Pád mediální modly: Novinky.cz jsou brak

Jakub Patočka

Je načase zjistit, z čeho pramení absurdní a společensky nebezpečná kampaň serveru novinky.cz proti obnovitelným zdrojům energie. Jsou za ni placení jadernou či fosilní lobby, anebo jen prostě zabednění a nekompetentní?

Server Novinky.CZ už zase zveřejnil zprávu proti obnovitelným zdrojům energie; tentokrát pod hysterickým názvem Pád ekologické modly: větrné elektrárny vyvolávají změnu klimatu.

V podobně nevěcném tónu zpráva pokračuje: „Nová studie likviduje větrné elektrárny jako čistý zdroj energie. Nejenže mají nízkou efektivitu, zatěžují krajinu a ohrožují ptactvo s netopýry, ale i přímo přispívají ke změně klimatu. Data sebraná od Texasu po Dánsko ukazují, že často dotovaná výstavba větrných turbín nemá nejen potřebný energetický, ale ani ekologický přínos.“

Pokud bychom pokračovali analogickou parafrází, museli bychom napsat: „Poslední zpráva o větrných elektrárnách likviduje Novinky.cz jako věrohodný zdroj informací. Nejenže jsou rasistické, protievropské a antiekologické, ale ještě ke všemu neumí překládat z angličtiny a spolehlivě si pletou klima s počasím. Zprávy publikované od června do května ukazují, že server připomínající Rádio Jerevan nemá ani zpravodajský, ani jiný společenský přínos.“

Posuďte sami. Data nebyla shromažďována od Texasu po Dánsko, jak si Novinky vymýšlejí, ale týkají se čistě pozorování u čtyř z největších světových větrných farem umístěných v Texasu, přesně na středozápadě Texasu. Teplota se tu nezvýšila „až o stupeň“, ale přesně o 0,72 stupně Celsia.

Dále tým vedl výzkumník, jehož česká transkripce není Liming Zhou, ale Li-ming Čou, což je ale celkem jedno, protože Novinky jej suverénně umisťují na „Newyorskou univerzitu“, ačkoli onen muž působí na Univerzitě v Albany, a není profesorem, poněvadž „assiociate profesor“ neznamená česky „profesor“, nýbrž „docent“.

Kdyby náhodou někoho zajímalo, co se ve studii skutečně tvrdí, v Novinkách se to opravdu nedoví. Zpráva BBC o stejné studii nese název Větrné farmy ovlivňují místní počasí. Už z titulku je tedy jasné, že se nejedná o nepříznivý důsledek větrných elektráren, ale větrných farem. Informace o studii také nebyla publikována v časopise Nature, jak Novinky tvrdí, ale v časopise Nature Climate Change.

Zpráva BBC mimo jiné cituje australského vědce Stevena Sherwooda, jenž se přiklání k hypotéze autorů studie, že za lokálním oteplením stojí promíchávání vzduchu, který je v noci výše nad zemí teplejší nežli těsně při povrchu. „Nezdá se, že by se teplota měnila během dne. Takže to dává smysl. Stejnou strategii používají pěstitelé ovoce, kteří přelétávají nad sady s vrtulníky, aby zamezili ranním mrazíkům,“ říká australský profesor pro BBC.

Podstatné tedy je, že se jedná o výhradně lokální důsledek bez jakýchkoli globálních souvislostí, jak se propagandistická zpráva Novinek pokouší sugerovat. Jak ukazuje zpráva BBC, místní dopady mohou být dokonce v některých ohledech příznivé. Pokud lze hovořit o důsledcích záporných, pak výlučně u obrovských větrných farem, což ale není žádným „pádem ekologické modly“, poněvadž argumentace proti megalomanským průmyslovým provozům patří do standardní výbavy všech ekologických organizací.

Zpráva Novinek překypující faktografickými nesmysly pak pokračuje klasickou snůškou tmářských bludů o větrných elektrárnách, z nichž za zmínku stojí pouze vzhledem k titulu „Novinky“ sebeironická informace, jak vystřižená z cimrmanovské přednášky: „O negativních důsledcích pro životní prostředí mluvila i studie norské vlády na přelomu století, která čerpala ze zkušeností sousedního Dánska.“ Z přelomu kterého století ona studie pochází, Novinky sice neupřesňují, ale alespoň se tím vysvětluje, kde se v prvním odstavci vzala poezie o datech od Texasu po Dánsko. Novinky tím myslely čerstvá data z Texasu a stará data z Dánska.

Faktem ale je, že snad žádný průmyslový obor se od přelomu století nevyvíjel tak bouřlivě jako právě obnovitelné zdroje elektrické energie. Podívá-li se člověk na statistiky o nárůstu instalovaného výkonu nových solárních a větrných elektráren a na vývoj jejich cen, nemůže být vcelku sporu o tom, jakému typu výroby patří budoucnost.

Z grafů vývoje cen je evidentní, že je otázkou nepříliš dlouhé doby, kdy čistě komerční cena výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů bude nižší nežli cena výroby ze zdrojů fosilních a jaderných. Právě za boomem větrných elektráren v Texasu stojí skutečnost, že výroba elektrické energie v nich je tu dnes už ze všech zdrojů nejlevnější.

V ČEZké republice ale dál stojí čas. A také vinou úsilí, buď dobře zaplacených, anebo prostě beznadějně zabedněných novinářů v Novinkách se může přihodit, že už tak rozvrácenému českému hospodářství se bude dál pouštět žilou absurdními projekty typu rozvoj jaderné energetiky. V zemi, která v čase nástupu LCD monitorů dotovala firmě Philips výstavbu továrny na vakuové obrazovky, by to snad ani nemohlo překvapit.

A to jsme o ekologii ještě ani nezačali hovořit. Srovnávat totiž obnovitelné zdroje s fosilně-jaderným mixem z tohoto hlediska je hrubě nerovný zápas, ještě nespravedlivější nežli srovnávat Novinky s BBC. Autor zprávy v Novinkách je podepsán zkratkou —pst-, což je snad míněno jako prosba, aby se o jeho výkonech mlčelo. Tentokrát jsme ale opravdu nemohli vyhovět.

    Diskuse (32 příspěvků)
    Honza Macháček, chemik
    May 4, 2012 v 13.53
    Příliš bulvární
    Dělat z tohodle skandál a mluvit o kampani proti obnovitelným zdrojům je bulvárnější než Novinky samy. Novinky mají na svědomí horší hříchy, zejména dlouhodobé štvaní proti Romům.

    V případě větrných elektráren je největším proviněním Novinek naprostý nezájem řádně citovat zdroje. Což by mělo patřit k novinářským povinnostem (byť na běžné zpravodajství lze klást v tomto směru měkčí nároky než na vědecké publikace), a přinejmenším v tomto bodě tu Jakub Patočka zpravodajský šlendrián Novinek nenapodobuje.

    Hlavním zdrojem Novinek (a ve skutečnosti také zdrojem nejméně poloviny jejich omylů a nepřesností) byl (jak ukazuje letmá zmínka v jejich textu) konzervativní britský deník Daily Telegraph: http://www.telegraph.co.uk/earth/earthnews/9234715/Wind-farms-can-cause-climate-change-finds-new-study.html
    JK
    Jan Konvalinka, biochemik
    May 4, 2012 v 15.51
    technická připomínka
    Čistě pro pořádek: New York je nejen město, ale i stát. Albany je městečko ve státě New York (kupodivu je to dokonce hlavní město státu New York) a skutečně tam sídlí newyorská universita, zvaná též SUNY Albany (State University of New York in Albany). V tomto punktu mají tedy Novinky pravdu.
    TT
    Tomáš Tožička
    May 4, 2012 v 17.7
    SUNY a UNY prostě není totéž
    Ono je skutečně něco jiného napsat New Yorské university místo Albanské university státu New York. Ale tahle blbost je už v Telegraphu - což ukazuje, že novinářské boty se dělají i v UK. Ale jinak tam píší to, o čem referuje Jakub, nikoli to, co je v novinkách - byť titulek je skandální...

    Ale ono je vůbec legrace, jak češi přkládají AJ. Tak třeba jak jsme z daňových přístavů/útočišť (tax haven) udělali daňové ráje (heaven). Idiocie a nechuť vzít do ruky solidnější slovník pak vedla nejspíš k největší překladatelské blbosti posledních let: když road map (mapa cest a idiom pro strategický plán) překládáme jako cestovní mapu. Ach Bože.

    Inu není divu, že na Novinkách píšou jeden blábol za druhým, když jejich lekce angličtiny skončila nejspíš druhým dílem Přátel.
    AM
    Aleš Morbicer, invalidní důchodce a audiofil
    May 4, 2012 v 20.19
    Ta strašlivá nenávist k jaderné energetice...
    Pořád nechápu, kde se bere.
    PM
    Petrasek Milan, penzista
    May 4, 2012 v 20.38
    Nedůvěra ve všeliké následky štepení atomů
    je dána strašlivým podezřením - hlavně rekcionářské části levice - vůči vědeckotechnickému pokroku, a odmítáním křesťanské důvěry v poslání člověka - pána tvorstva a podmanitele přírody.
    David Šeterle, asistent logistiky a student
    May 4, 2012 v 22.50
    K věci
    Na mě původní článek na Novinkách působil dost nevěrohodně a právě že "působil", než aby promlouval srozumitelnými fakty. Takže děkuji autorovi článku za vhled a některé argumenty...
    VW
    Vladimír Wagner, vědecký pracovník - fyzik
    May 4, 2012 v 23.11
    Upřesnění toho, jak je to s cenami elektřiny z fotovoltaiky
    Jestliže postavíme vedle sebe dva výroky Jakuba Patočky, tak jasně ukazují, jak si protiřečí. Jedna se o větu:
    "Podívá-li se člověk na statistiky o nárůstu instalovaného výkonu nových solárních a větrných elektráren a na vývoj jejich cen, nemůže být vcelku sporu o tom, jakému typu výroby patří budoucnost."
    a výrok:
    "Pokud lze hovořit o důsledcích záporných, pak výlučně u obrovských větrných farem, což ale není žádným „pádem ekologické modly“, poněvadž argumentace proti megalomanským průmyslovým provozům patří do standardní výbavy všech ekologických organizací."
    On totiž ten oslavovaný nárůst produkce elektřiny u větru a slunce je dán a nejen v Německu právě velkými větrnými farmami a velkými framami fotovoltaiky.
    Navíc s těmi cenami a jejich poklesem to není až tak závratné, což je vidět i na velikosti nutných dotací a je otázkou jak vývoj bude pokračovat. Situaci kolem toho jsem popsal pro Ekolist, když je pro mé články Deník Referendum uzavřen. Pro ty, které to zajímá viz zde:
    http://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/vladimir-wagner-ekologicke-pyrrhovo-vitezstvi
    AM
    Aleš Morbicer, invalidní důchodce a audiofil
    May 5, 2012 v 7.42
    To je ovšem gól do vlastní branky pane Petrasku.
    Zrušit JE a nahradit je větrnými farmami, které produkují elektřinu jen když fouká a jejichž výkon musí být zálohován spalováním plynu, nafty či mazutu atd. - tomu říkám ekologie!
    Nic jiného na stole není a hezkou řádku let nebude.
    Navíc je tady kromě již známých i nová velká globální hrozba - vysoce účinný skleníkový plyn metan na dně severního ledového oceánu, který, zdá se, se rozhodl vrátit zpátky do atmosféry....

    Spalování fosilních paliv tvrdě ohrožuje celou planetu. Měli bychom stavět JE jako diví.
    Ale to my ne.
    A just ne.
    Co vychom to byli za ekology, kdybychom podporovali molochy, že? A je úplně jedno, co se ve světě skutečně děje.....
    Ach jo.
    Ivan Štampach, religionista
    May 5, 2012 v 8.6
    Děkuji Jakubovi Paočkovi za brilantní polemiku s článkem na Novinkách. Pokud jde o univerzitu, připomínám na okraj, že jemnosti v názvech amerických univerzit vyjadřují jejich pozici v akademické hierarchii. Na její špičce stojí osm univerzit sdružených v Ivy League (Břečťanové lize). New York University, (tedy Newyorská univerzita) sídlí opravdu v New York City a patří mezi vysoce ceněné univerzity. Naproti tomu State University of New York je rozeseta na několika desítkách míst po celém státu New York, včetně Albaby, které bych s jeho 97 000 obyvatel nenazval městečkem. Ale to opravdu jen na okraj.
    VW
    Vladimír Wagner, vědecký pracovník - fyzik
    May 5, 2012 v 9.31
    O čem reálně článek na Novinkách vypovídá
    To, že dnes v téměř všech novinách je spíše tah na senzaci a přilákání co největšího počtu čtenářů, je skutečností. To, že novináři často píší narychlo o věcech, kterým nerozumí, je také pravda (musí napsat kopu článků, aby se uživili). A že často pak články nevypovídají příliš o realitě daného problému, je pak přirozeným důsledkem. Pan Patočka si toho všímá v jedné oblasti, jiní čtenáři si toho všimnou v oblasti jejich zájmu, kde mají větší znalosti, a já třeba zase v jiné. Takže třeba informace o událostech ve Fukušimě byly a jsou ve většině deníků většinou hodně diletanské a s čistým tahem za senzaci.
    Ovšem i tento článek Jakuba Patočky je poznamenán tímto duchem a jen ukazuje, že třeba realitě energetiky a přírodním vědám, hlavně fyzice, moc nerozumí a přesto si pohazuje třeba s výroky, které jsem citoval v předchozím příspěvku do diskuze, které jsou hodně mimo.
    A teď k reálnému problému. Asi každá velká elektrárna ovlivní mikroklima regionu. Ovlivňuje ho tepelná elektrárna prostřednictvím chladících věží či ohřevem vody v řece či moři. Ovlivňuje je fotovoltaická pokrytím velkého území. A ovlivní je i pole větrníků, jak dokumentuje citovaná práce udělaná na Universitě státu New York v Alabamě. Je třeba sledovat jak a případně s tím počítat už při výběru místa pro jejich stavbu. Ovlivnění tak může být i pozitivní.
    Pan Jakub Patočka naznačuje, že se bez velkých zdrojů energie obejdeme. To ovšem není pravda. Můžete sice vytvořit domek s fotovoltaikou a akumulátory v ostrovním režimu (ale bude to hodně drahé) a kasat se, jak jste ekologicky šetrní a bez velkých zdrojů a decetralizovaní i při svém připojení k internetu. Ovšem háček je ten, že vše, co jste pro vybudování tohoto domu použily, potřebovalo při své výrobě elektřinu a právě fotovoltaické články či větrná elektrárna hodně a z velkých zdrojů. Proto přešla výroba fotovoltaiky a přechází i větrných turbín do Číny, kde je (nejen) elektřina lacinější. Víte, ono třeba decentralizovaný internet, který je tu často oslavován jako možná cesta (třeba přes rychlá referenda) k decentralizované samosprávné společnosti a zvýšení znalostí občanů, potřebuje obrovské servrovny pro databáze a nameservry. Jinak by nebylo možné nejen googlovat, ale vůbec by nefungoval. A tyto servrovny mají hodně velkou spotřebu elektřiny. A podobný systém, jako internet budou potřebovat i chytré sítě. Velké servrovny už v celosvětovém měřítku (a tak internet funguje) mají celkovou spotřebu jako velmoci jako USA nebo Čína. Podrobněji viz http://nejedly.blog.idnes.cz/c/261555/Cloud-computing-alias-Otesanek-ante-portas.html . I komunikační uzly a vysílače, zajišťující mobilní spojení mají dost vysokou spotřebu elektřiny. Prostě samosprávnou, znalostní a demokratickou společnost bez elektřiny mít nebudete a dostatek energie pro její fungování nepořídíte pouze z malinkých zdrojů. A také bez znalostí v daném oboru těžko o problémech v dané oblasti něco rozumného napíšete.
    + Další komentáře