Nastupující americký prezident Donald Trump potvrdil, že ihned první den v úřadu „vydá prohlášení o úmyslu odstoupit od dohody o Transpacificském obchodním partnerství (TTP)“. Učinil tak na začátku týdne. Velká dohoda o volném obchodu a ochraně investic, kterou dojednaly USA s jedenácti spřátelenými zeměmi pacifického regionu typu Austrálie, Japonska, Jižní Koreje, Chile, Singapuru či Vietnamu, by dle Trumpa znamenala další přesun výroby z USA do Asie. Podle kritiků TTP zleva by navíc posílila ještě více velké korporace.

Trump se vůči TTP vymezoval po většinu předvolební kampaně, přičemž v jejím závěru začala odmítat současné znění dohody i Hillary Clintonová. Čerstvé vyjádření vítěze voleb tudíž pozorovatele nepřekvapilo. Otázkou je ale, co bude dále.

Trump samotný slíbil v aktuálním vyjádření vyjednat místo jednoho dokumentu balíček bilaterálních dohod, z nichž každá bude „spravedlivá“ a koncipována tak, že „navrátí práci a pracovní místa zpět do USA“. Dle znalců je ovšem nejasné, jakým konkrétním obsahem svede dané cíle naplnit.

Prakticky lze od TTP odstoupit poměrně snadno — dohoda byla podepsána teprve letos v únoru a nebyla dosud ratifikována. Bez aktivní participace USA přitom zůstane nefunkční. Velké obavy a kritické reakce proto vyvolává spíše fakt, že odstoupení od dohody je rovněž politickým tahem vůči Číně — jak totiž zdůrazňují zastánci dohody, TTP by pro USA byla zároveň významným strategickým partnerstvím.

Čínští představitelé v reakci na Trumpova slova navíc ihned oznámili, že zintenzivní práce na vlastní obchodní dohodě o Regionálním komplexním ekonomickém partnerství (RCEP). To je vyjednáváno od roku 2012 a dle znaleckých analýz má sloužit jako obchodní blok de facto proti USA.