„Smlouva TTIP je ještě horší, než se čekalo. Nově uniklý text z tajné transatlantické smlouvy (TTIP) potvrzuje ty nejhorší obavy.“ Tímto sdělením vytaženým do titulku a perexu textu uvedl web A2larm 3.května komentář autora vystupujícího pod zkratkou jfa, který pojednává o významu informací z 248 uniklých stránek z jednání o TTIP, jež zveřejnila v minulých dnech ekologická organizace Greenpeace.

Únik to byl velice významný a smlouva je stále hrozbou. Váha zjištěných informací je tak nesporná. Dle mého čtení z nich ovšem vyplývá něco úplně jiného, než tvrdí odkazovaný úvodní citát.

↗

Do protestů proti TTIP se zapojilo v posledních letech několik milionů lidí. Foto archiv GreenPeace.pl

Nechci se v této minipolemice snažit malicherně školit autora přátelsko-konkurenčního menšinového média, ale nabídnout jiný pohled, neboť myslím, že je pro hodnocení věci přesnější. Podle mne totiž úniky odhalují, že se smlouvou je to naopak lepší, než se čekalo.

Skutečně „nejhorší obavy“ ohledně TTIP počítaly nejméně v průběhu posledního roku s tím, že vyjednavači EU prostě podlehnou vidině přínosu dohody pro růst unijního HDP či německého hospodářství a že zcela ustoupí požadavkům průmyslově-obchodní lobby a Spojeným státům na co největší deregulaci ochrany zdraví, spotřebitele a životního prostředí. Počítaly také s tím, že EU přistoupí na mechanismus řešení sporů mezi státy a korporacemi pomocí ad hoc arbitráží.

Celé vyjednávání mělo být dle nejhorších obav handlem mezi různými zištně-zájmovými skupinami doplněným o slaďování technikálií a politické divadlo. Úniky přitom potvrzují, že americká strana sice tlačí evropskou stranu do některých nejvíce obávaných rozvolnění, ale ani po třech letech ji stále nedotlačila.

Konkrétně se jedná například o zásadu předběžné opatrnosti, na jejímž základě nelze v EU pracovat ve výrobě s potenciálně nebezpečnými látkami, zatímco v USA je možné — zjednodušeně řečeno — používat vše, co projde základními testy a u čeho není spolehlivě prokázáno, že je zdraví škodlivé.

Dále jde kupříkladu o větší otevření unijního trhu pro produkci z amerického pověstně chemizovaného zemědělství nebo o už naznačený požadavek, aby případné spory mezi státy a koncerny neřešily soudy veřejné (unijní pozice), ale soukromé smírčí (pozice USA).

Analytikové britského Guardianu a německé sítě investigativců ze stanic NDR, WDR a listu Süddeutsche Zeitung, kteří materiály studovali, sice uvádějí, že k některým z amerických kontroverzních pozic nejsou v uniklém balíku protipozice EU, i z toho však těžko vyvozovat konstatování, jímž autor A2larmu svůj text zarámoval.

Uniklé dokumenty ostatně pocházejí z výsledků dvanáctého vyjednávacího kola, které proběhlo minulý měsíc. A i podle Greenpeace pokrývají jenom dvě třetiny z celkového — a stále pracovního — balíku návrhů jednotlivých smluvních kapitol.

Další pozitiva

Asi málokdo kriticky uvažující věří evropské komisařce Malmströmové zodpovědné za jednání o TTIP, když tvrdí, že dohoda „za žádných okolností nesníží naši úroveň ochrany spotřebitelů, zdravotní nezávadnosti potravin nebo životního prostředí“. Člověk, který si všímá důsledků sjednocování globálních trhů podle pravidel Světové obchodní organizace (WTO), jíž dosud vládne myšlení amerických neoliberálů z 90. let, nemůže než trvat na kritice TTIP a varovat před jejím přijetím.

Avšak i z toho hlediska znamená pojednávaný únik spíše naději, než potvrzení nejhoršího.

Obsah dokumentů vrhá na vyjednavače EU podezření z pokrytectví, jelikož veřejná část materiálů vážící se konzultacím vyjednávacích pozic se zástupci korporací hovoří o koordinaci v daleko menší míře, než stejně zaměřená část tajná — právě uniklá.

Dále uniklé dokumenty posilují domněnku, že EU chtěla rezignovat v TTIP na takzvané Obecné výjimky, v rámci nichž mají státy dle 20. odstavce smlouvy GATT svaté právo i v rámci stávajících pravidel WTO regulovat obchod „za účelem ochrany lidského života, zvířat a rostlin či jejich zdraví“.

Ovšem odpovědné unijní struktury nebudou moci už teď tato podezření ignorovat, pokud budou chtít TTIP nejen dojednat, ale i zkusit prosadit. Navíc po aktuálních únicích vzroste i pádnost kritiky netransparentnosti celého vyjednávacího procesu...

A konečně i pro ty, kteří už nevěří vůbec ve schopnost EU hájit veřejný zájem, anebo obecně v to, že by transatlantická obchodní zóna mohla být pozitivem v jakékoliv formě, přináší zprávy vynořivší se krátce po úniku o něco reálnější naději, že TTIP uzavřena vůbec nebude. Guardian, Independent, ale třeba EUObserver citovali v kontextu úniku své insiderské zdroje, dle nichž se rozdíly mezi představami obou stran ukazují jako příliš velké.

I v rámci této perspektivy tak úniky odhalují, že se smlouvou je to aktuálně lepší, „než se čekalo“.