Techniky nenásilného převzetí moci občanskými iniciativami

Vít Klíma

Proč si může pravice dovolit snižovat mzdy, zvyšovat DPH a dělat asociální reformy? Jednoduchá odpověď: na levici chybí síla, která by jí v tom zabránila.

Nechci nijak snižovat význam petic, demonstrací či jiných forem protestů organizovaných dnes občanskými iniciativami. Nechť si však sami jejich zástupci odpoví na otázku, zda se jimi vláda zabývá či ne. Obávám se, že odpověď ne je správně. Může se nám to líbit či nelíbit, ale stávka lékařů jasně potvrdila, že tato vláda ustupuje a vyjednává jen s dobře organizovanou silou, která může ohrozit její existenci.

Naše noviny stojí v první linii boje za svobodnou novinařinu a lidská práva. Podpořte nás a přidejte se k nám!
×

Přišel jsem proto s myšlenkou sestavit v rámci občanských iniciativ společnou stínovou vládu, která by připravila lidové povstání, a poté převzala moc. Začal jsem tuto myšlenku mezi občanskými iniciativami sondovat a dostal přibližně tuto odpověď: „Myšlenka stínové vlády není špatná, ale na její realizaci je ještě brzy. Nejprve musíme vytvořit program, na němž se vyprofilují nositelé témat, z nichž pak sestavíme stínovou vládu.“

Zkusme ověřit, zda je tato teze pravdivá. Pro pochopení čtenáře předesílám, že jsem o generaci starší než Ilona Švihlíková, Tereza Stöckelová či Jakub Patočka. Na rozdíl od nich jsem měl tu možnost zúčastnit se některých povstání se osobně, takže jsem se z jejich průběhu mohl poučit. První poznatky jsem nabyl při květovém povstání studentů v roce ´68 v Paříži. Odtud vím, že nepotřebujete v čele lidového povstání teoretiky, ale lidi s výrazným organizačním talentem, kteří umějí stanovit taktiku boje, přesně vám řeknou, kde je vaše místo, jaký je váš úkol, kde je hlavní štáb, kdo je váš nejbližší „velitel“, sdělí vám, kde je ošetřovna, v případě, že budete raněni, a dostanete i instrukce, jak se chovat a jaká jsou vaše práva, budete-li zatčeni.

Všem zástupcům občanským organizací, kteří tvrdí, že prioritní je program, bych chtěl vzkázat jediné: „Neuchopíte-li moc, nemůžete sebelépe napsaný program realizovat!“ A moc neuchopíte, nebudete-li znát techniky jejího převzetí!

Potřebují-li občanské iniciativy něco začít tvořit, pak je to kyberdivize. O osudu povstání se nebude rozhodovat - jako za naší generace - jen na ulicích, ale tvrdá válka se povede právě o ovládnutí kyberprostoru. „Bez spojení není velení“, jak nás učili na vojně. Egyptské události ukázaly, že první, co místní vláda udělala, bylo „vypnutí“ internetu, aby se stávkující nemohli mezi sebou operativně domlouvat.

Utvoření kyberdivize je nutnou podmínkou k využití technik nenásilného převzetí moci. Velice efektivní a v praxi vyzkoušená je například technika nazvaná „rojení", která využívá nasazení skupin digitálně propojených mladých lidí v protestních formacích „udeř a uteč", pohybují se jako roje včel. Další techniky nenásilného převzetí moci lze nalézt na stránkách srbského Centra pro nenásilné akce a strategie (CANVAS), které stálo za pádem Miloševičova režimu a jehož představitelé školili i mládež z egyptského „Hnutí 6. dubna“, které vyvolalo první manifestace proti Husní Mubarakovi. Soubory s návody těchto lze - zcela zdarma - stáhnout zde. Osvojení si nenásilných technik Občanskými iniciativami je první klíčovou podmínkou úspěchu k nastolení mocenské změny v ČR.

Druhou klíčovou podmínkou úspěchu je mít silného spojence. Na levé straně politického spektra vidím jako výhodné spojit se s odborovými svazy. Odborové svazy potřebují občanskou společnost k tomu, aby je podpořila v jejich akcích typu „Otevřete oči“, a my je potřebujeme k převzetí moci, protože jsou nejsilnější a nejlépe organizovanou skupinou složenou ze zástupců pracujících. Druhou výhodou je, že mají budovy a kanceláře ve všech velkých městech, vybavených potřebnou technikou, takže by v nich mohla sídlit jednotlivá krajská a obecní „velitelství“ občanských iniciativ. Předpokládám totiž, že stávající moc se bude zuby nehty bránit přijít o svá privilegia a rozhodně se nebude opakovat rok ´89, kdy stát dal opozici zdarma budovy vybavené telekomunikační technikou a ještě za ně platil účty! Za třetí, v případě lidového povstání, mohou odbory zprostředkovat stínové vládě občanských iniciativ vytvoření kulatého stolu k jednání se stávající vládou. Bez tohoto silného spojence je vítězství mnohem hůře dosažitelné, ne-li nemožné.

Dnes představitelé odborového hnutí došli k závěru (viz Kapitalismus na rozcestí?), že tento typ kapitalismu v ČR je dále neudržitelný. Hlavním úkolem odborového hnutí nicméně není svrhávat vládu či odstraňovat určitý typ kapitalismu - od toho tu jsou právě občanské iniciativy. Nutnou podmínkou k jednání s nimi je mít jednu stínovou vládu (jednu reprezentaci), která by občanské iniciativy zastupovala. Těžko po odborech chtít, aby jednaly s každou organizací zvlášť. Druhou podmínkou k jednání s odborovými organizacemi je přetvořit občanské iniciativy v reálnou jednotnou a akceschopnou sílu schopnou vyvolat povstání a převzít moc. Pokud občanské iniciativy nebudou schopny oba atributy splnit, obávám se, že ze strany odborových předáků přijde nabídka jen pro ad hoc spojenectví u takových akcí, jako je „Otevřete oči“. Jaroslava Ungermana, autora výše zmíněného článku, znám přes dvacet let. Dovedu si představit, že do jeho kanceláře přijdeme s tím nejúžasnějším programem, jaký jsme schopni dát dohromady. Nebude jeho první otázkou: „A jak jej chcete v praxi uskutečnit?“

Dostáváme se tak zpět na začátek našeho článku: chtějí či nechtějí občanské iniciativy převzít moc? Pokud ano, musíme stínovou vládu ustavit co nejrychleji a dát jí minimálně dva až tři roky na přípravu nenásilného lidového povstání. Pokud ne, pravicové vlády si s námi i nadále budou dělat, co chtějí, a rovnou jim můžeme položit hlavu na špalek.

    Diskuse
    MN
    March 9, 2011 v 13.11
    Možná do toho tak úplně nevidím
    ale mám dojem, že občanské iniciativy s hesly typu Změňme politiky, Pryč s politickými dinosaury atd. před posledními volbami mj. způsobily současný stav - většinu 118 převážně pravicových hlasů ve sněmovně. Nedůvěra v zavedenou stranu, jako je ČSSD, s jasným programem určitě blízkým požadavkům levicových iniciativ, přinesla své plody... A teď se má organizovat lidové povstání? To bude mnohem obtížnější (mírně řečeno). Samozřejmě se dostáváme k otázce reformovatelnosti ČSSD, na kterou existují odlišné a vyhraněné odpovědi. Možná na ni částečně odpoví nadcházející sjezd.
    HP
    March 9, 2011 v 22.48
    Dobré myšlenky
    pana Klímy odpovídají i mé představě o tom, že by iniciativy zdola, které se nedávno poprvé společně sešly v Praze na Velkém fóru, měly uvažovat o tom, koho podpořit nebo přímo získat, aby se kvalifikovaně ujal řízení země, dojde-li konečně k rozpadu diletantské trojkolky.
    Jestli bude třeba nenásilného převzetí zeme občanskými iniciativami, nevím. Angažuji se v Iniciativě pro uzákonění (spravedlivého) obecného referenda, která chce aby požadavek vetovat občanskou iniciativou (=referendem) jakékoli rozhodnutí vládní garnitury získal tak širokou podporu veřejnosti, že ho už nebude možné dále odkládat, ať už se k moci dostane jakákoli vláda.
    Panu Miroslavu Novákovi bych jen řekla, že je třeba rozlišovat mezi skoro stovkou různých iniciativ. Ty ve své většině současný stav nezpůsobily, výsledky voleb ovlivnila potřeba změny, ve kterou lidé naivně doufali, když jim VV slibovaly více demokracie a TPO09 více zodpovědnosti.
    Iniciativa Změňme politiky měla vliv aspoň na vykroužkování některých politiků (Langer aj.) a v důsledku se tím také trochu odkrývá pozadí politické scény.
    Iniciativa s podobným jménem Vyměnilijsmepolitiky si ale klade vyšší cíle co do změny společnosti, mj. její petice za Občanskou ústavu schvalovanou občany v referendu získala již přes 1000 signatářů z celé republiky.
    Je stejně jako naše iniciativa zcela otevřená a nezávislá finančně i politicky a také podobně jako my zatím získává pro své názory podporu mezi občany.
    V civilizovaných zemích bývá zvykem, že neschopní a nedůvěryhodní politici odcházejí sami, aby svou stranu ještě více nepotopili s ohledem na její kredit a budoucnost. Jenže to musejí být politici zodpovědní skutečně a ne jen proklamativně!
    U nás je asi jakýkoli vývoj možný, lidové povstání nevylučuje.
    JS
    March 9, 2011 v 23.11
    Klid a pohoda .
    Nejčtenější článek na Deníku Referendum , pod ním dva diskutující o smyslu občanských iniciativ ... Pod článkem vyzývajícím k povstání a převzetí moci silou ??? To se tu za celý den nenašel nikdo , kdo by na to zareagovat ? Nikdo z redakce ty příspěvky nečte ? Nebo s nimi souhlasí ? Jedna věc je demokratická diskuse a druhá vyzývání k převratu . Pane Klímo , jestli sníte o revoluci , zajděte k k psychiatrovi , něco vám na to napíšou . A vážená redakce , pokud chcete být blogem extrémistů , tak jen tak dál ...
    MN
    March 10, 2011 v 0.37
    Také jsem očekával
    že od 13:11 do 23:11 bude reakcí více. To opravdu na lidové povstání nevypadá.
    HP
    March 10, 2011 v 1.26
    Diskuse je k nenásilné změně
    stávající demokratury a k tomu, že je zbytečné, aby jedny diletanty nemuseli vzápětí nahradit, byť s dobrým úmyslem, jiní diletanti, pokud se převzetí moci-revoluce-převrat podaří!
    Ale dneska už ho nečekejte!
    TT
    March 10, 2011 v 10.8
    Rozpory
    p. Samkovi:
    Můžeme nesouhlasit s textem, ale rozhodně není možné říci, že by pan Klíma vyzýval k převzetí moci silou - naopak, neustále zdůrazňuje nenásilí. Techniky na něž se odvolává jsou také nenásilné a v dobré tradici Gándhího a Kinga. Vymyslet si obvinění a pak za to kritizovat je nefér.
    Já se domnívám, že program a akce musí jít ruku v ruce. Jak to bylo právě u obou zmíněných intelektuálů. Bez programu a vize nezískáte podporu, bez účinných nástrojů akce přijde podpora vniveč.
    Moc nechápu, co je míněno převzetím moci, to by bylo asi na delší diskusi. Nicméně "revolucí" by bylo, kdyby se podařilo změnit zákony tak, aby se republika stala více participativní a transparentní. Nutno podotknout, že k tomu je třeba také jisté morální nastavení společnosti, protože samotná změna pravidel gangu z mafie charitativní organizaci neudělá.
    JS
    March 10, 2011 v 10.30
    to: Tomáš Tožička
    Autor podle vás nevyzývá k převzetí moci silou a jeho techniky jsou v tradici Gandiho a Kinga ? Oba se musí obracet v hrobě .Cituji z článku:

    ...připravila lidové povstání, a poté převzala moc...

    ...přesně vám řeknou, kde je vaše místo, jaký je váš úkol, kde je hlavní štáb, kdo je váš nejbližší „velitel“, sdělí vám, kde je ošetřovna, v případě, že budete raněni...

    ...je přetvořit občanské iniciativy v reálnou jednotnou a akceschopnou sílu schopnou vyvolat povstání a převzít moc...

    Takže , podle vás, účastníci povstání budou demokraticky diskutovat a budou na to potřebovat velitele a ošetřovnu ...?

    Pan Klíma je extrémista a Deník Referendum mu k tomu dává prostor . Redakci a většině čtenářů to zjevně nestojí za pozornost . Přestože spousta podružných detailů v jiných debatách vyvolává žabomyší války , zde je ticho po pěšině . Asi to s tím vztahem levice k demokracii nebude tak horké.
    Takže pokud tu jde o přípravu na boj o zimní palác, tak beze mě soudruzi .
    JM
    March 10, 2011 v 12.4
    Bohužel pravice se nedokáže mobilizovat na jiné bázi než oněch povrchně antikomunistických a antiparoubkovských organizací.

    Když si to srovnám s tou masou kulturně liberálně-levicových organizací, které díky ČSSD, SZ, ale i mnohým deklaratorně pravicových politikům úzce spolupracují s veřejnou správou a jsou jí financovány, stejně jako jsou prolezlé vysokými školami, je to docela mizerný výsledek.
    March 10, 2011 v 12.48
    Texty pana Klímy nezřídka poukážou na skutečnosti a jevy, jejichž důležitost ve standardní publicistice nedoceňujeme. Toho si na nich cením. Co mi však dlouhodobě opravdu vadí, je autorův sklon přeskakovat do naprosto jiných či hodně vzdálených realit, což navíc činí s ohromnou sebejistotou.

    Pokud by u nás nějaká občanská struktura vystoupila s ambicí „převzít moc“ a „vyvolat lidové povstání“, bylo by úplně jedno, zda by ji tvořili teoretici či praktici - prostě by žádný lid neoslovila. Lid možná touží po takové „revoluci“, jakou popisuje Tomáš Tožička. Ale ne po takové, která by předpokládala převzetí moci lidovým povstáním v čele s obdorářsko-občanským hnutím – tedy po takové, která by nutně zničila systém stranické demokracie.

    Vždyť ani ta část lidu, která se zajímá se o veřejné dění, se nedomnívá, že by lidové povstání čemukoliv prospělo. Je to slyšet na každé veřejné diskusi – nevolá se po zcela jiném světě (přinejmenším ne po takovém, jehož je možné dosáhnout převzetím moci v České republice). Volá se po dílčích, případně celistvých, ale postupných zlepšeních. Debatuje se, co změnit. Téměř konsensus ale panuje na tom, že tato změna nějakou delší dobu potrvá, že je stále co zlepšovat ve fungování občanského sektoru, aniž by bylo zapotřebí rozbíjet celý systém, a tedy že reformní potenciál nebyl doposud vyčerpán.

    Lidové povstání patří do jiné reality.

    Z jistých pozic lze myslím obhájit, že stávající politické strany napravo ani nalevo nechtějí a ani nedokáží systém důsledně změnit. Tento však není do té míry totalitní, aby přežíval jen díky represi, a zároveň umrtvoval naději, že mohou být jeho negativní rysy postupně očišťovány občansko-politickou cestou bez potřeby „přebírat moc“ ... tj., aby legitimizoval postup, o jakém píše pan Klíma.

    Nemyslím ale zároveň, že byl text nějak fanatický. Kdyby jej pan Klíma psal například z pozice Egypťana před pár týdny, musel bych s většinou věcí souhlasit. Potíž je ovšem právě s tím přeskakováním - v současné realitě tady teď je prostě mimo. Buď patří do jiné části světa, nebo do budoucna. Anebo jenom do úvah.
    MM
    March 10, 2011 v 12.54
    Proč ne, začal bych u ČT.
    Tlak občanských iniciativ by měl být dnes soustředěn na média, a to ty veřejnoprávní. Jejich význam je snad jasný. Není přece možné dlouhodobě trpět aroganci vedení ČT, RRTV atd., pokud jde např. o tzv. diskusi o důchodech, info o protestech 5.3. atd. Jak? Výzvou, pak blokádou. Tohle nejde, nejsme v Rusku.
    + Další komentáře