Neznámí útočníci stříleli v redakci francouzského satirického magazínu, 12 mrtvých
Petr JedličkaMuži v kuklách pronikli do sídla týdeníku Charlie Hebdo a spustili palbu. Dle svědků vykřikovali, že mstí proroka Mohameda. Charlie tradičně zesměšňuje francouzské papalášství a krajní pravici, v posledních letech se však zaměřoval i na islámské prvky.
Neznámí útočníci v kuklách vnikli do pařížské redakce francouzského satirického týdeníku Charlie Hebdo a střelbou z kalašnikovů usmrtili nejméně dvanáct osob. Stalo se tak ve středu před polednem během porady, jíž redakce listu mívala pravidelně v tento den.
Podle videonahrávky pořízené očitými svědky byli útočníci dva. Oba následně unikli autem, přičemž se ještě na ulici střetli s policií. Během přestřelky křičeli, že mstí proroka Mohameda. Jednomu ze svědků měli též řici, že patří k jemenské odnoži Al-Káidy.
Podle sdělení vyšetřovatelů ze středečního odpoledne však byli útočníci celkem tři. Také francouzský ministr vnitra Bernard Cazeneuve uvedl, že policie hledá tři „zločince“.
Dva mrtví z dvanácti jsou policisté, kteří se snažili útočníky zastavit. Mezi ostatními jsou dle již potvrzených informací kreslíři Georges Wolinski, Bernard „Tignous“ Verlhac a Jean „Cabu“ Cabut, tedy nejvýznamnější karikaturisté listu. Zabit byl také karikaturista Stéphane „Charb“ Charbonnier, který byl zároveň šéfredaktorem, a novinář a ekonom Bernard Maris, jenž do Charlie přispíval externě.
Jména ostatních obětí nebyla doposud zveřejněna.
Francouzská policie se stále snaží útočníky dopadnout. Podle pozorovatelů spustila v Paříži pátrací operaci nevídaného rozsahu, do níž bylo nasazeno na tři tisíce mužů a žen. Podle agentur byl středeční útok nejkrvavějším na francouzském území od roku 1961.
Nejen proti islamistům
Charlie Hebdo je levicově a antikleriálně orientovaný týdeník, který soustavně zesměšňuje papalášství francouzských politiků, pokrytectví katolické církve a výstupy krajní pravice. Vedle humorných kreseb a seriálů zveřejňuje také texty, jež patří mezi oblíbené zdroje faktů a argumentů mezi stoupenci francouzské důsledné levice.
Zvláště v posledních letech proslul Charlie i satirickou kritikou islamismu a karikováním života a skutků proroka Mohameda, kvůli čemuž byl již několikrát terčem útoků.
Zatím nejvážnějšími incidenty příslušného druhu byla do redakce hozená zápalná láhev (listopad 2011) a sprška kamení od protestujícího davu (září 2012).
Navzdory citovaným výkřikům středečních útočníků není nicméně stále potvrzeno, že útok motivoval skutečně náboženský fanatismus. Policie též pachatele zatím nedopadla, a tak se neví, zda jde o Francouze nebo občany jiné země. Mezi sebou měli dle svědků mluvit francouzsky.
Z videozáběrů je zřejmé, že útok byl alespoň do určité míry plánován, že se jednalo o vycvičené muže a že se na akt náležitě vyzbrojili i vystrojili, včetně neprůstřelných vest.
Podle posledních informací bylo krom zabitých na místě dalších jedenáct lidí zraněno, z čehož dva těžce. Dvěma redaktorům se údajně podařilo útok přečkat v úkrytu na střeše.
Prezident François Hollande označil útok za „mimořádně barbarský“, za „teroristický čin“ a za „zbabělou vraždu“. Vyzval zároveň k národní jednotě coby „nejlepší zbrani“, jíž má Francie k dispozici vůči „takovémuto útoku na svobodu slova“.
Vzhledem k několika nesouvisejícím, ale obdobně palčivým incidentům z posledních týdnů slíbila vláda též posílit policejní síly provizorně o několik stovek vojáků.
V řadě měst po celé Francii probíhají od večerních hodin pietní a solidární shromáždění. Mnoho lidí nosí tabule s nápisem „Je suis Charlie“ — „(i) já jsem Charile“.
Další informace:
The Guardian Charlie Hebdo shooting: eleven dead at Paris offices of satirical magazine — live updates
BBC News Gun attack on French magazine Charlie Hebdo kills 11
LesEchos.fr En DIRECT Attaque à Charlie Hebdo : "C'est un attentat terroriste", dit François Hollande
Současné pojetí etické normy svobodného cílení za privátním obohacováním vnesl do západní civilizace výrazně odlišné formy rivality a kontroly vzájemného okrádání.
Oproti fázi humanisace západu po válečném šoku - fázi sociálně zodpovědného kapitalismu, proběhla na základě vytěsnění znalosti společenských následků sociálních křivd legalizace chorobných forem privátního obohacování.
Snaha o de-eskalaci sociálních křivd ustoupila legalizaci etických forem, které eskalaci způsobují.
Ani Islám, který by mohl oproti křesťanství nabídnout nesrovnatelně hlubší kořeny náboženské tolerance neskýtá potenciál, který by uchránil celou obec věřících.
Ti jsou nejen na periferiích frměst vystaveni velmi zapeklitému procesu resocializace, či konfrontace s bezohledností současného zvlčilého asociálního kapitalismu.
Který vyšel z lůna křesťanské západní civilizace................bych připomněl.
Ale tím hlavním cílem útočníků v Paříži bylo přinést alespoń malý kousek války sem,ukázat blahobytné společnosti,jaká je to hrůza,když se lidé stříli po ulicích,nebo jsou roztrháni bombou-pro svobodu.
Netřeba hledět tak daleko, až někam k Reflexu.
Ideové zaměření zavražděných redaktorů už bylo zhodnoceno i zde v Referendu, v diskusi k článku Jakuba Patočky „Vzkaz z Charlie Hebdo: láska přemůže nenávist“
Pan Vyleťal píše, zřejmě z pozic křesťanského humanismu:
"Novináři z uvedeného časopisu ve své práci evidentně dobro nekonali. Rozdmýchávali zlo, podněcovali k nenávisti.
Nestihl je trest spravedlivý, ani trest zasloužený, ani trest oprávněný. Doplatili na to, co podněcovali."
Pan Franěk zase píše:
"Ten „satirický“ časopis zřejmě žil ze soustavného velmi hrubého i vulgárního urážení náboženství. Spíš než o svobodě je to o úpadku novinařiny."
Panu Vyleťalovi říkám fuj, panu Fraňkovi neříkám nic, „bravo“ naopak říkám jinému představiteli křesťanského humanismu Adamu Borzičovi za článek „Jaký Bůh zavraždil Charlieho“