Politika Merkelové v zemských volbách uspěla. Přesto se Německa zmocňuje neklid

Kateřina Smejkalová

Navzdory zjednodušeným titulkům českých médií o potrestání uprchlické politiky Angely Merkelové, kancléřka ve volbách spíše uspěla. Přesto se Německa zmocňuje po volbách určitý neklid: nerovnost ohrožuje demokratickou politickou kulturu.

Uplynulou neděli se v Německu uskutečnily volby do zemských parlamentů v západních spolkových zemích Porýní-Falc a Bádensku-Würtembersku a východním Sasku-Anhaltsku, na které se již delší dobu upínala očekávání jako na svého druhu referendum o uprchlické politice velké koalice sociálních a křesťanských demokratů kancléřky Angely Merkelové, která je doma ve druhé ze zmíněných stran.

Naše noviny stojí v první linii boje za svobodnou novinařinu a lidská práva. Podpořte nás a přidejte se k nám!
×

V první jmenované spolkové zemi vyhráli dosud vládnoucí sociální demokraté (Sozialdemokratische Partei Deutschlands, SPD) s 36 procenty hlasů, těsně stíhaní křesťanskými demokraty (Christlich Demokratische Union, CDU), pravicově-populistická Alternative pro Německo (Alternative für Deutschland, AfD) zde skončila třetí s výrazným odstupem skoro 15 procent za vítězem. V tradiční baště křesťanských demokratů Bádensku-Würtembersku poprvé zvítězili s 30 procenty Zelení, kteří zde byli taktéž doposud v čele vlády, CDU na ně ztrácí zhruba tři procenta a AfD procent patnáct. V Sasku-Anhaltsku prvenství tradičně obhájila CDU s 30 procenty, AfD jí dýchá na záda se 24 procenty a třetí se zde umístila krajně levicová Die Linke s procenty šestnácti.

Když uvážíme, že AfD je hnutím, které bylo založeno teprve na začátku roku 2013 a zemských voleb ve zmíněných zemích se tedy účastnilo poprvé, pak se jistě jedná o výsledky v řadě ohledů zneklidňující. AfD vznikla nejprve jako strana konservativců-intelektuálů, kteří se v době kulminace dluhové krize na jihu Evropy stavěli proti další pomoci postiženým státům.

S tímto programem AfD na podzim 2013 těsně minula pětiprocentní hranici pro vstup do spolkového parlamentu. Od té doby hnutí v kontextu masové imigrace do Evropy prodělalo programový posun směrem k otevřeně antiimigrantské pravici. Ten v létě 2015 vyvrcholil výměnou jeho zakladatele, konservativního ekonoma Bernda Luckeho, odmítajícího být nadále „měšťáckou fasádou pro extremisty“, za novou předsedkyni Frauke Petryovou, která se před několika týdny nechvalně proslavila výrokem o střelbě do uprchlíků a uprchlic včetně dětí na evropských hranicích jako krajním řešení pro stávající situaci.

AfD je v současnosti sice spolkem velice heterogenním, sdružujícím jak konzervativce, kteří v Německu po výrazném posunu CDU doleva nenacházejí jiný politický domov (to především na západě Německa), tak neskrývané sympatizanty krajní pravice a bývalé či stávající neonacistické aktivisty. V každém případě je ovšem v podstatě jedinou stranou, která otevřeně odporuje vítací politice kancléřky.

Politika Merkelové se stále těší výrazně většinové podpoře

Bylo by však nepřípustným zjednodušením považovat výsledky nedělních voleb za jednoznačný výprask pro Angelu Merkelovou, jak se toho dopouští celá řada českých médií. Situace si zaslouží diferencovanější pohled.

Je nutné si uvědomit, že v Bádensku-Würtembersku i Porýní-Falcku konkurentům ze sociální demokracie, respektive od Zelených podlehl křesťansko-demokratický kandidát a kandidátka, kteří se v posledních týdnech od kurzu kancléřky distancovali, zatímco oba vítězové, zelený Winfried Kretschmann i sociální demokratka Malu Dreyer vládní migrační politiku podporují. Přesto se ale i tak v obou případech křesťanští demokraté stále ocitli v obou zemích na druhém místě.

Navzdory zjednodušeným titulkům českých médií o potrestání uprchlické politiky Angela Merkelová ve volbách spíše uspěla. Foto dealbreaker.com

Komentátor týdeníku Der Spiegel Jakob Augstein pak dokonce argumentuje, že vzhledem k tomu, že otevřeně se proti stávajícímu kurzu kancléřky stáví pouze AfD, je oněch 80 procent hlasů v úhrnu odevzdaných pro jakékoli jiné strany vlastně naopak jeho stále ještě jednoznačně většinovým potvrzením.

V každém případě je mnohem přesnější interpretovat výsledky voleb jako důkaz výrazné polarizace společnosti v souvislosti s aktuální migrační politikou země, ale jistě nejen s ní: významná masa občanů a občanek zůstává věrna německému poválečnému konsensu „Nikdy víc fašismus“, který donedávna bránil etablování politické síly napravo od křesťanských demokratů a dával německé politice silné humanistické a pacifistické směřování, a stále věří tradičním politickým stranám, že budou umět nalézt odpovědi na všechny krize, který globalizovaný, zrychlený a v řadě ohledů rozvrácený svět přináší — i když tyto odpovědi nebudou jednoduché.

Nedělní volby však ukázaly, že počet lidí, kteří volají po jednoduchých řešeních, i kdyby se měla rozcházet s německou poválečnou politickou kulturou, přestává být zanedbatelný a zřejmě výrazně promění německou politickou krajinu. Zatímco dosavadní systém sestávající se ze dvou masových stran, CDU a SPD, a tří menších stran, Zelených, Die Linke a liberálů z FDP, dlouho umožňoval tvořit především koalice jedné z velkých stran spolu s jim blízkou stranou menší, v poslední době již na spolkové úrovni podruhé ztráty obou velkých stran neumožnily jinou koalici než velkou a po posledních zemských volbách se očekávají ještě zcela nové formy koalic.

V Bádensku-Würtembersku tak připadá v úvahu mimo jiné například nová supervelká koalice nazývaná Deutschland-Koalition, tedy celoněmecké koalice složená z CDU, FDP a SPD. Z povahy věci se dá očekávat, že kroky takových vlád nebudou příliš výrazné a rozhodné a ani politická debata mezi jednotlivými jejich členy nebude v rámci zachování koaličního smíru příliš živá a polarizující.

AfD tak má tím, že ukrojila etablovaným stranám část voličských hlasů a nutí je tím k podobným koalicím, šanci dál vydělávat na rétorice založené na argumentu, že od establishmentu žádná řešení nelze očekávat. A to pravděpodobně aniž by sama byla nucena podrobit svá domnělá řešení testu reality. S AfD totiž v žádném případě do koalice nikdo jít nehodlá. S napětím se tedy bude čekat na další zemské volby na podzim v Berlíně, Meklenbursku-Předním Pomořansku a Dolním Sasku a především pak na volby do Spolkového sněmu na podzim 2017.

Nastupuje i v Německu demokracie nálad?

Nedělní volby také zřejmě značí cézuru v politickém chování Němek a Němců. V Německu se podivuhodně dlouho udržel systém politických stran zastupujících jednotlivé tradiční politické ideologie, které se německá společnost dokonce domluvila prostřednictvím tzv. politických nadací z veřejných prostředků kultivovat. Volební chování bývalo často ovlivněno dlouhodobou, nezřídka celoživotní a generace překračující vazbou na tu kterou stranu, která nejlépe věcně a hodnotově odpovídala vlastnímu postavení ve společnosti a světonázoru.

V souvislosti s volbami v neděli se naproti tomu mluví o „demokracii nálad“, kdy jednotlivá témata, hodnoty a věcné argumenty z velké míry ustoupily do pozadí a o volbách rozhodla neovladatelná a zčásti iracionální nálada ve společnosti. Počet lidí, kteří volili jinak než při minulých volbách — a to klidně z úplně opačné strany politického spektra — bylo na německé poměry neobyčejně mnoho.

S AfD v žádném případě do koalice nikdo jít nehodlá. Foto Wikimedia Commons

Volební analýzy dále konstatují, že víc než kdy jindy sehráli nehledě na stranický program důležitou roli jednotliví výrazní kandidáti. V tom je spatřována depolitizace politiky a nechtěný posun směrem k americkým poměrům.

Za pozornost kromě toho stojí, že solidní výsledek AfD je vedle jejího naskočení na antiimigrantskou rétoriku přisuzován také schopnosti této strany mobilizovat na sociálních sítích. Jejich facebookovou stránku sleduje 240 000 lidí, což je dvakrát více než vykazuje kupříkladu CDU. Jednotlivé příspěvky pak mají dosah až 4 miliony lidí, což je polovina počtu, který se dívá na německé veřejnoprávní zprávy Tagesschau.

Na Facebooku AfD vznikl regulérní paralelní vesmír, kde se lidé pod hlavičkou AfD navzájem utvrzují ve svém pohledu na svět — „narušitele“ je jednoduché vyloučit a myšlenkově se s nimi není třeba zaobírat. Ustavila se tak komunita, která znejistělým lidem neustále a interaktivně dává pocit sounáležitosti a správnosti jejich úvah a směřování.

A to očividně táhne a mobilizuje víc než jakýkoli program. Nejpozději výsledky nedělních voleb tedy v německých diskuzích posunuly do centra pozornosti také otázku, jak politiku a volební chování lidí vlastně promění digitalizace sdělovacího prostoru a sociální sítě.

Nakonec k podrobnějším analýzám vybízí také souvislost dobrého výsledku AfD v Sasku-Anhaltsku s faktem, že se jedná o nejchudší region již tak chudšího východního Německa. Volební účast zde byla krom toho nezvykle vysoká a velkou část hlasů od těch, kteří jinak nevolí, získala právě AfD.

Průzkumy ukazují, že čím jsou lidé chudší, tím menší mají tendenci si myslet, že volby něco na jejich situaci mohou změnit, a tím častěji se tedy voleb neúčastní — zároveň je ale k volbě nejspíš přimějí antisystémové strany. Na příkladu Saska-Anhaltska lze tedy zřejmě pozorovat politické důsledky toho, když se dlouhodobě nedaří zlepšit socioekonomickou situaci obyvatelstva a zastavit narůstání nerovnosti ve společnosti.

Zajímavé podněty k přemýšlení o politické situaci i u nás tkví tedy nakonec úplně jinde než by trestuhodně zjednodušené titulky českých médií o potrestání uprchlické politiky Angely Merkelové dávaly tušit. Merkelová ve skutečnosti spíše uspěla, přesto se Německa zmocňuje po volbách určitý neklid.

    Diskuse
    March 16, 2016 v 15.31
    Uspěla? Vážně?
    To je žert? Viděla autorka volební výsledky? Sešupy vládních stran? Tomu se říká úspěch?
    Etablované, bohaté strany, které mají silnou členskou základnu, ovládají ministerstva, radnice, mají pod palcem média, měly velké předvolební kampaně, měly vše, co je mělo vést k drtivému vítězství a přesto utrpěly veliké ztráty. A kdo jim je způsobil? Z ničeho vzniklé seskupení, které za sebou nemá žádné zázemí, žádné superbohaté mecenáše, žádná média. A tomu autorka říká úspěch politiky Merkelové? Co by musela psát o Ficovi? Že je Bůh?
    Ach jo. Okecat se dá asi všechno. Ale tohle nemohla autorka psát s vážnou tváří....
    March 16, 2016 v 17.6
    Pozice Merkelové je po deseti letech v úřadu kancléřky stále silná a zatím se nerýsuje nikdo, kdo by ji mohl nahradit. I Merkelová samozřejmě jednoho dne skončí. Politici v demokratických zemích většinou odcházejí poraženi, pokud nezemřou v úřadě nebo jim nevyprší neopakovatelný mandát. Poraženi odešli například Kohl, Willy Brandt, DeGaulle, Blair,Thatcherová, u nás skoro každý předseda vlády.

    Na poklesu podpory Merkelové je pozoruhodné to, jak je zatím malý.
    MP
    March 16, 2016 v 17.31
    P. Ševčík opět někde mezi neinformovaností, demagogií a lží
    P. Ševčíku, jakou politiku vůči uprchlíkům zastávají ty strany, které zvítězily v Bádensku-Württembersku a Porýní Falci? A když budete považovat AfD za jedinou alternativu a jedinou skutečnou opozici Merkelové v otázce imigrace (což sama tato strana o sobě prohlašuje), kolik dostaly dohromdy všechny ostatní partaje, a to i v tom Sasku-Anhaltsku?
    DU
    March 16, 2016 v 18.12
    Tady plný souhlas s panem Plevou
    Ukazuje se navíc, že AfD boduje především NDR a antiuprchlictví je podstatně větším problémem bývalých východních zemí Německa než na západě, kde je uprchlíků podstatně více. Historie ukáže. Zatím toho pro střední Evropu hodně udělali kancléři Bismarck, Adenauer, Brandt a Kohl, ukáže se, zda se k nim přiřadí i Angela Merkel.
    March 16, 2016 v 19.5
    Zase mě odhalili!
    Pan Pleva přišel asi na to, že si platím zahraniční tisk, aby mé lži a demagogie prezentoval, takže ve světových médiích mi pak vydávají takovéto titulky: German state elections: Success for right-wing AfD, losses for Merkel's CDU. Ale i u nás mám velký vliv, takže lžu i tady: http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/evropa/merkelova-ztratila-ve-vsech-trech-zemich-afd-uspela_375908.html, nebo tady: http://www.ceskenoviny.cz/svet/zpravy/nemecky-tisk-volici-vystavili-ucet-uprchlicke-politice-merkelove/1326217?utm_source=rss&utm_medium=feed
    Jen DR se nedá koupit, takže tady mě vždy bedliví aktivisté odhalí. To by se mi tak hodilo, kazit jim jejich sny!
    Je načase se tedy kát. Ano, musím přiznat, že politika Merkelové ve volbách uspěla. A možné příjde víc takových vítězství, až bude konečně Merkelová ztracena. A mohla se přiřadit k Bismarckovi. Ten toho také hodně udělal pro Evropu. Byl to krásný křižník!
    March 17, 2016 v 11.29
    Občas mi na email přiletí reakce některého čtenáře.
    Jednu, ze včereška, si dovolím použít: "dobrý den,
    pravidelně čtu referendum, pravidelně čtu vaše reakce a pravidelně čtu reakce na vaše reakce ... a častokrát mi nad těmi nepříčetnostmi ze strany vašich oponentů doslova spadne brada ... merkelová vyhrála, protože vítala ... fico prohrál, protože nevítal ... proto musíme vítat ... nakonec je docela fajn, když v no-go zoně exploduje automobil, je to takové obohacující, prostě žádnej čecháčskej zatuchlej smrádeček ... co je tohle za lidi ...? nemá klaus nakonec pravdu ...? :-) jestli je tohle levice, jsem nejspíš kovaný fašista, protože já se s nimi neshodnu snad vůbec na ničem ... mně přijdou úplně mimo realitu ... opravdu jsem z nich paf ...uvědomují si, že nemají šanci oslovit ani procento české populace ...? oni si myslí, že oslovi ty nesporné chudáky ze sýrie a bůh ví odkud ...? v česku se nechytají, tak si dovezou sympatizanty odjinud ...? vždyť je to tak dokonale nepříčetné a postavené na hlavu ... ".
    Dá se říci, že podobně se vyjadřují i další lidé, kteří mi píší. Stejně jako já i oni uporňují na to, jak se aktivisté stále více odtrhávají od většinové společnosti, jak se zacyklují ve svých demagogiích. Stávají se skupinou Myvímevšechnolíp a díky tomu jsou nuceni bojovat proti všem. Je to pravá medvědí služba levici.
    MP
    March 17, 2016 v 11.50
    Luďkovi Ševčíkovi
    Ach ne, kovaný fašista určitě nejste. Nedávno DR zveřejnilo výtah Vojtěcha Píchy z eseje Umberta Eca "Věčný fašismus" (mimochodem vyšla celá v Kaligramu tuším v roce 2004 ve slovenském překladu Cinque scritti morali, jen si nejsem jist překladem titulu). Přečtěte si tam bod 13 vymezení matečního prafašismu a zkuste si vzpomenout, odkud vás Eco znal..
    PM
    March 17, 2016 v 12.36
    I zodpovědný tisk a i DR pane Ševčíku je jen tržištěm názorů
    Existují zcela absurdní prohlášení......příkladně, že pan Sulík, který se připravuje spoluvládnout na Slovensku je pevně rozhodnut skoncovat s politickým sjednocováním Evropy.
    A přitom premiér slovenské vlády plně podporuje Evropskou integraci. Jeden se musí obrnit......bych doporučil.
    March 17, 2016 v 13.14
    Krásně psáno, pane Petrásku!
    Tržiště. Jen na tržišti když nechci koupit, nebývám napadán.
    Co se týče Eca, tomu víc sedělo, když se vyjadřoval ke středověké filozofii. Navíc pokud bych měl spadat pod bod 13, muselo by to být na základě jakýchsi jinotajů.
    To já mám raději Dostojevského. V Bratrech Karamazovových podává lepší charakteristiku: " Ne, dokud se neodhalí tajemství, je pro mne dvojí pravda: jedna tamější, jejich pravda, mně dosud naprosto neznámá a druhá moje. A ještě se neví, která bude onačejší."
    PM
    March 17, 2016 v 14.42
    Při odhalování se bez ran neobejdeme, pane Ševčíku
    Dostojevskij za odhalení své pravdy směl pohlédnout svému katu do očí, a děkujíce svému Bohu nakonec spočinout na carské Sibiři.
    Bez zraňování za odhalování se neobejdeme ani na DR.
    Ta jsou ale relativně vzato slabá - takříkajíc následek operetních striptýzů.
    Ovšem charakterizace DR, coby kolbiště demagogů zcela zvrácených názorů, je ve srovnání s masovým tiskem striptýzem-zraněním řádným......bych napohled tvrdil.
    + Další komentáře