Dobrý den,
otázkou pro mě je, nejsou-li lidé jako Jiří Dienstbier potřebnější v každodennější politice. Stále (možná chybně) vnímám roli prezidenta jako značně ceremoniální.

když suverén léta toleruje tak potupnou ostudu republiky?
To je doopravdy přes všechen optimismus ožehavou záhadou.
Pomyslel jsem si.

že funkce prezidenta by nemusela být až tak ceremoniální, jako je to u našeho abdikovaného čestného předsedy vládní strany. On by to sice přímo nemohl "dát do pořádku", ale stačilo by, kdyby na to nahlas upozornil. Asi by to mělo podstatně silnější účinek, než analýzy v DR. Jako ty radary v obcích, kupodivu stačí, když ukazují. Mají respekt, také proto, že nikdy nelžou.

Tak jenom krátká reakce na článek Jakub Patočka. Nevím, možná uvažuji špatně, ale já raději jako levicově ukotvený občan chléb než hry. Prezidentského kandidáta budou vybírat především politické strany a to zjevně v tom nejužším formátu. Příklad ČSSD, která se nyní radí ve formátu K9 v nějaké utajené nálevně na Moravě, hovoří za vše. Z takto mediálně či politicky vygenerovaných, předem vyselektovaných, kmotry proloobovaných jmen, aby opravdu nešlo o systému alternativní jména, budou moci lidé milostivě vybrat mezi hruškou a jablíčkem. Místo faktického posílení mandátu prezidenta preferuji opačnou cestu, tedy zásadní oslabení této funkce, vyškrtání celého toho zbytnělého aparátu a celý tento nemalý, přímou volbou přímo obrovský obnos v řádu miliard občansky nasměrovat třeba na podvyživený systém veřejného školství. Když už tedy, JD není špatný nápad, ale na tuto frašku je ho škoda. Ministerstvo by mu slušelo násobně více. Volil bych Annu Šabatovou.

Pane Krausi, podepisuji Vaše slova. JD je i můj kandidát, nejlépe na premiéra. Když už musíme mít prezidenta s celým tím Hradem a molochoidním podhradím, nepřejme si pokračovat v té hloupé pseudomonarchistické tradici dobrých tatíčků (v tomto případě spíše králů Ječmínků). O to méně budeme zklamáni...
I já mám za nejlepšího kandidáta AŠ. Ale jak jsem se tu dočetl, nedávno to odmítla - pod jedním článkem jsem to posléze i našel.
P. Rychetský, E. Kohák také...
Zeman neodmítá. Nebude to tedy nakonec on? Zatraceně!

Jestliže se hledá levicový antiklaus, tak neznám lepšího, než Petra Uhla. Pavel Rychtský, Erazim Kohák i Anna Šabatová by jistě byli lepší prezidenti než Václav Klaus, ale všichni odmítli. Pokud chceme najít někoho, kdo byl a je důsledně jiný, především co se týče občanské statečnosti, obraně lidských práv ve starém i novém režimu, záleží mu na občanské společnosti i právním státu, tak mi jako nejlepší vychází Petr Uhl. Jiří Dienstbier by také nebyl špatný, ale myslím, že je ještě mladý a že by si měl vyzkoušet nejprve praktickou politiku, tedy být ministrem či premiérem.

Nezlobte se, mílí čtenáři a přátelé, takhle v politice dost dobře nelze uvažovat. Jedna věc je, co bychom si přáli v ideálním světě, a druhá, zpravidla úplně jiná, co je možné v tom žitém.

Před chvílí ČSSD oznámila, že svého kandidáta vybere z dua Švejnar, Dienstbier, takže jinak řečeno, buď bude kandidovat JD, anebo se demokratická levice musí sjednotit na jiném jméně a pro to vést občanskou kampaň, aby vůbec měla koho volit. Jan Švejnar při vší úctě takovým kandidátem zajisté není.

Argumenty, že by si ČSSD měla schovat JD pro exekutivu rovněž nejsou ani praktické, ani realistické. JD není kandidátem na premiéra a do příštích voleb se jím na 99 % nestane. A pokud Bohuslav Sobotka příští volby vyhraje, což si všcihni příznivci demokratické levice asi přejí, a ve funkci premiéra se pak osvědčí, což si snad taky všichi příznivci demokratické levice přejí, pak v ní klidně může zůstat osm i dvanáct let.

Nechápu, proč by těch osm až dvanáct let měl být Jiří Dienstbier ministrem spravedlnosti, když se nyní reálně může stát mladým sympatickým zcela odlišným prezidentem, který spoustou neformálních cest může zásadně přispět k proměně atmosféry v zemi.

Navíc předpokládáme-li že se osvědčí, pak po spíše deseti nežli pěti letech bude moci s velkou autoritou (s mnohem větší než jakýkoli bývalý premiér) po zbytek života působit v české politice, případně prospívat i politice mezinárodní.

Vůbec nechápu proč se právě soc.dem. drží prof. Švejnara (ve vší úctě k němu), když je to kandidát, který větší části soc. dem. elektorátu je blízký asi tak jako kočce rybník. Pokud nemají cosi strašlivě složitého v plánu (např. v hledáčku voliči TOP a VV ve velkých městech, kteří z nějakých důvodů nemohou volit rozšafného blba), pak je to zásadní strategická chyba, která se jim vrátí v tom, že tradiční voliči soc.dem. - zejména na venkově - budou hledat v úplně jiných (nejspíš zemanovských, bobošíkovských atd.) vodách. JD je vynikající kandídát a časem snad i na prezidenta. Pokud soc.dem. bude strana očištěna od korupce posledních 15 let, může si dovolit se tohoto vynikajícího politika, který má jistě velkou budoucnost, zbavit tím, že ho vyšle na Hrad a pak třeba i do Evropské komise či kam. Ale pokud tak učiní v této chvíli, nepokusí se (alespoň) o to zbavit se Palasů a spol., možná se podaří dostat JD na Hrad a na jedno období splichtit menšinovou vládu. Ale více nečekejme.

ano je to jak píšete. ČSSD deleguje do volby buď Švejnara nebo Dienstbiera. A tvrdím: je to trategická chyba a soc. dem. bude znovu tahat za kratší konec. A zatímco v případě Švejnara mám pocit, že soc.dem. na funkci prezidenta opět nezáleží, u JD se mi vtírá pocit, že se ho chtějí šikovně zbavit. V případě prohry na něm ulpí, že ho "lid" nevybral. Když zvítězí, což nepředpokládám, většinu lidí zklame, protože si do mladého, nezkorumpovaného a politikou dosud nezašpiněného prezidenta budou promítat až příliš mnoho očekávání, s prezidentskou funkcí v neprezidentském systému prostě neslučitelných. A chce-li ČSSD z Hradu učinit skutečně silné mocenské centrum a JD je ochoten jim k tomu posloužit, už nyní se chystá podvod, který se časem obrátí proti strůjcům samotným. Co chce JD dělat na Hradě s koulí vlastní (stále ještě) zkorumpované strany na noze? Švejnar byl dobrý kandidát pro nepřímou volbu - má široký potenciál napříč stranami. Mizerný však pro plebiscit. Škoda, že si nenechali poradit J. Pehem. Jeho "šedá myš" v podobě Fischera na Hradě je mnohem strategičtěji promyšlená škála "tahů" na šachovnici...

Realismem argumentoval Gustáv Husák v době normalizace. Realismus je ústupová a poraženecká strategie. Jestliže je sociální demokracie už několik let nejsilnější politickou stranou na domácí scéně, tak by se mohla a měla podle toho chovat a ne hledat kandidáta tak, aby vyhovoval většinových názorům veřejnosti, která nedávno zvolila vládnoucí koalici. Prof. Švejnar není špatný kandidát, ale v zásadě je to středový liberál, který by mohl vyhovovat Zeleným, Lidovcům, možná i některým voličům TOP 09 a ODS. Toho bych přenechal Zeleným a Lidovcům, v případě zvolení by to nebylo tak špatné, jistě lepší než teď. Jiří Dienstbier je lepší kandidát, ale ten by se měl naplno zapojit do očisty od kmotrovské a klientelistické části sociální demokracie, která je v Praze, v Ústeckém kraji a na řadě dalších míst výbušnou směsí, která začne mediálně vybuchovat po volbách, které vyhraje sociální demokracie. Proto by sociální demokracie měla hledat kandidáta, který bude dobře a srozumitelně vyjadřovat její program a mohl by oslovit i občansky a slušně demokraticky smýšlející občany. Takovým kandidátem by mohl být Petr Uhl.

je nadpartajní myšlení a nadpartajní vyzrálá autorita. Jakýkoliv partajní aktivismus v této roli je nejen mimo koncept ústavy, ale - viz Klaus - dokonce i proti zájmům mateřské partaje.

jasně, stručně a přitom přesně řečeno. Jako volič soc. dem. jsem zklamán z takové strategie. Pokolikáté už...

Souhlasím naprosto s posledním příspěvkem, který zde načrtnul Martin Šimsa. Je ale známo, že Petr Uhl je téměř jediným autentickým intelektuálem, který se ostře staví proti samotné podstatě prezidentského úřadu a nejraději by ho kompletně vymazal. Bezesporu tedy kandidovat nebude. Mít ale 50 000 podpisů pro Annu Šabatovou, jistě by do toho jako žena bojovnice šla, za nás, za všechny od hlubokého středu až po krajní levici. Muž Fischera neporazí, tím méně nějaký neoliberální Švejnar. Za Fischerem stojí spojitá mediální lobby tak silně, že bude odstřelovat i jinak přijatelné kandidáty, jakým je pro ně JD. JD by měl cílit na ministerstvo, tam je moc a nenechat se odtavit.

(Ano, ten příspěvek kde Martin Šimsa píše o kandidátech stran sociálně demokratických a středových "má něco do sebe".) Jestliže prezident může být jen jeden a má-li být nadpolitický, proč by svého kandidáta měla navrhovat každá politická strana?
PROČ BY např. ČSSD, KDU aj. NEMOHLI NAVRHNOUT SPOLEČNÉHO KANDIDÁTA? Příliš přímočaré? Nebo taková ČSSD není?

Nezlobte se argumentovat proti realismu Husákem je hrubě unfair. Pokud se nemýlím, je to pojem, který do českého diskursu vnášeli lidé jako Palacký, Havlíček a Masaryk, který tak dokonce pojmenoval svou stranu. To, že posléze různí vykukové jako Husák realismem maskovali osobní oportunismus, je věc druhá. Realismus znamená v kostce, že se vychází ze světa, a to i z politického světa, takového jaký je, a ne z takového, jaký by si ho jeden přál mít, jak se v této debatě zhusta děje.

Že Hrad je přirozeným neformálním politickým centrem a prezident se podle toho pak chová, není žádný podvod, je to realita vyplývající z evidentní logiky věci dané už třeba rozsáhlým přístupem do médií; tvrdím, že v této úloze by měl Dienstbier větší možnosti působit k očistě české i specificky sociálně demokratické politiky nežli v případě, že uvnitř strany zůstane: a ostatně právě proto se oportunistiko-technokratické křídlo ČSSD jeho kandidatuře tak vzpěčuje.

V neposlední řadě prosím Vás respektujte úsudek Jiřího Dienstbiera samého! Pokud se takto už rozhodl, není trošku zpupné tvrdit, že máme víc rozumu než on, abychom věděli, co je pro něj dobré?

Dále: Anna Šabatová už zde kandidaturu odmítla, Petr Uhl není v žádném případě jménem, na němž by byla širší shoda možná, předpokládám ostatně, že má dost soudnosti, aby se o takovou kandidaturu ani neucházel. Navíc v tuto chvíli metat dalšími jmény nemá kloudného smyslu.

Sám jsem jich v textu několik uvedl a každého z nich bych mohl podporovat beze zbytku. Nemusím být nadšen procedurou, jak se k danému výběru dospělo, ale současně vím, že to je nyní zhruba tak všechno, co s tím mohu dělat.

Navíc rozumím důvodům, proč u nás letos nebylo možné provést primární volby po vzoru Francouzů, jichž jsem byl původně rovněž oddaným příznivcem. ČSSD zkrátka na to nemá infrastrukturu, ve volebním roce dost sil a po zkušenostech, kdy málem nebyla s to zajistit férové volby na svém vlastním sjezdu, se celkem oprávněně obává možností manipulace při primárních volbách. Nadto takové věc stojí nemálo peněz a ty ČSSD teď prostě nemá.

Jan Švejnar při vší úctě není kandidátem levice, kdyby tu byla slušná liberální strana, jakou bývali třeba Svbodní demokraté, byl by optimálním kandidátem pro ni. Rozhodně není vhodným kandidátem pro zelené, kteří se ze své koketerie s pravicí budou léčit ještě dvě až tři volební období. Pořád by ale byl lepší než Jan Fischer, k němuž bychom snad měli vypsat literární soutěž, abychom zjistili aspoň jeden důvod, proč by se měl stát českým prezidentem.

Dienstbier kandidátem demokratické levice je. A může vyhrát, ba dokonce jako nejpopulárnější politik se zázemím nejsilnější strany bude pravděpodobně favoritem. Budeme-li dál debatovat o tom, zda je přímá volba vůbec dobrá a zda by nebylo lepší, kdyby kandidoval třeba ten či onen, zjistíme nakonec, že hovoříme na železniční stanici, kam vlaky už nejezdí.

Pokud ČSSD jako svého kandidáta z nějakého nejasného důvodu vybere Švejnara, pak bych to viděl jako důvod k snaze pokusit se nalézt osobnost, která by byla ochotna reprezentovat občanskou demokratickou levici, a pro ni pak i vést kampaň. Ale proč s tím pospíchat, když je tu slušná naděje, že takovým kandidátem bude Jiří Dienstbier? A proč nyní raději nepracovat pro to, aby se tato naděje stala skutečností?

Je realismus Masarykův, programový, sociálně demokratický v tom nejlepším slova smyslu a potom je realismus jako umění možného, spíše machiavelismus, typický pro současnou politiku, která se řídí především podle průzkumů veřejného mínění - tím se řídil Zeman i Paroubek.

Co se týče Švejnara, v tom se shodujeme, až na to, že Švejnar byl kandidátem Zelených a mohl by jím být znovu. Určitě lepší než Fischer.

Jiří Dienstbier je mladý a sympatický politik, ale nemá za sebou zdaleka tolik skutečné politické práce jako Petr Uhl či Anna Šabatová. Byl studentem v době revoluce a dokázal se postavit pražskému klientelistickému křídu, ale kmotři a mafiáni nejsou v sociální demokracii jen v Praze a sociální demokracie to vůbec neřeší. To by mohl být dobrý úkol pro mladého a odvážného politika. Místo prezidenta bych bral spíše jako odměnu za celoživotní práci, proto bych preferoval spíše Pavla Rychetského či Petra Uhla nebo Annu Šabatovou a jako nestraničku Elišku Wagnerovou.

My zde přece nejsme vázáni stranickou politikou ČSSD a prezidenta si budou volit občané. Samozřejmě výhodu budou mít straničtí kandidáti, protože jim strany z větší části zaplatí kampaň. I když si myslím, že kdyby se našel občanský kandidát, který by republiku objel ze svého a z peněz svých přátel a příznivců, tak by tím u občanů hodně získal.

ČSSD už zase dělá všechno proto, aby její kandidát propadl.

Ta Jiří byl jméno, které jsem zmiňoval na sociální síti v soc.dem. komunitě, ještě než to vůbec někoho jiného napadlo. X lidí mi ťukalo na čelo. Učit se realismu tedy nenechám. Problém je, a to je problém velký, že se za jeho kandidaturu staví i leckteří, kteří ho slušně řečeno nenávidí a takových není například v Praze málo. Proč tomu tak je? Já chápu, že Jakub Patočka tyto informace nemá, tedy plní plán, o kterém si myslí, že ho za něj někdo pochválí. Problém je, že Jiří Dienstbier v konfrontaci s Fischerem nebude favoritem. Spojitá mediální fronta je již nyní sešikována za Fischerem a tlačí toto téměř posmrtné přání Václava Havla do reality. Jindy pro média přijatelný JD bude zásadně odstřelován z těchto pozic. To neznamená, že je třeba se toho obávat a někde se schovávat, ale je nutné přizpůsobit situaci i taktiku. Do ženy střílet nemohou, zvláště takové, která se dokáže bránit a to s erudicí a zápalem. JD ostatně nebudou či budou, ale chladně podporovat i jeho kmenoví příznivci v ČSSD, jelikož se tím odstavuje a víme to všichni. JD má cílit na ministerstvo, má sedět přímo ve vládě, tam je moc, na Hradě fakticky žádná není, nejedná-li prezident aktivisticky, populisticky, demagogicky a netančí-li na hraně ústavy, což předvádí třeba Klaus, ale bezesporu by to nedělal idealista JD. Já se tedy opravdu nedivím, že JD dostal podporu ze stranických jmen při jednání K9 v nějaké knajpě na Moravě. I křídlo Michala Haška bezesporu tu matematiku zná. Že se tak JD rozhodl, to je sice pravda, že tomu nefandím, že to nevidím jako taktické, to je druhá věc, o které je myslím nedobré mlčet. Jestli se nic nestane, JD by měl dostat podporu od všech na levici, ale o tom, kdo bude či nebude kandidovat, opravdu nerozhodlo těch 9 lidí, to tedy opravdu Jakub Patočka ČSSD stranu málo zná. Diskuse je ještě otevřená.

Navrhuji držet se zde tématu "Proč by měla ČSSD nominovat spíše Dienstbiera" nebo Dienstbiera. Elán k hledání kandidáta občanů lze uchovat pod jiné články nebo lépe pro jiná shromáždění.

Nerozumí dvěma argumentům Lukáše Krause: 1. Má za to, že je Dienstbiera "škoda" vystřelit ze stranické práce na Hrad, a snad dokonce že práce J.D. je ve straně nezastupitelný. 2. Domnívá se, že Dienstbier neuspěje a větší šance v kampani má kandidátka, zřejmě proto, že kampaníci a média jsou a budou galantní. 3. Zabrání případná neúspěšná kandidatura J.D. jeho další stranické práci?

Vrátím se k tomu, ale hodně naznačil i Jan Keller. Koukám, že to je i ve zprávě DR, tedy není to jen můj názor: "
Podle Kellera pak není ani případná nominace Jiřího Dienstbiera optimální volbou. „Pana Dienstbiera je na tu funkci škoda. On měl na to, aby udělal z rozklížené a místy hodně nečitelné strany něco věrohodnějšího. Myslím si, že se ho chtějí zbavit proto, aby neměl čas a možnost zasahovat do rozehraných stranických partií,“ myslí si Keller.

svých členů a příznivců, koho by upřednostnili jako kandidáta soc.dem. na prezidenta? Proč to rovnou předpřipravili? Považují své členy a příznivce za nesvéprávné? Taky si myslím podobně jako Lukáš Kraus a Jan Keller, že Švejnar je navržen jako veřejnosti přijatelný kandidát a Dienstbier jako ten, kdo bude lepší jako prezident než jako ten, kdo by mohl mluvit do praktické politiky soc.dem., což jako prezident nebude moci, jako případný neúspěšný kandidát ztratí něco ze svého lesku, který řada členů vedení ztratila už dříve. I když je na tom sociální demokracie podstatně lépe než ostatní parlametní strany, ke straně, v níž se vede otevřená a kritická diskuse, má ještě daleko.

Nejde o vnitrostranické hlasování, kterého bych se stejně nemohl zúčastnit, protože nejsem členem soc.dem., ale o veřejnou diskusi. Ostatně veřejná a kritická diskuse je tím, co v naší společnosti a v naší demokracii velmi chybí a z hlediska deliberativní demokracie má pro kvalitu společnosti i demokracie podstatně větší význam než hlasování, kde člověk už jen vybírá z předem daných možností. Proto nechápu, proč vedení soc.dem. s výběrem tak spěchalo nebo to naopak potvrzuje neblahé podezření.

Jestliže se v Německu pravděpodobně stane prezidentem Joachim Gauck, tak u nás srovnatelnou osobností je Petr Uhl pro svou činnost v Chartě 77 a VONS a posléze při obraně lidských práv v době polistopadové a navíc je to jeden z mála skutečných celoživotních levicových intelektuálů. To, že to neví Václav Klaus a část veřejnosti oblouzená jeho příznivci a bulvárním tiskem a médii je smutné, ale ne podstatné. Naopak si myslím, že inteligentní liberálové, občanští aktivisté i opravdoví konzervativci si Uhla váží a možná by ho mnozí z nich volili spíše než mladého Dienstbiera, protože prezident je ten, kdo má reprezentovat náš stát a společnost.

Před časem jsem v DR uvedl dlouhý výčet vhodných jmen. Ve svém okolí jsem zaslech asi dvacet dalších (od Koukolíka po Potůčka) - kolik lidí, tolik tipů. Podstatné je podpořit toho, kdo se opravdu objeví na startu a bude mít šanci postoupit do 2.kola. Grémium ČSSD sice zmínilo dvě jména, nepochybuji ale o tom, že další sociální demokraté se pokusí vrátit do hry Zemana, Fischera a možná i další. Rozhodnutí skutečně padne až na červnovém ústředním vyýkonném výboru. Dnes mne proto o to víc zajímavá debata: středový nestraník (který by uspěl ve 2.kole i u nelevicových voličů), nebo straník (s jasným levicovým programem) přijatelný i pro nestranickou veřejnost? Ještě před pěti lety bych se asi přikláněl k první alternativě, v dnešních sociálních a politických souvislostech fandím variantě druhé.

I když se na věc dívám jako Keller, tedy, raději bych viděl JD v podhradí, jak se rve zásadově přímo o program a politickou kulturu (jako to umí téměř jen on), kultivuje přímo v živém, respektuji, že si vybral tuto cestu ( a sám si jí vybral, jak jsem se dozvěděl) a jiného kandidáta už osobně nehledám.

Pokud bude sociální demokracie podporovat kandidaturu Jiřího Dienstbiera na prezidenta, budu ho pravděpodobně volit, i když z výše uvedených důvodů bych preferoval Pavla Rychetského, Petra Uhla či Annu Šabatovou jako kandidáty sociální demokracie, ale myslím, že jeho případné zvolení povede k faktickému oslabení sociální demokracie, protože řada lidí ztratí důvod, proč volit sociální demokracii, zvláště pokud zůstane programově a politicky nevýrazná a bez Dienstbiera ještě o kus nevýraznější. Ale jestli konečné rozhodnutí padne až v červnu, lze diskutovat i o jiných alternativách.

nerespektuji rozhodnutí navrhnout na místo prezidenta člověka na počátku nadějné politické kariéry.
Je to projevem buď dětinskosti, nebo buhvíjakého politického tahu, bůhvíjak zlomyslného grémia.......pomyslel jsem si.

Souhlasím Martine Šimso, sám se rozhodl, já to nevidím jako taktické, ale za ručičku ho vodit nemůžeme. Nyní je to jen na něm a když už vše vsadil na jednu kartu, rozhodně ho občansky podpořím.Co jiného mohu dělat?

Souhlasím Milane Petrásku, sám se ale rozhodl, mohl říct ne a byo by po diskusi.

"První, kdo za mnou přišel s myšlenkou mé kandidatury na prezidenta z vedení ČSSD byl Jiří Havel, o této možnosti jsme se nezávazně bavili např. s Bohuslavem Sobotkou, s Lubomírem Zaorálkem i jinými, posléze i s Davidem Rathem. David Rath byl nejrychlejší ve zveřejnění svého nápadu." Jiří Dienstbier

jestliž vaše informace o složení gremia našeptávačů souhlasí, tak nejen bůh ale i já víme, že jde o grémium převážně citovému vzplanutí poplatných antiodesáků.
Něco takového není platforma nadpartajně státotvorného uvažování. Pomyslel jsem si.

Pane Milane, to jsou slova citovaná přimo od JD, která uvedl v Hospodářských novinách. Jelikož vím, že JD nelže a nemá k tomu ani důvod, je třeba to tak brát. Pozici JH, který to začal, znám, nebyl v tom žádný spekulativní důvod. Možná spíše tyto lidi a ostatně i autora těchto řádku nenapadlo, jak moc nám bude případně JD v podhadí chybět.