Nejde jen o hogo-fogo rituál

Lukáš Jelínek

Kdo nakonec bude jmenovat profesory? Ministr školství? Předseda Senátu? Samotní rektoři nebo prezident jako doposud? Podle pravděpodobného ministra školství Marcela Chládka by změna zákona měla být nejprve konzultována s prezidentem a rektory.

Miloš Zeman je povýšený nejen nad zbytek politické reprezentace, ale i nad inteligenci ztělesňovanou akademiky. Ukázkovým příkladem byla jeho neochota pozvat na oslavu 28. října na Pražský hrad ty rektory, kteří si dovolili kritizovat prezidenta za nejmenování Martina C. Putny profesorem.

Hlava státu si nejprve uzurpovala právo rozhodovat, kdo profesorem bude, a kdo ne. Když neuspěla, zřekla se kompetence jmenovat profesory úplně. A mezitím se ještě pokusila ponížit zpupné rektory. Ovšem, kdo byl ztrapněn nakonec víc?

Zůstal nám zde ale problém s profesory. Adepti již začínají připomínat horníky hromadící se v cimrmanovském dole (podle posledních zpráv osmdesát pět osob). Kdo je vytáhne nahoru?

Nejprve se myslelo, že ministr školství. Přirozená námitka ale je, že by došlo k nepřístojné politizaci akademického prostředí — vždyť ministr je představitel exekutivy, nadto politik zpravidla stranický. Druhá volba padla na předsedu Senátu. Milan Štěch je pro. Bylo by to logické. Jmenoval by druhý nejvyšší ústavní činitel. A stranická příslušnost by se dala přehlédnout.

Další možný přístup připomněl ve středeční MF Dnes Daniel Münich z IDEA/CERGE-EI: „Profesory si klidně mohou jmenovat školy samy. Rektoři dodatečný úkol jistě snadno a rádi zvládnou.(…) Proč by měl rozdílným profesurám a osobnostem žehnat rukou prezidenta stát, který do náročnosti profesur nemůže mluvit? Ať si za vlastní standardy ručí a případně dělá ostudu škola. Bylo by to zcela v souladu s oprávněným požadavkem na akademickou autonomii vysokých škol, kterou si ve většině ostatních ohledů, snad kromě financování, školy tvrdě hájí.

Jistě, v civilizovaném světě je běžné a přináší to mnohá pozitiva, že se profesury váží ke konkrétním školám. Jenže současná česká debata se netýká zásadní změny pojetí vysokého školství, ale jen odstraňování následků prezidentova přístupu ke svým povinnostem coby pověstnému švédskému stolu, z něhož se dá uzobnout, co hrdlo ráčí.

Česká konference rektorů prosazuje, aby profesory dál jmenoval prezident. „Měl by si uvědomit, že má právo a čest mít povinnost jmenovat univerzitní profesory,“ uvedl rektor Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích Libor Grubhoffer. Uhodil tím hřebíček na hlavičku.

Podle pravděpodobného ministra školství Marcela Chládka (ČSSD) je prostředí Senátu srovnatelně důstojné a reprezentativní s Hradem, ale rektorům evidentně nejde o to, kdo, kde a čím si s nimi připije. Chtějí, aby stát a jeho nejvyšší představitel docenil vzdělání, vzdělanost a vzdělance.

Chceme-li být skutečně konkurenceschopní, jak se svorně zaklíná pravice s levicí, je nutné věnovat pozornost vysokému školství, ale neméně školství střednímu, učňovskému a základnímu. Počínaje vkladem občanské, mediální a finanční gramotnosti a konče prostorem pro svobodné bádání zbytečně neomezované rozpočtovými prostředky. Jenže realita je taková, že i samotné ministerstvo je na chvostu zájmu partají při dělbě vládního koláče.

První krok na cestě obnovení důvěry mezi univerzitami a státem správně vnímá i Chládek: na rozdíl od současného ministra školství Dalibora Štyse si myslí, že změna zákona by měla být nejprve konzultována s prezidentem a rektory a až poté předložena Parlamentu.

Štysův nástupce se patrně bude víc zajímat o názory akademiků, ale i atmosféru na vysokých školách. Pak se možná i politická a mediální scéna dozví, že univerzity trápí vážnější potíže než (ne)jmenování profesorů To by mohla přehlédnout snad jen vláda analfabetů.

    Diskuse
    January 9, 2014 v 9.26
    právní stát
    V právním státu se ústavní činitelé řídí zákony. Pokud ne, tak nemají na svém místě co dělat. A to se týká prezidenta právě tak jako ministra školství i ostatních aktérů. Je možné diskutovat o změně zákona, ale než k ní dojde, je třeba jednat konformně vůči platnému zákonu. A současný vysokoškolský zákon říká, že profesory jmenuje prezident. Pokud prezident není ochoten respektovat zákon, měl by ze své funkce odstoupit.
    January 9, 2014 v 16.09
    Pane Šimso,
    naprosto souhlasím.

    A k Jelínkovu článku doplňuji: nejde o to, co si kdo myslí o tom, s kým je potřeba případnou změnu zákona konzultovat. Jde o to, že (jak připomněla Česká konference rektorů) MŠMT je dle vysokoškolského zákona povinno návrhy důležitých změn konzultovat s VŠ reprezentacemi (tedy ČKR a Radou vysokých škol).

    Zemanova představa, že se to upeče "při úterním obědě s předsedy obou parlamentních komor", dikci VŠ zákona rozhodně neodpovídá.
    January 9, 2014 v 20.44
    Vzhledem k tomu,
    že v návrhu novelizace vysokoškolského zákona, o kterém se tu diskutovalo asi před rokem byla taky pasáž o tom, že profesury se budou udělovat vzhledem ke katedrám, jak je to v USA, a ne konkrétním lidem na doživotí, mi dnešní diskuse přijde poněkud komická.
    January 10, 2014 v 0.09
    komické
    je ovšem především to, že Rusnokova vláda navrhuje takovou novelizaci vysokoškolského zákona, kde se z prezidenta udělá předseda senátu a přizná se mu právo nejmenovat profesora, který by se mu nelíbil. To už by mohlo hlásit i rádio Jerevan.

    K čemu bude prezident, který nedělá to, co má podle ústavy a platných zákonů? Říkat předsedovi vlády a veřejnosti, kdo je a kdo není správný odborník?
    January 10, 2014 v 9.13
    omlouvám se
    jen mi přišlo, že se zabýváme podružnostmi třeba vzhledem k té transatlantické obchodní dohodě - zde článek Kateřiny Svíčkové. A taky se dívám na Zemana z trochu odlišného úhlu než je teď obvyklé.
    Vysoké školy se hodně změnily. Počet každoročně jmenovaných profesorů se za posledních 20 let značně zvýšil (na dvoj či trojnásobek?). Tituly devalvovaly. Nejsou už tak ceněny jako dřív (připouštíme, že si je někteří koupili). To mi nepřijde šťastné. Možná i nad tím by stálo zato se zamyslet. Ta devalvace je tu nezávisle na způsobu jmenování. Být Zemanem přišlo by mi jako znevažování úřadu prezidenta jmenovat stále početnější zástupy profesorů. Zvětšil ten velký počet nových profesorů (na stejný počet obyvatel) úroveň vzdělanosti u nás? To mi nepřipadá. Bohužel.
    MP
    January 10, 2014 v 9.27
    Trochu vzhůru nohama?
    Jmenováni profesorů prezidentem republiky je jeden z pozůstatků mocnářství. V okamžiku, kdy jmenováni přestalo znamenat přijetí odpovědnosti státu za vyplacení profesorského platu a emeritních požitků na důstojné úrovni, se z tohoto rituálů stalo vyjádření úcty, kterou stát přikládá akademickému stavu. Napsal bych "jen vyjádření úcty", ale ono to "jen" v tomto případě znamenalo zatraceně hodně. Nicméně úctu nemůžete vymáhat zákonem, nemůžete se o ni handrkovat -- pokud se prezident rozhodl porušit tichou společenskou dohodu, stalo se. Mohu toho litovat, mohu si o prezidentovi myslet svoje, ale odestát se to nedá. Nemohu dost dobře chtít od dalších profesorů, aby se startovali v hospodské frašce podobné té s profesorem Putnou. Nezbývá než po tom domácím miláčkovi, co jsme si ho v nedávné lidové veselici voleb pořídili na Hrad, uklidnit nepořádek. Ta změna zákona se podle mého nemůže interpretovat jako vycházení vstříc rozmaru prezidenta, ale jako omluva politiků akademické obci a veřejnosti:"Neumíme anebo nechceme přesvědčit prezidenta nepolitizoval čistě reprezentativní funkce svého úřadu, tak alespoň přijmeme zákon, který zajistí, ze Vás to bude otravovat co nejmíň. Promiňte, ale nemáme na víc."
    MP
    January 10, 2014 v 9.31
    P.s.
    Vkládal jsem svůj příspěvek zároveň s Markem Fraňkem. Děkuji mu za skvělou ilustraci toho, co znamená to statování (omlouvám se za překlep, výše omylem startování) v trapné frašce. Opravdu chceme vystavovat profesory a rektory znevažování na podobné hospodské úrovni, kdy jeden Franěk povídal?
    January 10, 2014 v 9.54
    zákon a východisko z nouze
    I přímou volbou zvolený prezident by měl respektovat zákon. Myslím, že je dobře, že na tom rektoři trvají, v tom jsou státotvornější než prezident.

    To, co navrhuje Martin Profant je východisko z nouze, které je pochopitelné, ale není ideální. Budeme dle rozmarů tohoto i každého dalšího přímo voleného prezidenta permanentně předělávat zákony, abychom zachovali dekórum? Takto právní stát nevybudujeme nikdy, spíše jen demokraticky obarvenou autokracii.
    MP
    January 10, 2014 v 10.20
    Pane Fraňku,
    myslím, že na tom nic záhadného nebylo. Ale abyste neřekl, že Vám nedám příležitost polemizovat:
    Jsem přesvědčen, že prezident se má -- podle zákona a slušnosti -- chovat k rektorům a profesorům jako k představitelům institucí. Nepřísluší mu je soudit personálně. Pokud by získal informace, které by opravdu vážně zpochybňovaly způsobilost té či oné osoby takovou instituci představovat, měl by se obrátit na ty, kdo za rozhodnutí o rektorovi či profesorovi odpovídají -- tedy na senát příslušné university v případě rektora a na vědeckou radu téže v případě profesora.
    A měl by se tak prezident chovat proto, že on sám je instituce a své funkci odpovědný (ač neodpovědný ze své funkce). Právě tak je odpovědný za případný amatérismus svých lidí, o které mluvíte Vy.
    Nevím, jak se chová či nechová rektor Jihočeské university -- a po pravdě nebýt toho mediálního handrkování kolem pozvání, ani bych nevěděl, že je to profesor Grubhoffer. Obecně si ale myslím, že ano, že i rektor má právo protestovat proti jednání nově zvolené politické reprezentace, a to způsobem a v hranicích, které je ochotna s ním sdílet jeho universita. Protože ona do značné míry ponese společenské důsledky takových protestů. Pokud mu tyto hranice nestačí, musí ovšem napřed odstoupit.
    A k návrhu doc. Konvalinky. Já KŠ nevolil a osobně si na Putnovu práci nepotrpím, ale tu duhovou vlajku měla Universita Karlova nesporně vyvěsit. Ne proti Zemanovi, ale proti té špíně v podtextu.


    MK
    January 10, 2014 v 12.14
    Pane Fraňku
    jestli nemáte rád vzletná slova, řeknu to po vašem:
    Nejdětinštější co může být, je, když začne káraný fňukat: "Ale on si začal!"
    Přeberte si to, jak chcte.
    MP
    January 10, 2014 v 14.57
    Ale o to přece nejde
    Je úplně jedno, zda a proč kdo chodil s nápisem katolická buzna po kterém městě. Jde o o odporné nahrávání nejpustším homofóbním předsudkům, které vyvolá nepříliš zakrytý odkaz k souvislosti homosexuality a odmítnutí jmenovat profesorem ze strany prezidentské kanceláře.
    A omluvu amatérismu či nedohlédnutí prostě neberu. Prezident i jeho lidé jsou velmi dobře placeni právě za to, aby se jim podobné lapsy nestávaly.
    A vyvěšení duhové vlajky by byla právě odpověď na polechtání předsudků lůzy.

    A Zeman není otloukánek. On vždy a vědomě polarizoval až do krajnosti, vždy usiloval o to, aby rozdělil lidi na ty, co ho obdivují a ty, co ho nesnášejí. Efektivní mobilizační styl. Bohužel, je to styl vhodnější pro získání pozice -- lhostejno, zda kdysi premiéra či dnes prezidenta, než pro její dobré vykonávají. Ale snad zvládne nakonec i to druhé. V posledních měsících se začíná zdát, že ano. Přál bych mu to.
    Zajímalo by mne, pane Kolaříku, odkud víte, že Ladislav Bátora je "fašoun"?
    Psalo se to v novinách? Nebo tu zaručenou zprávu máte od důvěryhodných kamarádů z hospody? Bátora je nepochybně velký podivín, ale fašista to není. Jeho mediální poprava byla jen další z nestydatostí, kterých se naše média - za hlasitého potlesku takzvané levice - dopouštějí. Jak se přitom cítil pan Bátora, to už lidi tak nějak nezajímá......

    Ano, pan ministr Dobeš byl s prominutím hovado, ale za to Bátora vinu opravdu nenese.
    (Pro pořádek dodávám, že nejsem příznivcem spolku D.O.S.T.)
    January 11, 2014 v 15.40
    Typický dětský ego-stav?
    Pan Franěk mě vyvolal, tak se ozývám. Psychologizování v debatě moc rád nemám, protože to, jak se někdo chová se vždy dá nějak vysvětlit a klidně se to dá i obrátit. Dětinsky sebestředně se zde chová především prezident. Jeho zpochybňování Putnovy profesury je projev čistě osobní panovačnosti, o žádný princip tady nejde.
    President nemůže prověřovat stovky profesorů, protože na to nemá aparát. Putnu si vybral proto, že o něm náhodou slyšel. Ani mu nikdo nemusí věřit, že to nebylo proto, že proti němu agitoval v presidentské kampani.
    Už jsem tady jednou psal: "To, že by profesor měl být morální autoritou zní ušlechtile jen dokud si nepoložíme otázku, kdo to má posuzovat. Být profesorem je kvalifikací pro normální učitelské zaměstnání a mělo by mít jasná, předvídatelná a nediskriminující kritéria. Je absurdní, aby o profesuře rozhodoval jakýkoliv politik podle něčeho, co náhodou zahlédl v televizi." 
    Ta situace kolem jmenování profesorů je trapná především proto, že se neřeší obecný problém, ale problém s osobou presidenta. Ti rektoři se chovají konsistentně: nechtějí, aby profesory jmenoval Miloš Zeman, ale aby je jmenoval president. Bez osobní svévole toho, kdo ten úřad zrovna zastává.
    MN
    January 11, 2014 v 17.42
    ad J. Kubička
    "Být profesorem je kvalifikací pro normální učitelské zaměstnání a mělo by mít jasná, předvídatelná a nediskriminující kritéria. "
    V tom případě nechápu, proč rektoři tak trvají na tom, aby profesory jmenoval prezident. Není to náhodou proto, že to není takové normální zaměstnání a prezident je (byl zvolen, a to se nestane jen tak někomu) takovou autoritou, která má právo konečného stanoviska?
    January 11, 2014 v 19.03
    jmenování profesorů
    Profesory má jmenovat prezident, protože tak to stojí v zákonu. Prezident není nadčlověk, který si může dělat, co ho napadne, ale má respektovat zákony. Pokud je nerespektuje a nehodlá respektovat, tak by měl ze svého místa odstoupit. V této věci se chová se dětinsky a nedospěle.
    MN
    January 11, 2014 v 20.49
    Jmenování
    Pokud vím, je tam nějaký problém v právním výkladu obsahu fráze "prezident jmenuje". Kromě toho existuje návrh na změnu tohoto zákona. Takže nebuďte tak tvrdý, pane Šimso. Měli jsme být tvrdí v jiných věcech a to již dávno.
    MP
    January 12, 2014 v 1.03
    Markovi Fraňkovi
    Myslím, že nemáte tak úplně pravdu. Habilitačním procedurám by se dalo vytknout ledacos, ale rozhodně nerozhoduje svévolně rektor, který by mohl pominout bez dalšího vědeckou radu. Jeho kompetence, podobně jako kompetence ministra školství se v tomto případě týká věcné správnosti formální procedury, nikoliv samotného posouzení způsobilosti profesora. Samozřejmě, mohl by se o to pokusit, ale nesl by za své rozhodnutí odpovědnost, ke které by ho mohl na podnět vědecké rady volat universitní senát.
    Zatímco ten "poslední a nejvyšší stupeń", jak ho nazýváte Vy, odpovědnost nenese, ze zákona. To dobře pochopil už Václav Klaus, asi není nutné rekapitulovat maléry, které tím způsobil, od podpisu Lisabonu až k situaci, která neměla podle předpokladů Ǔstavy vlastně nastat, totiž, že jeden prezident v jednom volebním období jmenuje majoritu Ústavního soudu (a tad zcela vážně věřím Zemanovi, že tuto příležitost nezneužije, ale nastat to prostě nemělo).
    Prostě ta funkce prezidenta byla popsána s noblesní a možná naivní představou, že se určité věci nedělají a že se lze spoléhat na elementární slušnost těch, kdo prezidentský úřad vykonávají. Tato představa se ukázala naivní, a proto je třeba změnit příslušné zákony.
    A máte pravdu, proč by se měl pan prezident potácet po chodbách Karolina a pak se vymlouvat na nemocné nohy? Vždyť by to bylo nedůstojné.
    January 12, 2014 v 1.03
    Panu Novákovi,
    To jmenování profesorů hlavou státu je tradice či přežitek z doby, kdy profesorský titul měl daleko větší váhu než dnes, protože universit i profesorů bylo daleko méně. Otázku, za to tak je správně, vůbec neřeším.
    Není nutné, aby stát měl hlavu státu jako osobu, třeba Švycarsko ji nemá. Pokud ale stát hlavu státu má, nezbytně jsou některé její pravomoci čistě formální. Například britský systém vlády by se zhroutil, kdyby královna jmenovala či nejmenovala premiéra dle svého uvážení, programové prohlášení vlády ne pouze přečetla, ale editovala podle sebe atd.
    To psychologizování byla jen ukázka pro pana Fraňka, jak se dá psychologizovat snadno, čili lacino, ale on s tím začal.
    Miloš Zeman prosazuje svou osobu i tam, kde to z hlediska jeho funkce nedává smysl. To je chyba a vede to ke zbytečným problémům bez ohledu na to, proč to dělá.
    Těch nahromaděných profesorů je podle článku 85. Jak by mohl prezident bez odpovídajícího aparátu posoudit odbornou i morální úroveň jich všech?. Co když třeba některý z nich neplatí alimenty, někde se blbě uřekl, přivydělává si nějkým pochybným způsobem? Měl by si president třeba najít záznamy všech jejch televizních vystoupení a podle toho se rozhodovat?
    To, jak byl Martin Putna "komplexně hodnocen" částí médií včetně Marka Fraňka bylo velmi neslušné, to lze poznat bez ohledu na to, jak je nám osobně sympatický.
    No, jestli vy nám tady nelakujete nos, pane Fraňku.
    To co tady tvrdíte o finálním rozhodnutí rektora platí pro jmenování docentem, ne profesorem.
    V případě jmenování profesorem je jediným a rozhodujícím členem vědecká rada. Rektor může vědecké radě nanejvýš někoho navrhnout, na výstup už ale nemá sebemenší vliv.
    §74 (6) vysokoškolského zákona: "Po přednášce se vědecká rada tajným hlasováním usnáší na návrhu, zda uchazeč má být jmenován profesorem. Jedná-li se o vědeckou radu vysoké školy, předkládá po schválení návrh na jmenování profesorem ministrovi. V případě, že jde o vědeckou radu fakulty, předkládá návrh vědecké radě vysoké školy, která tajně hlasuje o předložení návrhu ministrovi. Ustanovení § 72 odst. 10 platí v obou případech obdobně."
    a (7) "Na řízení ke jmenování profesorem se nevztahují obecné předpisy o správním řízení."
    Zákon jasně odlišuje "habilitační řízení" a "řízení ke jmenování profesorem".
    Uchazeč sice může rektorovi podat námitky proti "postupu při řízení", ale to neznamená, že rektor v případě řízení o jmenování profesorem může zvrátit usnesení rady v případě, že je negativní (že by uchazeč protestoval proti pozitivnímu usnesení se snad nemůže stát ani u nás v kocourkově)....

    Vždyť §73 hovoří zcela jasně - prezident jmenuje profesora na návrh vědecké rady - ne na svůj návrh, ne na rektorův návrh, ne na návrh Fraňka či Morbicera, ale na návrh vědecké rady.

    Prostě se vezme jakási mlhavá představa o zákonu, smíchá se s akčním příběhem naší dennodení politiky, ve kterém najdeme lásku i nenávist, zradu a temné vášně..................
    ..................... a upečeme z toho chaos.

    Pokud se budeme bavit o kvalitě/nekvalitě škol, akreditačních komisích, a dalších a dalších problémech, pořád se pohybujeme na ose školy-vláda-parlament.
    >>>>><<<<<<

    Když už jsme u těch profesorů, v souvislosti s prezidentem (a současnou situací kolem vlády) řekl profesor Krejčí:
    Pravděpodobnost, že by prezidentovy námitky padly na úrodnou půdu, však není příliš velká. „Obecně platí, že pravomoci prezidenta České republiky jsou velice podobné pravomocem indiánského náčelníka. V době míru v podstatě nemůže nic, jenom moralizovat. V době války je naopak vrchním velitelem tak jako indiánský náčelník. Jinými slovy je povinností prezidenta moralizovat, protože jiné nástroje nemá a koneckonců zodpovídá za tuto zemi,“ má profesor Oskar Krejčí pochopení pro to, proč Miloš Zeman své výhrady veřejně vznesl.
    Využil tím svou povinnost moralizovat k tomu, aby řekl výhrady k jednotlivým nominantům. „A řekl to nesmírně kultivovaně, věcně a podle mého názoru každý z těch argumentů při zvyšování nároků na ministry je zcela jednoznačně správný. Jsou sice lidé, o které bych já ze svého pohledu v navrhovaném seznamu nerad přišel, ale marná sláva ty normy, jak je prezident zformuloval, jsou zcela neprůstřelné,“ konstatuje pro ParlamentntníListy.cz Oskar Krejčí.

    Takovým způsobem u nás postupuje prezident, pokud chce do něčeho skutečně zasáhnou - musí se spoléhat na sílu svého hlasu, na svou autoritu, na to, že se jeho slova uchytnou a v konečném důsledku že ovlivní rozhodování jiných.
    Ne, že si začne "uzurpovat" práva, která mu nepřísluší.
    Copak si myslíte, že si může Chovanec, potažmo Sobotka, po tomhle dovolit na vnitru nějaký větší malér?
    Prezident by ho okamžitě předhodil psům.........

    ***************************
    Podle mě si Miloš Zeman to prezidentování neumí pořádně užít - a to je přece heslo doby.
    Být já prezidentem, tak si na každé jmenování zvu symfonické orchestry zvučných jmen - nebylo by to krásné mít několikrát ročně ve Španělském sále (slušná akustika) berlínské či vídeňské filharmoniky???
    Kdyby mi na to nechtěli dát peníze, rozšlapal bych ty poslanecké, senátorské a ministerské červy železnou botou - to by viděli, ti, co rozhazujou miliardy za nastavování procesů, jejichž jediným výsledkem je to, že věci fungují hůř než předtím... - a pár miliónků pro profesory, elitu vzdělanců, je jim líto???
    Jako demokrat bych nakonec udělal krvavý kompromis, a spokojil se s filharmoniky pražskými. :))

    Ale jsem se do toho zamotal...
    Slibuji, že nebudu kandidovat na prezidenta.
    Ostatně jedno se prezidentovi nedá upřít - ač neuspěl a pak svého nezvedeného pokusného králíka vzdorovitě odmrštil, vyvolal paniku a jeho vláda pak rozjela akci s šílenostmi v podobě novelizace VŠ zákona, kde najdeme možnost předsedy Senátu nejmenovat a pak rádoby pokusy o nějaké časové určení, že třeba do třiceti dnů od podání návrhu je povinen zahájit řízení o jmenování - no tak zahájí řízení - akorát se moc neví, co to jako má být a ani není jasné, kdy a proč má skončit....
    MK
    January 12, 2014 v 13.58
    Pane Fraňku
    Prezident je jednak představitel výkonné moci (možná je napsáno i nejvyšší představitel, teď si nejsem jistý) a hlava státu. To první mu zapůjčuje moc a vliv, to druhé ne, je to pouze symbolické označení, které mu dává určité ceremoniální povinnosti. Pokud se Miloši Zemanovi nechce tyto povinnosti plnit, tak ho lidsky chápu. Kdo z nás má taky rád čistě byrokratické povinnosti, které ho zdržují od té části práce, kterou má rád, že ano. Ale tak jako je musíme všichni nějak požvýkat, musí je požvýkat i on. Pokud chce ten vliv a pravomoce, které prezidentovi náleží, tak musí přijmout i pár otravných ceremoniálních povinností, kdy jen něco podepíše a předá. Může to předtím nebo potom klidně i okomentovat, ale udělat to musí. A Miloš Zeman o tom věděl, už když kandidoval. Takže to je jeho volba. Nevidím problém.
    AM
    January 12, 2014 v 14.32
    Michael Kolařík
    Ne. Vrcholným orgánem výkonné moci je vláda.
    VV
    January 12, 2014 v 18.51
    Jmenováni profesorů a habilitace
    Jsem předseda Akademického senátu a jedné fakultě MU a opravdu jsem zažil, že rektol nechal "přezkoumat" velkou vědeckou radou habilitační řízení a nakonec dotyčného ne jmenoval. Stejně tak jsem zažil, ze jsem jako předseda návrhové komise musel jít vysvětlovat rektorovi, proč navrhování komise doporučila poměrně slabého kandidáta. Kandidát přitom prosel vědeckou radou naši fakulty úspěšně. Tedy ani rektor alespoň na MU automaticky docenta nejmenuje a jsou sice vzácné ale jsou výjimky. Takže, byť TOPkař, opravdu bych toto Zemanovi nevyčítal - vyčítá mu zdůvodnění. Ale i tak byl jeho postoj férovější, nez když Klaus jmenováni mého kolegy z Hradce odložil na tři roky "k ledu" a nešlo s tím nic dělat a ani zjistit proč.
    + Další komentáře