Měl bych jen malé doplnění. Z mé zkušenosti funguje nejlépe ještě jeden argument - a sice věcnost. Už mnohokrát jsem se setkal s tím, že platí ukázat, že zneužívání sociálních dávek je mýtus, který se sice v omezené míře děje, ale jednak to není jen záležitost Romů, ale předevší je to něco, na čem stát tratí jen zcela zanedbatelnou částku a tento mýtus velkého zneužívání dávek je tedy jen využíván k politickým účelům - k tomu skvěle poslouží článek Ondřeje Lánského, publikovaný v minulosti na DR (http://www.denikreferendum.cz/clanek/11822-kdo-zneuziva-socialni-davky) Samozřejmě to není nějaký ultimátní argument, který zabere na všechny, kteří nemají rádi Romy, podle uvedené typologie, ale poměrně často zabírá, případně alespoň nabourává dominantní zjednodušené vnímání Romů, jako "nemakačenků", co obírají prostřednictvím dávek slušné lidi o peníze...

určitě je chybou když hážeme všechny ty, kteří nemají rádi Romy, do jednoho rasistického (fašistického) pytle. S fanatikem je každá řeč marná, ale jsou tisíce lidí, kteří jen v naštvanosti podléhají atmosféře a uchylují sk nadávkách na Romy jako k hromosvodu blbé nálady.
Bohužel takto široce pojatá neláska k romům dosahuje cca 2/3 populace a to není málo. Polemika s J.X.Doležalem se dotýká otázky zda anticiganismus je více rasismus a nebo více problém sociální komunikace a sociální exkluse.
Já myslím že je tam oboje, ale ta rasistická rovina je nepominutelná - "nepřizpůsobiví" jsou přeci čím dál více i češi a přesto jsou útoky na ně mírnější (maximálně slyší něco o flákačích a netáhlech a v duchu starého hesla "kdo nepracuje ať nejí" jsou posílání na veřejné práce).
A právě upozornit debatéry, že
a) nedje o to aby romové měli nezasloužené výhody a nebyl za lumprány trestáni
b) že tvrdost vůči parazitismu "nepřizpůsobivých" může směřovat i na ně a že je používána i proti nevinným
c) že je třeba vždy rozličovat individuální vinu - prncip koletivní viny spojenýs presumpcí viny rozkládá řád jako takový.
Romové jsou prostě rpvní obětí sociálního konfliktu a to z histrických příčin - jejich adaptace na tvrdost dnešního režimu je neadekvátní, ale vypěstovaná po satletí rasových perzekucí.
Zlomit jejich často špatné vzorce chování může dlouhodbě jedině vzdělání a rozpuštění ghet, tohle sam silně pauperizovaní Romové nedokáží. A samozřejmě nedávat argumenty kritikům v případě křiklavě bezostyšného etnobyznysu, nemluvě o spekulantech s byty (i ty čunkobuňky se někomu vypaltily), a dalších formách ...

To máte samozřejmě pravdu. To je podstatný moment a bohužel se psaním o zneužívání dávek a sociálního systému obecně tento pocit ještě umocňuje.

Vypadlo mi toho hodně. Třeba také to, že se téměř vždy při diskuzích o Romech setkávám s argumentem, že tomu jako akademik a levicový (pseudo)intelektuál a pseudohumanista nemohu rozumět. Vždy zvažuju, zda mám vyjmenovávat své zkušenosti, bránit se tím, že mám v tomto ohledu pedagogickou i jinou praxi, že jsem mezi Romy strávila opravdu hodně času, že s řadou romských rodin udržuju přátelské styky, vzájemně se navštěvujeme... A pak na to skoro vždy rezignuju, protože mi to připadá trochu jako bych říkala antisemitovi "ale já nejsem Žid".

Taky jsem možná dostatečně nezdůraznila, že nijakým způsobem nechci snižovat obtíže konfliktního soužití v některých oblastech a jednotlivé negativní zkušenosti Neromů s Romy. Jen vím, že ty negativní zkušenosti mají i Romové s Neromy a že má-li člověk jen trochu dobrou vůli, může mít zkušenosti i pozitivní.

psali jsme asi s panem Dolejšem souběžně...

- poukázat na to, jak by se cítili, pokud by se ocitli v situaci Romů, jakou by asi cítili loajalitu ke státu, kde jsou kolektivně hanobeni,
- upozornit na fakt, že rasistické texty přicházejí z falešných adres, nebo se stydí autoři k nim přiznat (stalo se, když jsem se ohradil úřednici odb. školství v Ústí, od které mi přišel mail s rasistickým textem, že odmítla autorství).

Nevěřím, že by procento přesvědčených rasistů rostlo nad nějaké větší procento, ač podle toho co zde píšete, podmínky k růstu teda má a možná roste. Ale (p. Dolejše) 2/3 by bylo varovné číslo i na braní si (anti)ciganismu do huby jako signálu "chci si postěžovat , zanadávat a zdrbnout si", to že zkazky o romech se zhusta dostávají do tzv. hry "To je hrozné, viďte?" (viz Transakční analýza) a podobných , něco vypovídá i o vzorech a "autoritách" společnosti.
K tomu hromosvodění, ač nechci bagatelizovat téma, myslím si, že jeho obecný princip zůstává stejný a pak by stačilo najít ANTITEZI na toto dobře známou lidskou tendenci (náhodou jsem zrovna četl):
"(kap.) Snaha svalovat vždycky zodpovědnost za negativní situaci na druhé
př. ´Pracoval jsem několik hodin na redakci rukopisu na našem rodiném počítači a zapomněl jsem si práci uložit. Muj syn pak používal počítač a smazal mi celou práci. Byl jsem vzteky nepříčetný. Měl jsem dojem, že měl zkontrolovat, co na počítači je, než s ním začal pracovat.´ ...
Jedna výčitka, obvinění, které někdy ani nestojí za řeč, vyvolává hodně napětí. ... Místo toho, aby se vymýšlelo řešení, které by všechny posunulo dál, ztrácí se čas vzájemným obviňováním a ospravedlňováním. Tím se živí nespokojenost, zášť... a při dalším střetu se začíná zase od nuly!"

Saši Uhlové: Vaší kamarádce bych snad dokázal navrhnout jen toliko, aby se k tomu kličkovánítaky dělala nahluchlou a požadovala opakování otázky. Techničtí cynici by zatím mohli pracovat na vývoji naslouchátek rušících kontaminovaná slova jako cigáni;-).

Jedinci, který nadává na Romy vždycky bezohledně řeknu, že při svém charakteru má jediné štěstí, a sice to, že se nenarodil jako Rom, protože by ho divocí gadžové už dávno lynčovali. Kolektivních debat jsem se nikdy nezúčastnil, ale zatím jsem vždycky nějaké skupině doslova zavřel „h..u“, když jsem řekl, že i ten nejhorší Rom nás může okrást pouze o peníze, které máme u sebe, takže jich raději moc nenosme. Zato polistopadová vláda každého z nás, včetně těch Romů, okradla o miliony. Kdyby je alespoň těm Romům nechala, tak jim by to určitě stačilo.

Není možné příčiny hněvu a nespokojenosti lidí přesvědčivě vysvětlit (především pak oněm lidem samým), pokud nebudeme chápat společnost jako strukturovanou a pokud nepoukážeme na to, kdo skutečně na úkor nižších a středních vrstev profituje. Jak už jsem jednou psal, dělníkovi, který křičí, že na cikány on dělat nebude, je třeba jasně říct, že on nedělá na cikány, ale především na svého kapitalistu. Do toho se ovšem nikomu nechce. A tak se prosadila bezzubá, moralistní, povrchně liberální strategie boje proti rasismu, nicméně ta (zvlášť dnes už) žádné úspěchy přinést nemůže.

Souhlasím s návrhem ze závěru článku. Nejlepší je tomu člověku skutečně začít naslouchat, přestože s ním nesouhlasíme, nezačít se s ním hádat. Ona se pak u něj dostaví úleva, že mu někdo naslouchá a to mu umožní uslyšet sám sebe a může si uvědomit, že jeho odpor proti Romům je jen zástupným problémem. Učinil jsem podobnou zkušenost stejně jako autorka ve Varnsdorfu, kde je komunikace totálně zablokovaná.