„Přinesli jsme vám vodu z našich pramenů a chceme vám tím připomenout, že jsme připraveni vynaložit veškerou naši sílu, abychom zachovali to, co je naše. A zveme vás, abyste navštívili naše vodopády, naše národní parky, naši přírodu a naši zemi, protože je to krásné místo. A potřebujeme jenom trochu pomoci, abychom ho udělali ještě lepším.“

S těmito slovy předala loni v dubnu srbská studentka lahve s pramenitou vodou třem europoslancům ve Štrasburku. Završila se tak přes 1400 kilometrů dlouhá cesta, kterou skupina osmdesáti srbských studentů ujela na kole během třinácti dnů. Její začátek byl v Novém Sadu, druhém největším srbském městě, neboť tamní tragédie z 1. listopadu 2024 spustila studentské blokády a masové protesty.

Cyklisti se vydali na dlouhou cestu přes řadu velkých evropských měst včetně Budapeště, Bratislavy, Vídně, Mnichova a Stuttgartu, aby obrátili pozornost evropských institucí i širší veřejnosti na situaci v Srbsku.

Gesto studentky neznamenalo jen obecné vychvalování přírodních krás Srbska. Šlo o velmi jasný vzkaz k plánům na otevření lithiového dolu v údolí řeky Jadar v západním Srbsku, ale i k dalším těžařským projektům.

Právě tou dobou se totiž v Evropské komisi diskutovalo o tom, že by projekt Jadar měl být zahrnut na seznam strategických projektů na základě Aktu o kritických surovinách. Na seznamu strategických projektů v rámci Evropské unie, zveřejněném na konci března, se totiž objevil i český Cínovec, a srbská veřejnost tak s napětím vyčkávala oznámení projektů mimo EU.

Obyvatelé jadarského údolí přesdíleli video studentky ve Štrasburku na sociálních sítích, čímž se stalo virálním. Při intervenci v Evropském parlamentu navíc studentka měla na sobě tričko s logem Ne Damo Jadar (Nedáme Jadar), neformální organizace místních, kteří proti plánovanému dolu bojují už roky. Ne Damo Jadar patřilo také k prvním organizacím, které začaly podporovat studenty v blokádách — a mimo jiné studentům vařit stovky teplých jídel během jejich pochodů napříč Srbskem.

Vzkaz studentky tak silně rezonoval protestující srbskou veřejností, ve které převládá pocit, že měsíce trvající ticho evropských představitelů vůči studentskému hnutí nebezpečně souvisí s ekonomickými zájmy EU a s dominantní představou o autoritářském prezidentovi Aleksandru Vučićovi jako o spolehlivém obchodním partnerovi.

Proti korupci i těžbě

Srbští studenti předali představitelům Evropského parlamentu a Rady Evropy dopis shrnující kontext protestů v Srbsku, seznam požadavků studentů z různých univerzit včetně důkladného shrnutí porušování lidských práv během měsíců protestů od fyzických útoků až politické věznění.

Velmi aktuální bylo také téma údajného použití akustické zbraně během protestu 15. března, kterého se dle některých odhadů účastnil až milion lidí. Ačkoliv tedy plánovaná těžba lithia nebyla hlavním tématem, samotné gesto studentky poukázalo na význam otázky extraktivismu v srbském protestním hnutí.

V jiných případech studenti vyjádřili podporu boji proti těžbě lithia ještě mnohem explicitnější. Na začátku loňského dubna studenti v blokádách koordinovali otevřený dopis ambasadorovi Evropské delegace v Srbsku s požadavkem, aby projekt Jadar nebyl prohlášený za strategický. Dopis podepsalo přes 3000 profesorů, výzkumníků a dalších akademických pracovníků.

Srbská vědecká komunita totiž už roky varuje před potenciálně katastrofálním dopadem těžby lithia v úrodné a zemědělské oblasti řeky Jadar. Proto se v dopise píše také o tom, že „miliony srbských občanů, uplatňujíce svou suverenitu, nedovolí těžbu a zpracování minerálu jadaritu na svém území“. Vedle toho byla Evropské delegaci předána také petice proti prohlášení projektu za strategický, kterou během několika málo dnů podepsalo přes 100 tisíc lidí.

Studenti Fakulty biologie, kteří dopis zveřejnili během blokády 1. dubna 2025 na svých webových stránkách, jasně popsali spojitost mezi jejich protikorupčním bojem a projektem Jadar: „Odpor občanů vůči projektu Jadar je založen na boji proti systémové korupci v Srbsku a právu lidu rozhodovat o svém osudu, což je také základem našich studentských požadavků. Ačkoli tato iniciativa přímo nesouvisí s našimi požadavky, je důležité využít tohoto okamžiku, kdy studenti v blokádě mají významné společenské postavení, a vyjádřit svůj postoj k projektu, jehož realizace by mohla mít pro nás všechny závažné důsledky.“

„Prosazování a prohlášení projektu Jadar za strategicky pro EU je v přímém opaku k základním hodnotám evropského společenství,“ stojí dále v prohlášení.

Evropská komise přesto v červnu loňského roku zveřejnila seznam třinácti strategických projektů pro kritické suroviny mimo Evropskou unii, do nějž zahrnula i srbský Jadar. O několik měsíců později ale vycouval klíčový aktér, samotná nadnárodní těžařská korporace Rio Tinto, která projekt Jadar vlastní a vede. Začátkem listopadu se objevila zpráva, že se společnost rozhodla projekt zakonzervovat do kategorie „péče a údržba“.

Podle interního sdělení si těžařský gigant už nemohl dovolit stejnou úroveň výdajů za projekt, který díky neúnavnému odporu uvízl i přes veškerý nátlak srbských a evropských politických elit na mrtvém bodě. Na webových stránkách projektu není o pozastavení ani zmínka a společnost k tomuto rozhodnutí nevydala oficiální prohlášení pro srbskou veřejnost.

Místní obyvatelé zdůrazňují, že se s největší pravděpodobností jedná pouze o snahu Rio Tinta přečkat politicky turbulentní situaci v Srbsku a pokračovat v projektu za příznivějších podmínek. Ne Damo Jadar i další místní uskupení proti těžbě tak zůstávají na pozoru a nepřestávají se organizovat v koordinaci se studenty v blokádách i dalšími iniciativami.

Ostatně projekt Jadar byl už jednou zrušen, v lednu 2022 po měsících protestů a blokád hlavních dopravních uzlů napříč zemí, načež byl za otevřené podpory Evropské unie obnoven v červenci loňského roku.

Rozhodnutí Rio Tinta představuje ránu surovinové politice EU, která na projekt Jadar spoléhala k údajnému posílení své materiálové soběstačnosti a bezpečnosti. Nakonec ale přišla jak o srbské lithium, tak o respekt srbského lidu.

I po pozastavení projektu Jadar stále trvá jak studentský a celospolečenský boj proti korupci a za demokracii, tak i hnutí proti devastujícícm těžařským projektům napříč Srbskem. Projekt Jadar totiž není jediným významným těžařským plánem. Ve východní části Srbska se rozprostírá horské pásmo Homolje, kde Dundee Precious Metals (DPM), kanadská těžařská společnost, plánuje těžbu zlata.

Před tím nedávno varovali studenti v blokádě Fakulty stavebního inženýrství a Fakulty lesnictví, kteří ve spolupráci s místní ekologickou skupinou vyzvali veřejnost k tomu, aby zasypali místní politiky komentáři k územnímu plánu. „Je načase zabránit ještě jedné krádeži a útaku základních práv lidu,“ napsali studenti v prohlášení.

Přímá demokracie a změna systému

Studentské hnutí zpočátku, na podzim roku 2024, požadovalo hlavně zveřejnění veškeré dokumentace spojené s rekonstrukcí železniční stanice v Novém Sadu a trestní stíhání odpovědných za tamní tragédii. Po měsících protestů a útlaku ze strany režimu v květnu 2025 přišla občanská společnost s dalším zásadním požadavkem: vypsání parlamentních voleb. To autoritářský prezident Aleksandar Vučić stále odmítá udělat.

Studentské hnutí si během měsíců blokád rozvinulo schopnosti organizovat se na principu přímé demokracie prostřednictvím studentských plén na skupinové, fakultní nebo univerzitní úrovni. Každé veřejné prohlášení je kolektivně koordinováno takovým způsobem, aby bylo vždy odhlasováno většinou a bylo zveřejněno jako kolektivní. Právě díky této kolektivizaci se režimu Aleksandra Vučiće dlouhodobě nedaří studentské hnutí rozbít a vybrat si za terč několik jednotlivců.

Když se díky rostoucí účasti občanů studentské protesty rozšířily napříč srbskou společností, studenti zveřejnili otevřený dopis „srbskému lidu“, ve kterém vyzvali občany, aby se „samostatně organizovali podle modelu přímé demokracie“ prostřednictvím „sborů“, což jsou samosprávná shromáždění občanů, která jsou také definována srbským zákonem. „Co je pro studenty plénum, to je pro lid sbor občanů,“ píše se v dopise.

Ačkoliv se tedy parlamentní volby staly dominantním požadavkem a studentské hnutí se momentálně soustředí na sestavení opoziční kandidátky a změnu režimu metodami zastupitelské demokracie, transformace srbské společnosti probíhá na mnohem hlubší úrovni — s důrazem na přímou demokracii a lokální organizování. To je klíčové právě v otázkách těžařských i dalších destruktivních projektů, jež jsou často představovány jako rozvojové příležitosti pro celou zemi a v některých případech i pro mezinárodní společenství.

„Naším cílem od začátku byla touha změnit současný systém fungování, kde je odbornost znevažována a zájmy privilegovaných jsou upřednostňovány nad vůlí lidu. Je důležité, aby náš postoj k tomuto tématu byl jasný a známý všem, protože se nás všech týká,“ vysvětlují studenti Fakulty biologie v blokádě na svých webových stránkách.

Deregulace a simplifikace prostřednictvím omnibusů v Evropské unii, Akt o kritických surovinách, prohlašování projektů za strategické a podobné legislativní změny na evropské i národní úrovni mají za cíl maximálně urychlit těžařské projekty a dále omezit právo místních komunit na sebeurčení a rozhodování o tom, jakým způsobem se chtějí rozvíjet.

Právě solidarita mezi studentským a protitěžařským hnutím v Srbsku tak poukazuje na význam přímé demokracie a samoorganizování. A hlavně zdůraznila právo občanů na jinou budoucnost, než je ta, kterou vytyčily politické a ekonomické elity.