Rusnokova prezidentská vláda. Kam s ní?

Milan Znoj

Prezident ústavu zatím nijak neporušil. Co by bylo legitimního na případné vládě M. Němcové, která by stála jen na strachu z předčasných voleb? Rusnokova vláda ovšem malou zkouškou případného prezidentského systému a jeho úspěchu u lidí bude.

Miloš Zeman náš parlamentní systém nevykolejil a osobně nijak nepřekvapil, když jmenoval Jiřího Rusnoka premiérem nové vlády, která má ve Strakovce nahradit Nečasovu vládu pravicové koalice, jež se zprvu tvářila nadějně, pak se mezi sebou do krve rozhádala a nakonec ji potopilo policejní vyšetřování korupce a organizovaného zločinu. Měl snad prezident jmenovat Miroslavu Němcovou premiérkou? Bylo by to parlamentně „čistší“ řešení?

Po pádu Nečasovy vlády byla pravice v rozvalu. ODS se obávala nejhoršího, a to byly předčasné volby. Za stávající situace, s policejním vyšetřováním v zádech by se ani nemusela dostat do parlamentu. Ani TOP 09 však neoplývala nějakým triumfalismem. Konec vlády se zdál nevyhnutelný, nástup levice nezadržitelný a prezident Zeman se svými představami stál za bukem, a tak byla TOP 09 ochotna pohrát si s vidinou předčasných voleb, na nichž by sama mohla jenom získat. Nicméně ODS v pudu sebezáchovy navrhla Miroslavu Němcovou, kterou si zřejmě pěstovala pro takové příležitosti a dosavadní vládní koalice tak měla nominaci na premiérku, za níž se mohla znovu sešikovat. Nebylo to snadné, trvalo to do poslední chvíle, teprve dvě hodiny před jmenováním nového premiéra dali dohromady 101 podpisů poslanců, kteří se za Miroslavu Němcovou postavili. Rozzářily se zachmuřené tváře a od úst k ústům se neslo: Máme ve sněmovně většinu, máme mít premiéra.

Kde se vzala ona parlamentní většina, jež se postavila za Miroslavu Němcovou? Není žádným tajemstvím, že vláda v tahanicích kolem tzv. daňového balíčku a církevních restitucí většinu ve sněmovně ztratila - z policejních protokolů se nyní dozvídáme, za jakou korupční cenu se tehdy ODS pokusila zkonsolidovat své parlamentní řady. Ať však nyní počítáme, jak počítáme, stejně nemají ODS a TOP 09 s LIDEM dohromady většinu ve sněmovně, to by LIDEM musela mít deset poslanců a mohla by s klidem ustavit svůj poslanecký klub. Samotná pofiderní koaliční snaha snížit počet poslanců nezbytných na ustavení klubu na osm, aby se dostalo také na LIDEM, je důkazem, že vládní koalice většinu ve sněmovně nemá.

Kolem koalice ovšem krouží dosti nezařazených poslanců a ti mohou případ od případu nějakou tu většinu složit. I kdyby neměli na mysli žádný politický obchod, tak obava z předčasných voleb a ztráta mandátu je dost silný motiv. Nevíme, zda vládní koalice má ve sněmovně většinu, to je docela pochybné, ale sotva lze pochybovat o tom, že ve sněmovně je většina poslanců proti předčasným volbám. Má stát vláda na této obavě z předčasných voleb? Měla by být vláda vydána všanc těmto volně splývajícím poslancům alias volným radikálům, jak je označil samotný premiér? Vláda závislá na libovůli volných radikálů ve sněmovně má být ta ryzí parlamentní demokracie, kterou máme bránit proti prezidentské svévoli, jak nás přesvědčují bývalé vládní strany a jejich příznivci.

Prezidentská svévole, jež je na očích veřejnosti, versus libovůle nezařazených poslanců, jež dojednávají svůj politický obchod (deal, jak říká Petr Nečas) případ od případu někde v parlamentním příšeří — to je rozcestník parlamentní demokracie, před nímž stojíme a o němž bychom měli mluvit.

Pravice si toto téma osedlala po svém. Marek Benda: „Premiér tahá premiéra jako králíka z klobouku a vláda přichází jako z Marsu“. Helena Langšádlová: „Připomíná mi to korporativismus v Itálii 20. a 30. let za Mussoliniho.“ A korunu tomu nasadil Miroslav Kalousek, který uviděl přímo přízrak „Putinova Ruska“ a doprovodil to sofistikovanou úvahou o transmutacích odborníků a úředníků v pitomce. Každopádně zaostřeno je na prezidentovu svévoli. Boj za parlamentní demokracii, který pravice takto rozpoutala, by však byl mnohem věrohodnější, kdybychom ze stejných úst nedávno neslyšeli stejně vehementně, že politika je obchod svého druhu, já na bráchu, brácha na mě, a že složení poslaneckého mandátu, což jsou právě závazky vůči voličům, za zisk a výnosné pracovní místo je v pořádku, neboť tak se politika v parlamentním systému prostě dělá. Co je větší hrozbou parlamentní demokracie?

Souhlasit lze s hlavní tezí, na níž obhajoba parlamentarismu stojí: lid je zdrojem moci, parlament jejím sídlem a vláda včetně prezidenta je parlamentu podřízena. Malinko tuto tezi sice komplikuje přímá volba prezidenta, ale to nic nemění na tom, že i) prezident se musí pohybovat v rámci ústavy schválené parlamentem, že ii) premiér, kterého prezident dle své úvahy jmenuje, a iii) vláda, kterou na návrh premiéra rovněž jmenuje, musí požádat o důvěru sněmovny a může vládnout jen s jejím souhlasem.

Co z toho porušil prezident Zeman? Když jmenoval Jiřího Rusnoka premiérem a pověřil jej, aby mu v brzké době podal návrhy na ministry tak, aby prezident mohl jmenovat vládu, která v zákonné lhůtě požádá o důvěru ve sněmovně, tak neudělal nic, co by bylo v rozporu s ústavou, ani co by bylo na hraně ústavy, jak se začalo říkat v souvislosti s některými spornými kroky prezidenta Klause.

Libovůle prezidenta Zemana je dvojího druhu. Předně oslyšel vyjádření představitelů dosavadní vládní koalice, že mají většinu poslanců pro návrh Miroslavy Němcové na premiérku - už bylo řečeno, že k tomu měl docela pádné důvody. Za druhé se zřejmě chystá jmenovat vládu, která nemá šanci získat ve sněmovně většinu. Se schválením v parlamentu se tedy nepočítá, jedná se proto o prezidentskou vládu, ale je to prezidentská vláda jenom dočasná, ovšem známe tu dočasnost!?

Nepočítá se ani s předčasnými volbami. Prezident Zeman sice řekl, že sněmovna se může rozpustit, pokud s  jeho řešením vládní krize nesouhlasí, ale dobře ví, že se ve sněmovně právě zformovala většina proti předčasným volbám. Sám již naznačil, že tuto většinu hodlá respektovat a v případě druhého pokusu jmenuje premiéra z jejích řad. Než k tomu ale dojde, usadí se Rusnokova prezidentská vláda na nějaký čas v ministerských křeslech - nikoli náhodou zmiňoval Miloš Zeman čtyři měsíce první Topolánkovy vlády v demisi. Na politické scéně bude ovšem horko. Pravice bude bojovat o návrat své vlády, levice zase přihlížet tomu, jak posiluje strana Zemanovců, a prezident si  bude užívat toto soupeření, které hodlá po svém moderovat.

Parlamentarismus se ovšem prosadí časem. Mezi tím však proteče hodně vody ve Vltavě pod Hradem a my budeme mít na zkoušku prezidentský systém. Miloš Zeman a skupina odborníků kolem něj nejspíše doufají, že se toto řešení občanům zalíbí. Potom by teprve náš parlamentní systém mohl být v úzkých a mohlo by dojít i na ten umíráček.

    Diskuse
    June 27, 2013 v 18.39
    Společný zájem Miloše Zemana a pravice
    je oslabit sociální demokracii, posílít SPOZ a co možná nejvíce oddálit předčasné volby a to se jim tímto způsobem daří, proto také TOP 09 tak rychle změnila svůj názor. Část občanů asi Zemanovi tleská za to, že ukončil Nečasovu vládu bez ohledu na další důsledky.
    MN
    June 28, 2013 v 0.4
    Oslabování ČSSD
    Sociální demokracie se především oslabuje sama. Dokonce mám pocit, že by to mohlo vyvrcholit Sobotkovým koncem. A možná by to bylo pro ČSSD před volbami lepší. Jinak mám také dojem, že by občané měli vyjádřit požadavek předčasných voleb razantnějším způsobem než v internetových diskusích. Nebo je ta fraška stále baví?
    June 28, 2013 v 2.26
    Zeman hraje o velkou koalici
    TOP 09 se nemusela obávat předčasných voleb tolik, jako decimovaná ODS, proto sebevědomě prohlašovala, že v případě ustavení Zemanovy úřednické vlády se připojí k požadavku ČSSD a KSČM na samorozpuštění Sněmovny. Ale Kalousek jako mimořádně bystrý politik při Zemanově jmenování Rusnoka pochopil, že vláda premiéra a ministrů, majících blízko k Zemanovi a jeho SPOZ, může překreslit politickou mapu a do té doby téměř jisté drtivé vítězství levice velmi zrelatizovat.
    Nikomu více neubere preferencí tradičně oblíbená nepolitická vláda (Tošovský, Fischer), byť složena z příštích lídrů SPOZ, než-li Sociální demokracii. Již při volbách 2010 jí Zeman uzmul nejméně 4 procenta a při těch příštích, pokud se budou konat co nejpozději, to bude nepochybně více. To by mohli v Lidovém domě na menšinovou vládu rychle zapomenout. Vzpomeňme si, jak Zeman na sjezdu SPOZ nabádal své ovečky, aby se po příchodu do Sněmovny nedaly zlákat k žádné vládní spolupráci.
    Zemanova motivace se od Kalouskovy sice liší, ale oba kalkulují s oslabením ČSSD. Zeman bude osobně, ale i prostřednictvím svých Zemanovců, kteří socdem podporu nedají, tlačit ČSSD k další opoziční smlouvě, Zemanově to politickém snu, který veřejně preferuje.
    Kalousek může spekulovat s možností návratu lidovců s pravicovým Bělobrádkem v čele, kteří by nemuseli být proti posílení pravicového bloku TOP 09/ODS.
    Pravice nebude mít s vládou Zemanových přátel žádný větší problém - bude v pohodlné pozici opozice, navíc s takovou silou ve sněmovně, kterou může blokovat kroky, jež může vláda přátel Miloše Zemana z vytunelovaného programu socdem prosazovat. A ČSSD se bude moci těžko stavět proti návrhům z vlastní programové kuchyně.
    Výsledkem této politické krize může být podlehnutí ČSSD Zemanově tlaku na uzavření opoziční smlouvy s resuscitovanou ODS, na jejíž maléry se bude pomalu zapomínat (navíc je bude vyvažovat proces s Davidem Rathem). Druhým, neméně špatným výsledkem, může být opětná pravicová vláda ve složení TOP 09/ODS/KDU ČSL.
    Bohuslav Sobnotka si je dobře vědom těchto nebezpečí a proti vládě přátel Miloše Zemana se nezvykle ostře ohradil. Pro budoucnost ČSSD je nezbytné, aby nezůstal ve své straně názorově v menšině. Pouze jednota, nikoliv předstíraná, ale skutečná a pevná, může tuto stranu ochránit před neveselou budoucností.
    Tyto moje černé myšlenky by mohla rozehnat mimo jednoty vedení ČSSD také politická vyspělost a inteligence voličů, což by mne velmi příjemně překvapilo. Ale jsem spíše skeptický, neboť na zázraky příliš nevěřím.
    P.S. Jak rád bych konstatoval, že jsem se ve svých úvahách kardinálně spletl.
    TT
    June 28, 2013 v 11.44
    Svaté tele parlamentarismu?
    Kolega Znoj tu představuje parlamentarismus jako jakési zlaté tele, které při patřičné úctě a respektu povede k lepším zítřkům. Asi jako měl kdysi vést komunismus...

    Ale demokracie není synonymum pro republiku ani pro parlamentarismus. To co tu předvádí parlamentarismus je ostuda republikánství o demokracii raději nemluvme. Demokracii se u nás podařilo prosadit možná na pár měsíců v šedesátých letech. Vrcholem českého parlamentarismu je současná kauza, kdy exekutiva uplácí státními funkcemi parlamentáře, aby dělali co chce.

    Není úplně jedno, jestli budeme mít presidentský systém nebo nějaký jiný formální nástroj, který povede k demokratické vládě? Kolega Znoj by si ještě mohl mohl vzpomenout na ideu Rad, které jsou samozřejmě ještě účinnějším nástrojem k prosazování lidových zájmů.

    Pláč nad Zemanem a nad potlačeným parlamentarismem je trochu jak "Signály z Marsu". Náš parlamentarismus stvořil Zemana a Zeman tvořil český parlamentarismus. Výsledky máme.
    June 28, 2013 v 12.6
    proč vinit parlamentarismus když vini jsou konkrétní lidé
    Tedy pokud se nechceme bavit o parlamentu jako o buržoasní žvanírně a pokud nechceme poltiiku vůdcovského typu, tak nezbyvá nic jiného než říci konkrétně jak naplnit ústavu a v té je parlamentní demokracie
    zakotvena jako základ. Vláda expertů je vláda bez kontroly a má symsl jen s
    omezeným mandátem.
    Antipolitická (etokratická nebo technokratická) politika je iluze a nějaká ryzí republika sovětů zrovns na spadnutí není. takže péče o stranický systéma respekt k ústavě je myslím docela na místě.
    Brslusconisace ČR rozhodně by nebyl krok který by dával naději. Instinktivní antistranictví může zvednout i stavidla fašizace.
    June 28, 2013 v 12.54
    Souhlasím
    Připomínám jen, že odbornickou vládu chystá také Babiš. To je další do party. "Berlusconizace" má ovšem neopakovatelné "kouzlo" italského operetního umění. Zeman má české kořeny a Babiš neumí árie.
    June 28, 2013 v 14.35
    Souhlas s Tomášem Tožičkou,
    že Rusnokova vláda by mohla být tím formálním nástrojem pro demokratičtější vládu (SPOZ například shromažďuje podpisy občanů pro podporu zákona o majetkovém přiznání), ale zmírněný poukazem, že Zemanova vláda odborníků má omezený časový horizont necelého roku maximálně, pokud se ve sněmovně nenajde 120 hlasů pro předčasné volby. Měli jsme tu přece Fischerovu vládu, která vládla déle, tj. více než rok (9.4.2009-13.7.2010). Proto nerozumím, proč by měla Zemanova dočasná vláda znamenat ohrožení parlamentarismu.

    Pokud jde o Babiše, nejsem věštec. Ale jmenování premiéra z okolí Babiše by se teď dalo zabránit například tak, že by Bohuslav Sobotka přehodnotil svůj postoj a nechal se jmenovat premiérem dočasné vlády.
    June 28, 2013 v 15.55
    Zemanova vláda pomohla pravici
    Díky Zemanově vládě se sešikovala pravice k nové stojedničcce. Společně oslabí příliš silnou sociální demokracii. Parlamentní demokracie je ovšem jistě demokratičtější než prezidentská vláda, jejíž legitimita se dá odvozovat jen z přímé volby prezidenta.

    Otázka na voliče Zemana: Vy jste ho volili s tím, že bude vytvářet své vlastní vlády namísto vlád formovaných na půdě parlamentu?

    Sociální demokracie by měla pokračovat v kritice jak Zemanovy, tak nové vlády pravice, dál usilovat o předčasné volby, ale vnitřně se připravit na to, že volby mohou být až v řádném termínu, jak si přeje Zeman, ODS a nyní i celá pravice.
    VJ
    June 28, 2013 v 16.2
    Legitimita
    Fischerova vláda byla vláda, které dal parlament důvěru, takže byla legitimní. Kdyby tak dlouho panovala vláda, které by parlament - jak se nejspíš stane - důvěru odepřel, pak by to byla vláda nelegitimní, při delší prodlevě dokonce ilegální a dalo by se vskutku mluvit o plíživém státním převratu (dnes tak daleko ovšem nejsme). Je s podivem, že si mnoho lidí tento rozdíl vůbec neuvědomuje: takovou cestou můžeme za všeobecného potlesku dospět i ke zrušení demokracie. Získá-li důvěru Sněmovny vláda Rusnokova, pak může spánembohem vládnout až do příštích voleb; ale to jak víme je málo pravděpodobné.
    June 28, 2013 v 19.45
    pí Špinarová
    1) pokud jste aspoň trochu příznivec centristické a hradní strany SPOZ tak prosím, jen si uvědomte že např. pokud jde o majetkové přiznání, tak návrh zákona byl podán už asi osmkrát (jen v tomto období od ČSSD a VV, poslední v řadě je můj vlastní návrh). Jeho přijetí neovlivní sama petice ale výsledek voleb a hlasování ve sněmovně. nepstřehl jsem že by se SPOZ či prezdient postavil k existujícím návrhům, dodám že před rokem 2006 byla dokonce většina pro ale koaliční ohledy vedly k tomu že nebyl prohlasován.
    2) Pokud jde o prezidentskou vládu, tak základem je že bez důvěry nemlže vládnout - jako nástroj rychlého vyhnání vlády v demisi je dobrá,
    ale prostě nebyla vyjednána s politickými stranami což limituje hlasy pro důvěru. Obavy že by tato vláda oslabovala ČSSD chápu i když vnitřní poměry jiných stran nejsou mojí věcí. To není nic osobně proti členům této vlády.
    Samozřejmě že zatím tu žádné ohrožení parlamentarismu nemáme. Kdyby ale vládla Rusnkovoa vláda bez důvěry a to jen z vůle ústavně neodpovědného prezidenta jako vláda nekotrolovaných technokratů opravdu moc demokratické není ale až tam to myslím nedojde. prezident Zeman si myslím takhle nezkazí reputaci.
    Nejbližších 14 dní by protě měly být prioritou předčasné volby a neoslabovat tento tlak tím už nyní začnu uvažovat o taktické důvěře pro Rusnokovou vládu (třeba z důvodů vlivu na tvorbu rozpočtu) nebo to hrát na druhý ústavní pokus o vytvoření vlády. Otázkami legitimity jak o nich píše pan Jamek bych se zabýval až po 16. červenci, tedy po dni kdy by měla být schůze Sněmovny k jejímu rozpuštění.
    + Další komentáře