Ať si kdo chce co chce říká, sto tisíc lidí na víkendovém Václavském náměstí je pouhé jedno procento české populace. Devadesát devět procent lidí na Václaváku neprotestovalo. Česká republika si proto zaslouží, aby jí Nečasova vláda věnovala svou láskyplnou péči i nadále. Narozdíl od nikým nevolené lůzy je totiž důvěryhodná a nečpí chlastem, vulgárním slovníkem a potyčkami, jak odboráře a jejich kamarádíčky v Reflexu krásně vystihl básník Petr Holec.

Demonstrantů bylo málo, vlastními silami by se nedostali ani přes pětiprocentní hranici do parlamentu - a přesto se po svém neúspěchu - vláda je v podstatě ignorovala - opovažují vyhrožovat „akcemi, které budou bolet“. Naproti tomu až požádá poslance o důvěru premiér Petr Nečas, bude ji mít. Všechna bolestivá vládní opatření tak budou plně legitimní Nic na tom nemění ani fakt, že někteří volení zástupci podpoří vládu de facto z opozice. Vláda je pevná, ministry vládnutí pořád baví a ani neutuchající kritika od povykující levice ji nedokáže znechutit.