Republika není léno

Jiří Guth

Demokratická politika není založena na rozdílení trafik. To hlásají jen fanouškové monarchie a feudalismu, respektive obhájci zpolitizované státní správy.

„Výkonná rada ODS nepovažuje politickou dohodu o obsazení některých míst ve veřejném sektoru za trestnou činnost,“ dozvěděli jsme se v pátek 14. června 2013. Prima, beru toto usnesení statutárního orgánu té strany na vědomí. ODS jsem nikdy nevolil a toto mě jen utvrzuje, že volit ani nadále nebudu. Nejsem sice politolog, ale jakž tak uvědomělý občan snad ano, mj. s hrubým přehledem o historii a nevelkou, byť nepřímou zkušeností se současnou politikou (jako asistent poslanců za Stranu zelených v letech 2006-2009 a člen různých orgánů této strany r. 2003).

Následuje něco jako zdůvodnění: „Znamenalo by to popření dosavadního fungování demokratického systému, který je na politických dohodách založen.“

Vbrzku se objevily různé obhajoby postoje ODS z per resp. klávesnic lidí, kteří jsou považováni za konzervativní intelektuály. Roman Joch zopakoval usnesení skoro doslova: „to je normální politická dohoda, ´něco za něco´ — a na tom je politika vlastně založena.“ a Josef Mlejnek mladší jen trochu jinými slovy: „má-li být přidělování postů výměnou za jisté protislužby nadále posuzováno jako korupce a kriminalizováno, jde svým způsobem o konec politiky tak, jak ji lidstvo zná po tisíce let.“ Ten aspoň velmi příhodně pokračoval „Pokud o tom někdo pochybuje, nechť si ve slovníku nalistuje nebo na internetu ´vygoogluje´ význam slova léno.“ Tak moment, copak lenní soustava je totéž, co politika? A kolikpak těch tisíců let vlastně bylo? První léno bylo uděleno někdy v polovině osmého století (franská říše, Karel Martel) a lenní právo posléze zaniklo například v Anglii v roce 1649. V Čechách a na Moravě sice až s koncem Svaté říše římské roku 1806, ale za společný a symbolický letopočet bych doporučil 1789. Moc vládnoucí z vůle lidu prostě nemůže propůjčovat nebo udílet léna. To není součást politiky, ale jen feudálního uspořádání společnosti. Demokratický systém na něčem takovém není založen ani náhodou. Politické dohody jsou jistě možné, ale jejich přímý dosah musí zůstat v rámci politiky v užším smyslu.

Tvrdím s nejvyšší možnou vážností, že funkce člena dozorčí rady podniku Čepro nebo dokonce vrchního ředitele Českého aeroholdingu nejsou v zásadě politické, ale úřednické. Toto rozlišení by mělo být zřejmé i Romanu Jochovi, Karlu Schwarzenbergovi a všem těm kšeftujícím ódéesákům a topkařům jakož i jejich protějškům v ostatních politických stranách. Aby to bylo jasné a nezpochybnitelné, mělo by to být přímo nebo implicitně kodifikováno například zákonem o státní službě, který už ČR postrádá takřka bolestně. Přesněji řečeno, postrádá účinnost naprosté většiny platného tzv. služebního zákona č. č. 218/2002 Sb. Nedávno schválený vládní návrh zákona o státních úřednících, který by měl služební zákon nahradit, je mrzáček, který snad ani nelze vylepšit.

Ryze monarchistický či snad autokratický je i další Jochův názor, že „může do správních rad státních firem jmenovat kohokoli“. Nemůže. Musí tam (i do jiných funkcí, jejichž odlišnost od členství ve správních radách je asi pod rozlišovací schopnost politologa — diletanta Jocha) jmenovat lidi, kteří tam dokáží nejlépe hájit zájmy státu a ovšem musí umět svůj výběr dobře obhájit před odbornou i nejširší veřejností. To je demokracie, to je demokratický systém dělby a kontroly moci či chcete-li, brzd a rovnováh.

Joch dále bez argumentů spekuluje „Kdyby však dokázala, že Nagyová je uplácela nejen funkcemi, nýbrž i penězi — v hotovosti či jinak —, to by bylo jiné kafe!“ Na to pěkně odpovídá Pavel Komár: „Když se podíváte do trestního zákoníku, tak ten definuje korupci jako přijetí neoprávněné výhody. My jsme možná zvyklí, že touto výhodou musí být jenom peníze, což ale není pravda. Bývalí poslanci získali honorovaná místa ve státních podnicích bez ohledu na to, zda pro ně měli kvalifikaci, nebo ne. Šlo o přímou odměnu za vzdání se mandátu. A když někdo takovýmto způsobem získá funkci, v níž si může za rok vydělat milion, je to v principu stejné, jako když poslanec dostane na ruku milion jako odměnu za nějaké hlasování.

Otázka HN, zda „Už jenom získání nějaké veřejné funkce je podle vás úplatek?“ jen ukazuje, že i tamní redaktoři by si měli ujasnit existenci symbolické, byť zatím někdy jen marně předpokládané „čínské zdi“ mezi úředníky a politiky.

Na závěr ocitujme snad srozumitelné a jistě pregnantní formulace Jakuba Kalenského (jen pro zajímavost, na rozdíl od Romana Jocha má formální filozofické vzdělání) k témuž: „Policie má zjevně směrem k trojici „rebelů“ mnohem těžší kalibr než jen to, že přijali nějaké funkce. Lze se jen dohadovat, že půjde o odposlechy, na kterých se Nagyová s Tluchořem a spol. domlouvá, že svůj mandát složí, pouze pokud jim bude zaručena kariéra ve státních a polostátních firmách. Tedy ne, že přijmou nějaké posty, ale že tyto posty přijmou výměnou za ovlivnění výkonu svého poslaneckého mandátu.

Je také úplně jedno, že se Nečas a s ním i ODS rozčilují, že nikdy v historii nebylo podobné udělování trafik stíhané. Stejně se rozčiloval Miroslav Kalousek, že nelze stíhat Vlastu Parkanovou, protože jen pokračovala v tom, co bylo praxí na ministerstvu obrany několik let. To, že něco dělám opakovaně, neznamená, že to není trestné.“

    Diskuse
    June 19, 2013 v 22.56
    Co se nevešlo
    Označuji-li členství ve statutárním orgánu obchodní společnosti úřednickým místem, chtěl jsem říci, že na ose politik - úředník to vidím blíž úředníkovi. Hranice mezi nimi možná není bůhvíjak ostrá, ale s pomocí ústavy a politologie se podle mě dá nějak narýsovat. Například členství ve vládě nebo funkce v parlamentu jsou pro mě nepochybně místy politickými a v tomto rámci tedy mohou být předmětem politických dohod. Srovnávat třeba „rebelské“ trafiky s tím, že Hillary Clintonová se stala ministryní zahraničí za to, že odstoupila z prezidentských primárek, je proto naprosto nemístné
    Moc mne nebaví ostentativní boj proti velice široce pojímané korupci. Kdyby tzv. rebelové byli odškodněni ze stranické kasy, bylo by to podle mne kvalitativně, "o stupeň" lepší, takřka snesitelné. Oni by tak jaksi v rámci politiky směnili možnost hlásat, že drželi program, s nímž byli zvoleni, za tu odměnu ze stranické kasy (do které se ty prachy, velmi zjednodušeně řečeno, dostaly za to, že se dost lidem líbil slib nezvyšovat daně).
    V dozorčích radách (polo-)státních firem mají být podle mě ředitelé odborů nebo náměstci z věcně příslušných ministerstev, přibližně řečeno. Úředníci – stabilní (zcela bez ohledu na výsledky voleb) a kvalifikovaní reprezentanti vlády.
    je výtečný.
    Doporučuji přečíst si paralelně Švihlíkovou ve včerejších Britských listech ("Dokonalá privatizace"):
    http://www.blisty.cz/art/68994.html
    June 20, 2013 v 13.48
    Někdy se holt můžeme shodnout i s The Economist
    In a revealing detail of the muddy depths to which the Czech political culture has plunged, a heated public debate has raged in the media and on the internet about whether the ugly deal even constituted corruption.
    (Výmluvnou podrobností, do jak hlubokého bahna se propadla česká politická kultura, je skutečnost, že v českých médiích a na internetu vznikla zuřivá debata o tom, zda tato ošklivá dohoda je vůbec korupcí. - přel. Britské listy)
    June 20, 2013 v 15.20
    Jinými slovy píše totéž i Martin Fendrych:
    "Nečas (tentokrát se, náš hrdina, vysmívá): „Zcela zjevně jsem se zřejmě dopustil korupčního jednání. Za to, že abych mohl být premiér, udělal jsem ministrem financí pana Kalouska a ministrem zahraničí pana Schwarzenberga. Jsem korupčník." Poslední věta zřejmě sedí. Jinak je to podvod. Něco jiného je dohoda stran o vládnutí. A něco úplně jiného uplacení VLASTNÍHO POSLANCE (nebo poslance opozice), aby zapřel svůj názor a za post ve státní správě odešel ze sněmovny. Porovnat to s vyjednáváním o koalici může jen ubožák a lhář." Viz http://aktualne.centrum.cz/blogy-a-nazory/komentare/clanek.phtml?id=783048
    June 21, 2013 v 8.07
    Trafiky na vodě
    Petr Havel: "Praha jako majoritní akcionář hodlá odvolat předsedkyni představenstva ÚVŽ (Úpravna vody Želivka, a.s.) Janu Černou, místopředsedu dozorčí rady a vedoucího realizačního týmu Tomáše Chválu a člena dozorčí rady Zdeňka Lochmana.

    K tomu lze jen podotknout, že všichni odvolávání lidé jsou představitelé ODS, takže kauza může mít i rozměr politický s tím, že po rozkolu nedávné pražské koalice ODS a TOP 09 začínají politické čistky v Prahou ovládaných subjektech.

    Sice to odběratele vody nemusí zajímat, i tak je ale třeba zmínit, že šéfem představenstva Úpravny vody Želivka má být jmenován Petr Šmejcký, manžel asistentky primátora Tomáše Hudečka (TOP 09). Aby toho nebylo málo, tak jejich dcera Petra Šmejcká je pro změnu asistentkou druhého významného „topkaře“ v Praze, Jiřího Vávry. A Jana Šmejcká, zmiňovaná asistentka Hudečka, seděla ještě počátkem tohoto roku v dozorčí radě ÚVŽ, pak ale na svou pozici rezignovala. Opravdu neobvyklá koncentrace odborníků–vodohospodářů v jedné rodině…" (http://www.ceskapozice.cz/byznys/podnikani-trhy/magistrat-muze-ohrozit-kvalitu-pitne-vody-pro-prahu)