Zeman, Weigl a Svoboda aneb třikrát o muslimských přistěhovalcích
Petr JedličkaMiloš Zeman, Jiří Weigl a Pavel Svoboda vstoupili do atmosféry po pařížských útocích s argumenty, které jsou typické pro dnešní podobu xenofobie a islamofobie v Evropě. Vedoucí zahraniční rubriky DR přibližuje, v čem jsou jednotlivá tvrzení problematická.
Čtenáři alergičtí na všudypřítomnost kritiky Miloše Zemana, nechť prosím zatnou na chviličku zuby — bude zde, i když jen typová a krátká, protože je nezbytná. Prezident v reakci na pařížské útoky v rámci čerstvého rozhovoru pro Deník uvedl, že nejen současní přistěhovalci, ale i jejich potomci narození v Evropě by měli žít v zemích svých předků v Africe nebo na Blízkém východě, neboť jsou s těmito zeměmi „jaksi geneticky“ svázáni. Přistěhovalci z daných oblastí prý mají, a to i v dalších generacích, jinou než evropskou kulturu a podle Zemana postrádají adaptační schopnosti.
Tento argument představuje jednu z podob současné evropské xenofobie a islamofobie, a to podobu rasistickou — tak zvaný rasový mýtus. I když se netýká barvy pleti, ale kultury, dá se mu čelit stejně jako jakémukoliv jinému rasismu, jak jsme popsali například zde, zde nebo zde. V současné chvíli jej ale nechme být, protože po posledních událostech je argumentem pouze těch, kdo nechtějí nebo už nezvládají sledovat dění v celku.
Pokud je někdo názoru, že ani děti a děti dětí mimoevropských přistěhovalců nemají na starém kontinentu žít už z principu, protože „geneticky“ patří jinam, a říká-li to i ve chvíli, kdy médii kolují fotografie Ahmeda Merabeta — jednoho z potomků muslimských přistěhovalců ze severu Afriky, který v uniformě francouzské policie položil život při střetu s teroristy —, je asi nejlepší pohladit takového člověka po hlavě a poslat ho, aby už raději jen někde v klidu krmil holuby.
Kdybychom měli v České republice list jako Charlie Hebdo, vyšel by nejspíše v pondělí s karikaturou Miloše Zemana, jak gestem popohání rodinu zabitého policisty z Francie směrem do Afriky se slovy: „Pardon, nemáte to v krvi“.
Francie, Švédsko či Nizozemsko mají reálný problém s fenoménem specifického typu ghett a — samozřejmě — s buňkami fanatiků, kteří se zaštiťují islámem. Nikoliv s tím, že má část jejich občanů jiné než křesťanské vyznání či jinou než tradiční západoevropskou etnicitu.
Fakticky pravdivý navíc není ani Zemanem stále a znovu opakovaný bonmot „Ne každý muslim je terorista, ale skoro každý terorista je muslim“. Nárůst terorismu skupin odůvodňujících jej islámem je fenomén poslední dekády. V Evropě, ale i třeba v USA přitom velice zaostává za separatistickým terorismem, respektive za terorismem páchaným latinskoamerickými gangy (viz zde a zde).
Ve světě celkově je terorismus prováděný sunnitskými extrémisty (šíitský je zanedbatelný) sice dnes nejvýznamnější, ale stále ne jediný. Podle statistik amerického vládního National Counterterrorism Center k němu lze řadit přibližně 56 procent ze všech teroristických útoků.
Mýtus multikulturalismu
Jiný typ aktuálně rozšířeného mýtu, než je ten Zemanův, ilustruje komentář známého konzervativce a bývalého prezidentského kancléře Jiřího Weigla. Vyšel pod názvem Západ je v pasti multikulturalismu na webu Echo24 a Weigl v něm argumentuje: „Islám jako náboženství je původcem vystřílení redakce francouzského týdeníku asi tak stejně, jako křesťanství může například za masakry spáchané ugandskou Armádou Božího odporu Josepha Konyho. Islámský terorismus si do Evropy zatáhla západní společnost sama a umožnila mu stát se skutečnou hrozbou.“
* * *
A Francie to zatím zvládá obdivuhodně.
Dnešní demonstrace na podporu otevřené společnosti byla přesvědčivá.
I pokud jde o bezpečnostní stránku - francouské silové složky předvedly vysokou funkčnost. Dokázaly teroristy na útěku sledovat podle svědectví od občanů, velmi rychle zjistit jejich totožnost a ujistit se, že jsou opravdu těmi, kterými si myslí, že jsou.
Je třeba si uvědomit, že když se těmhle lidem někdo připlete do cesty, sejmou ho dávkou z automatu. No mercy.
Nakonec je zahnali do kouta a bez soudu zastřelili, aniž se komukoliv dalšímu něco stalo.
(((a opět nezapomínejme - v těchto případech vyjednávání a zatýkání jako v televizních seriálech nefunguje)))
Vzhledem k povaze útoku a celkovému kontextu světového dění bude v EU následovat, co už u nás ohlásil premiér Sobotka - posílení bezpečtnostní informační služby.
Na nenadálé útoky na měkké cíle, čehož je redakce novin smutným ale výstižným příkladem, ať už s jejími názory a prací souhlasíme nebo ne, v podstatě jiná reakce není.
Nicméně obrovské otázky zůstávají.
Ideové jádro islámského terorismu je postaveno na myšlence jediné pravdy, bez tolerance k jinému prožitku života. Zabíjení ve jménu Boha.
((("pomstili jsme proroka!")))
A tady už to začíná bolet, protože ač není pochyb, že neutěšená sociální situace ve francouzských muslimských čtvrích (25% nezaměstnanost, mezi mladými 40%) má jistě vliv, ta zdrojová síla má opravdu původ v neklidných a brutálním násilím zmítaných arabských zemích.
2) antiislamismus dává xenofobním hnutím větší mezinárodní potenciál než romská či jiná lokální otázka
3) jak prakticky a v reálném čase řešit strach lidí - zvýšit výdaje na silové rezorty a přísnější schongen a více deportací ?
Konflikt kultur vyvolává konzervativní, až extrémní vlnu -a kdo si v multipolárníms větě bude hrát na mesiáše Evropy a na vlnu naskočí ? Západ, Východ ? Oboje špatně.
Uznat že pravidla multikulturalismu jsou nefun kční je asi třeba ale zavést lepší nebude snadné Plus boj ignorancí je běh na dlouhou trať.
P.S. islámský fundamentalismu má dle mne dva kořeny - sociálně ekonomické dopady neokolonialismu a zneužívání zaostalosti a manipulace tamních lidí místními elitami (šejky a imámy). O Alláha a Proroka tu jde až v poslední řadě.
Nedostaneme obrázek mladého muže bez pořádného vzdělání, bez zajímavé práce, rostoucího a žijícího v sociálně vyloučené lokalitě?
Co takovému mladému muži zbývá? Nemůže si říkat "jsem inženýr", nemůže si říkat "umím opravovat auta", zbyde mu jen "jsem potomek přistěhovalce", to nezní moc dobře, tak dodá "jsem muslim". Řečeno s Bělohradským, místo identity postavené na rozumném argumentu - argumentace postavená na identitě. Na pozadí velké životní nejistoty.
Kolik je v Evropě takových čtvrtí? A kolik v nich roste a žije mladých mužů? A co jim Evropa umí nabídnout?
O proroky tu jde až v poslední řadě. O nějaké dopady neokolonialismu ovšem také. A zneužívání zaostalosti... aby se zaostalost dala zneužít, napřed musí nějaká existovat.
Kdo má řešení výše položených otázek, zasluhuje si víc nobelových cen míru než B.Obama.