Rusnokova prezidentská vláda. Kam s ní?

Milan Znoj

Prezident ústavu zatím nijak neporušil. Co by bylo legitimního na případné vládě M. Němcové, která by stála jen na strachu z předčasných voleb? Rusnokova vláda ovšem malou zkouškou případného prezidentského systému a jeho úspěchu u lidí bude.

Miloš Zeman náš parlamentní systém nevykolejil a osobně nijak nepřekvapil, když jmenoval Jiřího Rusnoka premiérem nové vlády, která má ve Strakovce nahradit Nečasovu vládu pravicové koalice, jež se zprvu tvářila nadějně, pak se mezi sebou do krve rozhádala a nakonec ji potopilo policejní vyšetřování korupce a organizovaného zločinu. Měl snad prezident jmenovat Miroslavu Němcovou premiérkou? Bylo by to parlamentně „čistší“ řešení?

Po pádu Nečasovy vlády byla pravice v rozvalu. ODS se obávala nejhoršího, a to byly předčasné volby. Za stávající situace, s policejním vyšetřováním v zádech by se ani nemusela dostat do parlamentu. Ani TOP 09 však neoplývala nějakým triumfalismem. Konec vlády se zdál nevyhnutelný, nástup levice nezadržitelný a prezident Zeman se svými představami stál za bukem, a tak byla TOP 09 ochotna pohrát si s vidinou předčasných voleb, na nichž by sama mohla jenom získat. Nicméně ODS v pudu sebezáchovy navrhla Miroslavu Němcovou, kterou si zřejmě pěstovala pro takové příležitosti a dosavadní vládní koalice tak měla nominaci na premiérku, za níž se mohla znovu sešikovat. Nebylo to snadné, trvalo to do poslední chvíle, teprve dvě hodiny před jmenováním nového premiéra dali dohromady 101 podpisů poslanců, kteří se za Miroslavu Němcovou postavili. Rozzářily se zachmuřené tváře a od úst k ústům se neslo: Máme ve sněmovně většinu, máme mít premiéra.

Kde se vzala ona parlamentní většina, jež se postavila za Miroslavu Němcovou? Není žádným tajemstvím, že vláda v tahanicích kolem tzv. daňového balíčku a církevních restitucí většinu ve sněmovně ztratila - z policejních protokolů se nyní dozvídáme, za jakou korupční cenu se tehdy ODS pokusila zkonsolidovat své parlamentní řady. Ať však nyní počítáme, jak počítáme, stejně nemají ODS a TOP 09 s LIDEM dohromady většinu ve sněmovně, to by LIDEM musela mít deset poslanců a mohla by s klidem ustavit svůj poslanecký klub. Samotná pofiderní koaliční snaha snížit počet poslanců nezbytných na ustavení klubu na osm, aby se dostalo také na LIDEM, je důkazem, že vládní koalice většinu ve sněmovně nemá.

Kolem koalice ovšem krouží dosti nezařazených poslanců a ti mohou případ od případu nějakou tu většinu složit. I kdyby neměli na mysli žádný politický obchod, tak obava z předčasných voleb a ztráta mandátu je dost silný motiv. Nevíme, zda vládní koalice má ve sněmovně většinu, to je docela pochybné, ale sotva lze pochybovat o tom, že ve sněmovně je většina poslanců proti předčasným volbám. Má stát vláda na této obavě z předčasných voleb? Měla by být vláda vydána všanc těmto volně splývajícím poslancům alias volným radikálům, jak je označil samotný premiér? Vláda závislá na libovůli volných radikálů ve sněmovně má být ta ryzí parlamentní demokracie, kterou máme bránit proti prezidentské svévoli, jak nás přesvědčují bývalé vládní strany a jejich příznivci.

Prezidentská svévole, jež je na očích veřejnosti, versus libovůle nezařazených poslanců, jež dojednávají svůj politický obchod (deal, jak říká Petr Nečas) případ od případu někde v parlamentním příšeří — to je rozcestník parlamentní demokracie, před nímž stojíme a o němž bychom měli mluvit.

Pravice si toto téma osedlala po svém. Marek Benda: „Premiér tahá premiéra jako králíka z klobouku a vláda přichází jako z Marsu“. Helena Langšádlová: „Připomíná mi to korporativismus v Itálii 20. a 30. let za Mussoliniho.“ A korunu tomu nasadil Miroslav Kalousek, který uviděl přímo přízrak „Putinova Ruska“ a doprovodil to sofistikovanou úvahou o transmutacích odborníků a úředníků v pitomce. Každopádně zaostřeno je na prezidentovu svévoli. Boj za parlamentní demokracii, který pravice takto rozpoutala, by však byl mnohem věrohodnější, kdybychom ze stejných úst nedávno neslyšeli stejně vehementně, že politika je obchod svého druhu, já na bráchu, brácha na mě, a že složení poslaneckého mandátu, což jsou právě závazky vůči voličům, za zisk a výnosné pracovní místo je v pořádku, neboť tak se politika v parlamentním systému prostě dělá. Co je větší hrozbou parlamentní demokracie?

Souhlasit lze s hlavní tezí, na níž obhajoba parlamentarismu stojí: lid je zdrojem moci, parlament jejím sídlem a vláda včetně prezidenta je parlamentu podřízena. Malinko tuto tezi sice komplikuje přímá volba prezidenta, ale to nic nemění na tom, že i) prezident se musí pohybovat v rámci ústavy schválené parlamentem, že ii) premiér, kterého prezident dle své úvahy jmenuje, a iii) vláda, kterou na návrh premiéra rovněž jmenuje, musí požádat o důvěru sněmovny a může vládnout jen s jejím souhlasem.

Co z toho porušil prezident Zeman? Když jmenoval Jiřího Rusnoka premiérem a pověřil jej, aby mu v brzké době podal návrhy na ministry tak, aby prezident mohl jmenovat vládu, která v zákonné lhůtě požádá o důvěru ve sněmovně, tak neudělal nic, co by bylo v rozporu s ústavou, ani co by bylo na hraně ústavy, jak se začalo říkat v souvislosti s některými spornými kroky prezidenta Klause.

Libovůle prezidenta Zemana je dvojího druhu. Předně oslyšel vyjádření představitelů dosavadní vládní koalice, že mají většinu poslanců pro návrh Miroslavy Němcové na premiérku - už bylo řečeno, že k tomu měl docela pádné důvody. Za druhé se zřejmě chystá jmenovat vládu, která nemá šanci získat ve sněmovně většinu. Se schválením v parlamentu se tedy nepočítá, jedná se proto o prezidentskou vládu, ale je to prezidentská vláda jenom dočasná, ovšem známe tu dočasnost!?

Nepočítá se ani s předčasnými volbami. Prezident Zeman sice řekl, že sněmovna se může rozpustit, pokud s  jeho řešením vládní krize nesouhlasí, ale dobře ví, že se ve sněmovně právě zformovala většina proti předčasným volbám. Sám již naznačil, že tuto většinu hodlá respektovat a v případě druhého pokusu jmenuje premiéra z jejích řad. Než k tomu ale dojde, usadí se Rusnokova prezidentská vláda na nějaký čas v ministerských křeslech - nikoli náhodou zmiňoval Miloš Zeman čtyři měsíce první Topolánkovy vlády v demisi. Na politické scéně bude ovšem horko. Pravice bude bojovat o návrat své vlády, levice zase přihlížet tomu, jak posiluje strana Zemanovců, a prezident si  bude užívat toto soupeření, které hodlá po svém moderovat.

Parlamentarismus se ovšem prosadí časem. Mezi tím však proteče hodně vody ve Vltavě pod Hradem a my budeme mít na zkoušku prezidentský systém. Miloš Zeman a skupina odborníků kolem něj nejspíše doufají, že se toto řešení občanům zalíbí. Potom by teprve náš parlamentní systém mohl být v úzkých a mohlo by dojít i na ten umíráček.

    Diskuse
    June 27, 2013 v 18.39
    Společný zájem Miloše Zemana a pravice
    je oslabit sociální demokracii, posílít SPOZ a co možná nejvíce oddálit předčasné volby a to se jim tímto způsobem daří, proto také TOP 09 tak rychle změnila svůj názor. Část občanů asi Zemanovi tleská za to, že ukončil Nečasovu vládu bez ohledu na další důsledky.
    MN
    June 28, 2013 v 0.04
    Oslabování ČSSD
    Sociální demokracie se především oslabuje sama. Dokonce mám pocit, že by to mohlo vyvrcholit Sobotkovým koncem. A možná by to bylo pro ČSSD před volbami lepší. Jinak mám také dojem, že by občané měli vyjádřit požadavek předčasných voleb razantnějším způsobem než v internetových diskusích. Nebo je ta fraška stále baví?
    June 28, 2013 v 2.26
    Zeman hraje o velkou koalici
    TOP 09 se nemusela obávat předčasných voleb tolik, jako decimovaná ODS, proto sebevědomě prohlašovala, že v případě ustavení Zemanovy úřednické vlády se připojí k požadavku ČSSD a KSČM na samorozpuštění Sněmovny. Ale Kalousek jako mimořádně bystrý politik při Zemanově jmenování Rusnoka pochopil, že vláda premiéra a ministrů, majících blízko k Zemanovi a jeho SPOZ, může překreslit politickou mapu a do té doby téměř jisté drtivé vítězství levice velmi zrelatizovat.
    Nikomu více neubere preferencí tradičně oblíbená nepolitická vláda (Tošovský, Fischer), byť složena z příštích lídrů SPOZ, než-li Sociální demokracii. Již při volbách 2010 jí Zeman uzmul nejméně 4 procenta a při těch příštích, pokud se budou konat co nejpozději, to bude nepochybně více. To by mohli v Lidovém domě na menšinovou vládu rychle zapomenout. Vzpomeňme si, jak Zeman na sjezdu SPOZ nabádal své ovečky, aby se po příchodu do Sněmovny nedaly zlákat k žádné vládní spolupráci.
    Zemanova motivace se od Kalouskovy sice liší, ale oba kalkulují s oslabením ČSSD. Zeman bude osobně, ale i prostřednictvím svých Zemanovců, kteří socdem podporu nedají, tlačit ČSSD k další opoziční smlouvě, Zemanově to politickém snu, který veřejně preferuje.
    Kalousek může spekulovat s možností návratu lidovců s pravicovým Bělobrádkem v čele, kteří by nemuseli být proti posílení pravicového bloku TOP 09/ODS.
    Pravice nebude mít s vládou Zemanových přátel žádný větší problém - bude v pohodlné pozici opozice, navíc s takovou silou ve sněmovně, kterou může blokovat kroky, jež může vláda přátel Miloše Zemana z vytunelovaného programu socdem prosazovat. A ČSSD se bude moci těžko stavět proti návrhům z vlastní programové kuchyně.
    Výsledkem této politické krize může být podlehnutí ČSSD Zemanově tlaku na uzavření opoziční smlouvy s resuscitovanou ODS, na jejíž maléry se bude pomalu zapomínat (navíc je bude vyvažovat proces s Davidem Rathem). Druhým, neméně špatným výsledkem, může být opětná pravicová vláda ve složení TOP 09/ODS/KDU ČSL.
    Bohuslav Sobnotka si je dobře vědom těchto nebezpečí a proti vládě přátel Miloše Zemana se nezvykle ostře ohradil. Pro budoucnost ČSSD je nezbytné, aby nezůstal ve své straně názorově v menšině. Pouze jednota, nikoliv předstíraná, ale skutečná a pevná, může tuto stranu ochránit před neveselou budoucností.
    Tyto moje černé myšlenky by mohla rozehnat mimo jednoty vedení ČSSD také politická vyspělost a inteligence voličů, což by mne velmi příjemně překvapilo. Ale jsem spíše skeptický, neboť na zázraky příliš nevěřím.
    P.S. Jak rád bych konstatoval, že jsem se ve svých úvahách kardinálně spletl.
    TT
    June 28, 2013 v 11.44
    Svaté tele parlamentarismu?
    Kolega Znoj tu představuje parlamentarismus jako jakési zlaté tele, které při patřičné úctě a respektu povede k lepším zítřkům. Asi jako měl kdysi vést komunismus...

    Ale demokracie není synonymum pro republiku ani pro parlamentarismus. To co tu předvádí parlamentarismus je ostuda republikánství o demokracii raději nemluvme. Demokracii se u nás podařilo prosadit možná na pár měsíců v šedesátých letech. Vrcholem českého parlamentarismu je současná kauza, kdy exekutiva uplácí státními funkcemi parlamentáře, aby dělali co chce.

    Není úplně jedno, jestli budeme mít presidentský systém nebo nějaký jiný formální nástroj, který povede k demokratické vládě? Kolega Znoj by si ještě mohl mohl vzpomenout na ideu Rad, které jsou samozřejmě ještě účinnějším nástrojem k prosazování lidových zájmů.

    Pláč nad Zemanem a nad potlačeným parlamentarismem je trochu jak "Signály z Marsu". Náš parlamentarismus stvořil Zemana a Zeman tvořil český parlamentarismus. Výsledky máme.
    June 28, 2013 v 12.06
    proč vinit parlamentarismus když vini jsou konkrétní lidé
    Tedy pokud se nechceme bavit o parlamentu jako o buržoasní žvanírně a pokud nechceme poltiiku vůdcovského typu, tak nezbyvá nic jiného než říci konkrétně jak naplnit ústavu a v té je parlamentní demokracie
    zakotvena jako základ. Vláda expertů je vláda bez kontroly a má symsl jen s
    omezeným mandátem.
    Antipolitická (etokratická nebo technokratická) politika je iluze a nějaká ryzí republika sovětů zrovns na spadnutí není. takže péče o stranický systéma respekt k ústavě je myslím docela na místě.
    Brslusconisace ČR rozhodně by nebyl krok který by dával naději. Instinktivní antistranictví může zvednout i stavidla fašizace.
    June 28, 2013 v 12.54
    Souhlasím
    Připomínám jen, že odbornickou vládu chystá také Babiš. To je další do party. "Berlusconizace" má ovšem neopakovatelné "kouzlo" italského operetního umění. Zeman má české kořeny a Babiš neumí árie.
    June 28, 2013 v 14.35
    Souhlas s Tomášem Tožičkou,
    že Rusnokova vláda by mohla být tím formálním nástrojem pro demokratičtější vládu (SPOZ například shromažďuje podpisy občanů pro podporu zákona o majetkovém přiznání), ale zmírněný poukazem, že Zemanova vláda odborníků má omezený časový horizont necelého roku maximálně, pokud se ve sněmovně nenajde 120 hlasů pro předčasné volby. Měli jsme tu přece Fischerovu vládu, která vládla déle, tj. více než rok (9.4.2009-13.7.2010). Proto nerozumím, proč by měla Zemanova dočasná vláda znamenat ohrožení parlamentarismu.

    Pokud jde o Babiše, nejsem věštec. Ale jmenování premiéra z okolí Babiše by se teď dalo zabránit například tak, že by Bohuslav Sobotka přehodnotil svůj postoj a nechal se jmenovat premiérem dočasné vlády.
    June 28, 2013 v 15.55
    Zemanova vláda pomohla pravici
    Díky Zemanově vládě se sešikovala pravice k nové stojedničcce. Společně oslabí příliš silnou sociální demokracii. Parlamentní demokracie je ovšem jistě demokratičtější než prezidentská vláda, jejíž legitimita se dá odvozovat jen z přímé volby prezidenta.

    Otázka na voliče Zemana: Vy jste ho volili s tím, že bude vytvářet své vlastní vlády namísto vlád formovaných na půdě parlamentu?

    Sociální demokracie by měla pokračovat v kritice jak Zemanovy, tak nové vlády pravice, dál usilovat o předčasné volby, ale vnitřně se připravit na to, že volby mohou být až v řádném termínu, jak si přeje Zeman, ODS a nyní i celá pravice.
    VJ
    June 28, 2013 v 16.02
    Legitimita
    Fischerova vláda byla vláda, které dal parlament důvěru, takže byla legitimní. Kdyby tak dlouho panovala vláda, které by parlament - jak se nejspíš stane - důvěru odepřel, pak by to byla vláda nelegitimní, při delší prodlevě dokonce ilegální a dalo by se vskutku mluvit o plíživém státním převratu (dnes tak daleko ovšem nejsme). Je s podivem, že si mnoho lidí tento rozdíl vůbec neuvědomuje: takovou cestou můžeme za všeobecného potlesku dospět i ke zrušení demokracie. Získá-li důvěru Sněmovny vláda Rusnokova, pak může spánembohem vládnout až do příštích voleb; ale to jak víme je málo pravděpodobné.
    June 28, 2013 v 19.45
    pí Špinarová
    1) pokud jste aspoň trochu příznivec centristické a hradní strany SPOZ tak prosím, jen si uvědomte že např. pokud jde o majetkové přiznání, tak návrh zákona byl podán už asi osmkrát (jen v tomto období od ČSSD a VV, poslední v řadě je můj vlastní návrh). Jeho přijetí neovlivní sama petice ale výsledek voleb a hlasování ve sněmovně. nepstřehl jsem že by se SPOZ či prezdient postavil k existujícím návrhům, dodám že před rokem 2006 byla dokonce většina pro ale koaliční ohledy vedly k tomu že nebyl prohlasován.
    2) Pokud jde o prezidentskou vládu, tak základem je že bez důvěry nemlže vládnout - jako nástroj rychlého vyhnání vlády v demisi je dobrá,
    ale prostě nebyla vyjednána s politickými stranami což limituje hlasy pro důvěru. Obavy že by tato vláda oslabovala ČSSD chápu i když vnitřní poměry jiných stran nejsou mojí věcí. To není nic osobně proti členům této vlády.
    Samozřejmě že zatím tu žádné ohrožení parlamentarismu nemáme. Kdyby ale vládla Rusnkovoa vláda bez důvěry a to jen z vůle ústavně neodpovědného prezidenta jako vláda nekotrolovaných technokratů opravdu moc demokratické není ale až tam to myslím nedojde. prezident Zeman si myslím takhle nezkazí reputaci.
    Nejbližších 14 dní by protě měly být prioritou předčasné volby a neoslabovat tento tlak tím už nyní začnu uvažovat o taktické důvěře pro Rusnokovou vládu (třeba z důvodů vlivu na tvorbu rozpočtu) nebo to hrát na druhý ústavní pokus o vytvoření vlády. Otázkami legitimity jak o nich píše pan Jamek bych se zabýval až po 16. červenci, tedy po dni kdy by měla být schůze Sněmovny k jejímu rozpuštění.
    MN
    June 28, 2013 v 23.59
    Věříte, že po dalších volbách budou poměry v parlamentu lepší?
    Po otřesných dlouholetých zkušenostech s praktikami, které vládnou v našem parlamentu (což mimo jiné dokazují i minulé volby prezidentů), ztrácím naději, že nové volby mohou něco změnit. Z toho důvodu se přikláním k prezidentskému systému.
    Proto také odpověď na otázku pana Šimsy:
    "Otázka na voliče Zemana: Vy jste ho volili s tím, že bude vytvářet své vlastní vlády namísto vlád formovaných na půdě parlamentu?"
    může znít - ano.
    Situace by se mohla změnit, pokud by před volbami došlo k zásadní změně ústavy. To je ovšem velmi nepravděpodobné.

    June 29, 2013 v 5.01
    Jiří Dolejš
    „proč vinit parlamentarismus když vini jsou konkrétní lidé“

    Kteří lidé? Voliči? Politici? Politologové? Někdo jiný?

    Fakt nevím …
    BT
    June 29, 2013 v 9.14
    Osvícený diktátor?
    Nedomnívám se, že by osvícený diktátor nemohl být někdy lepší řešení než vláda podpořená (pseudo)demokraticky zvoleným parlamentem. Jsou tu ale 2 problémy:

    a) co když se mu vládnutí zalíbí natolik, že v něm bude pokračovat i tehdy, když přestane být osvícený (u M. Zemana se mi jeví jako velmi pravděpodobné v důsledku jeho nekritické sebestřednosti a obdivu ke Klausovu stylu)

    b) jako osvícený se pouze může dočasně jevit, charisma a rétorické schopnosti nemají žádnou vazbu na politickou nestupiditu (M. Zeman bohužel opakovaně prokázal, že tato vazba je pouhá iluze mnoha lidí snad zděděná ještě z dob kdy Homo sapiens žil v tlupách).
    June 29, 2013 v 10.41
    B.Molnár
    jistěže konkrétní lidé se svými sociálními zájmy - vinit parlamentarismu je ústup od důležitého demokratického principu. Nějaký hybrid korporativismu či meritokracie není krok v před ale vzad.
    Mohu hledat jak by lépe mohly politické strany fungovat, jak je lépe spojit s jejich strukturovanou sociální bází. Ale těžko je mohu obejít - ani přímá demokracie je nemůže v složité společnosti jako ta dnešní nahradit.
    Ale přeci proto že zavřou poslance a vyšetřují premiéra neomezím politickou soutěž a ani odpovědnost vlády parlamentu.
    Pokud jde o prezidentský systém - je to krok k více autoritativnímu
    vládnutí , já ale nejsem zvědav na to aby rozhodoval údajně osvícený báťuška, byť formálně zatím v systému řízené demokracie.
    Riziko nějakých černokošiláčů, byť v česky karikované podobě, není akutní, ale začíná to útoky na standardní politickou soutěž. To že kampaň z roku 2010 "vyměníme politiky" přinesla zklamání není o odmítáníústavních insititucí. Asi bylo něco nedomyšleného na té kampani obecně.
    Osobně si myslím že byla jen v etické rovině, prostě bez zájmu o obsah politiky se stáváme pouhými klienty politického marketingu. Ostatně co vyřeší když Bártu vystřídá Babiš ?
    June 29, 2013 v 17.32
    panu Šimsovi a ostatním diskutujícím
    "Otázka na voliče Zemana: Vy jste ho volili s tím, že bude vytvářet své vlastní vlády namísto vlád formovaných na půdě parlamentu?"
    To rozhodně ne, ale moje sympatie budilo Zemanovo předvolební "Stop vládě". A nyní moje sympatie budí, že Zeman při první možné příležitosti tu zločinnou vládu skutečně stopnul! "Svého" Rusnoka jmenoval, protože nemohl dost dobře jmenovat ani Němcovou, neboť to by dal v podstatě původní vládě zpátky zelenou, a nemohl jmenovat Sobotku, protože ten to v té době odmítal kvůli stranickému usnesení, že ČSSD půjde do vlády až po volbách. Ty řeči o Zemanově svévoli jaksi v tomto kontextu dost dobře nechápu. Mně se jeho jednání v tomto případě jeví jako kompetentní jednání přemýšlivého člověka, který navíc svoje kroky srozumitelně vysvětluje (hovory z Lán minulou neděli).

    Jsem ráda, že ČSSD konečně začíná být aktivní a svolná k sestavení prozatímní vlády.
    Mezitím totiž vyšel na BL Otevřený dopis Martina Kunšteka vládě ČSSD, který otřásá mým přesvědčením, že to nejlepší by byly předčasné volby a to co nejdříve:
    http://www.blisty.cz/art/69127.html
    Kunštek píše, že zaprvé je třeba odvrátit legislativní chaos způsobený novým občanským zákoníkem od 1.1.2014, který není v souladu s ostatními zákony. Časově se to spolu s předčasnými volbami nedá procedurálně stihnout. Zadruhé by se měl přijmout neprovizorní a vydiskutovaný státní rozpočet na příští rok nebo budeme ve stejném provizoriu jak za Kalouska, a za třetí nepočkají jednání o rozpočtech fondů EU, anebo nás čeká 7 hubených let s málo penězi z EU.
    Zajímal by mne Váš názor na Kunštekovy argumenty. Mně zní logicky, ale co já vím?
    June 29, 2013 v 18.39
    bohužel - logiku to má, ale ne tu pro změnu
    bohužel takový argument je formálně logický, ale v praxi je značně iluzorní - současné složení parlamentu přeci není schopné korigovat věci, které samo vyvolalo. rekodifikace civilního kodexu už proběhla a má dopad do řady oblastí. Co je platná Rusnokova vláda kterou prezdent obešel parlament když hlasovací poměr v parlamentu jsou stejné ?
    Ano i Miloš Zeman říká že rozdělané zákony je třeba dodělat, jenže ty jsou právě nastavené na rekodifikace soukromého práva. Prostě je to tak že obhájci květnového temrínu voleb budou hledat argumenty, ty ale moc neobstojí.Už schvalování rozpočtu na rok 2014 tímto parlamentem by bylo velký problém a v podsatě to bude rozpočet velké koalice - ani slaný, ani mastný. Zato pastva pro různé lobbyisty Asi právě tohle je velmi slný argument - jen nevím proč mu tleskat pokud na něj dojde..
    S dominancí pravice (je rozdrobená ale neodešla) může být projednaá jedině jí vstřícný rozpočet, možná jen s mírně menšími škrty. Z pohledu opozice skutečnou změnu může vyvolat je posun do leva po volbách.Chápu že v pravo to vidí jinak, ale to jen potrzuje že Zeman vlastně není levice - já h vilil až na podruhé a jen jako negativní volbu proti K.S. A vývoj mi to v podsatě potvrzuje.
    June 29, 2013 v 18.46
    post scriptum
    P.S. nemou mluvit za kolegy z opozice, ale já nikde nečetl že by jim vadila prozatimní vláda - jim vadí že by se takto mohlo vládnout bez předčasných voleb. Prezidentova vláda opravdu není ani úřednická ani expertní, ani vlastně ani prozatimní, je velmi specifickým politickým nástrojem jendoho člověka.
    June 30, 2013 v 4.55
    Jiří Dolejš
    Kritici parlamentarismu v dnešních diskuzích nemají většinově na mysli parlamentarismus obecně, ale stávající zdegenerovaný parlamentarismus český – možná nejen český

    Myslet si, že chtějí „nějaký hybrid korporativismu či meritokracie“ je opravdu nepochopení toho, co se dnes ve společnosti (zatím) děje

    A že za to mohou konkrétní lidé? Tak tedy nejdříve asi politici (i ti notoricky opoziční). Dnes je však, podle mého názoru, krize parlamentarismu (teď a tady) již problém systémový. Ani 281 zcela nových zákonodárců s tím nehne, natož pak ti stávající

    Systém je již (i díky politikům) nastaven. Moc ekonomická zcela ovládla moc politickou i mediální. Opoziční politici mohou předkládat kolik návrhů zákonu chtějí. Máme tady vedoucí úlohu jedné koalice (jedno jaké), podřízené těm skutečně vládnoucím

    Za této situace se nelze divit, že někteří občané hledají řešení v systému přímo voleného prezidenta doplněného dalšími prvky přímé demokracie

    Netřeba obhajovat parlamentarismus obecně, o jeho přednostech (i nedostatcích) není sporu a ani o něm není řeč. Lze tím ovšem zakrývat obhajobu stávajícího parlamentarismu zdegenerovaného

    On totiž mnohým politikům vyhovuje …

    Lze dnes vůbec z demokratické pozice obhajovat stávající způsob českého parlamentarismu?

    O tom to je …

    June 30, 2013 v 7.07
    otázka Martinu Šimsovi
    Čeština sice dovoluje stupňování adjektiv jako zelený, blbý, všetečný, zoufalý ... a tedy i "demokratický".

    Máte na mysli nějakou měřitelnou škálu od diktatury jedince po vládu lidu, nebo co vlastně? Nepřednášíte vy proboha nakonec "politologii" ?!
    .....

    Při letmém pohledu na diskusi mám dojem, že věc nejlépe formuluje Bohumír Molnár.
    June 30, 2013 v 7.19
    DEMOKRACIE ?! A k čemu by vám byla, holenkové?


    1. Jakápak "demokracie", když se "politika" stává doménou lokajů?
    2. Proč se pořád tolik mluví o demokracii, a tak málo o republice?
    3. Není to tak, že stát jsme my?

    Necháme-li si vládnout lokaji --
    a nemluvím tu prosím pěkně jenom a ani především o charakterové struktuře či morálně-volních vlastnostech příslušníků této sebranky, o vzorcích chování --
    pak patrně nacházíme uspokojení v tom být poddanými.
    Pak se ovšem nedivme, že to je jaké to je ---
    Jak se zpívá v jedné hospodské písničce:
    " ... a přišel lokaj s copánkem a nakopal mu prdel..."

    Dnes budou učit děti ve škole, že (např.) Robespierre a Lenin
    byli krvaví vrazi, kdežto Ludvík a Mikuláš byli fajnoví lidé, kteří -- pokud to nebylo "objektivně nutné" ! -- neublížili mouše.

    (Omlouvám se za tu rozevlátost, ale podobné diskuse, které se pořád točí na pětníku mi už vážně lezou krkem!)
    BT
    June 30, 2013 v 12.30
    Ludwig Erhard to věděl
    Myslím, že pan Molnár to vystihl velmi přesně. Parlamentní demokratický systém provozovaný v dnešním neoliberálně globalizovaném kapitalismu již má s demokracií málo společného.
    Je to podle mne ale ZÁKONITÝ produkt neoliberální ideologie, zejména principu "laissez-faire", který stojí v základech neoliberalismu.

    Přesně před tímto (degenerací parlamentní demokracie) varoval otec poválečného ekonomického zázraku ordoliberální ekonom Ludwig Erhard, jenž byl sice kritikem plánovaného hospodářství, ale současně druhého extrému, tj. neoliberální ekonomické doktríny. Jeho úvaha byla velmi racionální a logická. A jako taková byla potvrzena dalším vývojem západního kapitalismu.

    Podle Ludwiga Erharda moderní skrytý a plíživý „Laissez-faire“ tzv. svobodného tržního hospodářství postupem času donutí národy odstoupit od „sociálního tržního hospodářství“ a vtěsná ho do jakéhosi začarovaného kruhu „soukromého monopolismu s lidskou tváří“. Tento „soukromý monopolismus s lidskou tváří“ bazíruje na šesti nosných sloupech:

    1) Monopolistický, gigantický průmysl a ovládnutí masmédií s neustálou tendencí zničit střední podnikatelské vrstvy.
    2) Globální monopolizace v internacionálním měřítku a slučování gigantických podniků (banky, pojišťovny atd.).
    3) Manipulace veřejného mínění a s tím spojená korupce tradičních demokratických stran.
    4) Degradování národních parlamentů na symbolicky formální instituce se zachováním tradičních ústavních svobod (občanská ústavní práva).
    5) Gigantická byrokratizace, sloužící k zachování a ochraně soukromých monopolů.
    6) Gigantická, dlouhodobá nezaměstnanost a její kontrolní správa prostřednictvím méněcenných sociálních podpor (anulování „blahobytu pro všechny“)
    (konec citátu)

    Myslím, že jeho prognóza se naplnila v současném světě beze zbytku. Současně praxe ukázala pomýlenost chicagské neoliberální ekonomické školy, založené víc na - jistými kruhy podporované - víře než na racionálním základu.

    V tomto kontextu je "nechápavost" mainstreamových českých ekonomů zasobujících nás ideologickými neoliberálními floskulemi TRAGIKOMICKÁ.

    K tématu také přednáška prof. Staněka:
    http://www.youtube.com/watch?v=CpWK79lEpVs

    Jak z toho ven?
    Osobně vidím jedinou cestu, vrátit se k základním principům ordoliberalismu, ale ne již na úrovni národní (to již nelze), ale celoevropské. Jen silný demokraticky zvolený celoevropský subjekt má aspoň malou šanci postavit se nadnárodním korporacím (zejména finančním - tedy jakési novodobé feudální šlechtě) a aspoň zčásti vrátit rozhodování o směřování lidské komunity na demokratičtější základ.




    June 30, 2013 v 15.19
    tlekat vůdcovskému principu kvůli politické krizi je naivní
    B. Molnár - nejde o to moci kritizovat parlament, to snad jde logicky vždy (nikdy nebyl a snad ani nebude zcela uspokojivý), ale o implicitní odmítání principu parlamentarismu. Zcela konkrétně : Kašlat na článek 68 odst. 1 ústavy není už jen o potřebné kritice ale o míře demokracie v systému .
    Korporativismus, berlusconizase politické scény není úplně fikce (vi prof. Dvořáková) a pokud budem mlčet na psychologii antistranictví a na to že politické pozice budou vznikat jako ekonomické projekty (jedno jestli ABL či jné firmy).tak z nás budou lokajové nahnaní do davu všichni.
    I pro pana Zilzera - bylo by krajně naivní si myslet že to vyřeší, když si lid na náměstí vytleská milovaného vůdce, protože ten bude jako první spojen s ekonomickými zájmy (za co by financoval svoji kampaň, že ?) Ani mandát z přímé volby nedá oprávnění k libovůli.
    Co by mělo být demokratičtější, méně lokajské - republika kterou zavedl Musolini (asi ne fajn osoba ?) se přeci opírala o korporátní sektor stejně jako o zfašizované odbory a z počátku až v třetí řadě o "černé košile". Takhle nalajnovaná demokracie má být ta lepší ?
    Já myslím že princip parlamentarismus počínaje parlamentími volbami byse prostě obcházet neměl protože by mohlo být spíše hůře. A stejně tak by byl střet zájmů když by někdo měl na mediálním trhu výsadní postavení a směřoval do politiky a narušoval tak ještě více princip rovné politické soutěže.

    PS. ordoliberalismus zmiňovaný BT je zajímavé spojení řádu tržně hospodářského a institucionálně právního ale není o korporativismu, který by nahradil zastupitelskou demokracii v parlamentu
    TT
    June 30, 2013 v 19.51
    Parlamentarismus v naší ústavě?
    Naše ústava je zmetek, kterou si vytvořil establishment po r. 1989. Místo aby ji tvořil lid, vytvářeli ji zmatení právníci, kteří o demokracii možná něco četli, ale neměli potuchy, co znamená.

    Nevyjasněná a sentimentální role prezidenta, vytvořená jako trafika pro VH se nám vrací jako bumerang. Nejlepší by bylo zahájit celostátní diskusi o nové ústavě a přijmout nástroje na její tvorbu, kde politické strany budou mít zastoupení příslušející jim dle jejich členské základny.
    June 30, 2013 v 20.30
    tady bych se naší ústavnosti zastal
    tak příkrý bych rozhodně nebyl - celý ústavní pořádek ČR zdaleka není špatný - ovšem z části není vůbec naplňován (lidská práva) z části je extenzivně interpretován (prezidenti Klaus i Zeman) a lze si klást otázku i nad některými usneseními Ústavního soudu.
    Ale tak defétistický odsudek současné ústavy, to nesouhlasím - bořit bez reálných alternativ je špatné. Úž vůbec by to nemělo vést k nihilismu pokud jde o respekt k hodnotě stabilní ústavnosti. Představa ještě více snížit váhu politických strany je taky problém - čím to nahradit ? Váhu masových stran nechť dělají voliči a ne stranicí.
    Nechť klidně běží různé diskuse - odborné i lacké, ale nevylít z vaničkou dítě ani nějaké ad hoc úpravy pro začátek by mě stačilo kdyby se ústavní pořádek řádně a důsledně dodržoval (včetně listiny základních práv).

    P.S.. sentimentální role tatíčka na Hradě má už prvorepublikové
    kořeny, ale je to tradice, dnes spíše dráždí co s přímo voleným prezidentem, který má tendenci na sebe vázat více politické moci než jsme byli zvyklí.
    June 30, 2013 v 22.57
    Ústava, demokracie a parlamentarismus
    Lze k ním být kritický, ale jsem přesvědčený, že je lepší je mít i v současné podobě, než je nemít vůbec. Výrazy jako zdegenerovaný či zmetek jsou stejně problematické jako jejich nekritická obhajoba. Jistě, Kalousek se nyní staví do role velkého bojovníka za parlamentní demokracii, ale pouhá negace Kalouska k ničemu dobrému nepovede.

    Příklad pana Zilzera: Řešení není tvrdit opak, tedy že fajnoví lidi byli Lenin a Robespierre a vrahové Ludvík a Mikuláš.

    Odpověď ohledně přednášení: Nepřednáším politologii, ale politickou filosofii.

    Jinak nebudu opakovat to, co už napsal pan Dolejš, jeho názory jsou mi v závěru této diskuse nejbližší.
    July 1, 2013 v 9.32
    poltická krize není krize ústavní
    já jsem přesvědčen, že to co zažíváme není ústavní krize (byť by mohl základní zákon být v některých ohledech zpřesněn či upraven) zažíváme souběh důsledků přímé volby rezdienta a rozpadu pravicové vlády.

    A co myslím že v této politické krizi obecně platí :
    1) většina lidí oceňuje že Zeman jmenováním Rusnoka už brzo zcela odstaví končící nepopulární a zdiskreditovanou vládu, to ještě zatím není podpora hradní strany SPOZ
    2) podpora tohoto ústavního kroku Zemana je zatím podmínečná, jen jako krok tlačící na předčasné volby - pokud by prezident dal přednost řádným volbám jak šance pro subjekty jako SPOZ či ANO2011

    Tady se nám vkrádá otázka podpory důvěry vlády Jiřího Rusnoka když nebdue 16. 7. sněmovna rozpuštěna. Bárta (VV) i Filip (KSČM) naznačují přesto vstřícnost za příslib že předloží odpovědný státní rozpočet, bude pokračovat ve vyšetřování korupčních kauz a bude především usilovat o předčasné volby, To samozřejmě nic neznamená, protože :
    1) prezidentova vláda nemůže předčasné volby nijak zaručit a příslíbit jí před 16.7. podporu posouvá předčasné volby ze září t.r., po té ztrácí část smyslu (hrozilo by rozpočtové provizorium)
    2) hlasy VV ani KSČM nestačí, to by musela tuto vládu přímo či nepřímo podpořit alespoń část členů ČSSD (bude v ní řada bývalých a
    tudíž blízkých) a nebo klausovská část ODS, popř. část TOP09 (např. starostové). A to je zatím ve hvězdách

    Tedy žádná krize ústavy ale šachy s pomocí ústavní procedury. Možná proto po té co neúčinně zkritizovala ČSSD své členy, co by přijali místo v Rusnokově vládě se přihlásila k sestavení vlády v druhém kole jako strana co byla první v roce 2010. Ale spíš jako nástroj tlaku na rozpuštění sněmovny.. protože současně působí na neúspěch pokusu prvního, tedy "prezidentské" vlády ústavně neodpovědné hlavy státu

    P.S. vláda Rusnoka v každém případě bude na finále rozpočtu pracovat a i když by nebyly předčasné volby či by nedostala důvěru tak asi vydrží přes léto. To pokud se týká bitvy o čas.
    MP
    July 1, 2013 v 9.36
    Tomáši Tožičkovi
    Ano, lid naší ústavu nepsal -- a nepsal žádnou ústavu, co jich na světě je. Zřejmě také nikdy psát nebude. Ze stejného důvodu, proč lid nevytvořil ani jednu píseň, včetně těch lidových -- tvořit může jen jednotlivec. Dalo by se ovšem diskutovat o tom, zda se nemohly a neměly uplatnit formy širší lidové účasti na přijímání ústavy (referendum apod.) -- z hlediska legitimity ústavy by to asi bylo prospěšné, nevěřím ale, že by to nějak přispělo k její větší koncepčnosti.
    Role prezidenta byla opsaná a v evropském kontextu asi vhodná, v ústavě evropského státu se buď prezident či konstituční monarcha bez pravomocí očekává obdobně jako muzeum a zoologická zahrada v hlavním městě, rozhodně nešlo o sentimentální post pro Havla. Malér začal, když si nepřemýšlivý zastánci co největši přímé lidové účasti neuvědomili, že přímá volba prezidenta nic neřeší, ale ledacos problematizuje.
    MP
    July 1, 2013 v 9.47
    Martinovi Šimsovi
    Zatímco Mikuláš byl bezpochyby odporný tyran -- a neomlouvá ho ani to, že zřejmě nebyl schopen pochopit, jak krvavé a hnusné mocenské praktiky zaštiťuje svým majestátem --, Lenin a Robespierre v jistém smyslu opravdu byli fajnoví lidé: lidé, kteří upřimně usilovali o svobodu a rovnost lidí; prohráli svojí sázku a oba se nakonec stali zločinci, ale v té prohře alespoň o něco šlo a oni prohráli při hře o důstojnou věc, házet do jednoho pytle s Mikulášem si opravdu nezaslouží.
    JK
    July 1, 2013 v 10.45
    Pro Martiny Profanta a Šimsu
    Já myslím, že lze s úspěchem argumentovat naopak: Ludvík XVI byl podle všeho osobně roztomilý mrťafa, který byl nejšťastnější ve své zámečnické dílně, a car Mikuláš byl ve vleku své ambiciozní manželky a Rasputina a vůbec netušil, co se kolem něj děje. Válku si ani jeden z nich nepřál a revoluci už vůbec ne (což nijak nesnižuje jejich historickou vinu).
    S masovými vrahy typu Robespierra a zejména V.I. Lenina bych je ovšem nesrovnával, nemají na svědomí ani setinu jejich zločinů.
    TT
    July 1, 2013 v 11.22
    Lidová ústava
    Připadá mi opravdu veselé říkat, že naše ústava je dobrá, když z ní nikdo neví, na co a na jak dlouho má kdo právo. Leta jsme tu fungovali bez správního soudu, takže všechna správní rozhodnutí, k nimž byl potřeba, byla protiústavní. Ale do toho nikdo nechtěl šťourat. A to samé platí dnes. Aby se napravilo to, co se děje, musí se přepsat celá, kosmetické úpravy nepomohou.

    Martin Profant se zásadně mýlí, když se domnívá, že ústavy tvořil jednotlivec. Vždy to byly skupiny a občas se objevily i celonárodní deliberativní, participativní nebo závazně konzultační metody, které do tvorby ústavy zapojily větší část národa.

    Představa, že establishment či z něj vzešlí giganti stvoří lepší ústavu je klasický elitářský argument. Pouze zapojení lidí může vytvořit ústavu postavenou na skutečném commonsensu. To ostatní jsou jen projekty moci, které se pokouší utvrdit své postavení. Naše ústava a diskuse kolem jejího přijímání jsou toho příkladem.

    Havel, Pithart a Rychecký tu totálně selhali, když nebyli schopni připravit alespoň základy ústavy a proces jejího přijímání. V rukou skupiny Klausových lidí vznik tento nepodarek, o jehož výklad se musíme pořád hádat, protože mu nikdo nerozumí.

    To, že tento stav považuje velká část lidí za ideální, považuji za tristní. U opozice si to vysvětluji tím, že status quo jim vyhovuje a doufají, že po převzetí moci ho budou moci také zneužívat...
    FO
    July 1, 2013 v 12.47
    Lidová ústava?
    Pane Tožičko, mnohl byste prosím uvést nějaký příklad, kdy se do tvorby ústavy zapojily větší skupiny nebo šlo dokonce o zapojení "větší části národa"? Přiznám se, že si to nedovedu představit a zdá se mi to být poněkud blouznivé, ale možná mám neznalosti a jsou příklady, že se něco takového skutečně dá realizovat.
    MP
    July 1, 2013 v 12.53
    Janu Konvalinkovi a Tomáši Tožičkovi
    Přiznám se, trochu zlovolně jsem uhnul od Ludvíka, myslím, že to té party nepatří, nevzpomínám si, že by ho někdo obviňoval z krutovlády -- dokonce ani ti, co ho popravili. Ale co se týče Mikuláše -- to, co se za jeho vlády dělo, nešlo netušit. A netušení by nešlo omluvit. Čert vzal Rasputina, to je spíš folklor, ale Stolypin a Černá sotňa ...

    Pro TT.
    A která ústava že takhle vznikla? Resp. která, co by přežila několik měsíců? Plebiscit jako závazná konzultativní metoda ovšem opakovaně při schvalování (nikoliv tvorbě) ústavních změn hrál významnou roli -- jenom to vesměs bylo potvrzování nějaké nové pravomoci pro populistického polotyrana, od Napoleona malého po Jelcina.
    Ale hlavně, já nezpochybňuji, že ústava se má ve slušné zemi přijímat v náročném procesu účasti lidu na schvalování. Ale to je něco jiného, než ji napsat.
    Mimochodem, mám nevýhodu pamětníka, ústavu z roku 1992 nenapsali Klausovy lidé. Vznikala překotně, pokoutně a na koleně, to ano, byly v ní díry a několik je jich tam dodnes, ale když je řeč o prezidentovi, není to nijak tragické. Chybějí lhůty, protože se k té funkci přistupovalo s určitou úctou a nikdo nepředpokládal Klause. Stačila by přitom málo, pokud prezident nepověří do třiceti dnů od okamžiku, kdy vláda požádala o důvěru a nedostala ji, nového premiéra, jmenuje předseda Sněmovny na základě hlasování Sněmovny.
    Horší problém představuje mechanismus, který měl zabránit tomu, aby jeden prezident nejmenoval v průběhu jednoho funkčního období majoritní počet ústavních soudců. Počítalo se to po letech a nikdo opět neočekával Klause a jeho taktiku nejmenování.Opravitelné chyby, pro které bych nemluvil o paskvilu.
    TT
    July 1, 2013 v 14.31
    Příklady lidových ústav
    Zambie - Ústavní shromáždění svolané prezidentem. Složené ze zástupců stran, odborů, církví, nevládních organizací, náčelníků a významných seniorů(!) z jednotlivých provincií. Proces se na chvíli zadrhl, když se prezident chtěl jmenovat předsedou, protože část shromáždění správně tvrdila, že předsednictvo si musí shromáždění zvolit samo. Ústava takto vzniklá byla přijata parlamentem.

    Zimbabwe - několikastupňový závazný konzultační proces. Nejprve se připravil ve spolupráci se státními i nestátními aktéry (NSA) návrh. Pak komisaři jezdili po celé Zambii, a sbírali podněty na změny či úpravy. Následovalo referendum, které ústavu schválilo - psali jsme o tom na DR. Proces se před referendem zasekl na tom, že si Svaz zimbabwských hluchoněmých a hluchoslepých stěžoval, že jeho členové nebyli konzultováni (dovedete si představit ten výsměch takovému požadavku u nás?) Proces byl skutečně zastaven, jmenováno 200 tlumočník a diskutováno s členy svazu...

    Bohužel se ukazuje, že moderní participativní nástroje přichází ze zemí, kde je participace a komunitární sdílení součástí tradice (například africký koncept Ubuntu).

    Smutné také je, že většinová politologie není schopna tyto strategie popsat, přesto, že existuje dostatek materiálů včetně stovek případových studií shromážděných týmem Ostromových ve Workshop in Political Theory and Policy Analysis.

    Pokud jde o to, co kdo předpokládal a jakou očekával úctu, prosím podívejte se, kdo za tvorbou ústavy stál a jak byla připravována a přijímána. Na základě těchto faktů nejsem schopen tento optimismus sdílet.
    July 1, 2013 v 15.19
    dnes opravdu nejde primérně o problém ústavy
    trochu zavádějící debata o ústavách - samozřejmě že tužku v ruce nedrží miliony občanů ale redakce musí být soustředěná, nelze ji dělat jak na jarmarku.
    To ale není podstatné,Zpracování ústavy dnes nelze zjednodušit na nějaký bleskový akt přímé demokracie. Ústavu odsouhlasí parlament, a někde je tu ještě ratifikační referendum, které potvrdí kvaltiu připraveného.
    I to ústavodárné shromáždění je jen dočasnou formou reprezentace v případě mocenské diskontinuity a je následně stejně nahrazeno partajním systémem.
    Nechme být Zimbabwe či Zambii jako zvláštní etalon demokracie, .ale příkladem by mohl být i Island, který byl chvíli v nouzovém režimu ale kde už dnes opět vládne původní pravice jako před krizí v roce 2009 a kde se vlastně žádná velká revoluce neodehrála.
    Což není vůbec proti tomu aby případná podstatnější zmena ústavy (což nelze uspěchat ani šít horkou jehlou) byla širove konzultována i s občanskou společností. Ale po konzultacích se musí vybrat to co není konjukturální a na čem je výrazná shoda.
    TT
    July 1, 2013 v 16.04
    Zvláštní etalon demokracie :-))
    Pane Dolejši, Zambie je určitě demokratičtější a méně zkorumpovaná země než ta naše s funkčnějšími médii.

    Nicméně Vaše odpověď jasně prokazuje deficit demokracie u nás. Zapojení občanů je jarmark, zatímco pokoutní psaní ústavy je OK. Nevím proč sem pletete Island, kde všechno probíhalo na základě ústavy a platných zákonů a nikdo nepotřeboval nic vymýšlet. To že tam vládne pravice je tím, že levý střed prostě nebyl dost důrazný při prosazování islandských zájmů a pravý střed (nikoli pravicové strany) to občanům slíbil a možná to is splní (podobně jako v BRD Merkelová napravuje sociální politiku poškozenou soc.dem. zákony jako Harz IV).

    Já chápu, že partajní nomenklatuře se zapojení občanů do politiky nelíbí. Pokud ovšem občané mají na výběr jen z omezeného počtu skupin establishmentu (demokracie podle Schumpetera), je zákonným důsledkem nárůst populismu a autokracie.

    Věřím, že komunistům to vyhovuje, protože sbírají voličské hlasy a tím i penízky do partajní pokladny, aniž by hrozilo, že budou nuceni převzít politickou odpovědnost. Proto a jen proto jsem zastáncem toho, abyste byli ve vládě a tam ukázali, že vaše současná politika, není žádnou alternativou - jak to předvádíte (komunisté) konečně i v jen trochu tematických diskusích.
    MP
    July 1, 2013 v 16.45
    Tak dál :-)
    Takže tu máme dva příklady ústav, jeden dirigovaný prezidentem s dost silnou pozicí, druhý vycházel z dosti unikátní konstelace předmoderních a moderních, ale původně zvenčí vytvořených komunit a iniciativ. V obou případech rozpad moci a pokraj občanské války, průměrný věk dožití pod čtyřicet let, dětská úmrtnost nad šest procent, podle všech dostupných údajů korupce vyšší než ČR -- opravdu si nejsem jist, že by to byly příklady pro inspiraci.
    July 1, 2013 v 19.40
    TT : skutečná alternativa ?
    v tom co je ucelená alternativa se asi míjíme - a to nejen v tom Zambijském vzoru. Karneval či jarmark je to tehdy když se nesourodé názory vykřikují a ne tříbí. Jinak vznikne bramoračka a la holešovská výzva (abych nedal rovnou "demokraty z DSSS, kteří mají jasno až příliš).
    Ono je dost důležité co že to vlastně ti lidé chtějí a jak se mohou zapojit do rozhodnutí, které je přesahují - jestli to jsou jen anorganické hesla a antistranické iluze ve stylu OF je pro všechny a nebo skutečná alternativa opřená bez keců o klíčové zájmy, o tvrdou sociologickou realitu.
    Občané, lid, populus, ti nejsou romantické abstraktum - jde o o konkrétní požadavky a zdaleka ne jen na komunitní úrovni, a ty nejsou apolitické tak že je jedno jeslti pravá či levá. Pokud je to pro vás německá či islandská pravice, prosím. Ale vy zase pochopte že pro levici tomu tak není.

    P.S. islandský příklad lidové ústavy jsem dal jen proto že ještě před 1-2 roky to byl pro mnohé příklad velkých změn, dobrá, dnes je to už asi Zambie...uvidíme zítra
    TT
    July 2, 2013 v 1.03
    Diskuse po česku
    Pane Dolejši, zapojení lidí do rozhodování o správě společných statků je obor, za který dostal tým Elinor Ostrom Nobelovu cenu. Na rozdíl od politických ideologií tu jde o empirické studie prokazující, že taková správas funguje nejefektivněji.

    Vůbec nerozumím tomu, jak používáte slovo komunita. Já je používám ve smyslu EU - tedy evropské komunity/společenství a komunitárních vztahů. Od lokální po globální úroveň. Ale to je zase na dlouhé vysvětlování. Můžeme se o to přít, ale je třeba aby ten spor byl veden na základě nějakých faktů a ty mi chybí - patrné jsou emoce, které Vám chválím, ale jen na nich - bez znalosti a podložených argumentů - se konstruktivní dialog vést nedá.

    Island byl a je příkladem, podobně jako Ekvádor či Argentina, že suverén může odmítnout platit dluhy a nic hrozného se nestane - naopak.

    V Zambii ani v Zimbabwe není průměrná délka života 40 let, ale max. očekávaná délka života při narození. A to je něco docela odlišného... Ale to je jen malá ukázka fatální neznalosti.

    Martine. Kdo jiný mohl svolat dlouho připravované shromáždění,než nejvyšší představitel země? Zambijci, na rozdíl od nás, mají vysokou znalost formalit, proto ho tím pověřili a proto si také následně vymohli, že předsednictví následně předá zvolenému předsedovi. Jistě víš, že je tradicí, že první "schůzi" ve většině zemí světa svolává nejstarší člen shromáždění, což neznamená, že bude předsedou. Je(bylo) tomu tak i u nás.

    Celá tato diskuse ukazuje především nepřipravenost pracovat s fakty, neschopnost podívat se na základní informace a nakonec třeba také připustit, že i námi kolonizovaní a do bídy přivedení lidé dokážou ty zbytky, co jsme jim tam nechali spravovat lépe, než my.

    V Zambii nikdy žádná válka nebyla, i když tam ta první světová skončila - zprávy o koci dorazily pozdě. V Zimbabwe je nová ústava vytvořena právě jako nástroj odstranění konfliktu - který byl ovšem dán válkou s bělochy - neochota bělochů splnit své závazky na jejichž základě původní obyvatelé přistoupili na příměří. Ale to je na dlouhé lekce z historie...

    Jen tak pro zajímavost, každý Čech je třikrát dotovanější z EU (příjmy - platby do EU) než Zambijec v rámci celé rozvojové pomoci (investice, oddlužení, pomoc, humanitárka).

    Máme prostě takovou ústavu, jako si zasloužíme. Až k tomu dospějeme, budeme mít lepší.
    July 2, 2013 v 5.15
    nebudu popírat
    že mne pobavilo, jak se část diskuse přidržela mého poněkud lajdácky zvoleného příkladu s revolucionáři a panovníky. A i na toho Rasputina došlo (což je další z mých oblíbených figur-schémat). (Nechci se nikomu posmívat, aby mi bylo dobře rozuměno, jsou tu lidé s důkladnějším vzděláním i poctivějším přístupem, než kterým oplývám já.)

    - jak vidno - každá podobná personifikace může být něčem inspirativní.
    Poslanec Dolejš, nechť mi prosím promine, se opět projevuje jako suchar, který sice k věcem přistupuje poctivě, ale - nudí.

    Co mne zaujalo, je, že takováto debata funguje taky trochu jako projektivní test: jako když se kluci po návštěvě kina vášnivě dohadují, který hrdina koho z nich nadchl, .... "identifikace s hrdiny".

    -----

    Jen na okraj: nepovažuji za šťastné házet do jednoho pytle Havla, Pitharta a Rychetského. Každý z nich nese svůj díl odpovědnosti za to, jak se věci v této zemi vyvíjely, ale každý úplně jinak.
    Ale to už je úplně jiná diskuse.
    (Pavel Rychetský měl mimochodem návrh ústavy připravený dávno před sametovým převratem. To, že se prosadilo to, co se prosadilo, je jiná historie.)
    MP
    July 2, 2013 v 7.02
    Pro TT. diskuse po česku
    Omlouvám se za necitlivý přístup k popisu postkoniální situace. Ano, v Zambii nebyla občanská válka, jen výjimečný stav a ozbrojené skupiny kladoucí odpor vládě. Mimochodem, nevšiml jsem se, že by někdo použil v diskusi výraz "průměrná délka života", oba jsme -- dost evidentně, i když oba bez použití dnes nejběžnějšího označení -- psali o "naději dožití" a ta skutečně není ani Z., ani v Z. čtyřicet let, ale ještě o nějakých deset procent nižší, právě tak jako jsem trochu podstřelil s pouhými šesti procenty dětské úmrtnosti.
    Nejde vůbec o to, zda v Z. či v Z. jednají v rámci možností mnohem rozumněji než jednáme my anebo zda využití té či oné struktury politického rozhodování či organizace lidové diskuse může být obecně inspirativní -- ale o to, že ten rámec možností je radikálně odlišný a že proto pochybuji o bezprostřední porovnatelnosti tamějších zkušeností s naší.
    July 2, 2013 v 8.41
    uvidíme co po 16.7. -Zambie snad ne
    nevím jestli tahle debata přispěla k nalezení odpovědi kam s rusnokovou vládou, ale dodám ještě :
    1) pan Zilzer - právě proto abych udržel nadhled, tak budu raději objektivizujcí suchar - prostě bránit ústavní princip a připustit přitom, že zatím (!) ho prezident neporušil a že tím udělal Kalouskovi škrt přes rozpočet je myslím uvážlivá i když třeba méně zábavná pozice.
    2) Pan Tožička - komunita je pro mne primárně obec, společenství kde s e lidé znají a dohlédnou dosahu svých činů (zde má také přímá dekoravcie více využití), globální komunita je poněkud násilný konstrukt a něco jako globalní vesnice už je myslím utopie, ale to je samozřejmě věc názoru

    P.S. s tím nesplácením dluhu na Islandu je to složitější - samozřejmě že země vykazuje dál nemalý dluh a své závazky musí tvrdě hradit Co bylo předmětem sporu byly vztahy uvnitř ovládajících finančních skupin se sídlem mimo Island
    + Další komentáře