Rok se s rokem sešel a Miloš Zeman znovu rozumoval u adventního věnce. Sloveso není zvoleno náhodně: rozum — ten zdravý — byl ústředním pojmem vystoupení chřadnoucího hradního trolla. Na úvod promluvil jako výstavní exponát trvalého úpadku o trvalém růstu. Pak už se věnoval utužování komplexů českého národa, jejichž síla mu má v lednu prodloužit mandát.

Někomu snad mohl Zeman přijít státotvornější než posledně. Státotvornější než jeho loňské poselství byl ale v podstatě každý, kdo tenhle rok nikoho nezabil.

Vánoční poselství bylo pár týdnů před prezidentskou volbou jedinečnou příležitostí pro Zemanovu „neexistující“ kampaň. Kdo může vypadat víc jako prezident než prezident? Politický vzkaz z Hradu byl zjevný. Zeman udělá z Babiše premiéra za každou cenu, předčasné volby nejsou ve hře, ústava neústava. A aby bylo jasno: pokud se to povleče, jsou na vině všichni kromě Babiše.

Za současné konstelace je evidentní, že Zeman zvyšuje tlak na pomlácenou ČSSD, aby se Babišovi podvolila k další společné budoucnosti. Není na to hezký pohled. Připomíná to situaci, kdy konzervativní rodiče přemlouvají vyčerpanou oběť domácího násilí, ať se vrátí ke svému násilníkovi: „Vždyť on není tak strašnej, chodí do práce, má byt v Praze… Rozvedenou ženskou nikdo nechce.“

Zdravý rozum blbů

Skutečná moc dovede tančit na rozporech. „Zdravý rozum“ je magické heslo všech takových tanečníků. Pokud tvrdíte několik věcí, které si vzájemně odporují, nemusíte nutně z žádné ustupovat. Stačí, když svůj postoj označíte za „zdravý rozum“.