„COP26 selhal.“ Summit provázejí masivní protesty za klimatickou spravedlnost
Adam Rektor-PolánekV reakci na summit COP26 vyšlo jen v sobotu do ulic skotského Glasgow na sto dvacet tisíc demonstrantů. Lidé z celého světa požadovali neprodlené řešení klimatické krize. Tématem bylo i skrovné zastoupení původních obyvatel při jednáních.
První týden klimatického summitu COP26 uzavřela vlna protestů. Největšího z nich se v sobotu zúčastnilo asi sto dvacet tisíc lidí. Protestující ze všech koutů světa požadovali především klimatickou spravedlnost, tedy neprodlené a zároveň sociálně citlivé řešení klimatické krize.
Na sobotní akci promluvila mimo jiné i ugandská aktivista Vanessa Nakateová. „Klimatická a ekologická krize už je tady. Ale stejně tak tady jsou občané z celého světa… Lídři mají jen zřídka odvahu vést. Je potřeba aby lidé jako vy a já požadovali změnu,“ řekla.
„Ani udržení globálního oteplení na 1,5 stupni Celsia [tedy ambice Pařížské dohody, pozn. red] nebude pro mnoho afrických komunit bezpečné. Už stávající oteplení o 1,2 stupně Celsia je pro africké země peklo. Trpíme už teď,“ rozvedla Vanessa Nakateová.
Konkrétně protestující vyčítali světovým lídrům to, že nové sliby jsou obecné a nezávazné. Podle občanské společnosti si zástupci nejbohatších zemí přijeli do Glasgow zlepšovat mediální obraz, a namísto systémových změn razí politiku greenwashingu. Vědci se shodují, že k odvrácení klimatického kolapsu je zapotřebí emise snižovat takřka okamžitě, k čemuž zatím COP26 nijak výrazně nenapomohl.
Další velký protest se odehrál v pátek, demonstrantů bylo asi pětadvacet tisíc. Hlavní řečnicí páteční akce byla švédská aktivistka Greta Thunbergová, a ani ona nešetřila kritikou na adresu světových lídrů: „COP26 selhal. Mělo by být zřejmé, že naši krizi nelze vyřešit stejnými prostředky, jež nás do ní dostaly.“
„Potřebujeme okamžité a drastické snižování emisí, které v dějinách nemá obdoby… Nejmocnější lidé přitom nadále žijí v bublině plné fantaskních představ, jako je neomezený růst na planetě s omezenými zdroji nebo náhlý příchod technologií, které snadno vyřeší veškeré ekologické krize,“ uvedla Greta Thunbergová.
Velkou část protestů vedli původní obyvatelé především z chudších zemí globálního Jihu. Mimo jiné připomněli, že na nejvyšších jednáních summitu mají pouze symbolické zastoupení, a agendu COP26 tak nemohou přímo ovlivnit — i přesto, že jsou v první linii boje za ochranu životního prostředí.
„COP je velký byznys a pokračování kolonialismu, kam si lidé nechodí vyslechnout naše požadavky, ale vydělávat na naší půdě a našich přírodních zdrojích. Jaký je smysl summitů COP, když bylo od Pařížské dohody zavražděno více než tisíc ochránců přírody?“, uvedla pro deník Guardian zástupkyně původních komunit z mexického regionu Oaxaca Ita Mendozová.
Početní převaha fosilní lobby
V přímém kontrastu s nedostatečným zastoupením skupin, na které klimatická krize dopadá nejvíc, je početní síla fosilního průmyslu. Podle nových zjištění lidskoprávní organizace Global Witness se COP26 účastní více než pět set fosilních lobbistů. Tolik delegátů dohromady nemá ani jediná z přítomných zemí.
Představitelé korporací jako je Shell, Gazprom, či BP tak početně převyšují zástupce původních obyvatel v poměru dva ku jedné. Nejbohatší země — například Kanada či Brazílie — navíc fosilním lobbistům prokazatelně dopomohly k účasti, navzdory dřívějším slibům fosilní zájmy na summitu upozadit.
„Přítomnost stovek lidí, kteří jsou placeni za prosazování zájmů špinavých fosilních společností, jen zvýší skepsi klimatických aktivistů“, uvedl v tiskové zprávě expert na fosilní plyn při organizaci Global Witness Murray Worthy.
Zdali letošní COP přinese alespoň některé ze změn, po kterých občanská společnost volá, se ukáže už v příštích dnech. Klimatický summit je nyní za polovinou, trvat bude do dvanáctého listopadu.