Francouzská policie zlikvidovala útočníky z Charlie Hebdo, zásah hlášen i z Paříže

Petr Jedlička

Oba podezřelí z útoku na redakci Charlie Hebdo byli zabiti, jejich rukojmí osvobozeno. Mrtvý je také Amedy Coulibaly, jenž držel v posledních hodinách rukojmí v košer lahůdkářství v pařížském supermarketu. Coulibaly však stihl čtyři ze svých šestnácti rukojmí usmrtit.

Zvláštní zásahové jednotky francouzské policie zastřelily bratry Saïda a Chérifa Kouachiovy (Saída a Šérífa Kuáčíovy) — ozbrojence, jež dle všech dostupných informací skutečně provedli středeční útok v redakci týdeníku Charlie Hebdo, při němž zabili dvanáct osob. Stalo se tak v pátek odpoledne v městečku Dammartin-en-Goële, kde se bratři od rána téhož dne skrývali v budově malé tiskárny.

Podle posledních informací nemusely jednotky úkryt dobývat. Bratři sami vyběhli ven a vlastní střelbou zásah vyprovokovali.

Jeden policista byl při přestřelce zraněn. Rukojmí, jež bratři drželi, vyvázlo bez újmy.

Ihned po incidentu zahájila policie také vysvobozovací operaci v supermarketu u pařížské Porte de Vincennes, kde v místním košer lahůdkářství držel po několik hodin rukojmí Amedy Coulibaly — muž, který měl spolu s partnerkou Hayat Boumeddieneovou zastřelit ve čtvrtek policistku na jihopařížském předměstí Montrouge.

Coulibaly po zadržení rukojmí vyhrožoval, že pokud policie vtrhne do úkrytu bratrů Kouachiových, svoje zajatce odpraví. To krátce před útokem nebo během něj také učinil. V lahůdkářství byli zabiti celkem čtyři rukojmí. Dvanáct dalších se podařilo polici zachránit.

Bratři Kouachiovi byli na útěku od středečního poledne, nejméně dvakrát měnili vůz a vyloupili čerpací stanici. Do Dammartin-en-Goële ležícího asi 35 kilometrů na severovýchod od Paříže přijeli nakonec ze severu. Podle některých zdrojů zřejmě v určité fázi útěku doufali, že se jim podaří proniknout na blízké letiště Charlese de Gaulla.

Policie je v Dammartinu objevila v pátek ráno. Dopoledne pak oblast obklíčila, přičemž do akce nasadila na deset tisíc osob.

Co dělal v minulých dnech Amedy Coulibaly a kam se poděla Hayat Boumeddieneová, není prozatím jasné.

Otázka motivací

Vyšetřování prokázalo, že bratři Kouachiovi měli skutečně blízko k islámským teroristickým a džihádistickým skupinám. Mladší Chérif Kouachi byl v minulosti trestán za verbování bojovníků pro džihádistické skupiny v Iráku a dle amerických zdrojů strávil několik měsíců ve výcvikovém táboře v Jemenu. O starším Saídovi je toho známo méně, i on byl však v posledních letech na americkém seznamu osob, jež je zakázáno pouštět do letadel mířících do USA.

Oba několikrát během středečního útoku, následného útěku i v telefonickém rozhovoru s reportérem televize BFM vedeném v posledních hodinách prohlásili, že je poslala jemenská Al-Káida.

Oba bratři byli jinak rodilí Francouzi. Vyrostli na pařížském předměstí Gennevilliers, kde se po příchodu z Alžírska usadili jejich rodiče. Francouzská média uvádějí, že zvláště na Chérifa Kouachiho silně zapůsobilo odhalení zvěrstev, kterých se na zajatcích dopouštěli američtí vojáci v irácké věznici Abú Ghraib.

Amedy Coulibaly byl potom francouzské policii známý recidivista. V mládí byl trestán v souvislosti s prodejem drog, krádežemi a loupežemi, v roce 2013 pak za pomoc při útěku jednomu z fanatických islamistů z vězení. Podle agenturních informací se Coulibaly sblížil s džihádisty po roce 2002, detaily jeho vztahu s bratry Kouachiovými však zůstávají nejasné.

Zatím je známo jen, že si bratři a Coulibaly v posledních dnech asi 500krát telefonovali. Převažující výklad říká, že tvořili společně teroristickou buňku, nebo dvě buňky, jež vzájemně spolupracovaly.

Středeční útok a dnešní reakce

Středeční útok v sídle Charlie Hebdo, jenž celé drama zahájil, byl spáchán před polednem během redakční porady. Aktéři v kuklách a neprůstřelných vestách vnikli do budovy a následně do prostor, kde se pravidelné setkání redaktorů konalo. Podle výpovědí svědků přišli teroristé se seznamem redaktorů, vyvolali a následně zastřelili šéfredaktora a karikaturistu Stéphana „Charba“ Charbonniera, a poté usmrtili další osoby.

Zabiti takto byli kreslíři Georges Wolinski, Bernard „Tignous“ Verlhac a Jean „Cabu“ Cabut, tedy nejvýznamnější karikaturisté listu, a dále ekonom Bernard Maris, jenž do Charlie přispíval externě.

Spolu s nimi usmrtili útočníci i korektora Mustafu Úrrada, psychoanalytičku a sloupkařku Isu Cayatovou, údržbáře a správce budovy Frederica Boisseaua a Michela Renauda, který byl v redakci na návštěvě.

Zabiti byli také dva policisté: Franck Brinsolaro, který byl přidělen jako osobní strážce šéfredaktoru Charbonnierovi, jemuž bylo již dříve vyhrožováno, a Ahmed Merabet, který na místě zasahoval. Agentury připomínají, že policista Merabet byl muslimského vyznání.

Jedenáct dalších osob útočníci zranili, čtyři z nich těžce.

Oba útočníci unikli autem, přičemž se ještě na ulici střetli s policií. Během přestřelky křičeli, že mstí proroka Mohameda.

Prezident François Hollande označil útok za „mimořádně barbarský“, za „teroristický čin“ a za „zbabělou vraždu“. Vyzval zároveň k národní jednotě coby „nejlepší zbrani“, jíž má Francie k dispozici vůči „takovémuto útoku na svobodu slova“. Podle agentur byl nejkrvavějším na francouzském území od roku 1961.

Ve středu, ve čtvrtek i v pátek večer probíhala na řadě míst po celé Francii pietní a solidární shromáždění, ve čtvrtek navíc země držela národní smutek. Mnoho lidí nosí tabule s nápisem „Je suis Charlie“ — „(i) já jsem Charile“.

Slova účasti a podpory přicházejí do Francie ze zemí celého světa včetně muslimských. Jako barbarský a protiislámský odsoudili útok všechny významné islámské organizace působící na Západě, členové Ligy arabských států, zástupci Íránu i mluvčí univerzity Al-Azhar, nejvýznamnějšího teologického centra sunnitského islámu.

Soustrast rodinám zabitých přišlo ve čtvrtek vyjádřit také dvacet pařížských muslimských duchovních — imámů.

Zřejmě největší z pietních akcí je plánována na neděli na pařížské Place de la Republique. Zúčastnit se mají i přední politikové země a zástupci dalších států EU. Přijet slíbili už německá kancléřka Merkelová, italský premiér Renzi či stálý předseda Evropské rady Donald Tusk.

Zajímavostí je, že předsedkyni francouzské Národní fronty Marine Le Penové bylo oficiálně naznačeno, že by nebylo vhodné, aby na akci vystupovala.

Proč právě Charlie?

Charlie Hebdo je levicově a antikleriálně orientovaný týdeník, který soustavně zesměšňuje papalášství francouzských politiků, pokrytectví katolické církve a výstupy krajní pravice. Vedle humorných kreseb a seriálů zveřejňuje také texty, jež patří k oblíbeným zdrojům faktů a argumentů mezi stoupenci francouzské důsledné levice.

Zvláště v posledních letech se Charlie zaměřoval i na satirickou kritiku islamismu a karikování života a skutků proroka Mohameda, kvůli čemuž byl již několikrát terčem útoků.

Zatím nejvážnějšími incidenty příslušného druhu byla do redakce hozená zápalná láhev (listopad 2011) a sprška kamení od protestujícího davu (září 2012).

Podle vyjádření přeživších redaktorů bude týdeník vycházet dále. Příští středu se tak má stát v milionovém nákladu namísto obvyklého 60tisícového.

Další informace:

The Guardian Charlie Hebdo attack: Hollande confirms four killed in Paris — live updates

BBC News Charlie Hebdo hunt: Police storm two hostage sites

The Local — France LIVE: 'Four hostages' killed at Jewish store

    Diskuse
    ??
    January 10, 2015 v 23.09
    Tohle by se ti Karle Kryle libilo.
    "Jednou za čas se páni ustrnou
    a přijdou poklečet,
    je to trapas, když s pózou mistrnou
    zkoušejí zabrečet!"

    Vsichni valecni stvaci, kteri rozdmychavaji konflikt na Ukrajine a v severni Africe, prijdou slzet nad osudem tech, kteri je za to tvrde pranyrovali a nakonec se stali i zastupnou obeti za tyhle lumpy. Takovou frasku by Molier nevymyslel.