Marxismus je liberalismus

Michael Hauser

Marx dospěl od liberalismu k marxismu tak, že z liberalismu vyvodil poslední důsledky a zaměřil se na kapitalismus, který sice vytváří prostor svobody, ale zároveň jej omezuje. Marxismus vzniká tím, že liberál začne brát liberalismus vážně.

Není tak zcela nemožné, že někteří liberálové překročí jistou hranici, a začnou se přibližovat marxismu, aniž to tak musejí nazývat. Je to vidět např. na pirátské straně. Ta se nehlásí ani k levici, ani k pravici a pouze usiluje o co největší svobodu na internetu a otevřený přístup k informacím. To je požadavek liberalismu. Ale jsou tu překážky. Jednak to, že se vlády snaží internet kontrolovat, a jednak autorská práva, tj. soukromé vlastnictví určitých informací. Piráti říkají, že „ochrana autorských práv“ je termínem propagandy zábavního průmyslu, a ve skutečnosti se jedná o kopírovací monopol. Proto se tato práva mají zrušit, nebo aspoň výrazně zkrátit.

Naše noviny stojí v první linii boje za svobodnou novinařinu a lidská práva. Podpořte nás a přidejte se k nám!
×

S čím se tu setkáváme? Je tu komunikační a informační prostředek, internet, který vytváří klasický rozpor, popsaný Marxem, rozpor mezi produkčními prostředky a formou vlastnictví. Pro piráty je internet jako moře, je svobodný a patří všem, ale je spoutáván zastaralou formou vlastnictví. Jeho potenciál je podvázán. Proto se vynořuje požadavek, aby se změnila forma vlastnictví. Vše, co je na internetu, by mělo být veřejné, či jak říká Hardt a Negri, v obecném vlastnictví (commons), tak jako je vzduch.

Jasně se tu rýsuje vztah mezi liberalismem a marxismem. Vzneseme požadavek svobody, ale jakmile narazíme na určité překážky, spojíme svobodu s odstraněním těchto překážek. Jak z internetu učinit svobodné médium, jestliže v něm působí soukromé vlastnictví? Pirátům ani marxistům nejde o to, že soukromé vlastnictví je špatné jako takové. Pouze v něm spatřují překážku, která brání tomu, aby se uvolnil určitý potenciál.

Piráti právě svým odpoutáním od tradiční pravice i levice ukazují na to, jak se v dnešních podmínkách může marxismus vrátit. Děje se to tak řečeno anonymně, bez použití marxistických pojmů. Nejprve se pohybujeme v určitém médiu nebo třeba v prostředí nadnárodní firmy. Postupně si uvědomujeme, že tu je něco špatně. Snažíme se to pojmenovat, a sami od sebe si to popíšeme tak, že to připomíná marxismus. A pokud náhodou o marxismu něco tušíme, řekneme si: vždyť já jsem marxista, jenom jsem to nevěděl. Nebo jsem nevěděl, co marxismus je.

Cestu od liberalismu k marxismu nepředvedl nikdo lépe než sám Marx. Ten začínal jako radikální liberál. Např. v roce 1842 napsal do Rheinische Zeitung článek „Debaty o svobodném tisku“, který jako by už předem kritizoval cenzuru v režimech, které se k Marxovi hlásily. Je vidět, že dějiny jsou pitvornější, než si kdo představuje. Marx tam říká, že cenzurovaný tisk způsobuje dvě neřesti. Jednak neřest, která je pro něj neřestí nejvyššího stupně pokrytectví. A pak neřest, jíž je občanská pasivita. Jestliže vládne cenzura, která samozřejmě nemusí být jen cenzurou uzákoněnou, vláda ví, že slyší jen svůj hlas, ale namlouvá si, že slyší hlas veřejnosti. Veřejnost pak propadá beznaději a odvrací se od politického života. Mění se v „tlupu lidí žijících soukromými zájmy“.

Omezování svobody slova má ještě jeden následek: narušuje samotný zákon. Marx říká: když musí veřejnost považovat svobodu názorů za nezákonnou, zvyká si pokládat to, co je nezákonné, za projev svobody. Jinými slovy, Marx je liberál tím, že podle něho svobodu slova musí ctít každý režim, který nechce skončit v propadlišti dějin.

Ale ve stejné době už načrtává nový přístup. V polemice s Rugem (1843) píše, že „nechceme svět dogmaticky anticipovat, chceme teprve kritikou starého světa najít nový… Myslím bezohlednou kritiku všeho existujícího, která se nebojí svých výsledků ani konfliktů s mocnými tohoto světa… Vyvodíme světu nové principy z jeho vlastních principů“.

A tady máme základní myšlenku marxismu. Ne konstruovat nějaké utopie, nýbrž, jak to Marx básnicky vyjádřil, „zahrát světu jeho vlastní melodii“. Ukázat, že sám kapitalismus vytváří zárodky komunismu.

Jakže tedy Marx dospěl od liberalismu k marxismu? Tak, že z liberalismu vyvodil poslední důsledky a zaměřil se na kapitalismus, který sice vytváří prostor svobody, ale zároveň jej omezuje. Marxismus vzniká tím, že liberál začne brát liberalismus vážně. Konzervativci mají pravdu, když o levicových liberálech říkají, že jsou to zakuklení marxisté.

    Diskuse
    April 8, 2011 v 10.8
    Liberálně i marxisticky pojatá svoboda nestačí,
    ale obě pojetí svobody potřebují demokracii a koncepci lidských práv, aby se nezvrhly v nějaký typ autoritativního státu. Jejich pojetí svobody je v zásadě anarchistické. Liberálové i marxisté staví na první místo ekonomii, jejich pojetí vede k redukci člověka na homo economicus. Marxismus vzniká jako reakce na ekonomický liberalismus, který staví na první místo svobodu podnikání a formálně garantované svobody. Požadavek na to, aby se ony formálně garantovanými svobodami staly skutečnými, účinnými, je správný, ale podcenění kulturních, občanských, právních a demokratických garancí individuálních práv a svobod se nám vymstil v tom smyslu, že režimy, které se deklarovaly jako marxistické či komunistické, nebyly schopny individuální a lidská práva respektovat a chránit.

    Na vztah mezi liberalismem a marxismem a jistou provázanost u nás upozorňovali Masaryk a Rádl. Ocituji z Rádlovy Války Čechů s Němci (1928): "I leží chyba hospodářského liberalismu v tom, že pochopil svobodu jednotlivcovu od státu jednostranně hospodářsky. ... Marxismus jen upřílišil chybu hospodářského liberalismu, a proto dnešní krizi socialismu nelze řešit návratem k liberalismu, nýbrž jedině revizí učení o poměru svobodného jednotlivce k svobodnému státu" (s.140)

    Úvahy kolegy Hausera považuji za inspirativní, ale myslím, že pouhé nahrazení liberalismu marxismem nestačí. Na druhou stranu jejich koncepce svobody mají své jisté dílčí oprávnění i platnost. Jen soudím, že je třeba je doplnit o koncepce lidských a občanských práv a deliberativně interkulturně, případně i kosmopolitně pojaté demokracie.
    April 8, 2011 v 11.44
    Telekomunistický manifest
    K té podobnosti pirátského hnutí a marxistických motivů viz též tento dokument:
    http://docs.telekommunisten.org/The+Telekommunist+Manifesto

    (Dá se to vygooglovat i jako PDF ke stažení.)
    April 8, 2011 v 17.11
    ne všelék ale inspirace
    přínos liberalismu pro marxisty bych označil jako nikoliv všemocné arkánum ale možnou inspiraci - v každém případě není Marx antiliberální (i když to asi neplatí pro některé jeho vyznavače) - a to jak ve smyslu občanských a politických svobod, tak i ve vztahu k volnému obchodu. a rozvoji ekonomických možností.
    To že se pro někoho dnes liberalismus stává takřka neslušné slovo je věcí osudu různých jeho větví a s tím spojených konotací.
    To ale mimochodem platí i pro marxismus,.jehož některé odnože se od říše svonody vzdalovaly mílovými kroky.
    Z toho vyplývá potvrzení možnosti inspirace marxistů zejm. sociálním liberalismem - tam kde je struktura společenských insitucí tomuto spojení nakloněna.
    April 8, 2011 v 18.9
    K pojmu svobody
    Existují různá představy a pojetí svobody. Někdo klade na první místo svobodu podnikat a přivlastňovat si z toho plynoucí zisk. Pro jiného je svoboda nebýt do ničeho nucen. Jakoukoli svobodu ve společnosti však mohu mít jen tehdy, pokud jiní lidé uznávají, že tu svobodu mám.
    Pro mne se liberalismus a marxismus nevylučují i z toho důvodu, že se za liberála považuji hlavně z hlediska hodnotového, dalo by se říct etického. Jádrem marxismu je historický materialismus, který je spíš určitou teorií společnosti a metodou jejího poznávání, kterou může v určitých souvislostech snadno využívat i liberál, nechat se obohacovat jejím kritickým pohledem, aby viděl, jaké skryté příčiny může mít ohrožení lidské svobody a rovnoprávnosti. A přitom zůstává stále liberálem.
    PM
    April 8, 2011 v 21.38
    K závěrečné větě pana Hausera -
    ''Marxismus vzniká tím, že liberál začne brát liberalismus vážně. Konzervativci mají pravdu, když o levicových liberálech říkají, že jsou to zakuklení marxisté''.
    jsem si pomyslel:
    A končí tím, když liberál přestane brát liberalismus vážně, tedy jako racionální a kritickou metodu a začne aticipovat defekty kapitalismu bez ohledu na ochranu kvality demokracie.
    Všichni mají pravdu, když říkají o takových liberálech, že si coby nezakuklení antidemokraté pod zadkem řežou větývku, ba ratolest libertínství.
    April 8, 2011 v 22.14
    liberalismus a libertinismus
    tady může být trochu problém v tom jak oprujeme s těmito pojmy : sice to asi není ode mne zcela lexikálně rigorozní, ale já např. rozlišuji mezi tvořivou a emancipující svobodomyslností (základ rozumného liberalismu) a libertinskou destrukcí institucí (něco jako utopický anarchokapitalismus), která už má podle mne patologické rysy.
    Libertini myslím usilují o jakési absolutno, které už hrozí fanatismem. Viz takový Rothbartd v ekonomice. Vidím v libertinství spíš krajnost a ne nějaké důsledně levicové, s Marxem konzistentní pojetí svobody.
    DS
    April 9, 2011 v 9.19
    Pane Škabraha, se vší úctou : Vy zase kecáte ( a to jste, jestli dobře chápu,
    také z Olomouce! :-)
    "Pro mne se liberalismus a marxismus nevylučují i z toho důvodu, že se za liberála považuji hlavně z hlediska hodnotového, dalo by se říct etického. Jádrem marxismu je historický materialismus, který je spíš určitou teorií společnosti a metodou jejího poznávání, kterou může v určitých souvislostech snadno využívat i liberál, nechat se obohacovat jejím kritickým pohledem, aby viděl, jaké skryté příčiny může mít ohrožení lidské svobody a rovnoprávnosti. A přitom zůstává stále liberálem."
    Jako vtip a ironie ( tak jste to jistě myslel) je to úžasné.
    Nic vtipnějšího jsem dlouho nečetl
    děkuji Vám z celého srdce.
    Hezký den
    David Sekanina
    April 9, 2011 v 12.39
    Marxismus neni liberalismus
    Tvrdím: marxismus není liberalismus. Už proto, že marxismus je filozofický směr, zatímco liberalismus je politická ideologie. To je, jako bychom tvrdili, že jablko je strom.
    DS
    April 9, 2011 v 12.46
    Dobrý den, pane Kanda(o)
    Marxismus přeci není filosofický směr : je to gotický román !
    Promiňte, jak může být "Marxismus" filos. směrem, když není filosofií ? Možná, snad, jest potřebou vyjasnit si základ pojmů. Pokud by někdo ( to není k Vám) o to stál,bylo by dobré, myslím: vrátit se zpět k principialním definicím pojmů a potom znovu na společenské jeviště vyjít, pomohlo by to porozumění.
    Liberalismem (děkuji, že nepoužíváte !neexistující! a přesto používaný "neoliberalismus" -americkou levicí v 60-letech vymyšlený "kontra"pojem bez obsahu ) velmi zjednodušeně myslíte ekonomicko-politicko-sociologiskou teorii přirozené ekonomické nerovnosti nebo něco jiného ? ( ptám se proto, že s pojmy se hodně "žongluje" a pokud se člověk nezeptá, tak vlastně neví , o čem mluví( mluvím)), děkuji
    hezký den
    David Sekanina
    + Další komentáře