↗

Namísto informací o mimořádných odměnách učitelům za zvládnutí obtížné situace v době uzavření škol, ministerstvo žongluje s čísly, aby to vypadalo, že přidává takřka podle slibů, ač v realitě je k tomu daleko. Foto Krajská hygienická stanice Praha

Vláda ČR se ve svém programovém prohlášení zavázala, že do roku 2021 zvýší průměrné platy ve školství minimálně na 150 procent úrovně z roku 2017, která u učitelů činila dle statistik ministerstva školství 31.632 korun. Jejich platy tak měly vzrůst na zhruba 47 tisíc korun.

Ministr školství slíbil, že se zvednou alespoň na 45 tisíc korun. Je pravděpodobné, že tohoto cíle bude dosaženo nebo se mu hodně přiblížíme. Potud vypadá vše v naprostém pořádku. Jen do té doby, než začneme rozplétat pojmy a dojmy.

Ošidné statistiky

Abychom pochopili význam údajů o výši platů, je třeba srovnání s jinými smysluplnými údaji. Hovoříme-li o platech učitelů, máme tři možnosti. Za prvé, srovnat jeho výši v čase s platem před rokem, čtyřmi nebo třeba deseti lety. Z tohoto pohledu se situace skutečně zlepšila. Učitelé však nesrovnávají jen s vlastní (bídnou) minulostí.

Za druhé, můžeme svůj plat vztáhnout k průměrnému platu v zemi. Je to samozřejmě ukazatel o něco přesnější. Reflektuje růst platů v ostatních sférách. Aplikaci tohoto kritéria dlouhodobě požadují odboráři — 130 % průměrného platu v ekonomice. V roce 2019 se plat učitelů základních škol podle think tanku IDEA pohyboval někde na úrovni 123 % průměrného platu v zemi.

Za třetí, je tu srovnání, které v roce 2014 poprvé uplatnila evropská síť statistik a srovnávacích analýz Eurydice. Jde o porovnání platů učitelů na druhém stupni základních škol a na prvním stupni víceletých gymnázií s platy vysokoškolsky vzdělaných lidí v jiných sektorech ekonomiky.

Údaj za Českou republiku všechny překvapil — plat učitelů představoval méně než šedesát procent jejich průměrného platu. Nyní je samozřejmě vyšší, ale stále ještě sotva překročil sedmdesát procent a je daleko od sta procent jako v Německu nebo ve Finsku.