Golfech-2, Cernavodă-1, Paks-1, 2, 3 i 4. Taková označení nesou reaktory, které v posledních dnech rozšířily skupinu evropských jaderných bloků, jež musí být preventivně odstavovány. Důvodem jsou letošní sucha, respektive nedostatek vody k ochlazování. Lidskou aktivitou zesilovaná změna klimatu vede k oteplování a to k rychlejšímu vysušování i výparu. V řekách pak chybí dostatečné množství vody k chlazení při výrobě energie.

V minulých letech šlo o problém zejména ve Francii, kde jádro tvoří 65 procent energetického mixu. Letos běží ale už o širší záležitost. Také tento rok začal s vynucenými odstávkami nejprve francouzský gigant EDF, když v polovině července zastavil reaktory v elekrátnách Golfech na Garonně, Bugey na Rhôně a Chooz na Máze. Nyní v polovině prázdninových měsíců klesla pod povolenou míru i hladina Dunaje, což způsobilo problémy maďarské elektrárně Paks a rumunské Cernavodă na jeho břehu.

„Společnost Nuclearelectrica se nejpre rozhodla zastavit reaktor Cernavodă-1. Nyní to vypadá, že bude zastaven Cernavodă-2,“ hlásil v pátek odpoledne rumunský web HotNews referující o výsledcích mimořádné schůze vlády svolané právě k tomuto tématu.

„(Maďarská) elektrárna Paks snižovala výkon v posledních týdnech postupně. Nyní se počítá s úplnou odstávkou,“ píše na základě pátečního vystoupení nového premiéra Magyara web HVG.

Pozorovatelé upozorňují, že v krátkodobém výhledu nemusí být aktuální odstávky poslední. Ve Francii se mluví teď hlavně o problémech elektrárny Tricastin. Pohotovost je ale už vyhlášena i v bulharské atomové elektrárně Kozloduj.

Postižené země chtějí výpadky vykrýt z ostatních zdrojů a také zvýšeným dovozem, což by se mělo dle znaleckých propočtů podařit. I kvůli zmiňovaným problémům jinde a celkově zvýšené spotřebě elektřiny za stávajících veder to ovšem nelze zaručit stoprocentně.

„Import potřebného objemu elektřiny je možný, ne však garantovaný. Netřeba hned strašit blackouty, avšak další podstatný výpadek by mohl udělat z otázky ceny energetické a bezpečnostní riziko,“ píše Sebastian Pricop z rumunského HotNews.

Další problémy

České jaderné elektrátny Dukovany a Temelín nevyužívají průtočné chlazení jako dnes odstavované bloky v jiných zemích, ale systém chladicích věží. Dle mluvčích ČEZu jim tak podobný scénář jako elektrárnám na Dunaji či francozuzských řekách nehrozí.

Současné problémy nicméně zesilují obecnější otázku, do jaké míry je záhodno v čase rychle se měnícího klimatu vázat požadované ohromné investice právě na rozvoj jaderných zdrojů. Ve Francii dle novinářů z Voxeurop Macronova vláda jádro stále neochvějšně preferuje — dle svého posledního energetického plánu z února 2026 dokonce i na úkor deklarovaného rozvoje obnovitelných zdrojů.

V Rumunsku a též v Bulharsku jde podle HotNews, respektive deníku Mediapool o jedno z mála témat, na němž se shodnou odcházející i přicházející politické garnitury — podobně jako v České republice.

Jak ovšem přibližují například Giorgio Leali a Nicolas Camut v Politicu, v evropském kontextu jde o stále otevřenou debatu. Váhu argumentů odpůrců dalších investic do jádra navíc zvyšují situace jako vloni u elektrárny Gravelines. Zde musely být čtyři reaktory zastaveny poté, co mořské medůzy, přemnožené také vinou oteplování, ucpaly pumpy zásobující chladící systém elektrárny u Severního moře.