Třídní boj v neoliberálním pojetí
Andrea CerqueirováNeoliberálové mnohdy předjímají, že bohatý může být jen pravicově smýšlející člověk. Jakmile je ekonomicky zajištěn třeba odborář, zdiskreditují ho. Společnost tak rozdělují třídně.
František Ringo Čech to kdysi vystihl pregnantně: „Bohatej levičák je názor, chudej pravičák je blbec!“ Hájil tak své poslancování za ČSSD, které mu pravice nemístně předhazovala. Proč je prý levičák, když si žije dobře?
Slova o „pravicovém blbci“ neměla být urážka nemajetných, kteří smýšlejí pravicově, ale svérázné vyjádření toho, že jejich zájmy pravicové strany prostě nehájí a oni si tak svým hlasem pro ně dobrovolně, a tak trochu masochisticky, ubližují. Tito lidé se k pravici hlásí často i proto, že to je prostě „in“, mají za to, že to dokazuje sílu a sebevědomí či víru ve vlastní schopnosti. Touží stát se na chvíli onou vysněnou „elitou“, alespoň tím vhozením lístku do volební urny. Většinou však zůstává jen u snů, neoliberálové je vymačkají jako citrón a poté odhodí.
Zatímco pravicoví politici a jim názorově spříznění novináři slovně brojí proti třídnímu boji, sami jej vedou na všech frontách, každého mají „třídně“ zaškatulkovaného. Prosazovaným nastavením reforem nahrávají finančním ústavům, trhům či ratingovým agenturám, jen člověk (v jejich pojetí lidský zdroj) jim ze systému jaksi vypadává. K němu je politika Kalouska, Nečase či Drábka nekompromisní: „Nemáš práci? Hlas se povinně na poště, dělej zadarmo veřejné prospěšné práce. A za vše zaplať! Nemáš? Exekutor ti vezme i střechu nad hlavou.“ A tak na ulici končí lidé jenom proto, že nemají peníze, nemohou sehnat práci a v té džungli se prostě ztrácejí. Rok co rok několik desítek lidí bez domova umrzá v třeskutých mrazech. Za halasného povykování neoliberálů, že si „za to mohou sami“.
Aby toho nebylo málo, pravicoví politici, kteří hlásají zákon trhu, ale sami jsou léta přisátí na státním rozpočtu, se snaží zdiskreditovat každého, kdo je ekonomicky zabezpečený, ale jejich sobeckou politiku pod heslem „Každý ať se postará sám o sebe“ z principu odmítá. Levicově smýšlející či jiný sociálně citlivý člověk prostě podle nich nesmí být bohatý, považují to za zradu „třídy“. A tak se v bulváru dočítáme, jakéže rodinné domky mají odborářští předáci. Fotka stíhá fotku, jen se podívejte, jak si žijí…
To se přece nesmí, pravice by jim zřejmě ráda naordinovala bivakovat v chlívku, aby byli věrohodní, přičemž na druhou stranu se vysmívá pracujícím, kteří si na demonstraci přivezou řízek v chlebu a zapijí to pivkem — i to je prý žití nad poměry.
Neoliberálové z ODS a TOP09 za podpory „platformy“ Karolíny Peake brnkají na strunu závisti a maloměšťáctví. Snaží se ve veřejnosti vyrobit nenávist jak k těm, kteří protestují a přijíždějí do Prahy zdaleka se svačinou v batohu, tak také k těm, kteří navzdory tomu, že mají peníze, majetek a mohou si zpříjemnit život třeba cestováním, uznávají solidární systém a není jim lhostejný osud spoluobčanů. Ten, komu srdce tluče nalevo či aspoň středově, má být podle neoliberálů odsouzen k věčné chudobě (nejlépe na ulici), jinak ho veřejně poplivou a zdiskreditují. Není to nic jiného než třídní boj v neoliberálním pojetí. Obrana je jediná: nenechat se rozdělit a postupovat společně!
Dnes jediné 3 větší strany, které by mohly mít šanci aspirovat na 'slušný střed', možná, snad, časem, jsou Lidovci, Socdem a Zelení.
Ale zatím všechny tři tyto strany s tím mají obrovský problém a jako socdemák to přiznávám s velkými obavami.
Myslel jste takové strany? Anebo spíš nějaké nové a ještě novější? Protože já v nových stranách žádnou lepší perspektivu nevidím.
Za základní měřítko slušných stran považuji, že její členové a zástupci berou svou politiku jako aktivní službu všem občanům, a ve straně funguje samočistící proces proti korytářské deviaci.
Pokud nová 'slušná' strana uspěje, pak jsou možné tři hlavní směry vývoje. 1. Teprve po volbách odhalí karty a přidá se k přirozeným korytářům ODS a TOP a jak rychle strana vyletěla, tak i zapadne; 2. nebo začne plnit co slibovala a, pokud se modrým médiím nepodaří ji uvláčet na bulvárních kauzách, začne se k ní přidávat víc lidí jalových, hodnotově nepevných, snadněji podléhajících 'výhodným' nabídkám míst u koryt, a strana začne mít postupně problém; 3. nebo si strana vytvoří velmi přísná elitářská pravidla, a strana nebude mít až takový problém s korytářstvím, ale o to větší s elitářstvím.
Slušný střed?
Ten havloidní, elitární, který se jen zalyká moralizováním, neschopný jakékoli akce a hledící na všechny "zašpiněné" odeesáky, socany a dnes už (na regionálních a komunálních úrovních) i komunisty zvrchu ...
Co to je "slušný střed"?
Něco jako pečený sníh?
Autorka vytváří černobílý pseudosvět, rozdělený na zlé "neoliberály" a vysávané proletáře. Nejen, že je to zoufale špatný popis reality současné ČR, taky je to mimořádně nebezpečné vyvolávání frustrace a nenávisti.
Mimochodem, paní Cerqueirová v sobě levicové ledví objevila teprve nedávno. V 90. letech byla významnou představitelkou Sládkových republikánů (šéfredaktorkou jejich hnusného plátku Republika) a dodnes přispívá do Haló soboty a nebo do Prvních zpráv (tam taky píše prezidentův oblíbenec Adam B. Bartoš).
Na tom jsou znepokojivé dvě skutečnosti: jednak se zdá, že redakce DR přijme jakýkoli text, jen když se v něm bude dost často nadávat na "neoliberály". Nejspíš by to vzali i od pana Vandase. Za druhé je varující, jak málo se tahle nenávistná hatmatilka liší v podání extrémní levice i pravice. Mají společného nepřítele, a tím jsou svobodné, přemýšlející lidské bytosti. Nechápu, že něco takového sympatická paní Uhlová a svobodomyslný Jakub Patočka nevidí.
Nejdříve k tomu argumentu ad hominem: Paní Cerqueirová má, jako každý člověk, právo na změnu názoru; dnes má prostě jiný názor než měla v 90. letech. Osobně naopak považuju za pozitivní, že někdo dokáže opustit podporu dubiózních subjektů. Pro vás je asi KSČM stejně tak dubiózní subjekt, ale pro mě není (je stabilní součástí parlamentní demokracie; skutečným nebezpečím je dnes naopak fašizace) a Haló noviny nejsou nic extrémního, První zprávy, pokud vím, také ne, i když moc je neznám. Všude občas napíše někdo, kdo nám nevoní...
Vy z toho a z článku ovšem vyvozujete, že jen přešla na levý extrém. Jenže Andrea Cerqueirová pouze poněkud přímočarými slovy popsala to, co říká odborněji např. sociolog Keller: Že ti nejbohatší, tzv. diskrétní elity, jsou dnes jedinou skupinou lidí, která se chová jako třída a účinně hájí své "třídní" zájmy.
A co se toho posílání levice k chuďasům týče: Copak pravicová média neudělala strašlivý skandál z botiček od Diora na křtu dcery Jiřího Paroubka? Copak Blesk nezveřejňuje fotky vil odborových předáků jakožto údajného dokladu toho, že nepatří k těm, které hájí? Copak není náš veřejný diskurs včetně předvolebních kampaní ODS a TOP 09 zamořen rétorickým odporem vůči "příživníkům", "sockám", "zneužívání dávek"? Copak se progresivnímu zdanění, samozřejmosti ve všech vyspělých zemích, neříká v neoliberální novořeči "trestání úspěšných"? Právě na protikladu úspěšných, odpovědných, samostatných... voličů pravice a na "pečovatelském státě" závislých, neodpovědných voličů levice je postaveno neoliberální vidění světa a též úspěch takové TOP 09, kterou volili nejvíce studenti a příslušníci drobné inteligence s nízkými platy hlavně proto, aby se tou volbou zařadili do té první skupiny. A součástí neoliberální ideologie, která v posledku hájí především zájmy těch nejbohatších, je trvalá "individualizace" života - každý je odpovědný čistě sám za sebe, "společnost neexistuje", sociální alias "pečovatelský" stát křiví tržní vztahy, pracovití jsou bohatí...
Tím neříkám, že mi článek připadne jako nějak zvlášť skvělý, ale vyvozovat z něj to, co vyvozujete vy, považuju za omyl.
Znáte Sokalovu aféru ? Pokud náhodou ne, koukněte se na http://cs.wikipedia.org/wiki/Sokalova_af%C3%A9ra, je to zábavné a poučné čtení. Velmi se obávám, že redakci DR se stalo totéž: je ochotna otisknout sebehloupější článek i od Belzebuba, pokud je v souladu s jejími ideologickými předsudky (zatímco např. skeptické, argumenty podpořené články fyzika Wagnera nejsou vítány). Mám pocit, že podobné články by mohl generovat počítač: blablabla… neoliberálové… blablasbla… zbídačování…blablabla…jak správně píše Jan Keller…blablabla…
Ještě horší, než špatný vkus redakce, je ale skutečnost, že rétorika fašistoidní pravice a extrémní levice je obtížně rozlišitelná. Jako jazykovědec byste to měl ocenit. Vezměte si tu Republiku z 90. let a nahraďte „mezinárodní židovstvo“ za „globální kapitál“, opravte intepunkci a pravopisné chyby, a můžete rovnou publikovat v Deníku Referendum…Vás to neděsí?
Píšete, že děkujete za názor z druhého břehu. Pevně doufám, že ve věci fašizujících pisálků jsme na stejném břehu.
Už jste spokojen, pane Konvalinka?
A co abyste to rozjel ve větším stylu - na židovském národě nezávislé pro všechny na světě přístupné křesťanství - to je Žid, římský občan z města Tarsu a horlivý pronásleodvatel křesťanů Saul, později Pavel, tedy "Malý".
To bylo teda setsakra velké morální selhání ...
Těžké morální selhání Keynese, který zradil neoklasickou ekonomii, ve které byl tátou vychován a ve kterou dlouho věřil, psal, bojoval - další terč !
Kam se podíváte samá těžká morální selhání - protože dotyční nebyli jedni z mnoha ale významnými reprezentanty toho, co pak opustili.
C. měla pochopitelnou averzi vůči tomu, co se dělo zde při nástupu klausovského kapíku.
Když je někdo iniciativní, tak asi nebývá řadový ...
".. ti nejbohatší, tzv. diskrétní elity, jsou dnes jedinou skupinou lidí, která se chová jako třída a účinně hájí své "třídní" zájmy."
Hm. Obávám se, že i tomhle se Jan Keller mýlí. Shodou okolností znám hned několik šéfů a majitelů amerických farmaceutických firem. Bez výjimky to jsou liberální demokraté, pro které je Obama moc napravo. Typický volič republikánů v USA není kapitalista z Wall Streetu s tlustým doutníkem (ti volí skoro šmahem demokraty), ale farmář z Iowy. Warren Buffett, Steve Jobs, Bill Gates - tohle jsou hlavní donátoři Demokratů, kteří pak navrhují jejich větší daňoví zatížení. Svět není (naštěstí) tak ideologicky přehledný, jak ho popisuje Jan Keller.
"Copak pravicová média neudělala strašlivý skandál z botiček od Diora na křtu dcery Jiřího Paroubka?"
Ne, neudělala. Objevilo se pár článků v bulváru a lidi si z toho dělali legraci. Článků o Topolánkově toskánské vile bylo řádově víc.
"Copak není náš veřejný diskurs včetně předvolebních kampaní ODS a TOP 09 zamořen rétorickým odporem vůči "příživníkům", "sockám", "zneužívání dávek"? !
Ne, není. Osobně jsem tuhle rétoriku zaznamenal jen na stránkách DR, jinde jsem se s ní nesetkal, argumenty a propaganda TOP09 a ODS byly jiné. Ačkoli, máte pravdu, pamatuji se na nějaké bilboardy slibující odsud bezdomovců, to byl ale tuším pražský politik ČSSD, nemýlím se?
"...úspěch takové TOP 09, kterou volili nejvíce studenti a příslušníci drobné inteligence s nízkými platy hlavně proto, aby se tou volbou zařadili do té první skupiny."
Přiďte tohle říci mým studentům, kteří (na rozdíl ode mne) opravdu zhusta volili TOP09. Jejich motivace byla opravdu jiná. Vy si skutečně myslíte, že všichni voliči pravice jsou idioti nebo darebáci?????
To v čem se chci pravice zastat, tedy. Podle mého názoru se pravice a levice dělí podle vnímání mocenské nerovnosti ve společnosti. V zásadě existují 3 skupiny lidí (a skutečně, jak říká pan Konvalinka, jde to napříč třídami, i když bych ho rád opravil - CEO firmy nepatří do kategorie diskrétní elity jak ji definuje Keller, ale do servisní třídy):
Jedni explicitně chtějí nerovnost. To jsou různí elitáři a podobné existence. Většinou to neříkají nahlas, a proto se schovávají za nejrůznější ideologie.
Druhá skupina jsou levičáci. Jejich společným pohledem je právě názor, že mocenské nerovnosti (kam patří i nerovnost sociální) mezi lidmi jsou špatné, a proto je třeba je explicitně eliminovat formou nějakých společenských pravidel.
A konečně třetí skupina jsou pravičáci. Ti jsou vůči nerovnosti v podstatě ambivalentní, a nemají pocit, že společnosti nějak škodí (a mají proto preferenci proti dodatečným pravidlům). Extrémní formou pravice v tomto smyslu je libertariánství nebo dokonce anarchie.
(Pokud se mnou některý ze čtenářů bude nesouhlasit, mohu podat jednoduchý důkaz, že jádro sporu levice vs. pravice je morální dilema nezávislé na společenských třídách.)
Mnoho nedorozumění mezi pravicí a levicí si pak vysvětluji tak, že se druhá a třetí skupina navzájem obviňují z toho, že jsou ze skupiny první. (Skutečná skupina první se diskusí neúčastní - to k ničemu pro ně užitečnému nevede.) Levičáci obviňují pravičáky z toho, že jejich ignorance nerovnosti vede k rozkladu společnosti, a pravičáky levičáky, že chtějí jakousi diktaturu kohosi. Samozřejmě, obojí je nesmysl, ve skutečnosti nic z toho ani jedna ze stran nechce, ale má to jistou bázi v realitě, protože všechny dosavadní extrémní jak pravicové (rozuměj libertariánské) tak levicové experimenty fatálně selhaly.
Já ovšem považuji pravicový pohled za pomýlený (a nejenom za jiný pohled na morálku) a to z toho důvodu, že existuje velké množství důkazů o tom, že sociální (a jiná) nerovnost je společensky škodlivá, a prostě roli hraje (viz knížka The Spirit Level). Tomu, že studenti volí pravici, se nedivím; není to hloupost, jen neznalost historie a faktů (sám jsem na tom byl podobně, doufám, že mě to jako levičáka v očích pana Konvalinky také diskvalifikuje :-)).
Ještě bych k tomu dodal, že historicky zatím ve sporu levice vs. pravice zvítězila téměř vždy levice. Už jen samotná demokracie je levicový koncept, protože zavádíme explicitní pravidlo o rovnoměrném rozdělení moci (pravicovým protikladem by byl například hlas závislý na majetku, jak tomu bylo různě historicky).
Zmiňovaný prof. Keller určitě není prostým levičákem, pouze reaguje na prakticky už nepřekonatelnou (sebereprodukující) nesouměřitelnost těch dole a těch nahoře. To jsou sociologická fakta, kterou musí uznat i pravicový student.
Jinou otázkou by bylo jestli kardinálním řešením této devastující a takřka feudální nesouměřitelnosti je pouhá redistribuce bohatsví a nebo i demokratizace (demonopolizace) mocensko-vlastnických pozic. A jak toto vysvětlit i těm, kteří žijí z naděje na drobky od stolu elit.
Standardní libertariánská odpověď by ovšem byla (aspoň myslím) taková, že se ti lidé nebouří, takže zřejmě spokojeni jsou, a že něco jako nevhodné vlastnosti neexistuje, protože si každý může vybrat, jak chce být ostatním prospěšný.
Pointa je, že ano, pravicový pohled je logický, a není v tomto nijak nemorální, alespoň tedy v základu ne více nemorální než levice (paradoxně, pravicově smýšlející lidé občas označují například korupci a podobné jevy za levicové, což naznačuje, že s nimi nesouhlasí; a také to naznačuje, že nerozumí tomu, co levice chce). Je to logický pohled, který ovšem předpokládá určitý "přirozený" řád a tendenci k němu.
A to je jejich problém, protože na reálném výsledku se právě levicový a pravicový pohled (a jejich interpretace) neshodují. A pokud mohu soudit, realita je bohužel zaujatá levicově. :-)
Proto pravici nezbývá než tvrdit, že stačí ještě odstranit nějakou překážku, a situace se, tak nějak "sama od sebe", zlepší.
Vládnoucím vrstvám takový fatalismus ovšem vyhovuje, protože jim umožňuje zbavit se zodpovědnosti za špatné řízení (a vlastní prospěch).
Takže když pak přijde pan Dawkins a začne argumentovat, jak je náboženství kořen zla, a jak ho lidé zneužívají za osobním prospěchem, všichni tito dobří (v rámci lidských možností) lidé, co věří v boha, si samozřejmě ťukají na čelo. Morálně je ten problém nerozhodnutelný, ale realita je spíš na straně neexistence všemocných bytostí a neexistence samoorganizujících ku všeobecnému prospěchu lidských společností.
Pravičáci však nemohou tvrdit, že "že něco jako nevhodné vlastnosti neexistuje, protože si každý může vybrat, jak chce být ostatním prospěšný". Každý si sice může vybrat čím chce být lidem prospěšný, ale musí respektovat poptávku, čili stejně se musí přizpůsobovat. Pokud se někdo velmi silně nechce přizpůsobovat, je pro něho v určitou chvíli přijatelnější případně i riskovat život, aby svou situaci změnil. Nějakou dobu třeba sociální smír jakž takž funguje a lidé se spokojí i s málem, ale časem se to může změnit. Jak praví Kazatel: "Veškeré dění pod nebem má svůj čas..."
Pravice se projevuje pokusy částí elity povýšit se nad platná omezení zákonem, a levice pokusy získat zákonem větší podíl na moci, z pozice síly sjednocené většiny.
Mezi těmito rivalizujícími seskupeními se nachází - pane Tejkle - střed občanů voličů, kteří se rozhodují u urny analytickým rozumem.
A pouze taková společnost ve kterém si rozumný volič uvědomuje nutnost patové situace mezi těmito rivaly, má šanci udržet kapitalismus ve svobodném režimu.
Jinde, ikdyž ne mnohde to tak funguje.
U nás jde o pečený sníh............. pomyslel jsem si.
To, v čem se liší je právě ten pohled na svět (nikoli morální hodnoty jako takové, co má člověk vrozené), pravice se snaží dívat na to "individualisticky", ale samozřejmě, jak oba chápeme, ten společenský pohled vždycky musí nějak "prosáknout", protože jakákoli úvaha o spravedlnosti samozřejmě zahrnuje i ostatní lidi. My ten problém chápeme a vidíme tam rozpor, ale pravičáci ne.
Pro mě je to opravdu podobné jako s vírou v Boha, jsem nevěřící a těžko chápu, proč může někdo v Boha věřit, přijde mi to logicky nesmyslné. Ale tak nějak chápu, že ten věřící nemá jinou morálku než já; jen prostě své poznání zakládá na osobní zkušenosti, kterou já třeba nemám (i když v případě studentů volících pravici je to spíš - ne vždy - nezkušenost).
A poté je dána šance pokusu o svobodné pluralitní prostředí ......pomyslel jsem si.
Exrtémní případ. Jestli u primitivních kmenů byla atropofagie (lidožrouství v souladu s etikou, dnes bychom asi byli něčím takovým právem
zhnuseni. Obdobně dnes asi v moderní společnosti nezabírají normy patriarchálního rodového modelu poslušnosti.
Ale také platí že etika je asi poměrně hlubinná a setrvačností tradic ovlviněná část lidského vědomí a až směšné se ukázaly netrpěivé snahy budovat na povel zcela nanovo etické kodexy typu MoKoBuKo.
Morální kodex budovatele komunismu?
Tady nejste obklopen veterány, pane inženýre - tady je třeba tyto zkratky hned rozvést
Paní Hájková, já jsem samotnou zkratku taky neznal - jenom celé sousloví.
A zkratku samotnou jsem rozluštil vyloženě podle kontextu, protože pan Dolejš zrovinka hovořil o etických komplexech norem (čili kodexech - tzv. desatero není nic jiného) ...
... no a protože samotné sousloví jsem kdysi strašně dávno někdy slyšel, tak to v paměti "sepnulo"
Zkratky "diamat" a "hismat" ovšem znám - z těch dávných časů ...