Naděje nebo utopie?
Matěj StropnickýMožnost, že budou na ČSSD vnější, z protestující veřejnosti jdoucí, impulsy působit silněji nebo stejně silně, jako společný vliv: systémových omezení, dynamiky vládnutí i vlastní stranické struktury, jistě existuje. Vyznačuje se ale velkou mírou utopičnosti.
Kdybych nepsal diplomku, dal bych si přes víkend záležet s polemikou s ústřední nadějí na společenskou změnu v české společnosti, již Jakub Patočka vkládá do naší sociální demokracie. Nemohu bohužel než své výhrady jen načrtnout. Nuže, proč je tato naděje nepřiměřená?
Má teze první: sociální demokracie jako vládní strana bude mnohem víc poutána stávajícím politickým systémem se všemi jeho konstantami, než to nyní z opozice vyhlíží. Dynamika vládnutí nahrává zpravidla oportunistům a kariéristům stejně jako dlouhý pobyt v opozici posiluje dokonce samovolně pozice idealistů. Jenže, jaká proměna nastane s ČSSD okamžikem vstupu do vlády! Ideová i personální: vláda, která začínala Vladimírem Špidlou, pokračovala Stanislavem Grossem, končila Jiřím Paroubkem. Obnoví se také v nové síle papalášské diktum kdo je tady pánem.
To, co odhalí právě teprve vládnutí, je však v mnohém zřejmé už nyní.
Sociální demokracie je mimořádně náchylná k programovému oportunismu nahrazování řešení skutečných příčin společenských nerovností, včetně ekologických, těch pak tehdy, pokud si je jich vůbec vědoma, jejich záplatováním. Klasickým příkladem jsou čtrnácté platy ze zisku (k modernizacím netlačeného) ČEZ, nejlépe z nového Temelína. Čili má teze druhá: ČSSD nenabízí modernizační projekt, k němuž je přerozdělování pouze východiskem, nikoli jeho cílem, ale pouze sociální záplatování.
Poněkud z předchozího plyne, že nevěřím na prioritu obsahového základu duelu Sobotky a Haška, připisuji jej v mnohem větší míře taktice obou i strany jako celku, čili chápu jejich vztah více jako osu. Odtud i z předchozího teze třetí: idealistů je v čím větší straně, tím méně, a v ČSSD jich je méně, než by se zdálo Bohuslavem Sobotkou a Jiřím Dienstbierem v čele. Politický kariérista má zájem na určitém počtu idealistů ve vedení, jaký však má politický idealista zájem stavět si do čela kariéristy? Idealisté tak mají mezi svými vnitrostranickými voliči i kariéristy, neboť ti si od idealistů na plakátech slibují zisk ve volbách, kdežto naopak to neplatí. I kdybych ale uvěřil na Sobotku, že může být Obamou, bude tak pečlivě obklopen, podepřen a pak přehlušen jako on, podoben Soše svobody pokryje za sebou stojící obchodní centrum.
Poslední věc je takováto: jakkoliv Jakub Patočka zajímavě pracuje s konceptem teoretické hegemonie, méně zajímavě s ní prakticky nakládají sociální demokraté. Popravdě ani oni (ani odboráři) myslím vlastně na partnerství založeném na silovém poměru, v němž se ale nemajorizuje a nediktuje, s menšími příliš nevěří. Odkud ten dojem? Inu, nevyhledávají je systematicky, ale jen účelově, když si nevystačí, aktuálně například při výběru senátních kandidátů. Kolik občanských protivládních aktivistů oslovila ČSSD do pro sebe takřka jistých obvodů? Čili teze čtvrtá: sázka těch, kdo usilují o společenskou změnu, na sociální demokracii, je výhodnější pro ni samotnou, než pro sázející.
Sumasumárum: ze svého a dalších pokoušení se o proměnu zelených, které Jakub Patočka inicioval a nepovažuje za zdařilé, odvozuje, že je jedině možné, co je ve skutečnosti tím těžší: proměňovat a proměnit a více...mnohem větší stranu. To je podle mne nejslabší, nejutopičtější místo jeho analýzy, která je jinak jistě inspirativní. Není to ale náhodou její místo stěžejní? Nic z toho ale, co jsem uvedl, neznamená, že všechno to, co uvedl Jakub Patočka, v zásadě neplatí. Je-li totiž možný jiný svět...což nepochybně je.
Jen k tomu lepšímu světu a zreálnění celého zápasu s kapitalismem proti množství na DR diskutujících idealistů hledajících záruky v politice, záknech, právních normách, morálce apod., chci připomenout, že s kapitalismem nepohneme, když nepomůžeme nas nohy nekapitalistickému vlastnickému sektoru v ekonomice, což může být jedině sektor zaměstnaneckého vlastnictví. Jen z toho sektoru, z lidí vycvičených denním, osobními zájmy podněcovaným, procesem odpovědného vlastnického rozhodování a zároveň ekonomicky zajištěných, můžemke získazt masu vojáků, která se prosadí i v demoikratických politických mechanismech. Skutečně účinným krokem jak proti neoliberálním pretoriánům kapitalismu, tak proti oportunistickým paběrkovačům v ČSSD i KSČM (tak jsou taky) či po odevzdání se moudrého státního aparátu toužícím stalinistům i jiným(etatisté jsou i v soc.dem. a jinde) by bylo vytvoření napříč stranami s světovými názory jdoucího hnutí sdruženého jediným cílem - podpořit vznik a rozvoj zaměstnaneckého vlastnictví. Jste schopen to pochopit, na rozdíl od politiků a teoretiků KSČM?
Moc nás sice změní, ale my bez ní zase nemůžeme měnit tu společnost, tak nezbývá než to nějak přijmout. A samozřejmě vědět, co od čeho můžeme čekat. Já nečekám od socdem, že udělá revoluci, od toho ona není.
Ad Hellerovo histomatení:
To je stará mantra - že změníme nějaký dílčí mechanismus a změní se společenské vztahy. Je to forma reifikace těch vztahů. Bohužel není jiné cesty než měnit samotné ty společenské vztahy, zevnitř. Ekonomická demokratizace není žádný základ, který by hýbal tím ostatním, musí sama být součástí komplexní demokratizace.
Příklad: v současné teorii deliberativní demokracie se rozlišují stakeholders a shakeholders. Ti poslední jsou ti, co mají - např. v nějakém podniku - vlastnické podíly a proto mohou i spolurozhodovat o něm. Ti první mají sice své zájmy ve hře, ale rozhodovat nemohou, protože nemají ty podíly. Třeba v Ostravě, kde učím, by to znamenalo: Mittal by přerozděloval zisk mezi všechny zaměstnance, kteří by se stali akcionáři. Jenže brutální ekologický dopad na okolí, to by ty zaměstnance nezajímalo o nic více, než to zajímá současné vedení (jak je velmi patrné z činnosti mittálských odborů). Ekonomická demokracie ten problém shakeholders - to, že i oni by měli mít hlas - sama o sobě neřeší. Řeší ho jedině, když je součástí komplexní demokratizace.
Jiný problém: zaměstnanecká demokracie neřeší sociální vyloučení těch, o jejichž práci nikdo nestojí; a ti zaměstnanci, co budou mít prosperující podniky, budou mít zájem udržovat ta ghetta sociálně vyloučených zavřená, možná ještě větší zájem než kapitalisté...
Musí nám jít o demokracii, a proto i ekonomickou, ne naopak.
Obecněji k tomu v mém seriálu o revoluci zde na DR...
Velmi se oháníte "kognitariátem", Vašim novým proletariátem. Jste si jistý, že víte přesně, o čem mluvíte?
Třeba materiál z dílny KSČM Kognitariát a jeho pojímání Doc. Ing. Ivo Látala CSc. je, pokud se nepletu, teprve otevřením diskuze. Nic konkrétního nenabízí...
* * *
A ještě poznámku na závěr (dovolím si z onoho materiálu krátkou citaci):
"Nové všeobecné pojmy jako „informační společnost, znalostní společnost, ICT společnost“ jsou metafory, které charakterizují znalostní a technickou informační společnost, tvořící současnou společnost. Technologie přestala být sítí přizpůsobení se předběžnému zavedení k užívání, které na druhé straně nerozšiřuje její technické aplikované znalosti (techniky), zužitkovávající se na základě jejich rozumné dimenze. V našich společnostech je technologie charakterizována jako existující techno-politika: komunikativní a interaktivní sociální podklad, který spřádá nepředvídatelné ztahy moci v každé z technických společností, které nás obklopují."
Ehm??????????????
Sám mám takový mlhavý pocit, že celá naše slavná postmoderna je jen takovou pubertou moderny. Dočasným stavem jinošství, abych tak řekl.
Tak postupně:
Text kolegy Látala si kladl za cíl jen zmapovat několik internetových faktů - nijak pojem kognitariát nerozebíral a kromě toho je už hodně fousatý. Od té doby jsme leccos napsali, připomenu jen to poslední - Heller,Neužil a kol. - Kdopak by se Marxe bál? Futura a.s. 2011, bohužel k dostání jen v jejich prodejně Politických věznů 9, 2.patro (to víte - vydavatelství a distribuční společnosti nejsou zrovna vysazeny na marxistickou literaturu).
Když si přečtete příslušné pasáže, tak zjistíte:
Nejde o to, že by lopatěnkové nevoněli KSČM (mimochodem - když čtete něco ode mne, nejsem hlásná trouba KSČM, spíše naopak, ale pouhý prostý a leckdy i sprostý Josef Heller - sprostý jsem když narazím na hloupost a neznalost), ale oni totiž přestávají vonět hlavnímu proudu rozvoje výrobních sil, který je postupně hubí, stejně jako ten hlavní typ industriálního proletariátu - obsluhu stroje. Nevidět tento proces, znamená být pštros. Nemusím doufám argumentovat nějakými údaji o typu vědecko-technického rozvoje apod.? Z toho tedy plyne závěr, že pojem "dělník", "proletář" si už nemohu spojovat s profesí fyzického pracovníka, což i v minulém systému byla velká blbost kádrové politiky, která cpala do strany jako dělníky číšníky, meloucháře a šoféry panstva a tvrdšíjně odmítala koinstruktéry, kteří naplňovali všechny Marxovy charakteristiky proletáře.
A tady jsme u jádra pudla - pokud si přečtete z Marxe nejen Manifest, ale i Kapitál a Teorie o nadhodnotě, tak zjistíte, že Marx nikdy neurčoval dělníka profesními znaky, druhem vykonávané technické činnosti - to vysloveně odmítal. Marxovy charakteristiky jsou z oblasti role v oblasti vlastnických vztahů - role ve vlastnění či naopak nevlastnění - z toho pak Marx vyvodil známou historickou roli dělnické třídy - proletariátu, která se ovšem asi buide realizovat trochu jinak, než si to klasikové představovali - totiž přes samosprávu. Tyto Marxovy znaky (nemohu je tady rozebírat) splňuje dnes ten kognitariát stejně, jakoi je splňoval klasický dělník obsluhující stroj nebo lopatěnko (ten ani ne - Marx za jádro DT považoval ty, kdo pracují s nejmodernějšími VS, v nejvyspělejších podmínkách, kde je vykořisťování nejčistší). Všechny Marxovy vymezující charakteristiky dnes splňuje např. námezdně zaměstnaný vědec v továrně na vědecké objevy, licence apod., inženýr obsluhující automatizovanou továrnu nebo počítačový programátor. A to je ten kognitariát - ne každý duševní pracovník splňuje tyto charakteristiky - např. řídící pracovníci - i když jsou třeba vykořisťováni - proletáři nejsou, jsou to důstojníci a poddůstojníci kapitálu, obdobně lidé placení z osobního důchodu kapitalisty, lidé sice vykořisťovaní, ale neprodukující nadhodnotu - to jest působící v odvozeném vztahu atd. Je to dost náročná věda.Takže si to nejdříve prostudujte a pak něco pište. Takže je snad logické, že nositelem toho základního poslání dělnické třídy (proletariátu) dnes nejsou ty zaostalé a odcházející části, ale ty nové, které postupně převládnou. Co Vám na tom vadí? To, co naznačujete na konci svého mailu - že totiž VT pokrok může být zneužíván kapitálem - je samozřejmě pravda, ale co to má co dělat s kognitariátem? Nebo chcete popřít, že ten kognitariát existuje? že nejsou vykořisťovaní indičtí programátoři atd.?
Vaši duchovní symbionti stalinisté s obzvláštním zápalem argumentují, že kognitariát je dělnická aristokracie a jako takoví nemohou být revoluční a nedá se na ně sázet. A nadto jsou neuvědomělí atd. atd. Což je pletení si hrušek a jablek. Pomocí pojmu kognitariát postihuji, která část DT je objektivně, ať si to uvědomuje nebo ne, nejvice zainteresována na odchodu kapitalismu. Druhé věc je, že tento jev ještě nedostoupil do určité úrovně, že si kapitál ještě může dovolit je svým způsobem zvýhodňovat na úkor vyklořisťování fyzické práce apod., zejména té ve třetím světě - ale to pomine, jakmile se kognitariát stane hlavním typem pracovníka. A vědomí - to je kapitola sama pro sebe, z toho se toho moc vyvozovat nedá - což pak nejsou buržoasní ideologií ovlivnění klasičtí dělníci? I ti lopatěnkové?
Takže už se Vám v hlavě trochu rozsvěcí?
Ale co když jsem i já (jakkoliv se to ve světle Vašich argumentů zdá nemožné) součást kognitariátu?
Přispívám svými penězi na chod tohoto Deníku. Mohu se zůčastnit diskuzí.
A od Hellera slyším: "Je to dost náročná věda.Takže si to nejdříve prostudujte a pak něco pište."
Přiznám se, že mám asi netypickou představu o těchto diskusních forech. Vím, že lidi se tu chtějí jen bavit, uplatnit vtipné bonmoty, někdy si vylít vztek atd. Často plácají, co kde slyšeli. Ale mne to zlobí - dějinné ručičky běží a lidská blbost a lenost brzdí včasnou reakci. To, že já náhodou vidím, neberu jako svoji zásluhu či projev geniality - náhodou mne život a lidé kolem někam postrčili - taky nevrčím na lidi vždy - když u nich vidím snahu dát si odpovědět na palčivou otázku, tak vysvětluju, ale Vy jste tak trochu vyjel po stalinsku, tak jsem odpověděl podobně. Jinak opravdu doporučuji - přečtěte si naši knížku, i když to bude fuška, marxistická terminologie se už bohužel zapomněla, nevím jaká jste generace. Na Deník přispívám z důchodu i já.
Jinak - nejste-li kognitariát, to přece nevadí - Marx taky nebyl dělník - tady žádná absolutní determinace není.
Žijeme v kapitalismu. Každý něco vlastní. Ať už majetek nebo dluhy.
Spoléhat na vzpouru (nebo podporu) nějakých efemérních nevlastníků mně přijde dost bláhové...
.... když už jsme u těch pocitů.
Pokud jde o vztah k postmoderně. Druhá moderna de facto vychází z toho, že postmoderní kritiku klasické moderny je třeba přijmout, ale jít za ni (ne tedy vracet se před ni!). Jinak řečeno, přijímá dekonstrukci, ale vzápětí se snaží o rekonstrukci, již na nových základech (je to vidět třeba na vztahu k vědě, resp. vědeckosti, zejména té, jak ji tu "postaru" reprezentuje pan Heller nebo občas jaderný fyzik Wágner).
Já jsem na tohle téma psal disertaci, kterou jsem pak chtěl trochu přepracovat a připravit ke knižnímu vydání, leč od té doby, co učím, šly mé badatelské vize do kytek, všechno, co zvládnu, jsou občasné poznámky k dílčím tématům...
Jenom jsem z Vaší stručné poznámečky nepochopil, zda Vy ty posunuté ideové pozice dnešního kognitariátu sdílíte nebo ne. Jinak s těmi nefachčenky - samospráva by byla nejlepší prostředek, jak je postihnout a donutit nejen k práci, ale i k vlastnickému namáhání - kolektiv, který neumí dobře hospodařit prostě vezme za své - samosprávný socialismus nebude protosocialismus.
Pane Hellere. Mne jste označil za stalinistu, panu Škabrahovi podsouváte, že se tady naparuje jako důležitý páv...
Popravdě - diskuze s Vámi je nesnesitelná.
No nic, jdu sledovat, jak se to kapitalistům samo vymyká z rukou...
Loni jsme tu o marxismu hodně debatovali a v lecčems jsme se shodli. Ale právě proto nemohu souhlasit se způsobem, jakým vedete tuto diskusi. Nikdo vám ideu samosprávného socialismu nebere (pan Škabraha vůbec ne, přečtětě si to), ale není přece možné dogmaticky lpět na jednom aspektu a nevidět komplexněji. Navíc se obávám, že marxismu škodíte, protože jej hájíte velmi dogmaticky. Marx se v mnohém mýlil, věda, filozofie a vůbec lidské myšlení, diskurz od jeho doby pokročily a změnily se atd. - to je potřeba vzít v úvahu. Čili to, že prakticky nikdo dnes není "čistý marxista", je přirozené a nelze hned každého takového člověka považovat za nepřítele.
Myslím, že bychom na levici mnohem více měli směřovat ke spolupráci a vzájemně si s respektem naslouchat.
Mě osobně na rozdíl od vás znepokojuje, co píše p. Klusáček o dnešních mladých VŠ vzdělaných lidech (a samozřejmě to znám i z osobní zkušenosti). Ta jejich sobecká přezíravost vůči "looserům" je podle mě jedním z hlavních problémů současnosti a příčinou, proč je na tom levice tak špatně a proč neoliberální kapitalismus tak triumfuje.
Právě na jednom z těch článků jsem se pokoušel jednomu takovému smiřovateli pohledů vysvětlit, že jedna věc je akční spolupráce v praktické politice, kde je třeba jen dobře znát názory partnera a vědět, až kam může jít, na čem se můžeme dohodnout jako na minimálním společném protikapitalistickém programu. Ovšem zcela druhá věc je, když si vyjasňujeme své pohledy na svět, vedeme alespoň jakousi náhražku teoretické diskuse. Viz Lenin - musíme se rozdělit, abychom se mohli spojit. A v takovéto diskusi neznám bratra či kamaráda, bude to asi nafoukané - ale viz to Husovo Páleč je můj přítel, ale pravda je moje přítelkyně nejmilejší. Rozhodně mi nestačí "Vždyť Vám tu samosprávu nikdo nebere", když vidím, že tato jediná možnost, jak lidstvo může překonat kapitalismus a neupadnout zpátky do protosocialismu (teď bychom se mohli hádat, je-li to jediná možnost - ale tohle poznání není dogmatismem!!!) je odmítána pomocí úžasně tupých argumentů neobeznámenými lidmi a jak si tu opravdu notují pan Škabraha i ti nejhorší stalinisté z KSČM (to nebylo urážlivé obvin
nění oni to opravdu říkají přesně jako pan Škabraha a ten druhý, co se rozzlobil a utekl z celkem poklidné diskuse jako kluk) - a třeba i jeden profesor technokrat a potom dělníci zblblí buržoasní ideologií takže vývoj se nehýbe, komunistickáý strana i ČSSD stojí za houby a pánové krasoduchové si vymýšlejí něco, co bylo už u Kanta,Hegela a Marxe.Já vím,že pan Škabraha není nepřítel, ale je úžasně neznalý, zejména toho marxismu, který učí, což mne naplňuje hrůzou (není sám, to je problém, celé generace) a tím strašně škodí - vlastně stejně jako ti stalinisté.
Tak to jen abystre mně rozuměl.
A pokud jde o obvinění z dogmatismu - prosím Vás dokažte mi to na nějakém argumentu - co hájím a není to pravda apod. Rád si podiskutuji, kvůli té noze se nudím.
A možná bých Vás mohl vyprovokovat k tomu, abyste odpověděl na ty otázky, které jsem adresoval panu Škabrahovi a které on v textu - jako už po několikáté v našich diskusích, i dvoustranných, - jaksi nemůže najít, takže chudák neví, co po něm chci. Zvednete za něj tu rukavici?
Omlouvám se za nevědecký a nevěcný příspěvek. Ale to Vaše objektivní, racionální a pravdivé pojetí Vědy a Reality je podle mého názoru pěkné svinstvo. Nic ve zlém, nic proti Vám osobně...
Co mne mne zpokojuje je opomíjení analýzy ambicí a programu pirátské partaje, která se pomalu i zde stává třetí politickou silou. Zahrnuje střední vrstvu, která považuje klasické politické mechanismy za natolik přežité, že tím vzbuzuje dojem arogance. Ale pozor, jde o přirozené vymezení středové elity usilující demokraticky o politickou moc a tím o prohloubení demokracie. Nakolik důvěryhodně a zdařile se brzy ukáže. Čtěmež jejich program!
Úctyhodně vitálně ....pomyslel jsem si.
A nejlepší je na tom, že při tom celoživotním poznání přijdete na to, proč jsou lidé tak lehko oblbováni buržoasní ideologií - ale bohužel s tím nemůžete nic dělat - tak se alespoň hádáte - a pak přijde - promiňte mi - cucák, který ještě nemůže vědět nic, protože ho buržoasie úspěšně masírovala od doby, kdy bral rozum, a posuzuje Vás. A ne že by se s Vámi hádal o to, co říkáte - to by bylo asi pracovně náročné - tak rozebírá Vás - ale to je normální, to dělají i lidé mé generace, taky jsou různě zaboření do ideologií, se kterými se potkali a když nevědí kudy kam, tak se uklidní tím, že nepohodlného oponenta si nějak neprabvdivě otestují - vb mém případě jako toho, kdo celáý život žil s elitou, což je blbost, když tak se šašky elity z odborné sféry..Já vím, že marxismus se svým pojetím pravdy lidi dráždí - profesor elektrotechniky, kterému by rozhodně nepořišlo divné, že je to on, kdo ví, že do drátu jde proud a jiní to nevědí, se strašně rozčiluje, že by snad jeho nekvalifikované plácání o společnosti nemělo stejnou vypovídací schopnost jako povídání společenského vědce. A úplně na závěr - už jsem to psal několikrát - to, že já vím a jiní ne, není dáno mojí genialitou - jsem opravdu jen průměrný Pepa Heller z venkova - ale hlavně tím, že jsem se shodou okolností (hlavně rok 1968)nadýchal té správné a ne těch dvou dalších reakčních, u Vás a pana Petráska je to bohužel jinak, ale Vy ještě máte šanci - budete se sám divit, k čemu Vás praxe přivede.
Ale v něčem jste měl pravdu - té chvíli, kdy po pracném lámání si hlavy, Vám najednou začnou kousky skládačky zapadat a vidíte, že je to ono - tomu se opravdu nic nevyrovná. Možná jste to už sám zažil.
Buď budete chtít věci měnit pomocí strany idealistů. Pak ale budujete stranu s velmi omezeným potenciálem. Čím větší strana, tím více kariéristů – dle Vaší logiky. A dokonce ani to není záruka, jak bylo vidět na sotva pětiprocentní SZ, ve které, jak se ukázalo, bylo těch kariéristů podílově stejně tolik jako ve velké ČSSD, a možná i více. Anebo to musíte zkusit bez strany, v rámci nějakého protestního hnutí mimo parlament, tzn. v méně korupčně zatěžujícím prostředí. To má mnoho výhod, ale jedno velké riziko, velmi malý vliv na reálnou politiku, moralizující a estetizující politické sektářství.
Ale pravda, jsem cucák. Třeba ze mě někdy bude prozřivší marxista a budu se tlouct do hlavy, jak jsem byl hloupý. Ale tak nějak mě těší, že jsem nazýván zároveň buržoazním ideologem i levicovým radikálem.
...ještě k tématu článku. Představa, že neoliberální ČSSD něco vyřeší je asi naivní. Jedině snad, že by prošla nějakým masivním revolučním demokratizačním procesem zdola, který by trvale proměnil i autoritativní mechanismy fungování. Prostě "strana" tak, jak je nastavena v současnosti, nemůže být alternativou...
Protože jsem také zastáncem věcné základny (vzoru hrášku, jabloní a závěrečných prací - což je jak víme z Krna otázka navýsost politická..), omezím se již jen na poznámku k výtce Martina Škabrahy autorově první tezi: Autor si dle mého nezakládá na všeobecné platnosti svých tezí, no článek je přece jen o ČSSD dneška.
Nevím, proč jste došel k názoru, že sám fakt uznání objektivní reality se neosvědčil, byl vyvrácen apod. A co přírodní, technické vědy, medicína apod.? Ty neuznávají objektivní realitu nezávislou na subjektu? Jak to, že dokážou poznat zákonitosti působící uvnitř předmětu poznání a aplikují je pak v lécích, vynálezech atd. Co elektrotechnik, který Vám řekne – nesahej na ten drát, je pod proudem – ten přece taky uznává objektivní realitu. Nebo snad chcete říci, že to, že lék zabírá na pacienta, je dáno tím, že do něj vdechnul jakési fluidum lékař výzkumník? Takže co jste napsal, byla hloupost, naopak – vývoj lidstva ukazuje, že tu objektivní realita je a že když ji lidé dokážou poznat a využít,tak dochází k obrovským změnám a konec konců – bez toho by dávno vyhynuli.
Jiná věc je, zda jsou či nejsou meze toho poznání. O marxismu jste si asi udělal představu buď podle nějakých optimistických knížek ze stalinské éry (Mičurin, Lysenko apod.) nebo naopak podle zesměšňujících výplodů slouhů současné vládnoucí třídy po listopadu (to nejspíše – smutné je, že to nejspíše děláte zadarmo,to je ostudné). Musím to zjednodušit – ale podle marxismu je samozřejmě míra,ve které dokáže poznávající subjekt tu objektivní realitu rozebrat a pochopit, je vždy omezená, pravda - shoda s objektivní realitou - je částečná, relativní, i když v ní jsou některé momenty absolutnosti. Např. Einsteinovo vidění světa je nadmnožina, ale neruší platnost Newtonových zákonů v daném vymezení , které jsou její podmnožinou (já se omlouvám, abyste mi rozuměl, musím fušovat do oblasti mimo společenské vědy a leckomu to bude směšné). Nebo ve společnosti – můžete dojít k jakýmkoli novým poznatkům o husitech, ale že byla bitva u Lipan 1434 a že tam Prokop prohrál – je ten absolutní prvek v toku relativního poznání. Ale co je především absolutní – je proces poznávání, to, že probíhá,odkrývá zákony objektivní reality (a taky ji mění samozřejmě). Tak tohle je ta, podle Vaší hloupé mladé hlavičky, pravěká metodika – ano – sahá hluboko do dějin filozofie a co se Vám na ni nezdá? Pro normální zkušeností je to banalita a spíše by se zasmál jejímu zpochybňování (Mimochodem – do tohoto pohledu sem může vejít i uznání vlastností poznávajícího subjektu, jako je určité podvědomé podprahové vnímání, intuice a dokonce třeba i vnímavost na nějaké jevy z té reality, kterým se říká paranormální). Poznávající subjekt je složitá struktura a je si objektivní realitou v neustálé vzájemné součinnosti – ale objektivní realita je určující, subjekt je její součástí.
Kvalitu poznání ovlivňuje leccos – všeobecně úroveň výrobních sil, hromadící se poznání minulých generací – věda atd.,systém výuky a výchovy poznávajících jedinců atd. To snad nemusím rozvádět. Kvalitu svého poznání si můžete ověřovat různými formami, které si lidské společenství vypracovalo – to bych nechtěl rozebírat. Jenomže – a tady je marxismus zvláštní – kvalitu poznání subjektu (jedince, vědeckého kolektivu, celé vědecké obce, všech lidí apod.) ovlivňuje velmi výrazně zájem tříd, které ve společnosti existují (odvozený od vlastnictví výrobních prostředků). Jde o to, zda jde o třídu, které vývoj v objektivní realitě spíše nahrává nebo spíše ji bere její pozice a privilegia. jde proti jejím současným zájmům. Třída pokroková – tu její zájem k pravdivému poznání silně motivuje a atmosféra, kterou tato třída vytváří ve společnosti, může inspirovat, probudit tu intuici apod. Třída odcházející (kapitalismus dnes), reakční naopak musí co nejvíce lhát (zejména ve společenských vědách) , zakrývat podstatu věci, zamotávat všechno tak, aby zejména neprivilegiované vrstvy se v tom nevyznaly apod. (proto tak nemám rád ty postmoderní kecy – to je dnes jasný nástroj k obhájení pozic Nečasů a spol. – To vaše odmítání objektivní reality a poznatelnosti má stejný efekt). No a je snad jasné, že třídy mají velký vliv na ty, kdo poznávají – a to tito poznávající ani nemusí k té reakční třídě patřit – prostě je sebou strhla vládnoucí třída. A jsme u těch Vámi uvedených mezí poznání – ano, hodí-li se to určitému proudu ve vládnoucí třídě – tak překroutí poznání reality třeba do podoby nevědeckých a nepravdivých genetických rasistických teorií (nebo do podoby neoprabvdivého, nekritického obhajování prvního pokusu o socialismus, Gottwalda, Stalina, popírání procesů atd.). Nehodí-li se jí Koperníkova soustava – tak bude vědce upalovat. Teoretický fyzik pohybující se v největší abstrakci si začne určité jevy vysvětlovat nábožensky atd. atd. Je-li zájem, je zneužití, může se stát, že třeba v KSČM Vám bude řada stalinistů tvrdit takový zjevný nesmysl, jako že minulý systém neměl žádné vady, byl jen zrazen Gorbačovem, ale to rychle pomine – ale podobným blbostem v rozporu s realitou věří i ti na buržoasní straně – viz např. americký kreacionismus a jeho odmítání Darwina nebo hluchota, která popadne obhájce kapitalismu, když mu řeknu „A co zločiny kapitalismu?“ – mnohokrát ověřeno. Záleží prostě na třídě (samozřejmě se to bude měnit!!) – člověk má sice individuální manévrovací prostor, buržoa Engels bádal v zájmu dělnické třídy a řada vědců z dělnického či vůbec chudého prostředí slouží nadšeně a z přesvědčení vládcům. Není tu fatální determinace, ale dlouhodobě rozhodující vliv tříd tu je. Takže ne moje metodika je pravěká, ale naopak to, co hlásáte Vy, to už používaly vládnoucí třídy v dějinách mockrát – většinou v nějaké formě náboženství neuznávajícího lidský rozum atd.
Takže – čekám od Vás jasnou a zřetelnou odpověď s argumenty, žádné kličky, žádné bonmoty. Nejde mi o to, abyste Vy převzal moje názory, ale o to, abyste pochopil správně, jaké já a mnoho jiných lidí názory máme a přestal nás urážet neználkovským posmíváním. Nebo z diskuse utečete a odmlčíte se či se vymluvíte na moje špatné vlastnosti a neurvalé jednání? (tak se dá před argumenty utéci nejsnáze).
Pro mě osobně je tento způsob západního myšlení absolutně zdiskreditovaný (na základě zkušeností 20. století). Myslím, že právě přesvědčení o tom, že JÁ vidím pravdu (protože pravda objektivně je a dá se vidět) a TY jsi buržoazní ideolog jest zkaženým jádrem celého západního projektu. A ty všechny rádoby nezávislé a objektivní vědy jsou podle mě taky pěkný humus.
Ale jinak se spoustou Vašich analytických postřehů nejde nesouhlasit. Zbaví-li se marxismus metafyziky Pravdy, budu klidně marxistou. Otázka zní - co však potom z marxismu zůstane, že...
Proto chce pan Heller všechno vsadit na jednu kartu, a zbourat kapitalismus s pomocí kognitariátu, jakési zatím ještě neustálené a nehotové třídy duševních pracovníků, kam patří "např. námezdně zaměstnaný vědec v továrně na vědecké objevy, licence apod., inženýr obsluhující automatizovanou továrnu nebo počítačový programátor."
Radikální demokratizaci vnímám jako zavedení prvků přímé demokracie do stranických struktur, omezení autoritářské hierarchie, okamžitou odvolatelnost funkcionářů atd. Prostě to, co bychom rádi (teda alespoň já) zavedli obecně do celé společnosti...
Mimochodem - ne že já vsázím na jednu kartu - ale objektivní vývoj určitým způsobem krystalizuje - nebo Vy vidíte jiný směr? Jiný sociální subjekt? Tak to napište.
S ČSSD máte pravdu, zvláště kdybyste víc viděl do jejich střev - např. Ota Novotný, kterého dobře znám, vstoupil do politiky v ČSSD jako vyhraněně pravé křídlo a podporoval vždy její pravicové frakce, vždy byl proti spoluporáci levice, vždy sázel spíše na zámožnější střední vrstvy apod.,teprve v poslední době najednou objevuje demokracii a sociální stát (ale pozor - já neříkám že z kariérismu - on z toho nic mít nebude - jen reaguje na realitu - to dobrý politik musí, chce-li se udržet).
Musíte rozlišovat - elitu - profesionální politiky a podnikatelské lobbyisty - ti vládnou ve straně, s obyčejnými členy bychom se my dva domluvili, přesněji - já už se i domlouvám. Ale stejně jako v KSČM - tihle nevládnou.
Jinak fajn - jestli jste porozuměl mému výkladu - to mi stačí - nešlo mi o to,abyste převzal moje názory - ale když je jasno - probudil jste moji zvědavost - Vy se zřejmě orientujete na nějaké východní myšlení? Co tedy namítáte proti tomu mému proudu a západnímu myšlení? Pokud se s tím nechcete vybavovat na DR napiště mi soukromě - můj mail heller47@seznam.cz.
S ČSSD máte pravdu, zvláště kdybyste víc viděl do jejich střev - např. Ota Novotný, kterého dobře znám, vstoupil do politiky v ČSSD jako vyhraněně pravé křídlo a podporoval vždy její pravicové frakce, vždy byl proti spoluporáci levice, vždy sázel spíše na zámožnější střední vrstvy apod.,teprve v poslední době najednou objevuje demokracii a sociální stát (ale pozor - já neříkám že z kariérismu - on z toho nic mít nebude - jen reaguje na realitu - to dobrý politik musí, chce-li se udržet).
Musíte rozlišovat - elitu - profesionální politiky a podnikatelské lobbyisty - ti vládnou ve straně, s obyčejnými členy bychom se my dva domluvili, přesněji - já už se i domlouvám. Ale stejně jako v KSČM - tihle nevládnou.
Jinak fajn - jestli jste porozuměl mému výkladu - to mi stačí - nešlo mi o to,abyste převzal moje názory - ale když je jasno - probudil jste moji zvědavost - Vy se zřejmě orientujete na nějaké východní myšlení? Co tedy namítáte proti tomu mému proudu a západnímu myšlení? Pokud se s tím nechcete vybavovat na DR napiště mi soukromě - můj mail heller47@seznam.cz.
Jsem z učitelské rodiny a mám v rodině kantory vysokoškolské i středoškolské. Mají k výuce rovněž velké výhrady, ale není to totožné s vašimi. Učitelé mají velké problémy - hodně žáků, jejich stále větší neukázněnost a demoralizace a lenost, arogance rodičů, nesmyslná byrokracie atd. Tendence k zahlcování informacemi faktografického charakteru a nedostatečné stimulace k samostatnému myšlení tu jistě je, i když zrovna Ti moji příbuzní pracují úplně jinak - ale to Vaše zdůvodnění? Uvedl jste jen to, že za důkaz nesamostatnosti považujete pohled na svět odpovídající hlavní linii evropského myšlení - nepřipadá Vám to ujeté? My všichni, kteří uznáváme existenci objektivní reality, kteří jsme zvolili jiný názor než Vy, jsme nesamostatní?To bych si nedovolil říci ani lidem, o kterých si myslím, že jsou pod vlivem buržoasdní ideologie- vždyť si ji museli zvolit dobrovolně, i když byli vystaveni určitým objektivním mechanismům. Člověk je spolurežisérem svého dramatu, nebo si to alespoň o sobě myslí. Pochopil jste doufám z mého výkladfu to o relativitě pravdy, ale absolutnosti procesu poznání (mám totiž pořád pocit, že nám připisujete jakousi mechanickou představu o úplném otisku reality v našem poznání, že Vám nedošlo, že v našem poznání je dialketika objektu a subjektu?
Opravdu by to chtělo, kdybyste podal ten vlastní "samostatný", s evropským myšlením se rozcházející pohled na svět. Uděláte to nebo budete předstírat, že nevíte, co chci?
K objektivitě.
Panu Karenovi jste napsal: "Plný souhlas s Vaší představou demokratizace, jen si připusťte, že ji musíte opřít o úlohu společenských skupin, které jsou na určitéím vývoj zainteresivsné ekonomicky - politické hnutí bez objektivního základu nemůže uspět."
Připusťme tedy, že skutečně vzniká jakási společenská skupina, pracovně ji nazvěme třeba "kognitariát", která bude ekonomickými zákonitostmi vtlačována do pozic, které ji v podstatě DONUTÍ utkat se s kapitalismem (jestli jsem to tedy správně pochopil).
Nepochybuji, že to máte mnohem více rozpracované.
V to případě jistě znáte i odpověď na otázku - kdy se tak stane?
Nechci po Vás samozřejmě odpověď typu 15. 8. 2015 bude nový proletariát připraven k použití.
Ale řekněte mi - bude to za pět let? Za deset? Za dvacet? Za padesát? Za sto? Za dvě stě let?
M.Novákovi - máte pravdu, tohle mě teď opravdu žere. Vůbec nevím, jak se postavit k volbám. Když budu volit, legitimizuji tento zvrácený nedemokratický systém. Když budu volit Piráty, k moc se může dostat pravice a bude dále bičovat babičky. Když zvolím ČSSD, budou se bičovat babičky o trošku méně, ale stejně, protože Růst musí růst.
Stále více uvažuji o tom, že neúčast ve volbách je angažovaný politický čin...
K té manipulaci patří i Vaše otázka- cožpak by mohl nějaký serózní vědec na ni odpovědět? (To jen Chruščov a Novotný věděli,že ještě tahle generace bude žít v komunismu). Byli toho schopní klasikové marxismu? Řekne Vám snad biolog, kdy bude vymýcena AIDS?
Ale pravda - omezené běžné vědomí člověka pracujícího s každodenní realitou můžete touhle provokací oblbnout, ten si rád řekne: "No to je jasné, ti vědci jsou k ničemu, vždyť nejsou s to ani říci, co kdy bude", Inteligentní člověk si ovšem něco pomyslí o Vás.
A dále - nemohl byste vysvětení Vašeho pojetí věnovat více než tu jednu větu- promiňte-odhozenou tak na půl huby při Vašem myšlenkovém poletování?
A dále - nemohl byste vysvětení Vašeho pojetí věnovat více než tu jednu větu- promiňte-odhozenou tak na půl huby při Vašem myšlenkovém poletování?
Hlavně že panu Karenovi doporučujete, že každé hnutí musí stát na nějakém objektivním poznání...
Už mě ale ty Vaše urážky v každém příspěvku přestaly bavit.
jak vytvořit, levostředně zformulovat, a nabídnout takřka důvěryhodné úsilí o vybřednutí ze současné situace, Mají šanci oslovit nejen zasítěnou generaci postdinosaurů, ale i zástupy jak zelených, tak oranžových sirotků. Pomyslel jsem si.......
A o tom to právě je. Objektivní pravda existuje v přírodních vědách- těleso padá volným pádem určitou rychlostí, sloučením dvou chemických veličin vznikne třetí chemická veličina apod. Tam o tom nelze diskutovat. Společenskovědní věci jsou však něco jiného, tam tvrdím že objektivní pravda ve smyslu zda je pro lidstvo lepší socialismus, protosocialismus či kapitalismus neexistuje. Nepolemizuji s Vašimi názory, nýbrž Vaší metodikou
Ale uvažujte - dejme tomu, že budou brzy volby a že je výrazně vyhraje ČSSD, ale nebude mít dost mandátů, bez KSČM nebo bez TOP či ODS (není pravděpodobné, že by najednou vznikla nějaká vlivná nová strana, která by samozřejmě byla zase jen podvod na voličích a stejně tak není pravděpodobný lepší výsledek nějaké té současné žoužele - Zeman, Paroubek, Bobošíková, zelení, Peak aj.). Vedení ČSSD se bude intenzivně bránit nějaké spolupráci s KSČM a my jí taky nebudeme pomáhat jen tak a potichu. Na druhé straně si nebude ČSSD moci dovolit to, co by ráda - koalici s pravicí. Za dané situace bude hrát velkou roli, kolik bude mít KSČM
mandátů - čím bude silnější, tím více se bude vedení ČSSD bát couvat směrem k pravici, takže nakonec může vzniknout menšinová vláda ČSSD s nějakou smluvně zajištěnou podporou KSČM. Nic podstatného se nezmění, KSČM bud stejně páté kolo u vozu a naopak bude hrozit ve vyšší míře zkorumpování i našich lidí a diskreditace strany - viz příklad Francouzů. Co rozhodně nehrozí - návrat k minulému systému. Buržoasie drží skutečné nzdroje moci pevně v ruce. Celkový výsledek může být jen dočasné zmírnění asociální ofenzívy, zmírnění či zrušení některé reformy< vyšší daně pro bohaté, zabrzdění poplatků atd. Nic víc z toho nebude, protože KSČM nebude s to udělat to jediné, co by mohlo být trvalejší - nasadit samosprávu, odsoudit jasně minulost a ukázat cestu k budoucnosti a ve vhodné chvíli odejít od podpory vlády, která se bude obracet doprava. Ale nicméně - když nebudete volit nebo budete volit ČSSD - tak jen pomůžete těm, kdo se nechtějí moc doleva obracet. Co ztratíte, když nám přihodíte hlas? Čemu uškodíte? Část neprivilegovaných se bude mít líp. Nic jiného není reálné.
Jen podotýkám, že mně osobně na tom zase tak nezáleží - můj cíl je dostat do společenského vědomí samosprávnou alternativu a v roli KSČM přitom spíše nevěřím. Ale valorizaci důchodů a zmírnění nákladů na zdraví bych uvítal.
Tak co Vy na to?
Nebo ostatní?
Udělejte mi radost - a napiště mi, co je na této logice, kterou jsem Vám prezentoval, nesprávného?
Jenom ještě připomínám to, co jsem už taky častokrát psal, ale leckomu to prostě uniklo - ta ideologie je jako plynný oblak nad příslušnou třídou - kdo se jí nadýchá, nemusí být vůbec příslušníkem třídy a naopak příslušníka třídy (Engels - buržoa) zasáhnout nemusí. Ale jako tendence dlouhodobá a v průměru je příslušníky dané třídy v zásadě přijímána a rozvíjena. Navíc ideologie třídy, která ve společnosti vlastní a vládne, má v soutěži ideologií o hlavy neprivilegovaných vrstev automaticky převahu nad jejich vlastní ideologií a změnit tento stav vyžaduje určité specifické praktické zkušenosti.
Budu protivný - když chci někomu něco vytknout, musím si to, co napsal, přečíst důkladně a taky rozmyslet a ne něco vypálit od boku - mne už silně nebaví, že některé věci musím opakovat pořád znovu a znovu..
Každý, kdo o její existenci zapochybuje, je okamžitě ideologicky napadnut.
Ale o to nejde. Tak třída těch, kdo si nemohou pomoci jinak, než zrušením soukromého vlastnictví a staré dělby práce, tedy zrušením jakéhokoli vykořisťování a tříid vůbec - se nám rozpadla a nemá žádnou moderní podobu? To se tedy Kalousků už nezbavíme, ale za to budeme miít teoretika 21.století - pana Morbicera. Už se těším na jeho spisy.
¨Ideologie vyjadřuje zájmy tříd - jenomže není třída, jako třída - některá má zájem poznat, co probíhá v objektivní realitě, protože to jde k jejímu prospěchu (vezměte si např. ranou buržoasii proti feudalismu, osvícenství proti církevnímu dogmatu apod.), ale ta samá třída může být ve stadiu zániku systému, drží se zuby nehty a pravda (to jest adekvátní odraz objektivní reality) se jí nehodí - tudíž musí překrucovat a lhát (zase - abyste neřekl, že jsem jen proti té buržoasii - tak třeba vládnoucí třída řídícího aparátu v protosocialismu nemohla přiznat, že ve společnosti vůbec existuje a liší se svými zájmy od ostatních - proto se součástí její ideologie v 70-80 letech stala teze o splývání tříd sa skupin, o tom, že třídy už nejsou v rozvinutém socialismu důležité atd. - což byla teze převzatá z buržoasních teorií stratifikace!!). Naproti tomu, ideologie nově nastupující progresivní třídy lhát nemusí, má zájem na poznání objektivní reality, je pravdivá. Podle klasiků marxismu je takovou třídou dělnická třída, kterou si rozhodně nepředstavovali jako skupinu manuálních pracovníků - to bylo až to pozdější zkreslení - zase dané zájmem té nové třídy řídícího aparátu. Dnes vidíme, že tehdejší proletariát nemohl splnit ten oroces osvobození té skutečné dělnické třídy a celé společnosti a nepodlehnout ideologii toho řídícího aparátu, a že to dokáže až kognitariát měnící se v samosprávné vlastníky - no a taky chápeme, že jsme ideololgy této nové podoby dělnické třídy, což nám pomáhá abychom lépe rozebírali tu objektivní realitu a byli tedy pravdivější. Naproti tomu Vy, který se zřejmě bráníte uznání toho, že někdo může mít pravdu více než jiný, být více v souladu s objektivní realitou, jste ať chcete či ne, nositelem poměrně výrazného prvku buržoasní ideologie, který má ve vědomí lidí znemožnit pravdivé poznání, tedy i pravdivé poznání nutnosti překonání kapitalismu.
Takže ještě jednou otázka - opravdu věříte tomu, že nikdo nemůže odrážet skutečnou objektivní realitu ve společenských procesech? Že nemůže odrážet dobře tuto realitu, protož jeho vjemy jsou dány jeho spojením s nejprogresivnější třídou? Nebo případně odmítáte, že by ve společenské realitě byly nějaké poznatelné zákonitosti, tendence apod.?
Kecy pana Morbicera pomiňte, ten ani neví, co chce vlastně říci, jen tak ze sportu tluče kolem sebe, už jsem se vzdal snahy pochopit, o co mu vlastně jde a snažil jsem se dost.
Podle mě pane Hellere nutně potřebujeme nový Údiv. Údiv před Božím Dílem, řekněme.
Nedávno v televizi běžel film, kde se lidé jako Stephen Hawking (zřejmě jeden z největších bojovníků současnosti, setina výzev, které on přijal, by mne zlomila, o tom nepochybuji) vyjadřovali ke stavu současného světa. A mluvili velmi srozumitelně a v příkladech.
Vemme si takový kevlar. Vynikající meteriál. Pevnější než ocel. Materiál, který potřebujeme.
K jeho finální výrobě je zapotřebí vysoký tlak, vysoká teplota a kyselina sírová. Každá z těchto ingrediencí sama o sobě zabíjí vše živé...
Malilinké boží stvoření, obyčejný pavouček, dokáže "vyrobit" srovnatelný materiál za pokojové teploty, při běžném atmosférickém tlaku, ve vodní lázni. Není to ÚŽASNÉ, pane Hellere?
Jestli v dohledné době (nemyslím pozítří) nepřejdeme od s životem neslučitelných technologií k technologiím se životem slučitelným, je s náma Ámen.
Podle mě nás totiž spíš než konečné vítězství kognitariátu čeká vyhlazení všeho živého až někam po prvoky. Samozřejmě včetně nás samotných. Na rozdíl od vítězství kognitariátu by to v historii planety nebyla žádná novinka.
Ministerstvo školství není schopno vymyslet projekty, na které má peníze. Proč kromě nějaké sportovní ceny nedat dětem na závěr roku nějaký film? Film třeba o pavoučkovi? Dokumentární film, kde by se efektně ukázalo, jak pevný je kevlar a jak jeho výroba ničí (představuji si bombastické spomalovačky dokumentující pevost kevlaru ve srovnání z běžnými materiály a jiné efekty, které dneska mladí "žerou") atd.
Nebo co kdyby dům fungoval jako strom? (další příklad z filmu). Rozděloval BY vláhu, čistil dešťovou vodu, vyráběl kyslík...
Představte si, že byste vyšel z bytu na rušnou ulici, a vzduch by voněl jako uprostřed hustého lesa...
Není to úžasná představa?
Kdyby jenom sto dětí pod dojmem takového filmu před odjezdem na prázdniny k babičce zamířilo nejdříve do vědecké knihovny, byly by to dobře utracené prachy.
Jenže s prezidentem, který do novin napíše článek, že když vylétal z Prahy bylo mínus pět a když přistál v Melbourne plus dvacet, a přežil, takže kdopak by se globálních změn klimatu bál, a který drží ochrannou ruku nad nejlepším ministrem v dějinách, je něco takového nemyslitelné.
***
V příloze práva Salon je rozhovor s polským režisérem Zanussim. Říká tam (s lítostí): "V sedmdesátých letech jsme vedli spory o ideály, který by dnes možná už vůbec nevznikl. Masová kultura nám změnila způsob myšlení. Kvalitu nahradila kvantita."
Fňuk fňuk Zanussi. To jsme asi v pérdeli, co?
***
Proč považujete za tak nutné pane Hellere, abych uznal existenci kognitariátu?
Myslíte si o mě, že jsem debil, a neustále to zdůrazňujete.
Jenže já chápu, že samosprávné vlastnictví by mohlo velmi pomoci. Proč nevypracujete nějaký realistický návrh jak je zavádět a podporovat?
Nebo dáváte přednost revolučnímu průběhu?
Já sám teď rozvažuji, že se přidám k HzPD a pokusím se vyvolat vnitřní diskuzi o jejich návrzích, které považuji přinejmenším za velmi nerozumné.
Jsem Váš nepřítel?
***
Ale - tohle forum je zároveň to druhé - diskuse o světových názorech, ideologiích atd. A tady sice nepovažuji za nepřítele toho, kdo má jiný názor - podle mne za přijetí buržoasní ideologie lidi většinou nemohou, ona se prostě zmocňuje vědomí příslušníků neprivilegovaných vrstev jaksi automaticky (to psal už Lenin a přebíral to od Kautského aj.)
Ale - i když názorového oponenta nepovažuji za nepřítele - tak do něj tvrdě biju tam, kde má podle mne chyby a předpokládám, že on bude dělat to samé - abychom si nakonec porozuměli, co vlastně chceme. Já osobně jsem jenom háklivý na to, když přede mnou někdo kličkuje, říká věci na půl huby a hned od toho uteče, neodpovídá na otázky, nedočte do konce, co mu píšu a případně můj názor nějak ironizuje a posouvá úplně jinam. Např. u jednoho Vašeho příspěvku - já jsem psal o tom, jak jsou lidé bez vlastní viny manipulováni vládnoucí třídou a její ideologií a Vy jste to převedl do polohy, jakobych říkal, že všichni jsou blbí, jen já ne.(Dobře - řeknete, že jsem to špatně pochopil - beru - odpusťme si co jsme si).To jen abyste rozuměl, proč tak koušu.a kdy tak koušu.
Takže když jsme rozptýlili nedorozumění - k Vašim argumentům:
1.Marxismus na rozdíl od stalinismu není slepě optimistický, nemá to dopředu nalajnováno k pozitivnímu konci. Marxismus jen ukazuje, kam ty dějiny nějak živelně směřují (jste zřejmě věřící - tak to vidíte jinak - ale i tady je možná shoda - říkejte tomu, čemu já říkám dějiny, zákonitosti apod. - boží vůle - to mně nevadí, mám přátele věřící a nehádáme se) - marxismus říká, že je to možné poznat a pomoci tomu na svět - ale stále předpokládá, že se to může zvrtnout a v dnešní civilizaci obzvláště - takže stále stojíme na rozcestí a kromě té - podle marxismu pravděpodobnější a pozitivní alternativy - kterou je ten vývoj od kapitalismu přes samosprávjý socialismus ke komunismu a jistě zase dál - ale o tom nemá cenu přemýšlet - je tu vždy cesta zahnutí stranou (jako byl protosocialismus) nebo dokonce slepá a sebezničující alternativa. Takže i když je člověk determinován ekonomicky - je natolik svobodný, že se může zničit. V tom se myslím zase shodnem.
2) Já Vás nenutím vší mocí přijmout koncepci kognitariátu - jen Vám ji vysvětluji a rád přijmu protiargument - ale ten jste mi nepředložil - jen jste to různě ironizoval a překrucoval. Já Vás neoznačoval za stalinistu, jen jsem říkal (a to se mi po mnoha debatách se stalinisty zdálo být pravděpodobné), že užíváte stejné argumenty jako stalinisti - a to mohu doložit.
Ale když Vám ta koncepce kognitariátu nesedí - tak od kterého bodu se lišíme?
Budu ty opěrné body předkládat postupně, u každého si domyslete otázku "Co máte proti tomu?"
1.Ve všech systémech před kapitalismem nebyla žádná třída, která by chtěla odstranit to hlavní zotročovací a antihumánní - vykořisťování a starou dělbu práce - každá třída to chtěla jen vylepšit a pomoci pouze sobě.
2. Marx objevil, že až za kapitalismu, který je nejdokonalejší formou soukromého vlastnictví, vzniká třída, která sobě nemůže pomoci jinak než když to všechno zbourá a osvobodí všechny a sebe zruší. - to je teorie historické role dělnické třídy.
3.Marx ve svých klíčových dílech nespojoval dělnickou třídu s fyzickou prací - ale protože v jeho době nic jiného než industriální proletariát nebylo, tak se to nějak v povědomí lidí usadilo a později se tohle pojetí dokonce velmi hodilo tomu řídícímu aparátu.
4. Celý vývoj protosocialismu ukázal že ta první historická podoba dělnické třídy - industriální proletariát - nemá na to, aby uskutečnil Marxův předpoklad - že musí podlehnout řídícímu aparátu,že vytvoří jen protosocialismus a to je jen nakročení, které neobstojí.
5.Mezitím pokračoval vývoj výrobníich sil - fyzicky pracující lidé ve vyspělých zemích (samozřejmě že v třetím světě se to opožďuje) prostě mizí, základním nosným typem pracovníka se stává kognitariát (v mém i Marxově pojetí to nejsou všichni duševbní pracovníci, jen ti, kteří jsou určitým způsobem nevlastníky a vykořisťovanými, takže se v tom podstatném od industriálního proletariátu neliší, ale jsou ,mnohem lépe vybaveni proto, aby ten kapitalismu demokraticky zlikvidovali - dokonce dokazuji - s odvoláním na Marovy Grundrissse - že kognitariátního pracovníks
)a kapitalista už nemůže vykořisťovat postaru a odtud cesta k samosprávě - ten kognitariát i ostatní, kteří budou spoluvlastníky samosprávných podniků vytvoří teprve tu třídu schopnou naplnit Marxovu představu a povede celou společnost (demokraticky a pluralitně) přes samosprávný socialismus ke komunismu.
Tohle je moje logika a teď máte možnost s každým z těch bodůl polemizovat - za to Vám nadávat určitě nebudu. A opakuji - když touhle polemikou asi zabijeme čtenost tohoto článku, pište mi na můj soukromý mail heller47@seznam.cz. Jsem velmi zvědav na Váš ucelený pohled.
Máte pane Hellere někde rozpracovaný konkrétní projekt té participativní samosprávy? Proč nespolupracujete třeba s Alternativou zdola? Chtělo by to dát konkrétní projekt na stůl (prostě jak to společensky podporovat)
Takže vraťme se na začátek - co kdybyste mi laskavě odpověděl na mou otázku, když ne západní myšlení a uznání objektivní reality a poznatelnosti /relativní - podotýkám!!!!), tak co? Jak to vidíte Vy? Dočkám se odpovědi?
Lidi jako jste Vy je přímo radost manípulovat a vykořisťovat.
Nemarxističtí teoretici ekonomických klání a konkurenčního požírání takové jedince zcela neprávem zahrnují pod naivní sardinky....pomyslel jsem si.
Pokud jde o napsané - ještě o tom přemýšlím, ale největší problém mám s tím Vaším přechodem od vykořisťování k samosprávě.
Píšete: "...takže se v tom podstatném (kognitariát) od industriálního proletariátu neliší, ale jsou mnohem lépe vybaveni proto, aby ten kapitalismu demokraticky zlikvidovali - dokonce dokazuji - s odvoláním na Marovy Grundrissse - že kognitariátního pracovníka kapitalista už nemůže vykořisťovat postaru a odtud cesta k samosprávě..."
Když ho nemůže vykořisťovat postaru, tak ho přece může vykořisťovat po novu, ne?
Rozbiju společnost na atomizované individua a s pomocí médií a reklamy je přesvědčím, že neexistuje nic jako společný (či společenský) zájem.
Třeba Klaus proti němu vystupuje vůbec nejostřeji. V ostatních otázkách bývá smířlivější.
Reklama funguje podprahově, nejde o to, co nabízí, to jsou podružnosti, jde o to, že nás ovládá, aniž o tom víme.
(proč asi bylo jedno z nejdůležitějších nacistických ministerstev ministerstvo propagandy? protože to zkrátka báječně funguje)
Zkrátka ten Vámi předpokládaný samovolný přechod kapitalismus - samospráva mně příjde příliš utopický...
"ONI" se jen tak nevzdají a žádné "MY" neexistuje. (to, že to v současnosti vypadá, že se nějaké vnitřně diferenciované "MY" tvoří a spojuje, je sice slibný náznak, že se v tomhle mýlím, ale dovolím si to přece jen nepřeceňovat.).
Pan Heller žije v očekávání nové periody lidské civilizace, která se obejde bez stávající formy závislosti na funkčnosti strukturace pyramidy společenské moci. Tedy vitálně závislé na mocenském tření mezi elitou mocných masou na moci závislých. Pan Heller, já, vy a mnoho ostatních by rádi vycházeli ze zcela jiných kulturních dispozic. Dokonce i Marx a mnoho jiných osvícenců doby vzepětí německého romantismu se po jistou dobu domnívali stejného jako pan Heller.
Jen ten Freud to viděl furt jinak.......domnívám se.
1. Uznávám, že samosprávné podniky, mohou být docela fajn. Proč si ale myslíme, že když vytěsníme soukromé vlastnictví, které má různé formy, samosprávným vlastnictvím v míře, kdy samosprávné vlastnictví bude mít celospolečenskou převahu, že to dává ekonomickou záruku skoku z říše nutnosti do říše svobody? Tady se stále o emancipaci mluví z pozice jakési ekonomické základny, které se přisuzuje takřka magická moc: V ekonomice najdeme onen magický hlavní článek a už se ocitáme na skluzavce hurá do říše svobody?
2. Se samosprávným vlastnictvím (např. typu ESOP) existují dobré i špatné zkušenosti. Jde o jednu z vlastnických forem v demokratických společnostech a stojí za to ji jistě v zájmu vlastnické plurality (!!!) legislativně podporovat. Co nás ale opravňuje k takovému optimismu, že když tato forma získá navrch, nebo dokonce monopol, že celková ekonomika bude výkonnější, že samosprávní vlastníci se budou za všech okolností chovat jako lepší hospodáři (budou lépe rozdělovat zisky na platy a investice, alokovat zdroje….)? A když se tak chovat nebudou, tzn. nebudou-li prosperovat, proč by měli zůstat podniku loajální a třeba jej neprodat soukromníkovi? Protože už soukromé vlastnictví existovat nebude?
3. Jsem přesvědčen, že když se samosprávnému vlastnictví věc neulehčí tím, že nějaká státní moc mu vymezí privilegované postavení mezi jinými formami, nebo dokonce monopol, pak v demokratické soutěži na trhu s jinými vlastnickými formami si trvalou „přirozenou“ hegemonii nevynutí. Tato Hellerova slova z nějaké diskuse o samosprávném socialismu, považuji za utopii: „Soukromí vlastníci budou mít možnost rovnoprávně podnikat do doby, kdy se jim to přestane vyplácet a raději vstoupí do samosprávných podniků. Naším cílem není jenom tržní regulace, ale stav, kdy zaměstnanci denně prakticky pociťují fakt, že jsou vlastníky….“ Pane bože, to je „vědecká“ argumentace!
4. Samosprávné vlastnictví také předpokládá vysokou úroveň kvalifikované pracovní síly umožňující horizontální dělbu práce při řízení podniku a spolurozhodování o jeho strategických záměrech. Samosprávné vlastnictví lze tak nejspíše úspěšně zavádět jen ve velmi vyspělých výrobách a službách. Marx hodně podmiňoval možnosti reálné emancipace s překonáním staré dělby práce, jak víme…….. (Soukromé vlastnictví přece „parazituje“ na staré dělbě práce.) Jenže to bude ještě velmi, velmi dlouhý proces.
J.Hellerovi - no dobrá pořád s těmi alternativami. Tak co třeba nahradit Racionalitu poznávacího procesu jakousi reflexivní racionalitou (píše o tom Beck a u nás Bělohradský) Tahle nehledá svůj základ v nějakém ego cogito Člověku Rozumu, z něhož by bylo možné vyvodit pevné řetězce tezí, a jimi pak svázat svět a druhé lidi v celek, který je nám k dispozici jako "pravda" a "přírodní zákony".
Reflexivní je rozum, který hledá svůj nejpevnější základ v pohledu Druhého, s nímž se nelze setkat ve vlastním vědomí, ale jen v hluku agory. Základ není to, o co se můžeme opřít (například objektivní poznání lidského vývoje), nýbrž to, co námi otřásá (koncentrační tábory v důsledku metafyziky "vědeckého poznání")
Karel Čapek má překrásný apokryf, který na Vás sedí jako ušitý (pardon – ne na Otu Novotného – to je výjimka, hádejte proč? – prozradím –je to z titulu své dosavadní politické i ideologické činnosti vědomý a urputný obhájce kapitalismu – Vy ostatní jen tápáte - Vás je to prostý lidský konzervatismus, setrvačnost, nechuť přijímat nové),
v tom apokryfu pračlověk Janeček usilovně přesvědčuje svou ženu, že ti kluci, co zavádějí pazourkové nástroje nemohou mít úspěch, protože kdo kdy slyšel o nějakém pazourku …Nic vám to nepřipomíná? Např. pro Otu není vědecký argument konstatování faktu, že dlouhodobý vývoj vlastnických vztahů (nejnověji krach protosocialismus s jeho vlastnictvím řídícího aparátu) směřuje k tomu, aby byl pracovník (ne už lopatěnko, ale kognitář) skutečně každý den vtahován do vlastnického rozhodování (kupodivu ho nešokuje, že do tohoto rozhodování je volky nevolky vtahován kapitalistický akcionář, minimálně stejně nekvalifikovaný pro finanční či ekonomický manažering jako ten kognitář). Pan Morbicer sice přiznává, že je kovboj střílející od boku – tudíž v daném případě ten, kdo nezkoumá dlouhodobé trendy vývoje těchto vztahů – ale promptně si vymyslí nesmysl – jakousi atomizovanou společnost, pro kterou žádná dosavadní logika ekonomiky neplatí. (Poznámka – společnost může být jakkoli atomizovaná ve vědomí či v politice – to byl i feudální nevolník zblblý církví - ale v reálném ekonomickém procesu musí pracovníci vstupovat do určitých vztahů součinnosti (forem této součinnosti pracovní i vlastnické není neomezeně – dnes jsou jen čtyři – kapitalismus, protosocialismus, samospráva a malovýrobní zbožní výroba - a ty halt dlouhodobě směřují k takové společenské formě, kdy lidé spolu nejen pracují, ale taky rozhodují o vlastnických věcech. Vždyť i ten kapitalista už o ničem nerozhoduje, ale je loutkou v rukou byrokratických manažerských aparátů, které se chovají hodně podobně jako ty protosocialistické – máte snad pane Morbicere nějaký konkrétní argument zohledňující dlouhodobý dějinný proces směřující od prvobytné občiny k sofistikovanému kolektivu kognitářů? Máte houbeles, jenom to, že zatím tu samosprávu kolem sebe nevidíte – znovu opakuji – viděl snad florentský ciompi kolem sebe ve 14.století kapitalismus? Ale holandský loďař o 200 let později už se za něj pral s nejsilnějším státem feudální Evropy. Jestliže teď řeknete, že co bude za 200 let Vás nezajímá, tak na toho mohu odpovědět, že :1) dějiny nezajímá, co zajímá Vás, 2) že dějiny od těch dob probíhají podstatně rychleji.
Otovy učeně znějící, ale totálně nekvalifikované argumenty o tom, jak samospráva potřebuje „horizontální vazby apod.“, svědčí jen o tom, že Ota, stejně jako mnoho jiných podobných apologetů soukromého vlastnictví – a nejen soukromého – stalinisté z pozic státně byrokratického vlastnictví argumentují stejně – si plete odborné řízení a vlastnické rozhodování – rozdíl mezi dvěma stránkami řízení byl Marxovi jasný už v 60 letech 19. století a Ota dokazuje jen to, že při studiu oboru marxisticko-leninská filozofie na FF UK si pro seznamování se s různými buržoasními heideggerovskými a aj. teoriemi nenašel čas přečíst si Kapitál. Pro Otu je nepředstavitelné, že by se vyšší forma vlastnictví pouhou ekonomickou logikou (vždycky je u toho nějaká politika, i kapitalismus se dnes orientuje na politické vydírání lidí přes stát ovládaný Nečasy, Klausy a zašťiťovaný v podstatě sociální demokracií, na kterou Ota vsadil po listopadu), bez nějakých gulagů a vyhlášek dokázal prosadit proti kapitalistickému vlastnictví – cožpak se právě tak neprosadil kapitalismus v Rakousku, Německu, Skandinávii, USA apod. – ostatně i v té Francii a Anglii to politické revoluce jen doklepávaly. Pane Petrásku – ano, pro toho, kdo zná dějiny, je opravdu jasné,že se lze obejít „bez stávající formy závislosti na funkčnosti strukturace pyramidy společenské moci. Tedy vitálně závislé na mocenském tření mezi elitou mocných na moci závislých“ Tuhle strukturaci společnosti totiž způsobovala zatím pouze existence soukromého vlastnictví VP a staré dělby práce a to všechno pod vlivem VTR odchází k Brdičkům a naopak se objevuje potřeba iniciativy a spolurozhodování svobodných, objektivně (ne biologicky) rovnocenných lidí. Marx byl o tom přesvědčen ne po jistou dobu, ale celý život, Freud sice lecčím prospěl, ale tomu podstatnému rozuměl jako koza petrželi. Ta ekonomika Oto – je opravdu to hlavní, což Vy, kdo obhajujete systém, který právě ekonomicky ztrácí půdu pod nohama, musíte popírat – v idejích si vždycky něco vymyslíte, není na světě taková kravina, kterou by si intelektuál /notabene ovlivněný vládnoucí třídou) nezkonstruoval v oblasti vědomí a nezáskal pro to jiné lidi oblblé ideologií vládnoucí třídy.
Úhrnem pánové – neřekli jste tu nic nového, než ty nejprimitivnější a nejomezenější argumenty protosocialistického řídícího aparátu a manažerského technokratismu v buržoasní společnosti. Těžíte jen z toho, že bohužel, mimo jiné i díky blbosti levicových politických stran, KSČM a její vedení nevyjímaje,zdánlivě není možné lidem ještě ukázat příklad samosprávy a jejího reálného fungování. Podotýkám zdánlivě – byla tu družstva, je tu Mondragon, jsou tu argentinské podniky )Essopy to byly jen dětské krůčky samosprávného vlatsnictví a je zajímavé, že právě na tu jejich omezenost se slouhové kapitalismu typou Oty nebo stalinistů v mé straně tak rádi odvolávají – o Mondragonu raději nemluví a na Slušovice by rádi zapomněli. Moje slabina je, že jsem nikdy neměl moc času na shromažďování faktů – které ovšem existují. V poslední době mi přišly do ruky dva rozhovory – s Čubou a se slovenským autorem Blahou –tam je těch argumentů proti Vaší naivitě (nebo zlomyslnosti – že Oto?) až až.
Jaká politická opatření jsou k tomu nutná - i to by někdo z nás dal dohromady.
Jak ta opatření prosadit - jak zkorumpovat korupčníky ke spolupráci - to je zatím ve hvězdách.
A my máme ve vládě spoustu upřímných katolíků...
Ale k věci: Ač je to opravdu zajímavé, tak Mandragon je pořád jenom firma. Sice obdivuhodná, velmi pokroková, ale pořád jenom firma.
I kdyby všichni byli součástí takových nějakých firem, tak firmy přece nedokáží rozhodnout, jestli např. dálnice povede skrze CHKO nebo ne.
A tím se, dle mě, dostáváme opět k otázkám (polo)přímé demokracie...
* * *
Jistá možnost by tu byla pane Petrasku:
http://www.novinky.cz/veda-skoly/265506-vedci-nasli-boha-v-ruznych-castech-lidskeho-mozku.html
(Tohle nařčení Vás vyvozuji z toho, že se divíte, že Mondragon je jen "jedna firma", ba dokonce dále tvrdíte, že by nestačilo těch firem ani víc, protože firmy nedokážou rozhodnout, kudy povede dálnice apod.
Ale o tom přece nebudou rozhodovat firmy - o tom budou rozhodovat odborníci pod demokraticky zvolenou vlastnickou kontrolou občanů volených na zastupitelském porincipu s narůstajícími prvky přímé demokracie (celostátní hlasování pomocí počítačů atd.) - jenomže většina z těch občanů bude členy samosprávných podniků a bude zvyklá takovémuto rozhodování na své úrovni (na rozdíl od většiny občanů v protosocialismu, které elita nenechala skutečně rozhodovat nic a navíc jich ještě byla většina klasických industriálních převážně fyzických pracovníků). Ještě jednou - společnost budou řídit demokraticky zvolené orgány s pomocí profesionálního odborného aparátu (jinávěc je, že jednlou z možností, jak vyztvořit takové orgány je třeba do nich delegovat z různých podniků členy samospráv atd.).
Tady\ jde o to, aby vlastnicky nerozhodovsl aparát - to je nutná a podstatná podmínka přechodu k samosprávnému socialismu a to si musí prosadit nějaké hnutí složené z lidí s různými svcětovými názory, náboženstvími, ideologickými orientacemi, které bude spojovat jedině zájem na vytvoření samosprávné spolerčnosti,- jsko v tom Moindragonu, to nresmí být nějaký monopol jedné strany, o tom knězi zakladateli samozřejmě dávno vím a nevidím tu žádný paradox-. já přece od začátku vím, že tu nesmí být politický či ideologický monopol - s prominutím - staré stalinské představy máte pánové v povědomí Vy a ne já, právě proto, že jsem marxista,. Jenomže na rozdíl od různých zdejších diskutérů, kteří se pohybují jen v rovině politiky a ideologie, já vás tady od počítku otravuji s tím, že pro tento proces se musí vytvoiřit erkonomický a sociáolní základ - že se začít musí vytvářením samosoprávných podniků a tudíž pěstováním třídy samosprávných vlastniků. Bude se to muset udělat obráceně, než to udělal Klaus po listopadu - bylo tuz jen formálně společenské vlastniuctví a k němu přilepený řídící aparát, namnoze s rudou knížkou v kapse. Klaus potřeboval základ pro pravicovou prokapitalistickou politiku, tak nechal porávo a zákony plavat, umožnil státní majwtek rozkrást a vytvořit tu potřebnou třídu, která tím pádem měla zájem ho podržet v politice a dodnes výrazně ovlivńuje volby.Politika, moc, i násilí takhle pomohly porodit kapitalistický vlastnický sektor a třídu buržoasie (Klausovcům přitom vůbec nevadilo, že ta nová buržoasier bude složena do znančé míry z bývalých komunistů, příslušníků bývalé vlastnické elity - naopak - ti byli schopni podnikat. Šlo o kapitalismus jakožto systém a ne o jeden ideologický či politický směr.
No a na cestě k samosprávnému socialismu musíme nejprve (jistě s využitím nějakých politických subjektů, odborů, společenských organizací apod.) usnadnit vznik množství samosprávných poidniků, které prostě vstoupí na trh a budou tam pooidnikat. Jejich osazenstvo se bude pořetavovat v třídu samosprávných vlastníků. Členové této třídy se budou nuceni angažovat v politice (/budou mít přece své zájmy), budou k tomu mít určité vlastnosti získané v poidnikové demokracie atd. Podniky budou moci sponzorovat lkevicxové organizace, být jejich oporou, zaměstnávat levicové aktivisty apod.No -a zas jistou hranicí se jak to ekonomické soutěžení, tak ta poltická aktivits dostane za jistou mez, změní kvalitu a celý poroces dokončí, uzavře, jako v listopadu 1989 atd. (demokraticky, bez násilí). Čili je nesmysl, když říkáte "Mondragon je jenom firma", máte říkat - je to bohužel jen jedna firma, my jich potřebujeme milion, to už se pak valí jako lavina. a v globálním světě navíc celosvětově.
Takhle přece vznikal kapitalismus třeba v Anglii - šlechtici začali kšeftovat s vlnou, ztratili zájem držet rolníky připoutané k půdě, vyhnali je do manufaktur - nahoře se ještš držel král a ta stará konzervativní šlechta - ale kolem nich už bylo kapitalistické prostředí a buržoové si už potřebné věci koupili - při troše rozumu vládnoucí elity to vůbec nemuselo skončit popravou krále a válčením - sice se pak vrátili Stuartovci - ale to už byli králové kapitalističtí, vládli kapitalistické společnosti a vrátit se to nedalo - jen takhle můžeme porazit kapitalismus a nepadnout znovu do područí řídícího aparátu
Je to už konečně jasné? (Jak dlouho to bude trvat není to nejdůležitější - dějiny se ukvaltovat nedají)
Kdo bude v tom Vašem systému zastupovat brusiče nožů, překladatele, sochaře, duchovní, pecaře, pravičáky, budhisty, ochránce přírody, chovatele psů, stalinisty.... - zkrátka všechny, kteří jsou samostatně výdělečně činní nebo jim záleží na věcech, které se výroby netýkají???
Přímá demokracie dokáže rozhodovat, ne vládnout.
Volná soutěž politických stran (a názorů) je základ moderní demokracie. Nemůže být zrušena.
Referendum jako nástroj přímé demokracie by mělo být pouze čistým a nejvyšším (v případě celostátního referenda) zákonodárcem, stojícím nad Parlamentem.
Výkonnou moc vykonávají zastupitelé, zvolení na kandidátkách stran.
K vyhlášení referenda k JAKÉKOLIV otázce stačí 1% občanů, tj. v případě Česka a celostátního referenda cca 100 tis. lidí. Účast je dobrovolná, rozhodnutí závazné, jak jsem říkal, atd.
To by například znamenalo, že sobotní demonstrace by měla sílu vyvolat hlasování o pádu vlády. A nemuseli bychom trapně čekat, jak to všechno dopadne a jak moc to bude bolet.
Například.
Chápete?
1)já jsem neřešil problém, jak uspořádat politiku, ale reagoval jsem na určitou Vaši představu o systémové změně, kterou jste vyjádřil slovy"Mondragonj je jen firma", "firmy nemohou rozhodovat o dálonici apod." (z toho opravdu prosvítala ta zákldní představa komunistického hnutí o jednorázové politické revoluci a teprve dodatečném formování společenského vlastnictví)- na tohle mé vysvětlování s historickými reminiscencemi nereagujete - znamená to, že to berete? Jestli ne, tak proč? Ještě jednou shrnuji - abyste mohl uspořádat politiku na principech demokracie (i přímé) a samosprávy,potřebujete si vypěstovat určitý typ vlastníků - občanů, tak jako si Klaus vypěstoval buržoasii jako základ své pravicové politiky.
2) No - a jestli chcete, můžeme se bavit i o tom politickém uspořádání.Vaše náměty jsou klidně začlenitelné do mé představy - já jdu totiž ještě mnohem dál.Samozřejmě parlament, nejraději dvou komorový, většinové hlasování - t.j. z kandidátů na mandát se volí jen jeden, není důležité, jestli byl delegován stranou, nějakou společenskou organizací, odbory nebo případně kandidoval sám s pomocí určitého společenského volebního fondu, volí se podle místa bydliště, druhá komora - komora vlastníků - tam volí poslance přes pracoviště - podnikové samosprávy, a protože jsou i jiné vlastnické sektory - tak ještě třeba přes Svaz kapitalistů a Svaz malovýrobců (zjednodušuji).
Případně ještě něco jako v Německu Spolková rada - zástupci etnik - možná stejně zástupců z každého etnika nebo tak nějak. - nějaké právo veta v určitých otázkách apod.
Jádro samosprávy ale nebude jen v parlamentu. Ve Vašem předchozím textu není zohledněno jedno nebezpečí - to jest nenápadné každodenní zkreslování vůle a zájmu občanů zneužíváním profesní pozice řídícího aparátu. Takže - volená poradní rada učitelů na ministerstvu školství s jistými korekčními pravomocemi, (obdobně v jiných rezortech), v každé škole samospráva složená ze zástupců kantorů, rodičů, obecního zastupitelstva, podniku, který školu sponzoruje nebo i provozuje, pochopitelně i studentů na vysokých školách (na nižších školách cvičné žákovské parlamenty) atd. Obdobně v nemocnicích, vědeckých ústavech, kulturních zařízeních, sdělovacích prostředcích atd-. - jen načrtávám princip. Jisté formny samoprávy nenarušující ovšem nedílnou velitelskou poravomoc (takhle se to říkalo za mého mládí!!!) v armádě i policii, jisté možnost občanské veřejnosti mluvit dio některých věcí (co já vím - zakázky pro armádu, životní podmínky vojáků, šikana atd.). Do tohoto systému různé formy přímé demokracie, malá i velká referenda apod. Zkrátka všude snaha prolamovat starou dělbu práce a vtahovat občany do rozhodování nebo alespoň kontroly - ale samozřejmě jako základ samospráva na pracovišti, podnikové rady apod. Jistě i orgány zajišťující spoluúčast na rozhodování pro soukromé vlastníky zpočátku i kapitalistické (předpokládám, že v první etapě samosprávného socialismu sice bude samosprávný sektor už převládat a bude demokraticky překonána politická moc buržoasie, ale současně budou i další sektory - státní, kapitalistický, maloburžoasní, regionální a obecní, v dalších etapách už kapitalistický sektor přirozenou cestou odumře, státní se přemění v samosprávný a ten malovýrobní bude moci existovat, jak dlouho to bude lidi bavit), pak už jen ta svobodná povolání a drobné podnikatele, kteří se ale stejně logikou ekonomiky provážou se samosprávnými podniky - např. jako subdodavatelé s právy spolurozhodovst o podniku atd.
No - co Vy na to?
Když mi pošlete adresu (viz několikrát uváděný můj mail), pošlu Vám knížku, bohužel to nemohu praktikovat univerzálně - autorské výtisky zdarma už nemám, mohu ještě odkoupit nějaké za poloviční cenu 150 Kč - Pozor, nepodezřívejte mne!tTohle není můj způsob jak vydělávat peníze, já už nevelký honorář dostal a z prodeje nic nemám!!!!! - jenomže v té knížce je podrobně vyloženo to, oč se tu často chaoticky hádáme - jinak prodejna Futura a.s., Politických vězňů 9,Praha 1)
Mám pocit, že toto totalitní přesvědčení je v jádru problematičnosti západní civilizace (Vědecky poznám, že Žid je objektivně nižší rasa, šup s ním logicky do plynu). Realitu si konstruujeme v řečových hrách, bych řekl.
V Iráku padne americký voják. Je to hrdinná oběť demokracie, manipulovaná tragédie jednotlivce, anebo spravedlivě potrestaný imperialista?
Jinak ta kombinace rigidní dogmatičnosti ("Dějiny takhle prostě FUNGUJÍ, protože já jsem Heller a já to poznal. Kdo to nechápe je buržoust") a dědkovského přemoudřelého mudrování ty diskuze opravdu zabíjí. Zkuste trochu té reflexivní racionality.
A to náboženské přesvědčení o Vývoji, který lidstvo někam vede, zůstává v marxismu úsměvným paradoxem. Nacpat Augustina do materialistické koncepce, proč ne?
Vrcholem arogance rozumu je tvrzení - lze rozpoznat mechanismus Dějin. Dějiny podle mě směřují OD, nikoliv K (komunismům, apokalypsám, světovým duchům a kerým čertům pořád)
Je to jenom můj pitomý názor. Už bych tu diskuzi asi nechal...
Jistě, ta diskuse nemá příliš cenu,alespoň pro Vás, protože Vy v podstatě nejste s to vyhodnotit podněty, které dostáváte – vrhnete se na něco, vytrhnete to ze souvislosti, překroutíte si to do své řeči a způsobu myšlení a ostatní pominete, takže se vlastně s ničím uceleným nesetkáváte Pro mne ta diskuse cenu má, já jsem nucen si odpovídat na Vaše argumenty a skládat si tu tříšť do obrazu a je to zajímavé. Stále mne ještě nenudí zkoumání nejrůznějších podob zblbnutí člověka reakční ideologií.
Především bych generačně nezařazoval názory na mladické a dědkovské i takové zařazování nevypovídá moc dobrého o nositeli. Já vím, řeknete, že já s tím začal – ale jen potud, že jsem konstatoval, že jste si prostě určité věci ještě nemohl ani pročíst, ani prožít (zažíváte jen realitu hnusně deformované společnosti a dokonce ani Vám se nelíbí – viz ProAlt – toho si u Vás cením, proto se s vámi vůbec bavím) – jinak netvrdím, že každý mladý je hloupý a každý dědek chytrý. Znám mladé lidi, kteří neupadli do vlivu buržoasní nebo stalinské ideologie a dokázali se s lecčím seznámit a naopak – hlouposti buržoasní či stalinské ideologie sdílejí i velmi úctyhodní a vzdělaní a zkušení dědové. Generační faktory jen spolupůsobí, nikoli zapříčiňují.
Ale k věci: Konečně alespoň začínáte tušit, že marxistické pojetí poznávacího procesu netvrdí, že to není složitě zprostředkovaný proces, že je to nějaká bezprostřední, jednoduchá fotografie. V podstatě stejně jako ti lacanovci i já pracuji s aktivní rolí subjektu, s různými vlivy agory i vnitřku, neignoruji zprostředkování přes podvědomí, psychoanalýzu apod. (jen na tohle nejsem odborník, takže do toho nekecám) – takže opakovaně hovořím o relativnosti poznání pravdy u subjektu, pouze akcentuji princip poznatelnosti reality a jisté absolutnosti procesu poznání v průběhu vývoje lidstva. To, čemu Vy říkáte reflexivní pravda (co samozřejmě nejste s to popsat alespoň dvěma větami) bych asi nejvíce vysvětlil tou ideologickou determinací – determinací zájmem třídy. Odtud se rodí veškeré to zkreslování, které pořád omíláte – rasismus, ospravedlňování agrese v nějakém jménu, neodpovědnost k přírodovědnému poznání apod. Ale přece ne každý, kdo poznává, je rasista nebo antiekolog – Einstein asi hodně pociťoval svoji odpovědnost za poznání a jen hrozba fašismu ho donutila dát ho k dispozici. Ale Vy to máte jednoduché – kdo poznává, je vedle a škodí. Tohle je obzvláště příznakem mladistvé blbosti, tohle by neřekl ani vyzrálejší stoupenec metodologie, ke které se hlásíte.
Proč mi pořád vnucujete poznání platónské ideje? Já jenom hovořím o strukturovanosti objektivní reality a o tom, že něco je pro běžné vědomí vnímatelné jen jako jevová forma, která je ale vždy v určitém rozporu s podstatou – všechno je to hmota a ideje s tím nemají nic společného – ty jsou produktem poznávajícího subjektu. Takováto věc je pro Vás nějakou novinkou, že to pořád nemůžete pochopit?
Americký voják v Iráku má rozhodně blíže k pojetí více či méně nevinné oběti agrese své vládnoucí třídy než k obraně demokracie – to se musí vždy konkrétně historicky analyzovat a brát v úvahu materiální zájmy tříd (já ani v iráckých teroristech nevidím partyzány, ale jen určitý nástroj zájmů pod islamismus se schovávající a stále více globální buržoasie).
Dějiny určitým způsobem fungují ne proto, že Heller ty tendence nějak (zajisté nedokonale) poznal, ale v důsledku koincidence společnosti a přírody, potřeby lidí se uživit atd. Proč to tak nesmyslně překrucujete? Vždyť mnohem směšnější je Váš názor o neexistenci objektivní reality, příp. její nepoznatelnosti – ale samozřejmě tento názor je zastoupen ve filozofické tradici – má to různé důvody, ale ten hlavní je zájem reakčních tříd, které se vždy, když jsou v úzkých, k tomuhle uchylují.
Jestli důkladnou a v poznávací tradici pevně zakotvenou metodologii potvrzené reálným vývojem nazýváte dědkovským mudrováním, tak je to s Vámi horší, než jsem si myslel – to není jen mladické, to je přímo dětské. Protiargumenty jste uvést nedokázal, dokonce ani své pojetí jste nedokázal pořádně vyložit. Diskuse ve Vašem pojetí je zřejmě jen divadlo a střídání utržkových bonmotů, cokoli jiného ji zabíjí – to připouštím, nejste sám, komu se při diskusi nechce přemýšlet – ono to opravdu bolí.
No a totéž platí o Vašem nezargumentovaném zesměšňování pojetí uznávajícího existenci dějinných zákonitostí a pokroku – samozřejmě uznávám, že tohle pojetí dějin a pokroku zesměšňovala celá postmoderna a celý obrovský propagační aparát dočasně zvítězivší buržoasie a že má i v dějinách filozofie, politologie apod. svou tradici. Nicméně jistě chápete, co si o tom musím myslet – víte, kdybyste znal Marxe a pochopil ho (což by Vám ideologická clona i typ životních zážitků zabránila) a byl opravdu schopen porovnat tyhle myšlenky s Vašimi kusými výroky – co mohu dělat jiného než se smát?
Ale souhlas – tahle diskuse opravdu nemá smysl. Možná, že se nad Vaší rolí v té diskusi jednou sám od srdce zasmějete.
Tvrdit, že já vím, jak kolečka pracují, je totalitní demagogie, říkám já. Svůj názor Vám, pane Hellere, nevnucuji. Přeji vše dobré, Vaše podněty jsou velice inspirativní...
Ještě poslední upřesnšní: Nechtěl jste říci, že to uznání poznatelnosti světa je totální demagogie - nechápu proč totalitní - protozže jsou či byly totalitní režimy, které poznatelnost nehlásají, naopak se jako nacismus odevzdávají do vůle prozřetelnosti, hlasu krve apod. a stejněš tak jsou tzv. demokratické režimy, které poznatelnost neuznávají - viz neoliberální ideologie a naopak jsopu totality s poznatelností (stallinismus) a demokracie s poznatelnostíí (viz naivní víra v nsaprostou poznatelnost v době Julese Vernea?
Tak jo, už tu diskusi zakončeme, nikam to nevede. I já přeji vše dobré.
A pane Karene měl jsem sen. Přišel jsem na poštu a vidím, jak pan Duka vyplňuje tři složenky. Přes rameno jsem zahlédl tři stejné mnohamiliardové položky adresované: Banca Vaticano, UBS Zürich a třetí Participia Duka&Heller sro.
Nemá te můj sen reálnější základ?
A i propadák od řídícího Nečase si plně zasluhuji a s ulehčením akceptuji. Před jeho pochvalou mě jímává hrůza a polévává noční pot.
Omluvmež se pane Hellere, za výlet do pokusu o belle literaturu. Nejen pan Litschmann si toho zde nezasluhuje.