V koalici panuje spor o klíčové strategické dokumenty týkající se budoucnosti energetiky a ochrany klimatu. Vláda sice na prosincovém jednání schválila Národní energetický a klimatický plán, stále ale otálí ve schvalování již připraveného nového znění Státní energetické koncepce a aktualizace Politiky ochrany klimatu. Oba dokumenty jsou přitom zásadní pro hladký, bezpečný a rychlý přechod na čistou energetiku.

Podle evropské směrnice z roku 2018, schválené tehdejší vládou Andreje Babiše, byla Česká republika vázána k předložení Národního energetického a klimatického plánu Evropské komisi. V plánu měla vláda zhodnotit, jak si vede v klimatické a energetické politice, a přijít s opatřeními, která by řešila nejen vysoké emise skleníkových plynů, ale i sociální nerovnosti.

Po volbách v roce 2021 se nová vláda Petra Fialy rozhodla, že spolu s Národním energetickým a klimatickým plánem předloží i novou podobu Státní energetické koncepce a Politiku ochrany klimatu — oba tyto strategické dokumenty měly detailněji definovat konkrétní kroky vlády. Všechny tři dokumenty se měly vzájemně doplňovat a vytvořit závazný rámec pro dekarbonizaci energetiky, dopravy, průmyslu a bydlení.

Ministerstva připravila všechny dokumenty ke schválení na zasedání vlády v červenci 2024. Po kampani vedené především médii ve vlastnictví českých oligarchů však vláda od schvalování těchto dokumentů upustila.

Ráno před jednáním vlády v bulvárním deníku Blesk z vydavatelství Czech News Center, které vlastní fosilní oligarchové Daniel Křetínský a jeho obchodní partneři, vyšly titulky o „Grean Dealu po česku“, jenž je „největším útokem na peněženky Čechů“. V Lidových novinách, které dříve pařily Andreji Babišovi a nyní je kontroluje podnikatel v průmyslu těžké chemie Karel Pražák, varovali před „další vlnou zeleného zdražování“. Schvalování pak bylo odloženo na neurčito.

Na konci srpna mluvčí ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí pro Deník Referendum uvedla, že „strategické dokumenty by mohly být schváleny během podzimu“. V listopadu 2024 Evropská komise zaslala české vládě vytýkací dopis s informací, že podává proti české vládě žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie za nedodržení termínu předložení Národního energetického a klimatického plánu.

Nakonec vláda plán schválila v prosinci 2024, ale bez klíčové aktualizace Politiky ochrany klimatu a nové Státní energetické koncepce.

Spor uvnitř vlády

Zatímco resorty životního prostředí a průmyslu a obchodu chtějí podle svých zástupců v projednávání obou zbývajících dokumentů pokračovat, mluvčí vlády Lucie Michut Ješátková pro Deník Referendum napsala, že „schvalování daných dokumentů na program vlády zařadit neplánujeme“. Dle Ješátkové k návrhům dvou strategických koncepcí „stále přetrvává řada rozporů zejména se zástupci průmyslu a odborné veřejnosti“.

Ministr za hnutí STAN Lukáš Vlček má ale jiný názor. Deníku Referendum sdělil: „Budu Státní energetickou koncepci dále vůči vládě iniciovat a budu usilovat o to, aby se letos schválila. Myslím, že ten dokument potřebujeme. Ostatně všechny věci, které dnes děláme, jsou v souladu s navrženou koncepcí, nevidím tedy relevantní důvod, proč ji neschválit.“

Prosadit nové znění Politiky ochrany klimatu plánuje i ministerstvo životního prostředí, které dle slov mluvčí Veroniky Krejčí přijme dokument jako „implementační plán navazující na vládou schválený Národní energetický a klimatický plán“. „Počítáme tedy s jeho přijetím a způsob jeho schválení a zveřejnění je v tuto chvíli předmětem diskuse,“ uvedla pro Deník Referendum Krejčí.

Jak však varuje energetický expert Hnutí DUHA Jiří Koželouh, hrozí tedy, že by Politika ochrany klimatu mohla být přijata jen jako slabý, vnitřní resortní předpis pro ministerstvo životního prostředí, nikoliv jako meziresortní plán závazný pro všechna ministerstva.

Na oko, pro Brusel

Podle mluvčí vlády Ješátkové naopak není aktualizace Státní energetické koncepce a Politiky ochrany klimatu potřeba, neboť v prosinci schválený Národní energetický a klimatický plán „přináší všechny potřebné kroky a řešení, kterými se Česká republika má řídit do roku 2030, a byla jej povinna v minulém roce zaslat Evropské komisi, jinak bychom mohli čelit sankcím, včetně finančních“. Ani jeden z dvou strategických dokumentů neplánuje Úřad vlády zahrnout na plán jednání. „U těchto dokumentů nejsme pod časovým ani jiným tlakem,“ dodala pro Deník Referendum Ješátková.

S tím nesouhlasí vedoucí klimatické kampaně organizace Greenpeace Miriam Macurová: „Z vyjádření Úřadu vlády vyznívá, že Národní energetický a klimatický plán ministři schválili jen proto, aby odvrátili hrozbu sankcí ze strany Evropské unie, nikoliv pro jeho strategickou důležitost při plnění klimatických závazků.“

„Česká republika nutně potřebuje jasnou strategii, jakou cestou se v energetice i dalších sektorech chce v příštích letech vydat,“ hodnotí pro DR postoj vlády Štěpán Vizi, expert na energetickou transformaci z Centra pro dopravu a energetiku. „Neschválením strategií a zpochybňováním klimatické politiky vláda jen vytváří další chaos a nejistotu ohledně toho, kam chce Česku republiku v příštích letech směřovat,“ dodal.

Otálení vyvolává nejistotu pro budoucnost

Fakt, že vláda doposud nepřijala scénář konce uhlí, zásadním způsobem ovlivňuje například sektor teplárenství. Při dlouhodobě očekávaném růstu ceny emisních povolenek vzroste i cena uhlí. Jak ukázala studie organizace Fakta o klimatu, „hrozí situace, kdy pod vlivem rostoucí ceny povolenky dojde k odklonu od uhlí překotným způsobem a s možnými těžko předvídatelnými sociálními, ekonomickými i technickými dopady“.

Přesně tomu přitom měl harmonogram konce uhlí obsažený ve Státní energetické koncepci zamezit. „Konkrétně mělo jít o legislativní ukotvení cílů, termínů a podmínek odklonu od využívání uhlí pro energetické účely nejpozději do roku 2033,“ vysvětluje pro DR Jaroslav Bican, vedoucí energetické kampaně Greenpeace.

Těžké dopady nekoordinovaného vývoje spojeného s nejistotou se netýkají jen teplárenství, ale všech sektorů, které procházejí dekarbonizací.

Štěpán Vizi upozorňuje, že obě neschválené koncepce nejsou jen bezvýznamnými dokumenty. „Politika ochrany klimatu řeší klimatickou politiku v mnohem širších souvislostech než Národní energeticko-klimatický plán,“ uvádí Vizi.

Obsahuje totiž zcela konkrétní opatření, jak podpořit úspory energie v budovách, rozvoj veřejné dopravy, dekarbonizaci průmyslu, transformaci odpadového hospodářství, nebo šetrnější zemědělství, lesnictví a zacházení s krajinou.

Klíčové pak je, že právě Politika ochrany klimatu nastavuje investiční prostředí a fungování finančního sektoru, který podle Viziho potřebuje především předvídatelnost a stabilitu.

Bez platné a aktualizované energetické koncepce například krajské samosprávy nemohou efektivně plánovat rozvoj infrastruktury. „Neschválení strategií neznamená, že bychom teď žádné neměli. Naopak stále platí staré verze obou dokumentů, které už jsou dnes hodně zastaralé. To se týká zejména Státní energetické koncepce z roku 2015, která se současnou realitou už nemá moc společného, a těžko tak může sloužit jako nějaký podklad pro plánování transformace energetiky,“ varuje Vizi.

Soudní spor o klimatickou žalobu

Přípravou a plánovaným přijetím Politiky ochrany klimatu a Státní energetické koncepce se přitom ministerstva obhajují v soudním řízení, které proti nim od dubna 2021 vede spolek Klimatická žaloba.

Spolek nyní podal stížnost k Ústavnímu soudu a proces tak bude pokračovat. „Pokud soudy klimatické žalobě vyhoví, mohly by žalovaným ministerstvům nařídit přijmout plány k rychlému a účinnému snížení emisí na úroveň, která podle Pařížské dohody odpovídá spravedlivému podílu České republiky v úsilí na zpomalení klimatické změny,“ uvedl spolek v tiskové zprávě.

Podle Jiřího Koželouha ve vládě zjevně probíhá spor, ve kterém „většinou Občanská demokratická strana stojí proti ostatním stranám koalice a brání nastavování cílů a strategií v ochraně klimatu“.

Jaroslav Bican považuje za prokázané, že „vláda nejenom nebere transformaci energetiky a klimatickou politiku dostatečně vážně, ale zároveň v tomto ohledu nemá žádnou dlouhodobou vizi a strategii“. „Selhává také v základní komunikaci s veřejností, jíž není schopna vysvětlit, proč je nutné dekarbonizaci realizovat,” uvedl Bican pro Deník Referendum.