Miloš Zeman jede do Moskvy pro dokumenty o smrti Jana Masaryka
Ondřej VaculíkO násilné smrti Jana Masaryka máme v dnešní době přesvědčivé důkazy. Lidová tvořivost si ale chce ponechat svoji „záhadu“. Jaký účel má prezidentova návštěva Moskvy v této věci? ptá se Ondřej Vaculík.
Čas od času se znovu vynoří, jako nějaká kalnost doby, přesvědčení, že Jan Masaryk v roce 1948 spáchal sebevraždu. Nevím, jaký smysl má takový nesmysl, když bylo dokázáno, prokázáno, prošetřeno, doloženo odborníky i v oboru kinetiky, že sebevražedným skokem by Jan Masaryk nemohl dopadnout tak, jak dopadl.
Poloha jeho těla na dlažbě pod Černínským palácem neodpovídala sebevražednému skoku, naopak odpovídala násilnému vystrčení z okna. Což kriminalisté v roce 1947 na místě vyšetřili, ale dříve, než o tom mohli podat zprávu, byli od případu odehnáni a šetření se ujala státní bezpečnost, řízená (již dlouho) komunistickým ministerstvem vnitra.
Násilnou smrt dosvědčila také pitva, ale patologie byla donucena pitevní zprávu přepracovat. O tom, že Jan Masaryk byl ze svého pokoje vystrnaděn do okna a z římsy pod oknem pak shozen, svědčí i jiné důkazy a úkazy a k dispozici byla i další přímá svědectví o dění v Černínském paláci té osudné noci.
Známo je také, že téměř všichni, kdo mohli dosvědčit, respektive prozradit tuto pravdu, sami špatně skončili takzvaně za nejasných okolností. Buď záhy po Masarykově smrti, anebo pak v roce 1968 při pokusu dobrat se pravdy o Masarykově smrti a o jeho „osudném kroku“.