Prezident Václav Klaus nepřipojil tento týden svůj podpis ke dvěma zákonům schváleným Poslaneckou sněmovnou. Ani jeden ze zákonů současně nevetoval. Obdobným způsobem Klaus nepostupoval poprvé. ČTK oslovilo ústavní právníky a podle jejich názoru je Klausův postup v rozporu s tím, jak roli hlavy státu popisuje ústava.

To samé si myslí i místopředseda sociálních demokratů a jejich stínový ministr spravedlnosti Jiří Dienstbier, podle kterého je z ústavněprávního hlediska nepřijatelné Klausovo rozhodnutí, že návrh zákonů nevrátí Poslanecké sněmovně a současně je ani nepodepíše. Pro prezidenta z toho nicméně žádná sankce nevyplývá a chybějící podpis nebrání ani tomu, aby zákony řádně platily.

Prezident má podle ústavy právo vrátit přijatý zákon s výjimkou zákona ústavního s odůvodněním do patnácti dnů ode dne, kdy mu byl postoupen. O vráceném zákoně pak znovu rozhodují poslanci, kteří mohou prezidentovo veto přehlasovat nadpoloviční většinou všech členů Poslanecké sněmovny.

Podle experta na ústavní právo Jana Kysely z ústavy jasně vyplývá, že prezident má povinnost na konci legislativního procesu přijatý zákon podepsat. Problém podle něj ale je, že Klaus i jeho předchůdce Václav Havel tuto „ověřovací funkci" začali zaměňovat za vyjádření svého postoje k zákonům. „Podpis není výrazem souhlasu, nebo nesouhlasu, ale je v podstatě notářským ověřením zákonodárného procesu," uvedl Kysela pro ČTK.

„Je to postup, který je mimoústavní. V tomto smyslu není vhodný, protože ukazuje na to, že prezident republiky nectí plně ústavu," řekl pak ČTK děkan Právnické fakulty UK Aleš Gerloch.

Podle Dienstbiera pak tyto kroky prezidenta Klause považují sociální demokraté za porušení ústavních principů, neboť i podle něj má prezident z Ústavy pravomoc vrátit návrh zákona s odůvodněním Poslanecké sněmovně, a pokud tak neučiní, tak má povinnost zákon podepsat.

Dienstbier uvedl, že Ústava ČR stanovuje, že přijaté zákony podepisuje předseda Poslanecké sněmovny, prezident republiky a předseda vlády. „Pokud prezident nevyužije svého práva zákon vrátit Poslanecké sněmovně, je zákon s konečnou platností přijat a musí být prezidentem podepsán. Prezidentův přístup chytré horákyně „ani nahá, ani oblečená" je nepřípustný,“ neAni jeden ze zákonů současně poslancům nevrátil.pochybuje Dienstbier.

Zákony nicméně podle Gerlocha mohou být vyhlášeny i bez podpisu prezidenta. Kdyby se totiž jeho podpis vyžadoval, znamenalo by to, že by měl právo zablokovat jakýkoliv zákon, s čímž ústava parlamentní demokracie nepočítá. „Nejde o výraz, zda se mi to líbí nebo ne, ale čistě o ověřovací funkci," dodal pak pro ČTK Kysela.

„Bohužel, v případě prezidenta Klause to není poprvé, kdy se setkáváme s podobným svérázným výkladem Ústavy a faktickým porušování ústavních povinností hlavy státu,“ poznamenal pak Dienstbier.

Václav Klaus se tento týden rozhodl nechat bez podpisu takzvanou malou důchodovou reformu a také novelu zavádějící certifikáty u biopaliv. Ani jeden ze zákonů současně poslancům nevrátil.

Další informace:

Českénoviny.cz Experti: Klaus nepodepsáním zákona porušuje ústavní povinnost