Zadní vrátka TTIP

Robert Bartoš

I když padne TTIP, nebude to mít pro americké koncerny žádné záporné dopady. Své obchody budou moci provádět přes kanadské dceřiné firmy v rámci CETA.

Nechat si otevřená zadní vrátka - tak říkáme jak známo té situaci, kdy použijeme okliku, abychom stejně dosáhli svého. A přesně to je případ dohody o volném obchodu CETA, která se má podepisovat mezi EU a kanadskou vládou v polovině října. O dohodě se již s vyloučením veřejnosti jedná několik let, přičemž překlad do příslušných jazyků členských zemí Evropy je k dispozici teprve od července letošního roku.

Jelikož dokument čítá zhruba dva tisíce stran (mnozí se domnívají, že je to záměr), nemají národní parlamenty šanci v dané lhůtě se s obsahem řádně seznámit a kvalifikovaně rozhodnout. Nehledě na to, že dohoda už je vyjednána, parlamenty na taková jednání neměly sebemenší vliv.

Čertovo kopýtko se skrývá v tom, že jestliže s USA nebude dohodnutý TTIP, nebude to mít pro americké koncerny žádné záporné dopady, neboť budou moci své obchody provádět přes kanadské dceřiné firmy v rámci CETA. Postup vyjednávání smlouvy navíc odporuje zásadám parlamentní demokracie a spíše připomíná svévoli jakýchsi skupin manažerů, kteří si přejí mít své vlastní soudnictví.

I když padne TTIP, nebude to mít pro americké koncerny žádné dopady, neboť budou moci své obchody provádět přes kanadské dceřiné firmy v rámci CETA. Ilustrace worldnewsradio.today

O co tedy konkrétně jde?

Dohoda CETA se má stát závaznou, aniž by se jí prozatím zabývaly národní parlamenty, natož aby o ní vůbec hlasovaly. Výklad a změny ustanovení ve smlouvě nemají provádět volení zástupci nebo parlamentní výbory, nýbrž jakýsi „smíšený výbor“. Tato ustanovení - a to je další porušení principu demokracie - by měla být závazná pro nově vytvořenou justici v rámci CETA, která by fungovala paralelně s justicí státní. Členové tohoto „výboru“ mají být pouze funkcionáři EU, nikoli však volení zástupci z členských zemí, které by kontrolovaly parlamenty jejich domácích zemí.

S ohledem na ochranu spotřebitele se úmyslně v CETA opouští evropský princip předběžné ochrany, což perfektně koresponduje s americkými zájmy. V Evropě se uvádí na trh látky nebo potravinářské produkty, až když je beze zbytku prokázána jejich zdravotní nezávadnost. Amerika postupuje přesně opačně. Látky nebo potraviny jsou uvedeny na trh, a je-li prokázáno jejich zdravotní riziko, jsou teprve potom staženy z oběhu.

V rámci paralelní justice, s níž CETA uvažuje, má být zřízen „Investiční soudní dvůr“, jenž by nezávisle na státu zpracovával žaloby koncernů proti některé z evropských zemí. Dosud zajišťuje přístup k právu všem stranám - i zahraničním investorům - státní soudnictví a otázky výkladu práva zajišťuje nezávislá soudní moc. Pro úpravy obchodního práva již celá léta slouží Světová obchodní organizace (WTO) a celní a obchodní dohody (GATT).

Že se má nad našimi ústavami rozprostřít deštník jakýchsi „soukromých“ globálních právních norem, které není nikdo schopen kontrolovat a které mají ovládat vše, je nanejvýš znepokojivé.