EU a Kanada podepsaly velkou rámcovou dohodu o liberalizaci vzájemného obchodu a ochraně investic známou pod zkratkou CETA. Stalo se tak v neděli v Bruselu za přítomnosti kanadského premiéra Trudeaua a čelných unijních představitelů. Původně měla být dohoda podepsána už ve čtvrtek, avšak po vetu valonského parlamentu a několika dalších regionálních parlamentů ztratila belgická vláda mandát k podpisu smlouvy. Slavnostní podepsání se ovšem nakonec pouze zpozdilo.

Koncem minulého týdne totiž belgické regionální parlamenty uzavřely kompromis, podle kterého nebudou podpis smlouvy blokovat výměnou za některé důležité ústupky. Premiér Belgie Charles Michel musí například požádat Soudní dvůr Evropské Unie, aby vydal stanovisko k mezinárodním arbitrážím ICS, zda jsou slučitelné s evropským právem.

Obecně má smlouva fungovat jenom omezeně do té doby, než jí ratifikuje všech osmadvacet členských států Evropské unie a Evropský parlament. Konkrétně bude smlouvu schvalovat osmatřicet národních a regionálních parlamentů a též parlament unijní. Očekává se, že celý proces bude trvat od dvou do pěti let.

Podle poradkyně Greenpeace pro obchodní politiku Shiry Stantonové pravděpodobně nemá smlouva šanci projít celým ratifikačním procesem. Na druhou stranu předseda Evropské rady Donald Tusk se neobává, že by proces ratifikace smlouvy měl mít vážnější komplikace. „Mluvil jsem s předsedy parlamentů všech osmadvaceti členských států a mám dojem, že je pro ně CETA nejméně kontroverzní dohoda, jakou si můžou představit,“ řekl Tusk na nedělní tiskové konferenci.

Začít fungovat v omezeném režimu má smlouva už od března příštího roku, ovšem bez nejkontroverznějších částí, například pasáží o ochraně investorů a mezinárodních arbitrážích ICS. Čtyři země si navíc vyjednaly možnost zastavit i tuto omezenou aplikaci smlouvy, pokud některá z nich nebude chtít smlouvu ratifikovat. Konkrétně jde o Německo, Belgii, Rakousko a Polsko.

Belgie, Německo, Velká Británie