Kauza Putna: tři dobré zprávy
Filip OutrataPrezidentova nechuť jmenovat Martina C. Putnu profesorem už má své řešení. Kromě pocitů nechuti a údivu nad tím, jakým způsobem sděluje hlava státu důvody svého rozhodnutí, přináší celá aféra i tři dobrá poselství.
Kauza Putna jak se zdá končí, řešení bylo po týdnu rozepří nalezeno — Miloš Zeman docenta Putnu jmenuje/nejmenuje, a dojde i na řešení systémové: jmenování profesorů, zřejmě nejformálnější ze všech pravomocí prezidenta republiky, přejde do kompetence někoho jiného, pravděpodobně ministra školství, případně univerzit samotných.
Na mnoha stranách zůstane pocit zklamání, nechuti či marnosti. Zůstane údiv a znepokojení nad tím, jakým způsobem sděluje hlava státu důvody svého rozhodnutí. Ti, kteří mají poněkud dále k akademickým a intelektuálním kruhům, budou jen těžko snášet, že aféra spojená s jedním provokativním akademikem náhle překryla všechna ostatní, z jejich pohledu nepopiratelně závažnější témata. Někomu se vyjádření některých budou zdát přepjatá a demagogická, jiným zase vyjádření někoho jiného alibistická a zbabělá. Tak už to u veřejných kauz, k nimž se vyjadřuje téměř každý, bývá.
Neměli bychom ale přehlédnout několik dobrých zpráv, které kauza přinesla. Tou první je rychlost, s níž se, jak se zdá, dospělo k rozumnému řešení. Mohl by to být příslib toho, že Miloš Zeman nepůjde cestou svého předchůdce a nebude na svém názoru lpět co nejdelší dobu „proti všem“. Zřejmě nás čeká méně předvídatelný prezident, s většími výkyvy v obou směrech, pozitivním (návrh ústavních soudců) i negativním.
Druhou dobrou zprávou je jednoznačná a razantní reakce akademické obce. Již podruhé, naposledy v době ministrování Josefa Dobeše, se akademici dokázali semknout. V kauze Putna totiž nešlo „jen“ o jednoho docenta, ale o princip — vysoké školy o profesurách rozhodují na základě svých vlastních kritérií, a dokážou si své rozhodnutí obhájit proti svérázné moralizující kritice ze strany hlavy státu. Bude zajímavé sledovat, zda podobně rázně dokáže akademická obec reagovat i v jiných případech.
Třetí dobrou zprávou je, že byl proveden jakýsi test rezonance homofobních postojů v českém prostředí. Martin C. Putna může být spokojen, protože jeho vystoupení v průvodu Prague Pride z léta 2011 — reakce na názory tehdejšího premiérova poradce Ladislava Bátory formou transparentu s výrokem o „katolických buznách“ — zhruba odhalilo, jak na tom v současnosti jsme. Stručně řečeno: v anonymitě internetových diskusí jsou homofobní postoje rozšířené, jinde se s nimi až na ojedinělé názorově vyhraněné skupiny téměř nesetkáme.
To není na jednu týdenní kauzu málo.
http://www.prvnizpravy.cz/sloupky/president-ktery-kopl-do-vosiho-hnizda/
Neznamená to ale, že ve vysokém školství nejsou závažné problémy.
Když už se tenhle problém otevřel, a připustíme-li závažné problémy ve vysokém školství, bez ohledu na to, jestli na něj chtěl Zeman upozornit, se mohla ve veřejnosti, když už ne v zaujatých médiích, rozvinout konstruktivní diskuse a ne ta štvanice, které jsme byli svědky. To by ovšem musel na to lidi někdo upozornit, že problém není tak jednostranný aspoň tady na DR. Místo toho se však, až na pár výjimek, všichni přidali ke kopání do Zemana.
A navíc celé je to zarámováno extenzivní akreditací vysokoškolských pracovišt - přeprofesorováno je také proto, že je i příliš vysokých škol.
To že se prezident možná utekl k osobní pomstě na jemu nesympatickém člověku (vlastně spustit štvanici začal právě on) bylo nedůstojné a udělal jen dobře že vycouval - v tomto detailu je to dobrá zoráva. O tom jak zlešit kvalitu yvsokžých škol je už jiná diskuse.
Tato kauza má v našem prostředí pak specifický závěr. Drzost a nevychovanost kandidáta se stává komparativní výhodou při schvalování jeho profesury. Protože na případné pochybnosti podpisovatele lze navléknout podezření ze zaujatosti, pomsty apod.
Jsem zvědav kdy ta vaše „jiná diskuse“ nastane, protože jediné co se „vyřešilo“ je omezení pravomocí prezidenta ačkoli je mu podsouvána snaha si pravomoci upevnit a rozšířit. A akademici budou těžko takovou diskusi iniciovat, když jim tento stav vyhovuje. A vlastně i lidem, když jsou tím správným způsobem namasírováni médii.
Jmenování na akademickou půdu? (ani toho ministra školství nevidím jako optimální řešení) ????
Nešlo mi v celé této trapné záležitosti o ni jiného - nouzově vyřešit jednotlivý problém ...
... a systémově to změnit přesně tímto směrem ...
konečně ...