„Prosím vás, co je to ta CETA,“ ptá se mě asi sedmdesátiletá paní při pohledu na třicítku zeleně oděných lidí s transparenty proti úmluvám TTIP a právě CETA. Trpělivě paní vysvětluji, že se jedná o obchodní dohodu mezi Evropskou unií a Kanadou, která podle odpůrců přinese mimo jiné zvýšení moci nadnárodních korporací nad státy, snížení kvality jídla, ochrany životního prostředí a práv pracujících.

A že se o ní jedná tento čtvrtek a pátek zde v Bratislavě. „My Slováci nic neumíme. I protestovat za nás musí Němci,“ naráží paní na to, že skupinka protestujících shromážděných opodál mluví výhradně německy. Skupinku nicméně doplní postupně další zhruba dvacítka lidí, kteří odejdou před hotel Saffron, kde jsou ubytováni evropští ministři zahraničí na neformálním mítinku Evropské rady.

Asi hodinu se společně skanduje, lidé se střídají s nachystanými řečmi. Na místě jsou zástupci německých i slovenských Přátel Země, britských Global Justice Now a místní aktivisté. „Hlavní demonstrace bude zítra ráno,“ slibují organizátoři protestu ze slovenského občanského sdružení Utopia.

Proč právě CETA

Jednání o Komplexní hospodářské a obchodní dohodě mezi Evropskou unií a Kanadou, též známé jako CETA (Comprehensive Economic and Trade Agreement), začalo už v roce 2009. Jednání iniciovala Kanada, pro kterou se jedná o největší smlouvu od dob Severoamerické dohody o volném obchodu (NAFTA) z počátku devadesátých let. Komentátoři jí však nejvíce připodobňují smlouvě ACTA, kterou Evropský parlament před čtyřmi lety odmítl ratifikovat.

V současné době je již na stole výsledný text dohody a zástupci Evropské unie, Kanady a jednotlivých členských států začínají vyjednávat o jejím podpisu. Podle obhájců smlouvy pomůže nastartovat ekonomický růst a přinese nová pracovní místa. Její kritici však upozorňují, že tyto předpoklady nemají dostatečné faktické podložení.

Naopak studie skupiny ekonomů z Tuftovy univerzity dokládá, že smlouva naopak bude zásahem do pracovních práv a povede k propouštění a snižování mezd v Kanadě i Evropě. Stejně tak kritici upozorňují, že smlouva předává další díl moci do rukou nadnárodních korporací. Nejčastěji o ní mluví jako o mladší sestře transatlantické dohody TTIP, kterou Evropská komise vyjednává se Spojenými státy.