Když 20. ledna 2009 Barack Obama skládal prezidentskou přísahu na stejnou Bibli jako Abraham Lincoln, který zrušil otroctví, byla to krásná symbolická zpráva pro celý svět. Kdyby na Bibli nebo bez Bible dnes přísahala Hillary Clintonová, mnozí by se radovali z první ženy v roli americké prezidentky. Dokonce natolik, že by se alespoň na den zapomnělo, že je to ta všem známá paní Hillary.

20. leden po řádných prezidentských volbách v USA může být svátkem celosvětové demokracie celosvětových nadějí na lepší svět. Roosevelt, Kennedy nebo Obama toho byly symboly. Trump není a nebude. Inaugurace mají kulturní doprovod, spontánně mě napadá text jakési písně, co se u nás ozývala: „Je jako Santa, co si zapomene dárek, je jako když v rohlíku nemáš horkej párek.“ Cituji asi nepřesně. Svět je provázán s Amerikou, platí jí za to slušné peníze. Amerika dala najevo, že bude nevypočitatelná, a bude se starat o sebe.

Inauguraci nového amerického prezidenta provázejí v celém světě obavy. Mexičané mohou počítat nejen s plotem, ale i s omezením obchodu, který byl dlouho druhým americkým náboženstvím. Trumpovy výroky o NATO budí bezpečnostní obavy v Evropě, čím blíže Rusku, tím větší. Na Blízkém a Středním východě hrozí vypovězení smlouvy s Íránem i zásahy do mírového procesu kolem Izraele. Číně vadí řeči zpochybňující politiku jedné Číny. Noviny po celém světě píší, že prezident neví, co mluví, ale má kolem sebe dost lidí s nejlepšími univerzitami a politickou zkušeností, kteří mu to řeknou.

Nová kvalita spočívá v případě Donalda Trumpa v tom, že se píše o chybějícím hodnotovém kompasu. Dříve by se psalo, že nevěří v Bohy, později Boha. Teď se základní spolehlivost přesunula do schopnosti jednotlivce řídit se svým svědomím, aplikovat instinkt opřený o hodnotové zakotvení. Ukáže se, zda jsou to oprávněné obavy.

Jeden z vtipných komentářů z poslední doby si hrál s myšlenkou, že nástupcem Donalda Trumpa může být leda Mark Zuckerberg, majitel Facebooku. Je také miliardář, mluví čím dál víc jako kniha, má ukázkovou a fotogenickou rodinu, psa. Vlastní nejlepší špionážní agenturu světa, kam se lidé navíc sami chodí napráskat.

↗

Asi si nepřikoupí Newyorské Timesy, to se v USA přeci jen zatím ještě nedělá. Repro DR

V českých zemích se vzápětí po volbách v USA objevil vtip s obvyklým rasistickým kontextem. Je to prý poprvé v dějinách, kdy se miliardář nastěhuje do státního bytu po rodině Afroameričana. Právě že nenastěhuje úplně a už vůbec ne mentálně. Dal najevo, že má lepší vlastní bydlení, tryskáč i ochranku. Asi si nepřikoupí Newyorské Timesy, to se v USA přeci jen zatím ještě nedělá.

Trump teprve nastupuje a už postrašil půl zeměkoule. Jeden z důvodů nepochybně spočívá v tom, že každý miliardář je tak trochu Marťan.

My, Evropané, máme svůj osud ve vlastních rukou, vzkázala přes Atlantik německá kancléřka. Není to úplně pravda. Západ se říká nebo říkalo prostoru transatlantickému.

My, Češi, máme také svého miliardáře, je to také Marťan. Tentokrát má česká věta pravdivější obsah, než to, co říká Hollande s Merkelovou dohromady. Škoda, že je to zase věta negativní.