Kolik jen je v této zemi témat, na nichž by si mohl levicový prezident smlsnout! Přibližováním se stále většího množství občanů hranici chudoby počínaje a korupční správou státu konče. Jenže on si musel za jeden ze svých terčů vybrat zrovna provokujícího intelektuála Martina C. Putnu. Proč probůh? Snad ne proto, že Miloš Zeman správně identifikuje spodní proudy naší společenské řeky a ví, že pro spoustu lidí je ten Putna „nějakej divnej“?

Byla by z toho jen jedna z tuctových přestřelek, kdyby svůj odpor k Putnovi Zeman nespojil se jmenováním profesorů, které ze zákona náleží hlavě státu. Nejde přitom o pravomoc ústavní a kdo si danou normu přečte, pochopí, že prezident jen slavnostně, ceremoniálně završuje proces, který se jinak řídí přesnými pravidly a který má pod kontrolou odborná akademická obec, nikoli hradní pán, jímž se klidně může stát i truhlář (Gottwald), kameník (Zápotocký) nebo strojní zámečník (Novotný). Z politických pozic ovlivňovat svobodný akademický prostor zkrátka nejde.