Začátkem týdne proběhla stávka, spojená především se situací ve školství. V čem byla důležitá?

Stávka byla zásadní v tom, že připomněla, že tu nejsou jen vysokoškolsky vzdělaní učitelé, kterým je třeba dát 130 procent průměrné mzdy, ale také nepedagogičtí pracovníci ve školství, kteří jim vytvářejí zázemí a jejichž práce je hrozně důležitá. Odbory mají zásadní roli v tom, že dokážou zaměstnance sjednotit a přivést lidi k solidární stávce za ohodnocení hůře postavených kolegů. Ve chvíli, kdy je nějaká konkrétně nízkopříjmová, neprivilegovaná skupina bitá, má za sebou jednotící sílu celých odborů.

Odbory stávku svolaly poté, co byly od jara ve stávkové pohotovosti kvůli vládnímu škrtacímu balíčku. Poslední větší akci ČMKOS uspořádala loni v říjnu na Václavském náměstí, tedy před více než rokem. Neměly by být odbory aktivnější?

Odbory by měly dělat vše proto, aby plnily svoji funkci. Do jaké míry mají být aktivnější či ne, to záleží na tom, jak se jim daří dosahovat svých cílů a zda jsou vyslyšené. V současné době zaměstnanci zjevně vyslyšení ze strany politiků nejsou a cítí tváří v tvář krizím, kterým čelíme, pocit nespravedlnosti. V tu chvíli začínají být aktivnější a je to tak v pořádku. Je otázka, do jaké míry to bude mít úspěch.

Rajchl, Vrabel a jim podobní na jaře a loni na podzim svolávali protesty „proti bídě“ skoro každý měsíc. Proč si odbory nechaly přebrat téma od krajní pravice?

Odbory reprezentují zaměstnance, často lidi s nižšími příjmy. Tato část společnosti momentálně není moc zastoupená v rámci politických institucí, ve sněmovně nebo v Senátu. Požadavky těchto lidí se v takové situaci mohou překrývat s antisystémovými a populistickými hnutími, které jsou ve veřejném prostoru viditelnější.

Odbory jsou přitom v této chvíli jediná etablovaná politicko-ekonomická síla, která těmto lidem může svůj hlas dát: skrze odbory se mohou zúčastnit vyjednávání o mzdách, vstupovat do debaty o podobě státního rozpočtu a budoucnosti veřejných služeb.

Selhaly tedy odbory, jestliže nespokojené dokázal lépe mobilizovat bývalý člen pravicové Trikolory Jindřich Rajchl?

Nedokážu posoudit, zda a případně kde udělaly odbory chybu. Ani Rajchl ani jiní politici nejsou pro odbory konkurence. Stejně jako nekonkurují zaměstnavatelským svazům. To je jiná soutěž. Pozitivní nicméně je, že se zaměstnanci zase aktivizují. Znovu jsou slyšet jejich požadavky a znovu je koordinovaně prosazují.

Odbory na své pódium pustily konspiračního influencera Daniela Sterzika či předáka Asociace samostatných odborů Bohumíra Dufka, který dosud v rámci protestů spolupracoval s Rajchlem. Mají se odbory nějakým způsobem hodnotově politicky profilovat? Měly by podobné hlasy, jakkoliv vůči vládě kritické, vylučovat?