch chladně pragmatických. Protože nám (myslím tím tzv. Západ jako celek) nic jiného nezbývá. Ta lehčí část úkolu je najít racionální a fungující způsob jak to udělat a přitom zachovat to podstatné z toho, co máme. Ta těžší přesvědčit o správnosti takového jednání většinu obyvatel evropských států a získat jejich podporu. Bylo by hrubou chybou tento aspekt problému zanedbat. Dobrá vůle sama o sobě bohužel nestačí.
JP
Takže: videa nejsou průkazná. Pokud pan Mohsen tvrdí, že ho maďarská xenofobka László podrazila a pokud se ona sama za tu onen čin omluvila, je debata na to téma na úrovni debaty, zda Američané přistáli na Měsici. Všichni přece víme, jak snadná by byla fotomontáž. A s tím Kennedym to vlastně taky není tak úplně stopro, že? Tuhle zase někde někdo viděl někoho, kdo vypadal, jako by mu z oka vypadl. Náhoda? Nemyslím si.
Odvádění pozorností k otázce, zda ho maďarská xenofobka László podkopla, je neuvěřitelně trapným způsobem, jak se vyhýbat daleko podstatnější otázce, proč je většina syrských uprchlíků nositeli evropských hodnot v mnohem větší míře nežli většina českých účastníků internetových diskusí. Španělé mu dali práci, hvězdy Realu Madrid ho zvesela přivítaly...
Není divu, je to moudrý muž a člověk laskavý tak, že bych každému přál, aby dokázal být po prodělaných útrapách také takovým. Zlé řeči na jeho adresu vypovídají o těch, co je vyslovují, mnohem víc nežli o něm.
Odvádění pozorností k otázce, zda ho maďarská xenofobka László podkopla, je neuvěřitelně trapným způsobem, jak se vyhýbat daleko podstatnější otázce, proč je většina syrských uprchlíků nositeli evropských hodnot v mnohem větší míře nežli většina českých účastníků internetových diskusí. Španělé mu dali práci, hvězdy Realu Madrid ho zvesela přivítaly...
Není divu, je to moudrý muž a člověk laskavý tak, že bych každému přál, aby dokázal být po prodělaných útrapách také takovým. Zlé řeči na jeho adresu vypovídají o těch, co je vyslovují, mnohem víc nežli o něm.
IH
November 2, 2015 v 12.39
Úvodní figura textu Jakuba Patočky byla v pořádku,chci však říci něco jiného
Jsem úplný "mimoň", neinformovaný člověk, já totiž to strašně důležité video neviděl. Ani jedno. Takže jsem prošvihl jeden z okamžiků pravdy, jaké asi zaslouženě vítězí ve World Press Photo, ale jinak spíš futrují nějakou (něčí) pravdu.
Zprávy jako obrázky odbouraly do značné míry televize jako seriózní médium. Ale nejen to, jejich dominance vede ke ztrátě přehledu, smyslu pro proporce a schopnosti si pamatovat a sdělit informace o událostech u většiny konzumentů.
Zprávy jako obrázky odbouraly do značné míry televize jako seriózní médium. Ale nejen to, jejich dominance vede ke ztrátě přehledu, smyslu pro proporce a schopnosti si pamatovat a sdělit informace o událostech u většiny konzumentů.
AM
November 2, 2015 v 14.40
No ale zase povahu jednoho člověka nelze promítnout na všechny, kteří přicházejí.
Stejně tak úroveň a obsah internetové diskuse asi nebude přesným zrcadlem společnosti.
Všechno by bylo mnohem jednodušší, kdyby měla levice srozumitelné a vyargumentované odpovědi na palčivé otázky, které se ozývají ve veřejném prostoru.
Je třeba jasné, že k evropskému antisemitismu přichází ten islámský. Z Malmo v posledních deseti letech utekli všichni židé. A utekli před muslimskými přistěhovalci.
Máme tu ekonomické problémy -- Švédsko hlásí, že jestli se nic nezmění, hrozí krach sociálního systému. Oni nemůžou postupovat jako Turci, že ty lidi naženou na jedno místo, zakážou jim pracovat a jejich život nechají v rukou OSN, neziskovek a dobrovolníků.
Těch otázek je zkrátka mnoho.
Mnoho z nich jsou zajisté kraviny nebo výmysly, ale mnohé ne.
A jak píše pan Vorel, bez určitého přátelského naladění veřejnosti to nepůjde.
Takže by bylo opravdu velmi nešťastné, kdyby se taková celebrita jako pan Mohsen ukázala jako lhář.
Protože ta videa můžou ukázat pravdu. Vzhledem k tomu, že Lászlová po celou dobu "akce" prokazatelně stojí na jednom místě a máme záznam, i když nekvalitní, ze tří kamer (čistá postmoderna), dala by se spočítat vzájemná poloha nebo trajektorie jednotlivých účastníků. Podobně funguje např. tzv. jestřábí oko v tenisu.
Kdybych tomu věnoval několik dnů, tak to asi zvládnu. Ale dělat to nebudu. Nicméně odhaduji, že Lászlové chybí tak 30-40 cm, aby dokázala Mohsena kopnout nebo podrazit.
Stejně tak úroveň a obsah internetové diskuse asi nebude přesným zrcadlem společnosti.
Všechno by bylo mnohem jednodušší, kdyby měla levice srozumitelné a vyargumentované odpovědi na palčivé otázky, které se ozývají ve veřejném prostoru.
Je třeba jasné, že k evropskému antisemitismu přichází ten islámský. Z Malmo v posledních deseti letech utekli všichni židé. A utekli před muslimskými přistěhovalci.
Máme tu ekonomické problémy -- Švédsko hlásí, že jestli se nic nezmění, hrozí krach sociálního systému. Oni nemůžou postupovat jako Turci, že ty lidi naženou na jedno místo, zakážou jim pracovat a jejich život nechají v rukou OSN, neziskovek a dobrovolníků.
Těch otázek je zkrátka mnoho.
Mnoho z nich jsou zajisté kraviny nebo výmysly, ale mnohé ne.
A jak píše pan Vorel, bez určitého přátelského naladění veřejnosti to nepůjde.
Takže by bylo opravdu velmi nešťastné, kdyby se taková celebrita jako pan Mohsen ukázala jako lhář.
Protože ta videa můžou ukázat pravdu. Vzhledem k tomu, že Lászlová po celou dobu "akce" prokazatelně stojí na jednom místě a máme záznam, i když nekvalitní, ze tří kamer (čistá postmoderna), dala by se spočítat vzájemná poloha nebo trajektorie jednotlivých účastníků. Podobně funguje např. tzv. jestřábí oko v tenisu.
Kdybych tomu věnoval několik dnů, tak to asi zvládnu. Ale dělat to nebudu. Nicméně odhaduji, že Lászlové chybí tak 30-40 cm, aby dokázala Mohsena kopnout nebo podrazit.
LŠ
V rozhovoru pro Právo nejprve kritizoval Asáda za " utrpení, kterým syrští občané čelí pod vládou současného režimu" a pak, v době, kdy už se zřejmě nekontroluje, prohlásí, že by chtěl dobu, kde "jednotlivé skupinu budou moci zase žít pohromadě, jak tomu bylo DŘÍVE, ne-li lépe".
Nemůže za to. Syřané tuší, že jejich vstupenka do Evropy je podmíněna dehonestací Asáda. Říkají proto logicky to, co se od nich chce slyšet. Ale občas to trochu popletou. I s tím kopancem. Dozadu člověk nevidí. A když se mu pak jemně naznačí.....
Nemůže za to. Syřané tuší, že jejich vstupenka do Evropy je podmíněna dehonestací Asáda. Říkají proto logicky to, co se od nich chce slyšet. Ale občas to trochu popletou. I s tím kopancem. Dozadu člověk nevidí. A když se mu pak jemně naznačí.....
IH
Pane Ševčíku, Vám se zdají být oba výroky, jež citujete, v nutném rozporu?
LŠ
da se z toho konzumenty oficialni propagandy vytvorit par krkolomnych teorii. Ale v podstate je to jasne.
JN
panu Mohsenovi a celé jeho rodině přeji jen všechno dobré a toto mé přání nijak nezávisí na tom, z jaké příčiny pan Mohsen se svým dítětem v náručí upadl.
Přestože se Vám to zdá neuvěřitelně trapné, o tom, co vidím kolem sebe, si i nadále hodlám dělat úsudek vlastní. Dělal jsem to úplně stejně i za vlády komunistů a teď už to měnit nebudu. Opravdu nevím, proč by schopnost vytváření vlastního úsudku měla o člověku vypovídat něco špatného.
Přestože se Vám to zdá neuvěřitelně trapné, o tom, co vidím kolem sebe, si i nadále hodlám dělat úsudek vlastní. Dělal jsem to úplně stejně i za vlády komunistů a teď už to měnit nebudu. Opravdu nevím, proč by schopnost vytváření vlastního úsudku měla o člověku vypovídat něco špatného.
IH
Baasisitický režim v Sýrii byl vždycky, eufemisticky řečeno, tvrdý. Země však nesporně fungovala, podobně jako třeba Egypt, v mnoha ohledech poměrně normálně. O tom, jak zle se poměry vyvinuly, může svědčit mnohé. Třeba před 10 lety létaly do Sýrie chartery z ČR s turisty, kteří navštěvovali nyní poničenou Palmyru či Halab. Také jsem o cestě uvažoval. Rozhodl jsem se posléze pro jinou oblast, snad i proto, že nechci jezdit do zemí, kde probíhají represe a příměr navrch huj - vespod fuj platí v míře nadměrné.
Tzv. arabské jaro se v Sýrii projevilo protesty, které vyústily v ozbrojený odboj v oblastech s jinou skladbou obyvatelstva a posléze v dezintegraci země. Vina B. Asada spočívá v jednoznačné sázce na vojenské řešení. Mohl se jistě obávat o osud nejen svůj a svého režimu, ale i podstatné části Syřanů. Právě proto měl však přistoupit na kompromis, příp. mezinárodní účast na vyrovnání. Vydal se nicméně cestou ničení a zabíjení, přičemž zneužil i zásob chemických zbraní.
Myslím, že výroky, které jste, pane Ševčíku, citoval, dobře odpovídají zhruba takovémuto pohledu pana Mohsena na syrskou realitu.
Tzv. arabské jaro se v Sýrii projevilo protesty, které vyústily v ozbrojený odboj v oblastech s jinou skladbou obyvatelstva a posléze v dezintegraci země. Vina B. Asada spočívá v jednoznačné sázce na vojenské řešení. Mohl se jistě obávat o osud nejen svůj a svého režimu, ale i podstatné části Syřanů. Právě proto měl však přistoupit na kompromis, příp. mezinárodní účast na vyrovnání. Vydal se nicméně cestou ničení a zabíjení, přičemž zneužil i zásob chemických zbraní.
Myslím, že výroky, které jste, pane Ševčíku, citoval, dobře odpovídají zhruba takovémuto pohledu pana Mohsena na syrskou realitu.
LŠ
Země fungovala dobře, dokud nepřišlo tzv. "arabské" jaro. "Arabské" jaro, které, slovy klasika "díky "občanským aktivistům“ arabského jara (jak jsou eufemisticky nazývány bandy extrémistů a hrdlořezů) a „díky“ naší politické a humanitární podpoře těmto aktivistům“ (zahrnující roztomilé pozornosti od embarga zákonných vlád přes dodávky protileteckých a protitankových zbraní „aktivistům“ až po otevřenou vojenskou intervenci našich spojenců) dokázalo „demokratizovat diktátorské režimy“ v arabských zemích. Vše se odehrálo pod rouškou bizarního principu, zavlečeného do mezinárodních vztahů lidskoprávními think-tanky pod názvem „R2P“, neboli „Responsibility to Protect“. Funguje to jednoduše: v cílové zemi se (zpravidla prostřednictvím sociálních sítí a mainstreamových molochů typu CNN nebo al-Arabiya) vytvoří buďto virtuální, nebo skutečná skupinka „občanských aktivistů“, požadujících změnu společenských poměrů. Těm poté podle potřeby začnou sekundovat zahraniční, zpravidla dobře honorovaní, vybavení a vyzbrojení bojovníci, představující tzv. „opoziční síly“. Ty se potom nazvou „brigádami“ a „prapory“, aby budily dojem pravidelné armády, nikoli gangů teroristů a vrahů. V okamžiku, kdy dotyčný stát začne (celkem logicky) bránit své obyvatele a jeho infrastrukturu proti útokům těchto teroristů, je prohlášen za „zločinný“ a „porušující lidská práva“. Responsibility to Protect, neboli „odpovědnost bránit „občanské aktivisty“ a (zahraniční) „opoziční síly“ proti „zvůli a brutalitě“ zákonných vlád může nastoupit. Bráníme přece slabšího, šíříme tím nádherné ideály euro-americké civilizace, vzniklé díky humanistům na pozadí krvavých orgií typu Velké francouzské revoluce." Tohle vše přineslo ohromné posílení islamistických skupin, vlny zoufalých migrantů, útoky extrémistů vyzbrojených našimi vlastními spojenci. Ale hlavně katastrofální propad ekonomik.
Pokud by Asad nezvolil vojenské řešení, visel by na první lampě, ale, co je nejdůležitější, zbytku země by se rozhodně nevedlo lépe. To jsou jen pohádky pro naivy. Mohsen říká to, co mu přinese zisk. Do té doby, než se prokecne. Pokud by začal vyprávět o tom, jak si žil za Asáda a jak mu to Západ pokazil, v životě by se nedostal tam, kde dnes je a seděl by v uprchlickém táboře v Turecku.
Pokud by Asad nezvolil vojenské řešení, visel by na první lampě, ale, co je nejdůležitější, zbytku země by se rozhodně nevedlo lépe. To jsou jen pohádky pro naivy. Mohsen říká to, co mu přinese zisk. Do té doby, než se prokecne. Pokud by začal vyprávět o tom, jak si žil za Asáda a jak mu to Západ pokazil, v životě by se nedostal tam, kde dnes je a seděl by v uprchlickém táboře v Turecku.
IH
Víme, že různá povstání, dokonce i mírumilovná, se často nepovedou. Buď jsou potlačena, nebo se špatně vyvinou, nebo skončí (vojenským) patem či dezintegrací. Můžeme být sebevětší skeptici, přece však musíme počítat s tím, že lidé občas nejednají podle vůle mocných.
Někteří náboženští fundamentalisté jsou toho názoru, že vrchnost je od Boha a lidé ji mají ctít. Jejich názor mi nějak připomíná Váš názor, pane Ševčíku. Lidé však mohou v konkrétních podmínkách postupovat všelijak a autoritářská vláda bývá někdy překvapivě křehká.
Pane Ševčíku, nelze podle mého názoru zásadně odmítat intervence akceschopných zemí v naší "globální vesnici" a zároveň vystavit glejt k nejbrutálnějším krokům "legálním diktátorům".
Připomeňme si naši vlastní historii. Komunisté bránili do krajnosti proměně režimu, ale posléze nenašli vůli k tomu, aby postupovali podle hesla "Socialismo o muerte". V jistém smyslu byli, přes všechny malformace systému, oprávněni k jeho obraně. Nelze však lidi vraždit pro jejich (vždy domnělé) blaho. Československo mohlo posléze odolávat rozdělení, ale jen po jistou mez.
To, co dělali Hussain, Kaddáfí, ale třeba i Ceausescu bylo prostě přes. Jejich poprava, či zavraždění byly v různé míře ostudné, ale v zásadě důsledky jejich činů. Kdyby naši komunisté překročili v roce 1989 Rubicon, skončili by právem hodně jinak než se ve skutečnosti (správně) stalo.
Vezměmě si za příklad M. Gorbačeva. Nikdo ho nemůže vinit, že chtěl rozpad SSSR. Dokonce má na svědomí několik desítek lidí v Pobaltí a na Kavkaze. Měřeno ale rozměry dějů vyšel z krize jako vítěz. Ne tak Bašár Asad.
Někteří náboženští fundamentalisté jsou toho názoru, že vrchnost je od Boha a lidé ji mají ctít. Jejich názor mi nějak připomíná Váš názor, pane Ševčíku. Lidé však mohou v konkrétních podmínkách postupovat všelijak a autoritářská vláda bývá někdy překvapivě křehká.
Pane Ševčíku, nelze podle mého názoru zásadně odmítat intervence akceschopných zemí v naší "globální vesnici" a zároveň vystavit glejt k nejbrutálnějším krokům "legálním diktátorům".
Připomeňme si naši vlastní historii. Komunisté bránili do krajnosti proměně režimu, ale posléze nenašli vůli k tomu, aby postupovali podle hesla "Socialismo o muerte". V jistém smyslu byli, přes všechny malformace systému, oprávněni k jeho obraně. Nelze však lidi vraždit pro jejich (vždy domnělé) blaho. Československo mohlo posléze odolávat rozdělení, ale jen po jistou mez.
To, co dělali Hussain, Kaddáfí, ale třeba i Ceausescu bylo prostě přes. Jejich poprava, či zavraždění byly v různé míře ostudné, ale v zásadě důsledky jejich činů. Kdyby naši komunisté překročili v roce 1989 Rubicon, skončili by právem hodně jinak než se ve skutečnosti (správně) stalo.
Vezměmě si za příklad M. Gorbačeva. Nikdo ho nemůže vinit, že chtěl rozpad SSSR. Dokonce má na svědomí několik desítek lidí v Pobaltí a na Kavkaze. Měřeno ale rozměry dějů vyšel z krize jako vítěz. Ne tak Bašár Asad.
JN
November 4, 2015 v 0.55
Ivo Horákovi – Problém je s tím pojmem "akceschopná země".
"Nelze podle mého názoru zásadně odmítat intervence akceschopných zemí v naší 'globální vesnici' (...)."
Dosti akceschopnou zemí se jeví třeba Rusko, ale jeho intervenci na Ukrajině já tedy odmítám. Stejně tak akceschopné jsou i USA, jejich intervenci v Iráku odmítám také.
Proč a kdo by měl vystavovat glejt diktátorům? Jsou přece představiteli suverénního státu. I když ano, třeba taková Saudská Arábie má vlastně "vystaven glejt k nejbrutálnějším krokům svých legálních diktátorů" a žádná intervence nějaké akceschopné země jí nehrozí.
Domnívám se, že za tu kterou zemi jsou odpovědni především lidé, kteří v ní žijí. I když vývoj může trvat dlouho a nemusí být bez obětí, je to přirozený proces, který vede ke stabilitě a prosperitě, spíše než nějaké zvnějšku aplikované "dokonalé recepty" na "dokonalou" společnost. To, že nějaká země dokáže jiným zemím vnucovat své recepty není příznakem její akceschopnosti, je to příznak její síly a jejího pocitu nadřazenosti. A má to dalekosáhlé důsledky. I dnešní migrační krize je důsledkem kolonialismu.
Dosti akceschopnou zemí se jeví třeba Rusko, ale jeho intervenci na Ukrajině já tedy odmítám. Stejně tak akceschopné jsou i USA, jejich intervenci v Iráku odmítám také.
Proč a kdo by měl vystavovat glejt diktátorům? Jsou přece představiteli suverénního státu. I když ano, třeba taková Saudská Arábie má vlastně "vystaven glejt k nejbrutálnějším krokům svých legálních diktátorů" a žádná intervence nějaké akceschopné země jí nehrozí.
Domnívám se, že za tu kterou zemi jsou odpovědni především lidé, kteří v ní žijí. I když vývoj může trvat dlouho a nemusí být bez obětí, je to přirozený proces, který vede ke stabilitě a prosperitě, spíše než nějaké zvnějšku aplikované "dokonalé recepty" na "dokonalou" společnost. To, že nějaká země dokáže jiným zemím vnucovat své recepty není příznakem její akceschopnosti, je to příznak její síly a jejího pocitu nadřazenosti. A má to dalekosáhlé důsledky. I dnešní migrační krize je důsledkem kolonialismu.
AV
Mně zaujal výrok Jakuba Patočky o tom, že většina syrských uprchlíků jsou většími nositeli evropských hodnot než čeští účastníci internetových diskuzí. Jakkoliv ho chápu v daném kontextu jako emotivní, tak v něm vidím určité zajímavé aspekty. Odhlédnu od toho, že je na první pohled zřejmé, že takové tvrzení lze sotva věrohodně (např. statisticky) dokázat. Pozoruhodnější se mi jeví pojem "evropské hodnoty". Sám název naznačuje, že jde o hodnoty vycházející z evropského kulturního okruhu, tedy kulturně podmíněné. Zároveň jim výrok přisuzuje vysoký hodnotový status, k němuž se mají všichni vztahovat, takže figurují de facto v roli univerzálních hodnot. V tomto výroku je podle mě implicitně přítomna představa evropské kulturní nadřazenosti. Osvětlí se nám to, kdybychom pokusně vytvářely alternativní větu typu: Romové/Ukrajinci jsou většími nositeli českých hodnot než Češi. Syrští uprchlíci jsou většími nositeli arabských hodnot než Češi... Tyto věty působí úplně jinak.
K tomu si dovolím připojit poznámku na adresu multikulturalismu: Německý teoretik práva Udo di Fabio navrhuje vytvořit jakési civilizační minimum, na kterém by se všechny kultury shodly a které by tvořilo základ jejich vzájemného obcování. Současná lidská práva jsou podle něj příliš evropským/západním konceptem. Tato teze je ovšem v příkrém rozporu s multikulturalismem, ač se to tady mnoha lidem nebude zdát. (Sám její autor se tímto vůči němu vymezuje.) Multikulturalistické myšlení je možné jen na základě toho, že si člověk představuje univerzální lidství v intencích vlastní kultury. V pozadí levicového aktivismu je implicitní představa o nadřazenosti vlastního pojetí světa, v čemž by si paradoxně mohli levicoví liberálové podat ruku s americkými republikány. Podle této představy všichni na světě netouží po ničem jiném než po západním způsobu života (proto potřebují naši pomoc buď v podobě zaopatření, či bombardování). Pokud by si člověk nezaměňoval kulturně podmíněné hodnoty s nadčasovým univerzálním lidstvím, pak by podle mě sotva mohl věřit ve funkčnost multikulturní společnosti, která je svým způsobem contradictio in adjecto. Když se Martin Konvička shodne v rozhovoru s muslimem Petrem Pelikánem na tom, že multikulturalismus je nesmysl (oba mají zkušenosti z multikulturního prostředí), pak se ptám, kdo ho vlastně chce a v čí prospěch by se měl multikulturalismus realizovat.
K tomu si dovolím připojit poznámku na adresu multikulturalismu: Německý teoretik práva Udo di Fabio navrhuje vytvořit jakési civilizační minimum, na kterém by se všechny kultury shodly a které by tvořilo základ jejich vzájemného obcování. Současná lidská práva jsou podle něj příliš evropským/západním konceptem. Tato teze je ovšem v příkrém rozporu s multikulturalismem, ač se to tady mnoha lidem nebude zdát. (Sám její autor se tímto vůči němu vymezuje.) Multikulturalistické myšlení je možné jen na základě toho, že si člověk představuje univerzální lidství v intencích vlastní kultury. V pozadí levicového aktivismu je implicitní představa o nadřazenosti vlastního pojetí světa, v čemž by si paradoxně mohli levicoví liberálové podat ruku s americkými republikány. Podle této představy všichni na světě netouží po ničem jiném než po západním způsobu života (proto potřebují naši pomoc buď v podobě zaopatření, či bombardování). Pokud by si člověk nezaměňoval kulturně podmíněné hodnoty s nadčasovým univerzálním lidstvím, pak by podle mě sotva mohl věřit ve funkčnost multikulturní společnosti, která je svým způsobem contradictio in adjecto. Když se Martin Konvička shodne v rozhovoru s muslimem Petrem Pelikánem na tom, že multikulturalismus je nesmysl (oba mají zkušenosti z multikulturního prostředí), pak se ptám, kdo ho vlastně chce a v čí prospěch by se měl multikulturalismus realizovat.
IH
Moje formulace (o intervenci akceschopných zemí a naopak "legálních diktátorů") byla poukazem na (jak se domnívám) rozpor v názorech pana Ševčíka. Já se naopak domnívám, že sudím nejen třeba tenisového utkání nemá být jeden z hráčů.
??
"Ruské letectvo navíc ostřeluje pozemní cíle naprosto bez rozmyslu. Jediným záměrem je snad zvýšit vlnu uprchlíků do Evropy. Přál bych si, aby ukázali alespoň pár mrtvol lidí z Islámského státu, které ruské jednotky zabily. Když vidíte záběry, tak jich je velmi málo a naopak jsou tam samí civilisté. A totéž se týká operací vedených Íránem. Svět o tom všem mlčí."
Zdroj: http://www.lidovky.cz/madarska-kameramanka-nezajima-me-jsou-dulezitejsi-veci-rika-uprchly-syran-1tf-/zpravy-svet.aspx?c=A151105_131132_ln_zahranici_msl"
Zdroj: http://www.lidovky.cz/madarska-kameramanka-nezajima-me-jsou-dulezitejsi-veci-rika-uprchly-syran-1tf-/zpravy-svet.aspx?c=A151105_131132_ln_zahranici_msl"
LŠ
pane Kuchejdo. Jen poslušná hlásná trouba. Je to takový existující Martin Šmíd. Někdo mediálně zpracoval jeho pád, vytvořil z něj srdceryvnou story. Pak už to jelo. Teď už nevystoupí s pravdou. Má slávu, má prachy, kdyby řekl pravdu, už je buď zase v Turecku v lágru, nebo ve vězení.
Pro mě už je zajímavý, jen když se občas nekontroluje a vypadne z něj pravda. Být sluníčkáři, tak se od něj zavčasu distancuji, než se ta pravda prolákne celá. Neboť pak už bude ten, kdo mu věří, za osla.
Pro mě už je zajímavý, jen když se občas nekontroluje a vypadne z něj pravda. Být sluníčkáři, tak se od něj zavčasu distancuji, než se ta pravda prolákne celá. Neboť pak už bude ten, kdo mu věří, za osla.
AM
November 6, 2015 v 17.24
Je fakt, že se z Asada dělá klíčový problém, a s jeho odchodem se spojují naděje na uklidnění situace.
Ale když si poslechnu třeba slova izraelského bezpečnostního analytika Zvi Magena, už to tak optimisticky nevypadá:
"Toto není stejný Blízký východ jako před pár lety. V uplynulých letech nastaly obrovské změny. Zhroutily se režimy, zmizely státy. V regionu je obrovská negativní aktivita. Islamisté posílili."
"To je však pouze jedna strana příběhu (pozn.: myšleno zástupná válka Západ - Rusko), neboť současně se vede urputný boj o vedoucí postavení v regionu. Jedním z klíčových hráčů je Írán, který může díky aktivitě Moskvy v regionu posílit vlastní pozice, na druhé straně Saúdská Arábie a Turecko s USA za zády jen sotva dopustí vytvoření takzvaného šíitského půlměsíce."
(dlužno dodat, že ruce Íránu uvolnily USA)
"V Sýrii válka teprve začíná."
Možná nás čekají sunnitsko-šiítská jatka, ve kterých bude Asad jen podružnou figurkou.
Budou utíkat miliony.
A na Mohsena si za rok nikdo ani nevzpomene...
(připadá mi jako milý muž)
http://ceskapozice.lidovky.cz/v-syrii-jsme-teprve-na-zacatku-valky-d79-/tema.aspx?c=A151101_210728_pozice-tema_lube
Ale když si poslechnu třeba slova izraelského bezpečnostního analytika Zvi Magena, už to tak optimisticky nevypadá:
"Toto není stejný Blízký východ jako před pár lety. V uplynulých letech nastaly obrovské změny. Zhroutily se režimy, zmizely státy. V regionu je obrovská negativní aktivita. Islamisté posílili."
"To je však pouze jedna strana příběhu (pozn.: myšleno zástupná válka Západ - Rusko), neboť současně se vede urputný boj o vedoucí postavení v regionu. Jedním z klíčových hráčů je Írán, který může díky aktivitě Moskvy v regionu posílit vlastní pozice, na druhé straně Saúdská Arábie a Turecko s USA za zády jen sotva dopustí vytvoření takzvaného šíitského půlměsíce."
(dlužno dodat, že ruce Íránu uvolnily USA)
"V Sýrii válka teprve začíná."
Možná nás čekají sunnitsko-šiítská jatka, ve kterých bude Asad jen podružnou figurkou.
Budou utíkat miliony.
A na Mohsena si za rok nikdo ani nevzpomene...
(připadá mi jako milý muž)
http://ceskapozice.lidovky.cz/v-syrii-jsme-teprve-na-zacatku-valky-d79-/tema.aspx?c=A151101_210728_pozice-tema_lube
AM
November 10, 2015 v 10.08
Poněkud přímočařejší popis událostí než obecněji pojatá mluva Zvi Magena od švýcarského novináře ve Spiegelu::
(český překlad s funkčním odkazem)
http://www.blisty.cz/art/79780.html
Děsivé.
Sunnitsko-šíitská válka, do které jsou zamícháni všichni.
Vítejte v novém století.
(český překlad s funkčním odkazem)
http://www.blisty.cz/art/79780.html
Děsivé.
Sunnitsko-šíitská válka, do které jsou zamícháni všichni.
Vítejte v novém století.
+ Další komentáře