My, děti postkomunismu už chceme víc než jen děkovat, že můžeme

Kateřina Smejkalová

Autorka uvádí projekt Zrozeni a zrazeni svobodou přinášející půltucet esejů reflektujících českou a východoněmeckou zkušenost poslední třicet let — po třech z ČR i z bývalé NDR. Jaká je perspektiva generace narozených kolem roku 1989?

Mladí lidé ve Východním Německu umí nejen popsat, proč jejich část země nefunguje, ale také sehrát roli prostředníků, kteří zacelují symbolické rány a zasazují se o spravedlivé zhodnocení zkušenosti svých rodičů. Berme je jako inspiraci i pro naši debatu. Grafika Petr Kněžek

Zatímco my v České republice jsme se přes významné výročí tří dekád od Sametové revoluce překulili již minulý podzim, Němce letos 3. října ještě čeká jubileum neméně významné: třicet let sjednocení německého Východu se Západem. Při této příležitosti Deník Referendum a Friedrich-Ebert-Stiftung společně přinášejí cyklus šesti esejů a podcastů, které budou v párech vycházet po následující tři víkendy.

Na vydané texty naváže online debata 30. září se třemi autory a třemi autorkami — mladými lidmi z České republiky a východního Německa narozenými mezi lety 1984 a 1994, tedy s „dětmi postkomunismu“. 

Revolty proti donedávna platnému společenskému konsenzu jistě nejsou výhradně věcí postkomunistického prostoru — stačí se podívat na Trumpovy Spojené státy či brexit. A jakkoli se i v rámci bývalého východního bloku projevy deziluze celkem výrazně i v detailech liší, lze zároveň konstatovat, že právě zde je vzdor jednak v některých ohledech zvláště silný a jednak v lecčems specifický. 

Že je s bývalými zeměmi sovětského bloku „nějaký problém“, se naplno vyjevilo zejména v souvislosti s uprchlickou krizí před pěti lety, která ve východním Německu dala vzniknout hnutí PEGIDA. Z ní dílem vycházející národovecky-konzervativní AfD posílila místy až na více než čtvrtinu voličské podpory. U nás se významně podobným směrem posunula veřejná debata i postoje zavedených politických stran.

×