Nejnovější rošádu v české vládě rozehrál předseda ČSSD Jan Hamáček podle přání Hradu a se silnými čínskými podtóny. Hamáček odvolal proevropského ministra zahraničí Tomáše Petříčka a na jeho místo chce vrátit současného ministra kultury Lubomír Zaorálka. Ten již ministerstvo zahraničních věcí vedl v letech 2014—2017 a do dějin naší diplomacie se zapsal mimo jiné nechvalně proslulým prohlášením popírajícím českou politiku lidských práv s cílem „restartovat“ česko-čínské vztahy.

Tehdejší česká vláda si od obratu k ČLR slibovala nové ekonomické příležitosti a čínské investice do českého průmyslu. Výsledkem bylo zvýšení deficitu zahraničního obchodu s ČLR a fraška s čínskou firmou CEFC, jejíž předseda se stal poradcem prezidenta Zemana.

Zeman pak uzavřel strategické partnerství s generálním tajemníkem KS Číny a sliboval, že Česká republika se stane nepotopitelnou lodí čínských investic v Evropě. Ukázalo se skutečně, že CEFC funguje na obchodním modelu „letadlo“ a zkrachovalo. Nicméně, než se tak stalo, firma splnila své politické úkoly a vtáhla Českou republiku do projektu Pás a stezka, 16+1, a do orbitu čínského vlivu.

CEFC působila v celém světě a jeden z jejích význačných představitelů uplácel africké politiky na půdě OSN. Když to prasklo, odseděl si za to pár let ve vězení v USA, CEFC zkrachovala a Jie Ťien-ming i jeho pravá ruka Chan Chau-to pak zmizeli, nejspíš v propadlišti systému vnitrostranického vyšetřování šuang-kuej.

Ale Kdoví, jak to vlastně je. Jeden čínský podnikatel v Praze mi tehdy mezi čtyřma očima řekl, že Jie Ťien-ming určitě za nic potrestán nebude, neboť pro čínskou vládu vykonal v České republice mnoho užitečného.

Předseda česko-čínské komory do čela ministerstva kultury