Ubíjející konkurz na antizemana jde do finiše

Petr Bittner

Zemanovi vyzyvatelé nepřekročili příkop mezi centrem a periferií. Kampaně jsou prázdné a totožné. Tvůrci veřejného mínění znovu stanovují hranice vkusu a šikanují Zemanův tábor falešným respektem. Nikdo se nepoučil a podle toho to dopadlo.

V letošní prezidentské volbě sledujeme ubíjející konkurz na univerzálního přemožitele Zemana. Proto se všechny kampaně tak podobají. Všichni kandidáti dobře vědí, že kromě skalních fandů si Zeman za svoje prezidentování vybudoval i obrovskou skupinu svých odpůrců. Je to dost různorodá skupina, jejíž sjednocení může ve druhém kole Zemana porazit.

Komentátor Petr Bittner dokáže nahlodat přesvědčení i těch nejpřesvědčenějších. Podpořte jeho práci!
×

Při pohledu na Zemanovy vyzyvatele se pak člověk nemůže zbavit dojmu, že všem dělá kampaň stejný člověk. V případě Drahoše, Horáčka, Hilšera i Fischera evidentně existují čtyři kopie téhož manuálu, jak se ve volbách postavit Miloši Zemanovi. Kandidátské spoty jsou úplně stejné a říkají to samé: slušnost, hrdost, jsem dost starý, ale ne na umření, objel jsem regiony a zjistil jsem, co vás trápí.

Kdykoli někdo o něčem mluví, kladu si otázku: kdyby byla pravda, co říkáš, proč bys to říkal? A tak zatímco všichni kandidáti mluví o tom, že objeli regiony, Zeman objíždí regiony. Ostatní jako by cítili, že ty regiony tak úplně neobjeli, že se spíš rozbil stánek a natočilo pár dynamických šotů. Zeman naplňuje kulturáky a spot vůbec nemá. Bojím se, že periferie je Zemanova ještě víc než minule.

Milosrdné rady demokratických bardů

Tvůrci veřejného mínění se i letos pokoušejí vnutit svou antizemanovskou perspektivu Zemanovým voličům. Tentokrát jim při tom dávají usilovně najevo, jak strašně moc je respektují, aby se jich náhodou nedotkli. Tím se však žádný příkop nepřekročí, ale naopak prohloubí.

Tito přemlouvači se ve skutečnosti odmítají utkat se zemanovci jako rovní s rovnými. Celou volbu nadále staví na nadřazeném „vy se mýlíte, my máme pravdu“ nebo ještě nadřazenějším „vy se mýlíte, my máme pravdu a ještě jsme tak skvělí, že vás respektujeme“. Zatímco posledně znělo nevyslovené motto protizemanovského tábora „jsme lepší“, letos se dočkalo upgradu na „jsme ještě lepší než minule“.

Tvůrci veřejného mínění se i letos pokoušejí vnutit svou antizemanovskou perspektivu Zemanovým voličům  Foto FB Zeman Znovu

Jsou to tito moderátoři politického diskurzu, kdo hloubí příkopy. Miloš Zeman je pak jen využívá. Máloco v lidech vzbuzuje chuť volit Zemana tolik, jako každý další pokorný rádcovský status importované bohorovnosti markeťáka z Emirátů.

Pokud Zemanovy voliče skutečně nepovažujete za blbce, jak se holedbáte, odpovězte si sami, jak asi s vaší milosrdnou radou naloží.

Krasosmutnění Praotce Krajča

Nešťastným (a přesto mým) kandidátem je Michal Horáček. Spousta lidí ho nesnese, nikdo se ale ještě nepokusil vystihnout, v čem je vlastně rozčiluje. Jeho emotivní vztah k „obyčejným lidem“ je skutečný a dlouhodobý. Jeho projev není hraný nebo prefabrikovaný, jak často zaznívá. Přesto z něj cítíme jistý afekt, něco úzkostného, přepjatého…

Vysvětlení hledám v Horáčkově uměleckém projevu, v jeho textech. Kamarádka ho jednou označila jako Praotce Krajča. Není náhodou, že jeho lyrika se našla v šansonu. Je trpitelská, sebelítostivá, hořkosladká. Horáček „krasosmutní“, má neskrývanou radost z vlastního dojetí. Když Horáček vyjadřuje svůj vztah k českému lidu, jsou jeho motivy upřímné, má rád obyčejné lidi a fascinují ho jejich osudy. Jestli ho ale něco fascinuje ještě víc, je to sama jeho fascinace.

Soucítí s lidmi, ale většinu času tráví mluvením o tom soucitu. Pokud si někdo užívá Horáčkovu kampaň, je to především Michal Horáček. Rozplývá se nad svou emocí, užívá si svoje přesvědčení a je na něj hrdý. Navzdory tomu je Horáček jediný, jehož program a tým poradců pootevřely náruč liberálně levicovým voličům.

Ne tak úplně svěží vítr Jiřího Drahoše

Budu volit hlavně proti Zemanovi. Při posledních volbách jsem byl aktu sebezapření schopen i v případě Karla Schwarzenberga, který byl toho času jedním z klíčových mužů asociální Nečasovy vlády. Pokud proti Zemanovi letos stane v podstatě kdokoli s výjimkou Mirka Topolánka, zapřu se znovu a hodím to ve druhém kole komukoli od Drahoše přes Horáčka a Fischera až k Hilšerovi.

„Můj tým třinácti poradců pokrývá velkou část toho, co by měl prezident ve své funkci konzultovat,“ prohlásil pět dní před volbami nejfavorizovanější vyzyvatel současného marastu Jiří Drahoš a kamera zabrala egyptologa Miroslava Bártu, odborníka na konec civilizace. Na představování se naopak nedostal Ladislav Angelovič, člen skupiny The Tap Tap, který má Drahošovi radit v otázce hendikepovaných, protože restaurace neměla bezbariérový přístup. Ohledně postižených bude Drahoš zjevně potřebovat radit úplně od nuly…

Drahošovým ekonomickým poradcem bude ultrapravicový libertarián Lukáš Kovanda, vždy připravený radit s vetováním nebezpečně sociálních zákonů. Tým pro jistotu doplní i stálice fosforeskujících jaderných zítřků Dana Drábová. Ta přitom figuruje i v seznamu poradců Michala Horáčka a v minulosti se netajila náklonností k Miloši Zemanovi, čímž se její úspěch stává jistým. Podporuje to mou hypotézu, že hnutí JZD (jádro, zbraně, dálnice) by dokázalo porazit Zemana s Babišem a Kalouskem dohromady.

Totální defenziva

Všichni Zemanovi vyzyvatelé vyprazdňují svá sdělení do netušených hlubin nicoty. Jsou v totální defenzivě a strachují se, aby někoho nenaštvali. Je to smutný pohled pro všechny, kdo se snaží celoročně měnit věci k lepšímu, aniž by se těšili takové mediální a ekonomické pozornosti.

Zasloužilí pánové kandidáti se zjevili odnikud a kážou demokracii, ačkoli po nich v turbulencích posledních let nebylo ani vidu, ani slechu, a dožadují se našeho hlasu, protože Zeman. Nic víc nedokázala zdejší liberální scéna za pět let soustředěného hledání antizemana vyprodukovat.

Vypadá to, že česká společnost uvízla ve smyčce, ve které budou Miloše Zemana neustále vyzývat marketingoví správci politického modelu STAN: nikoho neurazit, soustředit se na PR a vyfotit se s Drábovou.

    Diskuse
    FT
    January 10, 2018 v 19.26
    Ta připomínka k Drahošově partičce není vůbec od věci. Ještě doplním, že mimo zmíněné osoby je členem Drahošových poradců i vědecký inkvizitor Jiří Grygar. Pavel Šplíchal napsal na a2larmu, že souboj Zeman-Drahoš bude bojem nudy a ničeho proti lži a nenávisti. Po představení Drahošových poradců jsem znejistěl, jestli se za nudou a ničím neskrývá něco, co nechceš.
    HZ
    January 10, 2018 v 22.29
    Pane Trampoto,
    mne by znejistělo, kdyby se mezi Drahošovými lidmi objevil místo astronoma, kterého jste nazval vědeckým inkvizitorem, astrolog.
    PK
    January 11, 2018 v 10.5
    Je zajímavé, že ateističtí přívrženci spolku Sisyfos
    se Grygarovi pošklebují kvůli jeho víře, čímž mimochodem hrubě porušují samotné základní pravidlo spolku Sisyfos.
    Přitom odmítají vzít na vědomí, že Sisyfos je Grygar, a Grygar je Sisyfos, ať se jim to líbí nebo nelíbí.

    Označení "vědecký inkvizitor" je ovšem také zajímavé, a připomíná lepší stránky svaté inkvizice, která se vždy stavěla a bojovala proti lidovým pověrám.
    PK
    January 11, 2018 v 10.9
    Jinak moc nerozumím tomu
    proč bude pan Bittner vlastně volit "hlavně proti Zemanovi". Z jeho článku to naprosto nevyplývá. Naopak z něj vyplývá, že volba Zemana je přinejmenším stejně dobrá jako volba kohokoliv jiného.
    Ad pan Trampota: ano, prožívám dosti podobné pocity. Až doposud jsem Drahoše považoval za sice nevýrazného, ale alespoň solidního a seriózního protikandidáta vůči Zemanovi. Ale pokud má ve svém týmu opravdu ty uvedené osoby, pak i o té solidnosti by bylo možno mít určité pochybnosti.
    MP
    January 11, 2018 v 23.37
    Pánové Trampoto a Poláčku,
    a kdo je vhodnější kandidát než Drahoš? Koho a proč budete volit vy?
    IH
    January 12, 2018 v 10.50
    Šťastnou ruku při volbě
    J. Grygar je pro mne bezproblémový, D. Drábová, M. Bárta i L. Kovanda nikoli. Přesto si myslím, že je třeba volit a zvolit prezidentem Jiřího Drahoše. Pokud takového spíše asi mírně nepravděpodobného výsledku dosáhneme, budeme později zřejmě zklamáni. Pokud zvítězí opět Miloš Zeman, zklamání si odbudeme hned. Míním však , že lepší je zklamat se, než být ponořen do smutku z další, taktickými zřeteli navíc již neovlivňované, sebeprezentace současného prezidenta.
    FT
    January 12, 2018 v 10.53
    Michal Horáček, pane Plevo. Protože jako jediný si uvědomil, že nechce být kýčařským sjednotitelem společnosti, ale chce moderovat společenský konflikt. Tento jeho postej je to jediné, co mě z prezidentské debaty zaujalo. Zbytek byl vyplněn plky, kýčem a ničím. I Marek Hilšer je podle mě ĺepší než Drahoš, protože nemá okolo sebe právě ten tým poradců, který výstižně popsal Petr Bittner. Až do představení svých poradců byl pro mě Drahoš přijatelným ničím, ale už není.
    PK
    January 12, 2018 v 10.59
    Ubíjející články chytrolínů jdou do finiše?
    Většina prezidentských kandidátů jsou normální lidi, kteří ovšem už něco v životě dokázali. Slovo "normální" je velmi důležité. Znamená, že to zkrátka nejsou psychopati. To už v české politice znamená velmi mnoho.

    Tito lidé kandidují na prezidenta poprvé v životě, a dělají to, jak nejlépe dovedou. Tu dobře, tu s různými drobnými nebo i většími chybami. Přejme si, aby se jeden z nich stal prezidentem, a abychom si mohli aspoň trochu oddechnout.

    Ubíjející komentáře a články různých chytrolínů musíme holt zatím přežít. Řekněme si otevřeně: těmto chytrolínům vadí právě to, že kandidáti jsou normální. Na nic jiného než na psychopaty nejsou zvyklí, tak to zkrátka musíme tak brát.
    Ad pan Pleva: k nějaké volební urně jsem se naposled dostavil někdy v devadesátých létech minulého století, kdy jsem svůj hlas dal německým Zeleným, kteří v té době ještě dokázali vzbudit dojem, že by mohli mít určitý potenciál trochu oživit zatuchlou německou politiku, a vůbec celou společnost.

    Od té doby co jsem poznal svůj tehdejší omyl nespatřuji sebemenšího smyslu se ještě k nějakým volebním urnám vůbec obtěžovat: není koho volit, a především není c o volit.

    Pokud vůbec ještě existuje nějaká šance na to změnit tento svět k lepšímu, pak se to musí dít v každém případě jiným způsobem, nežli prostřednictvím nějakých kroužků a křížků na kusu papíru.

    + Další komentáře