Nastupující americký prezident a ekonomický magnát Donald Trump může dle právníků způsobit ústavní krizi, pokud se nevzdá alespoň části svého byznysu. Poukazuje na to několik expertíz, na něž upozornili zpravodajové světových médií v posledních dnech. Přestože standardní zákony o střetu zájmu se ve Spojených státech nevztahují na prezidentský úřad, ústava zakazuje hlavě státu přijímat peníze, dary nebo jakékoliv hodnotné věci od zahraničních zemí nebo jejich představitelů. Kvůli svým zahraničním investicím je budoucí americký prezident s tímto bodem ústavy v rozporu.

Přitom Trump ještě nedávno odpovídal na otázky o případném střetu zájmů tvrzením, že zákony jsou zcela na jeho straně. Ústavní právníci však upozorňují, že daňové úlevy, půjčky od cizích státních bank nebo speciální dohody o vlastnictví půdy mohou budoucímu americkému prezidentovi způsobit problémy.

„Trump se mýlí, když říká, že podle ústavy není ve střetu zájmů. Pokud se nevzdá alespoň části svého zahraničního byznysu, poruší vstupem do oválné pracovny americké zákony,“ řekl bývalý člen právního týmu Bílého domu Norman Eisen listu The Guardian.

Právníci varují, že by se v takovém případě Trump nemusel prezidentského křesla vůbec ujmout. Sbor volitelů, který bude formálně volit příštího prezidenta v polovině prosince, totiž nemůže schválit kandidáta, který porušuje ústavu.

Trumpovo impérium

Podle Washington Postu vlastní Trump v zahraničí sto jedenáct firem, jež jsou registrovány v celkem osmnácti zemích světa. Z ústavního hlediska jsou nejproblematičtější jeho investice v autoritářských zemích, kde mnohdy vyjednal speciální podmínky pro své firmy.

Komentátoři nejčastěji hovoří o dvou velkých hotelech v Turecku, jednom v hlavním městě Ázerbájdžánu a osmi společnostech založených v Saudské Arábii. Právě v těchto hotelech Trump ubytovává diplomaty či velvyslance cizích zemí, díky čemuž by jako hlava Spojených států získával peníze od zahraničních státníků.

„Střet zájmů mezi soukromou a veřejnou sférou je důležitý zejména v zahraniční politice. Nikdy nebudeme vědět, jestli uzavře spojenectví se zahraniční zemí v zájmu naší země nebo své vlastní peněženky,“ uvedl pro Guardian Norman Eisen.

Neochota vzdát se majetku

Sám Trump přistupuje — soudě dle jeho dosavadních vyjádření — k případnému prodeji zahraničních firem s velkou nevolí. Problém podle něj představují zejména nemovitosti, které vlastní po celém světě. „Prodat nemovitost není stejně jednoduché jako prodat akcii,“ řekl Trump nedávno pro New York Times.

Podobně jako český ministr financí Andrej Babiš tvrdí, že voliči o jeho majetku věděli a nevadí jim to. Podle Robert Weissmana z občanské organizace Public Citizen však svou neochotou vzdát se majetku dává budoucí americký prezident jasně najevo, že navzdory svým slovům nehodlá skoncovat s korupcí a politikařením.

V krajním případě hrozí podle ústavních právníků Trumpovi i impeachment, tedy ústavní žaloba vedoucí k odvolání prezidenta z úřadu. Iniciovat jej by ovšem musela Sněmovna reprezentantů amerického Kongresu, kde mají republikáni velkou většinu.

Poněkud odlišná situace panuje dle znalých komentátorů v  Senátu, kde má Republikánská strana pouze většinu těsnou a kde vystupuje řada republikánů doposud proti Trumpovi. Ačkoliv Senát nemůže vyvolat impeachment, rozhoduje o něm, a může sám pořádat veřejná slyšení, předvolávat svědky a požadovat dokumenty o magnátových firmách. „Právě by Senát mohl vyvolat skandál, který může Trumpa stát prezidentské křeslo,“ shrnul pro Guardian Norman Eisen.

Další informace:

BBC News What conflicts of interest could Donald Trump have as president?

The Guardian ‘A recipe for scandal’: Trump conflicts of interest point to constitutional crisis

The Economist Donald Trump’s conflicts of interest

Washington Post A scramble to assess the dangers of President-elect Donald Trump’s global business empire