Dohoda o volném obchodu mezi Spojenými státy a Evropskou unií (TTIP — Transatlantic Trade and Investment Partnership) a rizika s ní spojená je téma v českých mainstreamových médiích téměř nepřítomné. Ucelenější rozbor problematiky je těžké najít, jedním z nečetných příkladů jsou články „zelené ekonomky“ Nadi Johanisové. 

Média alternativní a levicová, včetně Deníku Referendum, dohodě TTIP v tomto roce věnují pozornost průběžně. V textech, které dosud byly na DR na toto téma publikovány, ať již z pera Tomáše Tožičky, Jakuba Patočky či Radovana Geista, je ovšem nepřítomná jiné významná okolnost: že TTIP je pouze jednou z mnoha dohod, jedním článkem soustavy mezinárodních smluv přesahujících transatlantický horizont a majících globální dopad.

Přitom tato skutečnost je poměrně zásadní. Právě fakt, že transatlantická dohoda o volném obchodu je součástí komplexu smluv s globálním dosahem jak ve smyslu geografickém, tak ve smyslu pokrytí oblastí, jež zasahuje (od obchodu až po sféru veřejných služeb), dává projednávání euro-americké dohody skutečnou závažnost. Některé z těchto dohod se týkají i Evropské unie a již proto by jim v českém prostředí měla být věnována odpovídající pozornost.

V písmenkové polévce liberalizace

TTIP, TTP, CETA, TISA: mezinárodních dohod o liberalizaci volného obchodu je více a jejich zkratky kdosi trefně přirovnal k písmenkové polévce. Tyto dohody jsou projednávány současně a tvoří jeden provázaný celek. Než se zaměříme na dohodu TISA, která je hlavním tématem tohoto článku, bude užitečné stručně představit ty ostatní.

TTP (Trans-Pacific Partnership, také TTPA) je jakousi obdobou dohody TTIP pro pacifický prostor. V současné době o ní vyjednávají státy Severoamerické zóny volného obchodu (NAFTA), tedy USA, Kanada a Mexiko, dále Austrálie, Nový Zéland, Malajsie, Singapur, Vietnam, Brunej, Japonsko, Chile a Peru. Vyjednávání o transpacifické smlouvě probíhají několik let a jsou komplikovaná. 

Smlouva má vedle ekonomického také nesporný geopolitický význam: podobně jako v dohodě TISA (jak uvidíme dále) v ní nefiguruje Čína. V českém prostředí ucelenou pozornost transpacifické dohodě věnovala Ilona Švihlíková. 

CETA (Comprehensive Economic and Trade Agreement) projednávaná mezi Kanadou a Evropskou unií je nenápadným, ale důležitým článkem celkové stavby. Tato dohoda je jakýmsi testem pro dohodu TTIP a jak se zatím zdá, může být i kamenem úrazu — Německo, klíčový ekonomický hráč v EU, dohodu s Kanadou prozatím odmítá, protože by dala zahraničním korporacím do rukou přílišnou moc. 

Neúspěch vyjednávání o smlouvě CETA tedy může být vážnou komplikací pro jednání o  TTIP; neúspěch jejího menšího bratříčka může translatlantickou smlouvu obrazně stáhnout s sebou.

Co je TISA

Poslední díl do skládanky, TISA (Trade in Services Agreement), Dohoda o obchodu v oblasti služeb navazuje na starší dohodu Světové obchodní organizace (WTO) nazvanou GATS (General Agreement on Trade in Services), přijatou v roce 1995. Ačkoli cíl obou dohod je shodný — liberalizace mezinárodního obchodu v oblasti služeb, mezi oběma je podstatný rozdíl: zatímco dohoda GATS byla přijata všemi členskými státy WTO, dohodu TISA vyjednává pouze skupina padesáti zemí včetně USA a EU (pro srovnání: členských států WTO je celkem sto šedesát).

Mezi touto padesátkou zemí podílejících se na vyjednávání chybějí státy BRICS (Brazílie, Čína, Indie, Rusko, Jižní Afrika) stejně jako ostatní africké země, kromě USA a EU jsou zastoupeny například Austrálie, Kanada, Kolumbie, Izrael, Japonsko, Mexiko, Norsko, Pákistán, Jižní Korea, Švýcarsko a Turecko. Geopolitický zřetel je tedy, podobně jako u transpacifické smlouvy TTP, zřejmý: dostat pod tlak největší rostoucí ekonomiky, především Čínu.

Jako u ostatních dohod o volném obchodu, ani text TISA není přístupný veřejnosti, text v pracovní podobě lze nalézt pouze na wikileaks. V českých médiích všeho druhu panuje o dohodě TISA mlčení téměř naprosté. Pozornost jí věnovala snad jen Tereza Spencerová. Tato skutečnost je znepokojující, protože TISA může výrazně ovlivnit i situaci v České republice.

Globální útok na veřejný sektor

Podstatou dohody TISA, jak ve své obsáhlé analýze konstatují kanadští autoři Scott Sinclair a Hadrian Mertins-Kirkwood, je maximální liberalizace sektoru služeb. Ty jsou vymezeny velmi široce, zahrnují rozsáhlou škálu od finančnictví přes telekomunikace, internetový obchod, dopravu až po zdravotnictví a školství.

Všechny tyto oblasti mají být na základě dohody otevřeny mezinárodní tržní konkurenci. Všechny s výjimkou těch, pro které jednotlivé vlády předem vyjednají zvláštní výjimky. Seznam těchto výjimek přitom bude konečný a ty sektory, které se do něj nedostanou, už nebude zpětně možné vrátit do veřejné sféry.

Je zřejmé, že tento princip „list it or lose it“ (co není výslovně vyňato, je ztraceno) je značně omezující pro jakoukoli vládu, která by se pokoušela např. v oblasti zdravotnictví či školství o nápravu zpackané privatizace a návrat k modelu všem dostupné veřejné služby. Všechny nové (tj. v původně dohodě explicitně neuvedené) služby navíc mají spadat pod režim TISA, tj. nemohou se stát veřejnými službami.

Jako všechny mezinárodní dohody o volném obchodu, i TISA usiluje o odstranění pokud možno všech netarifních bariér, což konkrétně znamená regulací a omezení všeho druhu. Součástí smlouvy má být podstatné omezené možnosti vnitrostátní regulace např. v oblasti bezpečnosti práce, ochrany spotřebitele, akreditace vzdělávacích institucí či zacházení s odpady. Jinými slovy, mezinárodní smlouva má výrazně oslabit demokracii a možnost rozhodovat v signatářských zemích.

Mezi další potenciální rizika spojená s dohodou TISA patří, poněkud paradoxně u smlouvy, jež by měla rozhýbat obchod a oživit ekonomiku, ohrožení zaměstnanosti. Podle jednoho z bodu smlouvy (obsaženého již ve smlouvě GATS) by zahraniční společnosti měly mít možnost dočasně zaměstnat své pracovníky na území jiného státu, a to bez ohledu na to, zda je na daném místě dostatek vhodných místních pracovních sil. Práce těchto dočasných zaměstnanců by nebyla chráněna a představovala by další tlak na zaměstnavatele v daném místě.