Pokud se v USA spoléháte na média hlavního proudu, a to ať tištěná, nebo vizuální, jako byste slyšeli (viděli) jednotný hlas mnoha spojenců Demokratické strany — drtivá většina autorů i nezávislých komentátorů či znalců jako by se snažila ze všech sil znectít Donalda Trumpa.

Snadno si vedle toho přívalu nevšimnout, že přes všechny takřka každodenní „omyly“, či dokonce lži nového prezidenta nejsou útoky na Trumpovu politiku tak účinné, jak by se čekalo. Vezměme si Gallupův přehled ukazatele hospodářské důvěry Economic Confidence Survey — Trump se v něm objevuje od doby, kdy poprvé zvažoval prezidentskou kandidaturu. Začínal tehdy na negativních dvaceti bodech, krátce důvěra ještě klesala, poté však stoupala a stabilizovala se. Od opětného poklesu v roce 2011 má už jen takřka nepřetržitou vzestupnou tendenci.

Aktuálně přitom přinesl malé překvapení Trumpův skok vzhůru hned po vyhlášení výsledků voleb. A velké překvapení znamenal druhý skok o deset příček 20. ledna v den inaugurace.

Ovšemže tyto skutečnosti nejsou bez výhrad. Zda bude důvěra stoupat a stane se déle trvajícím jevem, to bude možné říci až po jistém čase — dosavadní výsledky jsou příliš krátkodobé. Uvedené souvislosti je nicméně nutno zaznamenat, abychom lépe pochopili rozpory v současné americké společnosti.

Velké skupiny této společnosti se aspoň zatím nevzdávají svých nadějí — první kroky Trumpova prezidentování (například několik tisíc nově vytvořených pracovních míst ve srovnání s miliony, kterých by bylo třeba) vypadají v jejich očích slibně, byť jsou chaotické. Prezidentův kabinet při kritickém posouzení — ministry jsou lidé, kteří často v době Obamově svůj dnešní úřad nejen tvrdě kritizovali, nýbrž přímo navrhovali na zrušení — ovšem příliš optimismu nebudí.