„Společně jsme zvládli největší uprchlickou krizi od druhé světové války,“ pyšní se na sociálních sítích vládní ODS. Co přesně ovšem znamená zvládnout bezprecedentní krizi? Ukrajinské uprchlíky a uprchlice Česká republika sice přijala a zajistila jim stav, ve kterém je bezprostředně neohrožuje ozbrojený konflikt probíhající na území jejich státu. V otázce začlenění do společnosti a zajištění důstojného života má Česká republika ovšem do zvládnutí ještě daleko.

Podle posledních dat na území České republiky pobývá přes 380 tisíc uprchlíků a uprchlic z Ukrajiny. Každý týden jich podle zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové přichází dalších 1300. Většina z nich jsou ženy, výraznou skupinu tvoří také děti.

Navzdory skutečnosti, že v České republice je — například ve srovnání s Německem — relativně velké procento ekonomicky aktivních uprchlíků, rozhodně se zatím nedá hovořit o úspěšném začlenění Ukrajinců a Ukrajinek do naší společnosti. Nejde přitom jenom o to, že většina z nich pracuje pod svou kvalifikací, často navíc v prekarizovaných pracovních podmínkách. Výzkum agentury PAQ Research z podzimu minulého roku totiž vykazuje, že alarmujících 57 procent příchozích Ukrajinců a Ukrajinek zůstává pod hranicí chudoby. Studie navíc upozorňuje, že podíl extrémně ohrožených lidí z Ukrajiny od léta loňského roku vzrostl.

Jak vyplývá z čtyřměsíčního výzkumu občanské organizace Místní místním, část ukrajinských uprchlíků a uprchlic v Praze žije v takové chudobě, že je přímo ohrožuje bezdomovectví. Části z nich se bezdomovectví již přímo týká. Ukrajinskými uprchlíky a uprchlicemi v kontextu ohrožení bezdomovectvím se však dosud nikdo nezabýval. Podobně jako jsou často přehlíženi lidé bez domova české národnosti, také uprchlíci a uprchlice z Ukrajiny v krajní nouzi mizí z centra zájmu.